Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Arborista David Hora říká, že stromy vzbuzují emoce: „V současné době očekáváme od stromů ekosystémové služby a ve městech je potřebujeme pro udržení kvality života. Suchá léta 2018-2019 zburcovala zájem veřejnosti i politiků, ale někde kvůli špatné výsadbě neplní svoji funkci.“ Jak plánovat výsadby stromů ve městech? Čím může v procesu adaptace měst na změnu klimatu přispět koncept modrozelené infrastruktury? Ptá se Petr Vizina.

Natočeno 2023. Premiéra 29. 8. 2023 (ČRo Plus, 22:05 h.; 24 min.).

Lit.: Vizina, Petr: Pokud nám jde o udržení kvality života, musíme mít ve městech stromy, varuje arborista Hora. In web ČRo Plus, 29. srpen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Stromy ve městě nepěstujeme kvůli samotným stromům – kdyby nám o ně opravdu šlo, o jejich ,štěstí‘, tak bychom je nevysazovali do ulic. To je pro ně velmi nehostinné prostředí. Pěstujeme je kvůli lidem, protože je potřebujeme k udržení komfortu vlastního života,“ říká arborista David Hora s tím, že na stejné téma existuje už mnoho studií.

„Měli bychom si uvědomit, že nejde jen o zlepšování komfortu života, ale jak čelíme dopadům klimatické změny, jde nám už i o udržení kvality samotného života. A bude se to horšit. Zvykli jsme si na nějaký standard, ale můžeme o něj lehce přijít. Stromy nám můžou pomoct toho standardu zas dosáhnout a udržet si ho,“ dodává v pořadu Hovory.

Další výzkumy tvrdí, že ve městech bez stromů upadá duševní zdraví a klesá věk dožití. Stromy nejsou ve městě na ozdobu, ale mají životadárnou funkci.

„Asi si musíme vždy položit otázku, proč je ve městě vůbec mít: jako doplněk architektury, nebo mají stromy mít jinou funkci, což se s časem také mění. V současnosti určitě čekáme, že strom bude ochlazovat prostředí a vytvářet tzv. ekosystémové služby,“ naznačuje.

„Když vysadíte strom s velkou korunou, třeba lípu nebo javor, očekáváte, že vám za nějakých 20 30 let zastíní třeba parkoviště. A pak se setkáte s realitou, třeba u těch nejstarších parkovišť u nás – místo velkých stromů vyrostly jen čtyřmetrové, odumírají a neplní svou funkci. Protože ji ne vlastní vinou ani nejsou schopny plnit.“ (…)

Jaké jsou pilíře české státnosti? A na co z české minulosti můžeme dnes ještě navazovat? Otázky, na které se pokouší odpovědět v dokumentárním pásmu s názvem Problémy s nástupnictvím v Čechách jeho autor Pavel Hlavatý. Zabývá se českou minulostí od knížete Václava a počátků české státnosti až k Masarykovi. Zazní ukázky z volby Tomáše Garrigua Masaryka v roce 1935, doplněné řadou dobových i pozdějších reflexí od Josefa Pekaře, Petra Placáka, Zdeňka Kalisty, Milana Machovce, Boženy Komárkové a Antonína Klimka.

Natočeno 2023 (?). Premiéra (?) 29. 8. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Host: Petr Tureček, evoluční biolog. Jak se z evolučního hlediska vysvětlují proměny civilizačního ideálu krásy? Proč vzala jeho kariéra jevištního komika tak nenadálý konec? A plánuje v nejbližší době vydání další básnické sbírky? Moderuje Vasil Fridrich.

Natočeno 2023. Premiéra 29. 8. 2023 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.). Repríza 9. 7. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Michail Sergejevič Gorbačov, poslední sovětský prezident, zemřel právě před rokem, 30. srpna 2022. Byl opravdu „jediný politik v ruských dějinách, který měl v rukou veškerou moc, a přesto se dobrovolně rozhodl ji omezit, a dokonce riskovat její ztrátu v zájmu principiálních mravních hodnot“? Nakolik tento pohled na Gorbačova odpovídá skutečnosti, jak ho v jeho době vnímal a dodnes vnímá „západ“ a jak sovětská a postsovětská společnost. Nad tím se zamýšlí ve své knize „Gorbačov, život a doba“ americký profesor politologie William Taubman a také Ondřej Houska, který knihu přečetl a představí ji v pořadu Ex libris.

Natočeno 2023. Premiéra 29. 8. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Pomáhá opravovat jindřichohradeckou úzkokolejku a spojuje po železnici Česko se zeměmi na východě Evropy. Zakladatel expedičního klubu, organizátor kulturních a cestovatelských akcí na železnici a taky dobrodinec. Jak se Albertovi Fikáčkovi podařilo zorganizovat rychlou pomoc obětem tornáda? A co všechno musel zařídit, aby vyslal vlak pro ženy a děti na Ukrajinu?

