Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Štěpán Rak. Suita pro kytaru věnovaná Alfrédu Strejčkovi. Rozhlasová premiéra kompozice. „Čím temnější tma, tím méně Světla stačí…“ uvádí Štěpán Rak ke své nové kytarové suitě, kterou věnoval jako poctu svému příteli a uměleckému kolegovi Alfrédu Strejčkovi. V rozhovoru vypráví o hudbě, přátelství, o svých cestách a také o statečnosti, Světle a naději. Připravila Lucie Hradilová.

Natočeno 2024. Premiéra 30. 1. 2024 (ČRo 3 Vltava, 21:15 – 23:00 h.). Repríza 12. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 21:15 – 23:00 h.) u příležitosti nedávných 80. narozenin českého kytarového virtuosa.

Co se pokazilo brexitem a jak to můžeme napravit? Tuto otázku si pokládá Peter Foster, novinář deníku Financial Times a člověk, který patří k největším specialistům na průběh brexitu. Odpověď hledal v knize, která dosud vyšla jen anglicky, a pro Ex libris ji pročetl a okomentoval Ondřej Houska.

Natočeno 2024. Premiéra 30. 1. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 23 min.).

Lit.: Houska, Ondřej: Co se pokazilo brexitem a jak to můžeme napravit? Zamýšlí se britský novinář Peter Foster. In web ČRo Plus, 30. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Většina Britů s důsledky brexitu není spokojená. Současně to však neznamená, že by většina z nich znovu chtěla vstoupit do EU. Jak to mají Britové s brexitem čtyři roky „po“? Zamýšlí se britský novinář Peter Foster.

Když Velká Británie vystoupila z Evropské unie, prohlásil její tehdejší premiér Boris Johnson, že jí brexit přinese „národní obrození“. A sliboval, že nastane vpravdě raketový hospodářský růst.

Ovšem nic z toho se nepotvrdilo, naopak. Proč? A lze to nějak změnit, aniž by Britové do Evropské unie opět vstupovali, což dnes rozhodně není téma? O tom je kniha, která zatím vyšla jen anglicky a v českém překladu se jmenuje Co se na brexitu pokazilo a jak to můžeme napravit. Jejím autorem je Peter Foster, novinář deníku Financial Times a člověk, který patří k největším specialistům na konkrétní průběh brexitu.

„Johnson s nadšením tvrdil, že jeho dohoda s Evropskou unií, podobná té, kterou Unie uzavřela s Kanadou, je pro Británii ‚fantastická‘. Ale vyhnul se otázce, která byla nasnadě – proč by proboha měla Británie s Unií obchodovat na základě stejných podmínek jako Kanada?“ píše Foster ve své knize. A nabízí několik možností, jak vzájemný obchod mezi zeměmi EU a Velkou Británií zjednodušit. (…)

Kluk ponořený do výpočetní techniky a studentka medicíny. Dva mladí lidé, co si původně plánovali život v lůně přírody. Dnes se jmění manželů Vlčkových počítá na miliardy. Část z něj se rozhodli vložit do Nadace rodiny Vlčkových a podporovat paliativní péči o děti. Jak je jejich společná cesta ovlivnila a jak v zrcadle vidí jeden druhého? Připravila Kateřina Kubalová.

Natočeno 2024. Premiéra 30. 1. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.). Repríza 4. 2. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.; 27 min.).

Lit.: Kubalová, Kateřina: Náš cíl? Pomoct Česku stát se velmocí v poskytování dětské paliativní péče. Zrcadlo Kataríny a Ondřeje Vlčkových. In web ČRo 2 Praha, 30. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  V začátcích společného života měli úplně jiné plány, a to nejlépe vyměnit život v Praze za udržitelné bydlení na venkově. Dnes jsou manželé Vlčkovi po více než pětadvaceti letech manželství významnými českými filantropy. Část svého jmění se před lety rozhodli vložit do Nadace rodiny Vlčkových a podporovat paliativní péči o děti. V současnosti se snaží vybudovat první hospic pro vážně nemocné děti u nás. Jaké byly prvopočátky jejich snažení? (….)

Vaše každodenní inspirace: Kam s nimi? Host: finanční poradce Tomáš Hudeček. Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2024. Premiéra 30. 1. 2024 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Host: Pavel Tomeš, komik a spisovatel. Je číslo 13 jeho šťastné? Cítí se ve svých stand-upech jako ryba ve vodě? A na co má jen jedny nervy? Moderuje Tereza Kostková.

