Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

21. 8. 2023

Přepište dějiny – Léto u Sidonie Nádherné 1/? (2023)

Filed under: Podcast — Premek @ 22:16

Připravili Michal Stehlík a Martin Groman. Technická spolupráce Tomáš Černý.

Hovoří kastelánka Ludmila Fiedlerová.

Natočeno 2023. Webová premiéra 1. dílu 16. 8. 2023 (Přepište dějiny, 39 min.); 2. dílu 23. 8. 2023 (Gazetisto, 40 min.); 3. dílu 30. 8. 2023 (Přepište dějiny, 36 min.).

Obsah: 1. Procházka zámkem Vrchotovy Janovice – 2.  Rainer Maria Rilke. – 3. Karl Kraus.

Lit.: anonym: Léto u Sidonie Nádherné – procházka zámkem Vrchotovy Janovice. In web Gazetisto, 16. 8. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: .: Poslední prázdninové týdny stráví Přepište dějiny ve Vrchotových Janovicích. V prvním setkání projdeme zámkem a pestrou historií rodu Nádherných z Borutína spolu s místní kastelánkou Ludmilou Fiedlerovou. Chybět nebudou perličky ze života v 19. století ani třeba pušky utopené v místním rybníce.

Lit.: anonym: Léto u Sidonie Nádherné – Rainer Maria Rilke. In web Gazetisto, 23. 8. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vrchotovy Janovice se zapsaly do kulturní mapy Evropy nejen svým unikátním parkem a jeho ušlechtilou autorkou Sidonií Nádhernou, ale především významným vztahem, který k baronce i jejímu zámku mělo hned několik významných umělců své doby. Třeba Rainer Maria Rilke, třebaže zde pobýval jen třikrát, přesto k Janovicím neodmyslitelně patří.

Lit.: anonym: Léto u Sidonie Nádherné – Karl Kraus. In web Přepište dějiny, 30. 8. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslední prázdninový týden posedí Přepište dějiny u kamenného stolku v zámeckém parku ve Vrchotových Janovicích, u něhož Karl Kraus napsal své stěžejní dílo Poslední dnové lidstva. Krausův vztah k Sidonii Nádherné a její k němu byl stejně vášnivý a zásadní jako spletitý, a tak není divu, že na něj také dojde. A jaký měl Kraus vztah k Československu? A co si o něm myslel třeba Ferdinand Peroutka?

Přepište dějiny – Dny před invazí 1968 (2023)

Filed under: Podcast — Premek @ 22:14

Bonusové vydání připravili Martin Groman a Michal Stehlík.

Hovoří autoři a slovenský literární historik, hungarista a politik Rudolf Chmel.

Natočeno 2023. Webová premiéra 21. 8. 2023 (Přepište dějiny, 86 min.). K poslechu zde.

Pozn.:  Podcast Přepište dějiny vystoupil 17. srpna v rámci dne otevřených dveří na ministerstvu dopravy. A protože tato budova byla desítky let sídlem ÚV KSČ, řeč samozřejmě byla o srpnu 1968. Spíše než samotné okupaci jsme se věnovali dnem, které invazi bezprostředně předcházely. Hostem v druhé půli pak byl slovenský literární historik, hungarista a politik Rudolf Chmel.

Lit.: Groman, Martin – Stehlík, Michal: Rok 1968 ukázal dôležité rozdiely medzi Slovákmi a Čechmi. In web Denník N, 25. 8. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Polookrúhle výročie 55 rokov od roku 1968 sa pripomína najmä v súvislosti s okupáciou Československa vojskami Varšavskej zmluvy pod vedením Sovietskeho zväzu. V našej pamäti funguje znamienko rovnosti medzi rokom 1968 a okupáciou, niekde za ňou sa nachádza reformný proces a ešte o niekoľko krokov za nimi reálne politické zmeny vo vtedajšom Československu.