Natočeno 2023. Premiéra 29. 8. 2023 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

Hostem je Věra Jourová, eurokomisařka. Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2023. Premiéra 29. 8. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.; 24 min.).

Lit.: tec – Pancíř, Tomáš: Hašek jako eurokomisař? ‚Kdo bude rozhodovat, měl by se rozhlédnout šířeji,‘ míní končící Jourová. In web IRozhlas, 29. 8. 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Věra Jourová příští rok po volbách skončí jako zástupkyně Česka u Evropské komise. Kdo by ji měl podle ní nahradit? A jak se daří krotit velké internetové společnosti? „Digitální platformy neměly žádnou odpovědnost, teď se podřídí unijním pravidlům. Uživatel už nebude bezprávný,“ říká Věra Jourová ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.

V pátek v EU skončila lhůta, do které se 19 velkých internetových platforem, jako je Google, Amazon, Alibaba, Facebook, X (Twitter) nebo YouTube mělo přizpůsobit unijnímu aktu o digitálních službách označovanému jako DSA. Nově musí víc dbát na soukromí uživatelů, musí odkrýt své algoritmy. Musí také důsledněji postupovat proti nelegálnímu obsahu a dezinformacím, jinak jim hrozí vysoké pokuty. Kontrolovali jste už, jestli opravdu všechny firmy nová pravidla splnila a plní?

Všechny firmy nám hlásí, že dělají velké přípravy, protože to je skutečně tvrdá legislativa s vysokou možností pokuty. I některé sítě nám už ohlásili, že přijali opatření. Například Meta, která už oznámila, že nabízí možnost sledovat obsah bez algoritmů, tedy že uživatel může vidět všechny příspěvky chronologicky za sebou.

My jsme dostali zprávy v pátek, to byl poslední termín 25. srpna. Je to docela historický moment, kdy se mají tyto velké platformy a vyhledávače podřídit unijním tvrdým pravidlům.

A myslím, že byl nejvyšší čas, protože dlouhodobě jsme viděli, že je tady obrovský rozpor v tom, že platformy rostou a rostou, nabývají obrovský vliv a nemají vůbec žádnou odpovědnost. A to tímto nařízením vlastně narovnáváme. Takže máme na stole zprávy a budeme to kontrolovat a monitorovat. (…)

Čtenářské kluby jako společenství, kde se čtenářství daří. Čtenářství jako záliba. Jak kluby vznikají? Co přinášejí? A kde se lidé a knihy scházejí? Pořad připravila Tereza Lišková.

Natočeno 2023. Premiéra 29. 8. 2023 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.). Repríza 1. 9. 2023 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.).

Lit.: djo – Mynářová, Alexandra: Varhaník Adam Viktora: Žádné varhany nehrají stejně, taková dvojice neexistuje. In web ČRo Brno, 28. srpen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Varhany jsou nenahraditelným svědkem minulých časů a jejich zvuk se k nám nese napříč staletími,“ říká varhaník a dirigent Adam Viktora. Je také velký propagátor geniálního barokního skladatele Jana Dismase Zelenky. (…)

„Varhany vznikly už ve starověku, byly využívány zejména v cirku a v divadle a při různých slavnostech světských. Do chrámu se dostaly pravděpodobně při určitých pokusech v Paříži, v Notre-Dame, asi před 1000 lety. Tam se s tím začalo a velice se to ujalo,“ vysvětluje přesun varhan do kostelů Adam Viktora.

Ač laikům můžou varhany a klavír připadat jako podobné klávesové nástroje, varhaník se jen usmívá. „Porovnání s klavírem? To je úplně jiné. Na varhany se hraje i nohama. Nohy obsluhují velkou klaviaturu, kde je třeba 24 tónů. Hrajete špičkami, patami. Sesynchronizovat ten pohyb není tak složité. Je to jako naučit se řídit auto.“ (..)

Jana Kobylinská. Jak vznikají jeho nápady a se kterými režiséry se mu nejlépe spolupracovalo? Co chystá do nové divadelní sezóny a jak by vypadalo jeho vysněné představení? Jak se mu podařilo si zazpívat v milánské La Scale? Hovoří scénograf a jevištní výtvarník Jaroslav Milfajt.

Připravilo Brno v roce 2023. Premiéra 25. 8. 2023 (ČRo Brno, 33 min.) v cyklu Apetýt.

Lit.: Kobylinská, Jana: Na divadle mě vždycky nejvíc bavilo setkávání s úžasnými lidmi, přiznává scénograf Milfajt. In web ČRo Brno, 25. srpen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jaroslav Milfajt je dlouholetý scénograf a jevištní výtvarník. Za svoji práci mimo jiné obdržel Cenu ASSITEJ za dlouhodobý přínos scénografii divadla pro děti.