Josef Pazderka. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravila Iveta Novotná. Dramaturgie Alena Blažejovská. Zvukový mistr Antonín Kánský. Režie Radim Nejedlý.
Čte Borek Kapitančik, Štěpánka Romová, Zdeněk Bureš a Michal Bumbálek.
Nastudovalo Brno v roce 2023. Premiéra 1. dílu 17. 8. 2023 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Obsah: 1. Události srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, jak je neznáte sestavil novinář Josef Pazderka ve spolupráci s dalšími autory ve sborníku Invaze 1968. Ruský pohled předkládá unikátní pohled na notoricky známé události. V rozhovorech s ruskými generály, vojáky, novináři nebo disidenty nabízí nové informace spojené s invazí tzv. bratrských vojsk a dokládá, že ne všichni ruští občané obsazení schvalovali.
2. Zachránili jsme svět před třetí světovou válkou. Rozhovor Josefa Pazderky s generálmajorem Pavlem Kosenkem, jedním z velitelů invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Kosenko popisuje své zážitky ze srpna 1968 a svůj pohled na obsazení Československa. Ten je silně ovlivněn sovětskou propagandou.
3. Samozřejmě, že to v člověku vzbuzuje lítost… Rozhovor s Eduardem Vorobjovem, který se účastnil invaze v srpnu 1968 do Československa jako řadový voják. Vorobjov popisuje, jak se na obsazení připravovali a jaké byly jejich prvotní dojmy. Na konci 80. let se do Československa vrátil už jako vrchní velitel sovětské Střední skupiny vojsk a přehodnotil zde svůj názor na okupaci.
4. Byli jsme nezvaní hosté. Rozhovor s výsadkářem Borisem Šmeljovem. Šmejlov popisuje, že v roce 1968 ho stejně jako ostatní vojáky ani nenapadlo pochybovat o informacích o kontrarevoluci v Československu, které byly sovětským občanům a zejména vojákům předkládány. Dnes už se ale na to dívá jinak a své účasti na srpnových událostech lituje.
5. Mediální zákulisí invaze. Autor Dimitrij Běloševský se v této kapitole věnuje tomu, jak bylo pražské jaro vykresleno v médiích, která měli sovětští občané k dispozici. A zároveň popisuje situaci okolo pražské redakce časopisu Otázky míru a socialismu.
6. Rok 1968 nás změnil. Rozhovor s Vladimirem Lukinem, který byl v době srpnové invaze redaktorem časopisu Otázky míru a socialismu. Lukin popisuje atmosféru v Praze před invazí i během ní. Poukazuje na skutečnost, že sovětští občané, kteří si dovolili s invazí veřejně nesouhlasit, byli z Prahy „evakuováni“.
7. Gorbačovovi lidé z pražských Dejvic. První část této kapitoly představuje osobní vzpomínku Petra Pitharta na redakci časopisu Otázky míru a socialismu. Ve druhé části následuje rozhovor s novinářem Vladlenem Krivošejevem, který v 60. letech v Praze působil jako korespondent sovětského deníku Izvestija. Krivošejev popisuje svou zkušenost se sovětskou cenzurou a propagandou.
8. Ruská inteligence a sovětská okupace. Autor Tomáš Glanc v této kapitole popisuje, jakým způsobem na obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 reagovala ruská intelektuální společnost.
9. Tehdy jsme definitivně ztratili iluze. Rozhovor s disidentkou Ljudmilou Alexejevovou o počátcích a průběhu disidentského hnutí v Sovětském svazu.
10. Pár minut svobody. Závěr knihy je rozhovorem Josefa Pazderky s disidentkou Natalií Gorbaněvskou, která stála u zrodu samizdatové Kroniky současných událostí. S dalšími sedmi kolegy protestovala proti invazi do Československa na moskevském Rudém náměstí. Gorbaněvská na svém případu popisuje hrůznost trestů, které dostávali lidé, kteří se postavili režimu.