Pavel Kosatík. Kapitoly ze své připravované knihy vybral pro rozhlas autor. Zvuková spolupráce Peter Javorka. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Čte Jiří Valůšek.
Natočeno 2024. Premiéra 26. 2. – 6. 3. 2024 (ČRo Plus, 23:33 h.).
Obsah: 1. Hudba v Litomyšli. Bedřich Smetana byl jedenácté z osmnácti dětí svého otce Františka a první syn. Podle rodinné legendy se jeho matce Barboře zjevil anděl, který řekl, že má dítěti dát jméno Bedřich, protože z něj bude slavný skladatel
2. Pianistou. V patnácti letech uprosil Bedřich otce, aby mohl gymnázium dostudovat v Praze. Dostal se na prestižní školu, kterou vedl Josef Jungman, ale příliš se v ní neohřál. Zato hudební akce v Praze nešidil a tam se také v roce 1840 potkal s klavírním virtuózem Ferencem Lisztem.
3. Skladatel a manžel. Nebýt Smetanovy manželky Kateřiny, možná by se z Bedřicha nikdy nestal skladatel. A nebýt Bedřichovy píle a rozhodnutí, stát se učitelem hudby, možná by se za něj Kateřina nikdy nevdala. Jejich manželství ale provází velká bolest. Postupně jim umírají tři ze čtyř dcer a manželé nedokážou sdílet svůj žal.
4. Snění v Göteborgu. Do švédského města Smetana utíká před osobním neštětím, které ho potkalo v Praze. Místní jsou ale podle Smetany hudebně zaostalí. Také tady se Bedřich stává hlavně učitelem hudby, koncertuje. Seznamuje se s Fröjdou Beneckovou, která zůstala jeho přítelkyní až do skladatelovy smrti.
5. Prodaná nevěsta, opera hračka. Impulzem ke vzniku jedné z nejznámějších oper Bedřicha Smetany byla hádka. Nebo spíš spor mezi Smetanou a Riegrem. A ruské publikum zase může za to, že z opery zmizela mluvená řeč a zůstaly jen zpěvy a recitativ.
6. Boj o novou hudbu: Dalibor. O čem vlastně tahle Smetanova opera je? O citech a svobodě. Obecenstvo ale tragickou operu na historické téma nepřijalo. Po pěti reprízách je stažena z repertoáru divadla.
7. Mistrem v soukromí. Způsob, jakým Smetana komponoval, byl přinejmenším zvláštní. Skládal v hlavě. Jako člověk žil spíše mládeneckým způsobem. Rád lovil, dobrým střelcem ale nebyl. Jeho jedinou neřestí zůstávala hra na klavír, k nelibosti sousedů někdy i dlouho do noci.
8. Já neslyším. V padesáti letech chce opustit operu a vrátit se na dráhu pianisty. Naordinuje si dlouhé hodiny cvičení. Možná, že i to nakonec přispělo k jeho totální hluchotě. V celém příběhu Smetanovy nemoci zůstává hodně neznámých. Smetana nicméně skládá dál. Hudba mu hraje v hlavě. Vznikají další opery – například Hubička.
9. Ti dva a Hubička. Bedřich Smetana dostává povídku Elišky Krásnohorské. Nejdřív její Hubičku odkládá, ale později začnou spolupracovat jako libretistka a skladatel. Oba si rozumí i lidsky. Krásnohorská, stižená chronickým revmatismem, hluchému Smetanovi rozumí víc, než jiní.
Lit.: Blažejovská, Alena – Kosatík, Pavel: Pavel Kosatík: Bedřich Smetana. Životopis o velikánovi české hudby. In web ĆRo Plus, 28. únor 2024 (článek). – Cit.: Asi u nás nebude člověka, který by si letos, v jubilejním Roce české hudby, nepřipomínal hudebního skladatele Bedřicha Smetanu (1824-1884). Už děti ve škole se o něm učí, že položil základy české národní hudby. Složil Prodanou nevěstu, Mou vlast a Louisinu polku a potom chudák ohluchl a umřel, je to smutný příběh.
Jaký má smysl psát, číst a poslouchat životopis dávno mrtvého skladatele, kterého mají všichni v povědomí? Třeba ten, abychom zjistili, jestli to, co nás kdysi učili, pořád platí. (…)
Otázku, jestli je pravda to, co si o velikánech povídáme, si musí každá generace položit vždycky znovu. A jakkoli se kdysi o Bedřichu Smetanovi hodně psávalo, poslední větší knihy o něm – od Václava Holzknechta, Zdeňka Mahlera a dalších – vyšly už před desetiletími.
Pavel Kosatík došel studiem pramenů k závěru, že faktů je k dispozici dost, že jsme je ale, právě s ohledem na potřeby naší doby, dostatečně nepromysleli.
Autor nesouhlasí už s tou hlavní, nejčastěji předkládanou tezí o Smetanovi jako toliko zakladateli české hudby. Vidí v něm představitele hudby evropské. Myslí si, že světová hudba u nás nezačala vznikat až s Antonínem Dvořákem, ale už s Bedřichem Smetanou. „Jen“ se to za něho ještě neumělo do toho světa dostat a pak s tou teorií o jeho toliko české hudbě se na to možná dost nemyslelo.
Nikdy není pozdě věci začít napravovat a vhodná chvíle pro to může být právě teď. Je škoda, pokud svět zná ze Smetany jen Prodanou nevěstu, Vltavu a smyčcový kvartet Z mého života. Do světa zrovna tak patří Dalibor, Hubička a Dvě vdovy, celá Má vlast, cyklus „švédských“ symfonických básní a také množství brilantních skladeb psaných pro klavír. (…)