Natočeno 2024. Premiéra 30. 1. 2024 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Milan Lipovský, odborník namezinárodní právo. Izrael má podle Mezinárodního soudního dvora zabránit genocidě v Pásmu Gazy a zlepšit tamní humanitární situaci. Zároveň soud vyzývá hnutí Hamás, aby propustilo všechna rukojmí. Řada zemí tento verdikt přivítala. Bude mít ale nějaké praktické dopady? Může někdo vymáhat, aby státy dodržovaly rozhodnutí soudu? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2024. Premiéra 30. 1. 2024 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Ondřej Kundra, novinář z týdeníku Respekt. Manžel Svjatlany Cichanouské není jediný politický vězeň běloruského režimu, po kterém se slehla zem. Je jich celá řada a rodinám i právníkům se „ztratili“ v běloruském vězeňském systému. Proč se v Bělorusku ztrácejí lidé, kteří jsou pod nejpřísnějším státním dozorem? Panují v Bělorusku podobné modely pro lidi v opozici jako v Rusku? A je běloruský režim přímo závislý na tom ruském, nebo je schopen jít vlastní cestou? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2024. Premiéra 30. 1. 2024 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: Knem – Tachecí, Barbora: Lukašenko je bestiální člověk. Se svými kritiky někdy nakládá hůř než Putin, říká novinář Kundra. In web ČRo Plus, 30. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Manžel běloruské opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské není jediným politickým vězněm běloruského režimu, po kterém se slehla zem. Je jich celá řada a rodinám i právníkům se „ztratili“ v běloruském vězeňském systému. „U nejvíce exponovaných politických vězňů rozhoduje o tom, kdo ‚se ztratí‘, sám Lukašenko. Jsou to lidé, kteří mu hodně leží v žaludku,“ říká Ondřej Kundra, zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt.

Zdá se, že Lukašenko jako by opisoval od Putina v tom, jak nakládá s opozicí. „Zároveň bych si dovolil tvrdit, že v některých osobních vendetách vůči svým kritikům dokáže být ještě drsnější, nelítostnější. Je to velmi bestiální člověk,“ popisuje Kundra.

O „ztracených“ politických vězních nemá nikdo informace, a to ani jejich blízcí či rodinní příslušníci. Jejich advokáti se za nimi nemohou dostavit. „Nemáte vůbec kontrolu nad tím, jestli je těmto lidem poskytována elementární lékařská péče, v jakých podmínkách tam žijí, jestli tam totálně nemrznou, jestli postupně v podstatě neumírají.“ (…)

Jan Dungel se nepovažuje se za dobrodruha, přesto je v amazonských pralesech jako doma.  Připravila Jana Kobylinská.

Hovoří Jan Dungel.

Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 29. 1. 2024 (ČRo Brno, 32 min.) v rámci pořadu Apetýt.

Lit.: Kobylinská, Jana: Přeladím se za prvním stromem, směje se malíř a ilustrátor Dungel. Uchvátily ho amazonské pralesy. In web ČRo Brno, 29. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Jan Dungel je vystudovaný biolog, ale také malíř, grafik a ilustrátor. V roce 2004 poprvé zdokumentoval dosud neznámý druh primáta v neobydlených pralesích na hranicích Venezuely a Brazílie. Teď na stejné místo vyjíždí na poslední velkou expedici.

Nepovažuje se za dobrodruha, přesto je v amazonských pralesích jako doma – maluje exotická zvířata a opeřence, přátelí se s domorodými Indiány, pořádá pro místní děti kurzy kreslení.

„Dodneška jsem si nevyřešil, kým vlastně jsem. Jsem trochu rozpolcený člověk, ale rozhodně se tím netrápím. Příroda mě nikdy neopustila, i když za třicet let, co jezdím do Jižní Ameriky, tak se situace změnila – je to všechno komplikovanější a nebezpečnější,“ říká Dungel. „V Amazonii je záhadné pohoří, jmenuje se Sierra de la Neblina. Je to oblast, která nikdy nebyla obydlena lidmi. Říká se, že je to nejpustější místo na světě. Už jsme tam točili televizní dokument, ale od té doby se nám tam nepodařilo dostat. Proto letos chceme udělat poslední pokus – teď jsme těsně před začátkem výpravy,“ vypráví. (…)