Je to logické, trauma okupácie sa nesie niekoľkými generáciami, nehľadiac na vtedajšiu medzinárodnú pozornosť či aktuálnu súvislosť s ruskou agresívnou vojnou proti Ukrajine. Okupácia následne otvorila dvere normalizačnému bezčasiu. To sa v poslednom čase taktiež otvorilo najmä vzhľadom na českú kauzu sudcu Fremra a otázku kariérnych „služobníkov režimu“. To všetko sú momenty, ktoré v našom prostredí stále logicky rezonujú.

Čo však z povedomia a zo spoločenskej pamäti postupne vypadáva, sú niektoré ďalšie politické výsledky roku 1968, ktoré pritom vtedy súviseli so vzťahom Čechov a Slovákov. A je to ďalší významný moment, na ktorý je dobré upozorniť: postupné vytlačenie pojmu „československý“ pojmom „český“ – presne tak ako väčšina Čechov pociťovala spoločný štát. Slovenská či spojitá československá realita sa z našej pamäti vytráca, mizne, nie je…

Aj aktuálna politická situácia Slovenska pritom ukazuje, v akých nespojitých svetoch sa dejiny Čechov a dejiny Slovákov odohrávali a napokon aj odohrávajú.

Skúsme sa preto pozrieť nie na „pražskú“, ale na „bratislavskú“ jar. (…)

Lit.: Hudek, Adam: Hádzať Dubčeka do jedného vreca s Biľakom a Husákom nie je férové. In web Denník N, 28. 8. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pripomínať českému publiku fakt, že československé dejiny majú aj slovenský aspekt, je nepochybne záslužná práca. Veľa českých historikov dejín 20. storočia na to totiž zabúda. Martin Grohman a Miroslav Stehlík však pri analýze rozdielov medzi liberalizačným obdobím a normalizáciou v českej a slovenskej časti republiky uvádzajú príliš mnoho sporných tvrdení.

Slováci chceli demokratizáciu a federáciu

Pôdorys rozdielnosti českého a slovenského postoja v roku 1968 postavený na protiklade demokratizácia verzus národná emancipácia totiž nie je „naozaj zjednodušený“, ako skôr zastaralý. (…)

Připomínka 55. výročí okupace Československa (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 21:53

Památku padlých při okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy uctí Český rozhlas pietním aktem s kladením věnců na Vinohradské třídě v pondělí 21. srpna v 11 hodin za přítomnosti představitelů politického i kulturního života a pamětníků těchto událostí.

Hovoří prezident Petr Pavel, předseda Senátu Miloš Vystrčil, premiér Petr Fiala a další.

Natočeno 2023. Premiéra 21. 8. 2023 (ČRo Plus, 11:10 – 12:00 h.).

Studio N – Mladí Číňané vyhořeli. Co stojí za hlubokou krizí? (2023)

Filed under: Podcast — Premek @ 21:09

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří Magdalena Slezáková ze zahraniční redakce Deníku N.

Natočeno 2023. Webová premiéra h.; 27 min.).

Lit.: Titlbach, Filip: Studio N: Mladí Číňané vyhořeli. Co stojí za hlubokou krizí? In web Deník N, 21. 8. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Čínská vláda tento týden oznámila, že přestává zveřejňovat statistiky nezaměstnanosti mladých. V Číně přitom lidí do 24 let bez práce dlouhodobě rekordně přibývá. Proč je tato generace tolik frustrovaná a unavená? O hluboké čínské krizi mluvíme v podcastu s Magdalenou Slezákovou ze zahraniční redakce Deníku N. (…)

5:59 – 50 let s hip hopem. Co získal a co ztratil (2023)

Filed under: Podcast — Premek @ 21:07

Připravila Lenka Kabrhelová.

Hovoří socioložka Anna Oravcová z University of New York in Prague.

Natočeno 2023. Webová premiéra 21. 8. 2023 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 24 min.).

