Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Ve čtvrtečním ArtCafé Aleš Opekar uvede výběr z nejzajímavějších nahrávek z oblasti world music za poslední rok a půl. Uslyšíme ukázky z alb hudebníků a hudebnic z Afriky, jako jsou Kim Djabaté, Angelique Kidjo nebo Toumani Diabaté, tureckou zpěvačku Gaye Su Akyol, ve Francii žijící alžírskou zpěvačku Souad Massi, libanonského trumpetistu Ibrahima Maaloufa či arabskou kapelu Al-Qassar. Výběr doplní i dvě české novinky.

Natočeno 2023. Premiéra 28. 12. 2023 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Vaše každodenní inspirace: Čemu se smějeme? Host: PhDr. Martin Prošek, ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR.  Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2023. Premiéra 28. 12. 2023 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Zdeňka Trachtová, bruselská zpravodajka Českého rozhlasu. Na kandidátkách pro volby do Evropského parlamentu se objevují i známé osobnosti s bohatou kariérou. Politické strany o těchto volbách mluví s vážností, jaká dříve nebyla samozřejmostí. Začali čeští politici brát eurovolby vážněji než dřív? A jak se liší novinářská práce v Bruselu od té v České republice? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2023. Premiéra 28. 12. 2023 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).

Lit.: Bumba, Jan – ert (= Erhart, Michael): O evropské volby se zajímají hlavně politici, u Čechů dopadly opět tragicky, uvádí zpravodajka. In web ČRo Plus, 28. prosinec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  (…) Evropská unie prochází těžkými zkouškami své soudržnosti, mimo jiné kvůli vnitřním sporům o přístup k migraci nebo ochraně klimatu. To budou nepochybně i témata červnových voleb do Evropského parlamentu, na kandidátkách se už teď objevují i známé osobnosti. „Strany se tentokrát na volby důsledně a s předstihem připravují. Jestli je budou brát vážněji a důsledněji i občané, to se teprve uvidí,“ poznamenává bruselská zpravodajka Českého rozhlasu Zdeňka Trachtová.

Účast u evropských voleb ovšem nebývá příliš vysoká, naposledy k urnám dorazilo 29 procent voličů a ani letos to nevypadá o moc optimističtěji.

„V nedávném průzkumu Eurobarometru ty výsledky pro Česko dopadly opět tragicky. U otázky, zda se zajímají o evropské volby, skončili Češi na úplně poslední příčce z celé Evropské unie,“ upozorňuje spoluautorka podcastu Bruselské chlebíčky. (..)

Host: Arnošt Petráček, sportovec s handicapem. Moderuje Tereza Kostková. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.

Natočeno 2023. Premiéra 28. 12. 2023 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

V příštím roce se po dvou těžkých letech začnou podle premiéra a předsedy ODS Petra Fialy pozitivně projevovat změny, které provádí vláda. Zajišťuje skutečně koaliční kabinet podmínky pro spokojnost lidí a ekonomický rozvoj? Nebo uplynulé dva roky promarnil a slibuje nereálné?

Hovoří hlavní analytik think-tanku Pravý břeh Michal Chládek a politický komentátor a odborník na politický marketing Petros Michopulos. Moderuje Karolína Koubová.

Natočeno 2023. Premiéra 28. 12. 2023 (ČRo Plus, 9:34 h.; 25 min.).

Lit.: Koubová, Karolína – esta: Ministři nedokáží čelit opozici, míní politický marketér Michopulos. Kritika vlády je až moc přísná, oponuje analytik Chládek. In web ČRo Plus, 28. prosinec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nadcházející rok ve svém vánočním projevu premiér Petr Fiala označil za rok naděje. „Je uklidňující a povzbuzující, že dnes už nemusím mluvit jen o ohroženích a výzvách, ale mohu mluvit také o naději, dobrých příležitostech a pozitivních vyhlídkách pro Českou republiku,“ řekl. „Bylo vidět, že se Petr Fiala snaží přijít s trošku novým projevem. Nebylo to to, na co jsme zvyklí,“ chválí komentátor a odborník na politický marketing Petros Michopulos v pořadu Pro a proti.

Podle opozice ale premiérova řeč postrádala sebereflexi.

„Po těch dvou letech bych taky očekával trochu víc sebereflexe. I když je otázka, jestli se ostrá kritika do vlastních řad hodí do vánočního projevu,“ uvažuje. „Asi by bylo dobré, kdyby si premiér připravil ještě nový projev na začátku příštího roku a tam by k výročí zhodnotil první dva roky.“

Pozitivně premiérův vánoční projev hodnotí i hlavní analytik think-tanku Pravý břeh Institutu Petra Fialy Michal Chládek.

„Projev měl dodat lidem naději. Nevím, jestli by se v tomto konceptu hodilo bilancovat,“ zastává se premiéra. (..)

Vláda chce příští rok dokončit reformu penzí. Od 1. ledna měl být spuštěn speciální registr na ochranu dětí před sexuálními násilníky. Nakonec začne fungovat až za rok. Jak se budou v novém roce vyvíjet ceny energií? Moderuje Lukáš Matoška a Martina Mašková.

Natočeno 2023. Premiéra 28. 12. 2023 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Michaela Rozsa Růžičková je dirigentka, hudební aranžérka a sopranistka. Dirigent přichází z podstaty své pozice ve vedoucí pozici. „Je to jako by mladý člověk přišel do firmy a ihned šel na pozici CEO. Stavím svou práci na skvělé přípravě a uvědomuji si expertízu a kvalitu svých kolegů, kteří sedí v orchestru. Jsem součástí orchestru a pokouším se vytvářet podmínky, aby se hudebníkům hrálo svobodně,“ říká. Jak se dostala ke studiu dirigování? Jak zvládá balancovat různé pracovní aktivity a rodinu a kdy se naučila projekty odmítat? Moderuje Markéta Vozková.

Natočeno 2023. Premiéra 27. 12. 2023 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Do našeho posledního dílu jsme vybrali téma, které nejen v tomto roce řešili rodiče, žáci, učitelé, ale také byznys, který si stěžuje na nedostatek kvalifikovaných lidí. Právě proměna vzdělávacího systému byla naším tématem hned několikrát. K poslechu toho nejzajímavějšího, co k tomuto tématu zaznělo zve Václav Pešička.

Hovoří bývalý ministr školství Robert Plaga (ANO), poslankyně Renata Zajíčková (ODS), analytik PAQ Research Jan Zeman.

Natočeno 2023. Premiéra 27. 12. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.).

Lit.: esta – Pešička, Václav: Nedostatek míst ve školách? Změnit by se měl celý systém, shodují se odborníci. In web ČRo Plus, 27. prosinec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Letos vygradoval souboj nejen o nejprestižnějších školy, ale o střední školy vůbec. Ještě víc se zvýraznil problém nedostatku míst na preferovaných školách a zejména gymnáziích. „Problém ale není celorepublikový,“ říká bývalý ministr školství Robert Plaga (ANO). „Pokud máme decentralizovaný systém a zřizovatelé středních škol jsou primárně kraje, tak ten, kdo to zanedbal, je konkrétní kraj.“

Praha a Středočeský kraj, kde je demografická vlna nejcitelnější, navíc často řeší problémy nedostatečných prostor. Zřizování nových škol je ale dlouhodobý proces a současnou krizi neřeší.

Podle poslankyně Renaty Zajíčkové (ODS) je ale problém spíše v nabídce míjející se s poptávkou po různých oborech.

„Praha má ve školách židlí dost. Problém je v tom, že neodpovídá poměr oborů tomu, co požadují rodiče,“ popisuje podstatu problému. Řešením by podle ní byla zvýšení multifunkčnosti budov nebo restrukturalizace vzdělávacího systému.

Jednou její podobou by mohlo být prodloužení povinného vzdělání i na střední školy. „Dítě se musí velmi brzo rozhodnout o velmi úzké specializaci. Máme 280 oborů, mezi kterými si žák v deváté třídě vybírá a to je z mého pohledu špatně,“ kritizuje Zajíčková.

Podle ní by si měli studenti vybírat specializaci až po absolvování povinné střední školy. „Shoda je téměř stoprocentní. Teď jde spíš o to kdy a jak to udělat.“

Obecněji zaměřené vzdělávání se ale zatím nedaří prosadit do praxe. „Už od roku 2009 se plánuje, že uděláme všeobecnější obory, kde bude stavebnictví, zemědělství, strojírenství a postupně se v tom žáci budou poznávat, zdokonalovat a na konci si vyberou zaměření. Jenže tato změna dlouho stojí a v současné době je plánovaná až na rok 2026,“ podotýká analytik PAQ Research Jan Zeman. (…)