Lit.: Kabrhelová, Lenka: Čeština a bílí muži střední třídy. Proč je původ českého hip hopu unikátní? In web Seznam Zprávy, 21. 8. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Globální fenomén hip hop oslavil v srpnu 50 let od chvíle svého zrodu. Vyrostl ze základů černošské hudby v USA, postupně se z něj ale stal žánr, který ovlivňuje populární kulturu po celém světě. Jak se to hip hopu povedlo? A jak svébytný styl představuje v Česku? (…)

Jde o zřejmě nejpopulárnější hudební žánr ve Spojených státech, který od svého vzniku před půlstoletím dokázal celosvětově uspět a stal se z něj miliardový byznys. Hip hop se přitom zrodil v chudých poměrech newyorského Bronxu, kde 11. srpna 1973 uspořádal DJ Kool Herc party v paneláku na 1520 Sedgwick Avenue. Právě tohle datum je uváděné jako začátek hiphopové kultury.

„V počátcích byl hip hop považovaný jen za nějaký rozmar, který brzy přejde,“ říká přitom socioložka Anna Oravcová z University of New York in Prague, která se zabývá kulturou hip hopu a rapu. Jenže jak v rozhovoru pro podcast 5:59 dodává, hip hop během následujících 50 let urazil velkou cestu. Stal se z něj fenomén, který formuje popkulturu nejen v „rodné“ Americe. (…)

Vinohradská 12 – Otrávit, zabít. Jak Kreml loví nepohodlné (2023)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 21:04

Připravil Matěj Skalický. Editace Kristýna Vašíčková. Sound design Jaroslav Pokorný. Rešerše Zuzana Kubišová. Podcast v textu Tereza Zajíčková. Hudba Martin Hůla.

Hovoří Ondřej Soukup ze zahraniční redakce Českého rozhlasu.

Natočeno 2023. Premiéra 21. 8. 2023 (ČRo Plus, 10:10 h.; 24 min.).

Lit.: Skalický, Matěj: Bolest břicha, oteklý obličej, štiplavý zápach. Ruskou opoziční novinářku měli otrávit. In web ČRo Plus, 21. srpen 2023 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Jelena Kosťučenková – jedna ze tří kritiček Kremlu, které pravděpodobně otrávili. Příběh, ze kterého mrazí. Skutečně dosáhnou Putinova chapadla všude? (…)

 

Osobnost Plus – Michael Romancov (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 21:01

Michael Romancov, politický geograf. Rusko a jeho okupace jiné země má dnes u nás v den 55. výročí srpnové okupace ještě intenzivnější vnímání. Připouštějí si Moskvané myšlenku, že Rusko válku na Ukrajině nemusí vyhrát? Jaké ambice má a reálně může mít opozice a Navalného skupina v Rusku? A co nám v Československu rok 1968 a okupace vzaly a daly? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2023. Premiéra 21. 8. 2023 (ČRo Plus, 10:34 h.; 27 min.).

Lit.: Tachecí, Barbora – lup: Napadení Československa a teď i Ukrajiny jsou si velmi podobná. I my jsme byli okupováni „přítelem a bratrem“, říká politický geograf Romancov. In web ČRo Plus, 21. srpen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: 21. srpen 1968 byl podle politického geografa Michaela Romancova pro Západ šokem. „Alespoň všude tam, kde byla silná komunistická strana, tedy zejména v Itálii a Francii. Už tehdy to byly důležité západní země, navíc obě integrované do západních struktur. Byť se v roce 1966 Francouzi jakoby stáhli z NATO, ale tak nějak jen napůl. Byly to země, kde měl Sovětský svaz a myšlenka komunismu obrovskou podporu,“ říká v Osobnosti Plus.

„Spousta lidí vnímala to, co se děje v Moskvě, nejen jako alternativu k dění na Západě, ale dokonce jako alternativu lepší,“ dodává Romancov. Zásadní je ale podle něj ještě něco dalšího.

„To, jak je v mnoha ohledech situace na Ukrajině té naší podobná. Jsou tady samozřejmě jiní hybatelé – Putin není Brežněv, Ruská federace není Sovětský svaz, ale ta skutečnost, že konflikt je primárně politický a až později se začnou hledat jiná vysvětlení – vojenská, strategická, bezpečnostní atd.“

„V obou případech také naprosto selhalo jakékoli vyjednávání, protože jedna strana – a vždy to byla Moskva – jednat není schopná. Je schopná pouze dávat ultimáta. Takže jak v případě Ukrajiny, tak Československa, byly země přepadeny tím, kdo byl deklarován jako přítel, bratr, spojenec,“ myslí si. (…)

Alex a host – Lukáš Cvrček (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:47

Lukáš Cvrček hostem Alex Mynářové.

Natočeno 2023. Premiéra 21. 8. 2023 (ČRo Region, 29 min.).

Lit.: JMys – Mynářová, Alexandra: Chceme pamětní desky pro všechny, kdo zahynuli kvůli činnosti okupantů, říká historik Lukáš Cvrček. In web ČRo Plzeň, 21. srpen 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Touto dobou, před 55 lety, už byla na území Československa vojska Varšavské smlouvy. Začala okupace, která trvala přes 20 let, zmařila v naší zemi sen o svobodě a přes 400 lidí přišlo o život. „Jejich počet není konečný, není vyloučeno, že ještě nějaké oběti budou objeveny nebo přibydou,“ uvádí historik Lukáš Cvrček. (…)

„Přípravy na vojenskou akci neboli intervenci, která se vlastně jmenovala operace Dunaj, začaly už o několik měsíců dříve, protože sovětské vedení reagovalo na nežádoucí liberalizaci poměrů v Československu a začalo promýšlet tuto variantu už zjara,“ přibližuje Cvrček a doplňuje:

„Sovětská strana volila nejprve nátlak na změnu kurzu politiky v Československu, ale chystané změny přicházely z jejich hlediska příliš pozdě a byly z jejich úhlu pohledu jen kosmetického rázu. Československé vedení tehdy třeba připravovalo i zásah v médiích, kdy se chystalo klepnout některé příliš prostořeké novináře přes prsty. A znovu se pevněji chopit vedení redakcí i začít diktovat, co vlastně můžou psát nebo o čem se dá hovořit.“ (…)

Blízká setkání – Janka Chudlíková (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:37

Host: Janka Chudlíková, lektorka a mentorka. Moderuje Tereza Bebarová. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.

Natočeno 2023. Premiéra 21. 8. 2023 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Pro a proti – Fosilní paliva v Česku (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:33

Kdy se v Česku přestane spalovat uhlí? Můžeme se od fosilních paliv bez rizika odklonit do roku 2033, jak předpokládají ministři v právě dokončované energetické koncepci státu? Nebo bychom kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v Evropě neměli tolik pospíchat? A rozhodnou politici, nebo ekonomika? Připravil Lukáš Matoška.

Hovoří ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL a jeho předchůdce v ministerské funkci, poslanec hnutí ANO Richard Brabec.

Natočeno 2023. Premiéra 21. 8. 2023 (ČRo Plus, 9:34 h.; 24 min.). Repríza 28. 9. 2023 (ČRo Plus, 9:34 h.; 24 min.).

Lit.: oci – Matoška, Lukáš: Konec uhlí do roku 2033 hrozí nedostatkem elektřiny, říká exministr Brabec. Termín je realistický, oponuje ministr Hladík. In web ČRo Plus, 21. srpen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Můžeme se od fosilních paliv bez rizika odklonit do roku 2033, jak předpokládají ministři v právě dokončované energetické koncepci státu? Nebo bychom kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v Evropě neměli tolik pospíchat? A rozhodnou politici, nebo ekonomika? Ptáme se ministra životního prostředí Petra Hladíka z KDU-ČSL a jeho předchůdce v ministerské funkci, poslance hnutí ANO Richarda Brabce.

„Uhelné elektrárny v Česku produkují 44 procent emisí v Česku. Také vidíme, že elektřina z obnovitelných zdrojů je stále levnější,“ uvádí v Pro a proti Hladík. (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress