Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Vaše každodenní inspirace: Vyšetření očí. Host: MUDr. Pavel Stodůlka, přednosta očních klinik Gemini. Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2023. Premiéra 28. 8. 2023 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Gyorgy Varga, bývalý diplomat, bohemista. Podle jednoho z maďarských deníků příslušníci maďarské menšiny na jižním Slovensku vítali v srpnu 1968 jednotky Maďarské lidové republiky na československém území jako osvoboditele. Je možné toto nezvyklé tvrzení opřít o fakta? Je náhoda, že se podobná teorie dostává na veřejnost právě v orbánovském Maďarsku. Moderuje Šárka Fenyková.

Natočeno 2023. Premiéra 28. 8. 2023 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Udržuje si Česko v Bruselu renomé, které mu pomohlo získat zvládnuté předsednictví v Evropské unii? A o jaké návrhy teď unijní vyjednavači povedou největší boje? Připravil Filip Nerad.

Hovoří nová česká velvyslankyně na stálém zastoupení v Bruselu Lucie Šestáková.

Natočeno 2023. Premiéra 28. 8. 2023 (ČRo Plus, 11:10 h.; 29 min.).

Lit.: agf – Nerad, Filip: Předsednictvím získalo Česko v Bruselu větší respekt. Dokazuje to i Euro 7, říká velvyslankyně Šestáková. In web IRozhlas, 28. 8. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česká republika má v Bruselu novou velvyslankyni ve výboru COREPER I Lucii Šestákovou. V unijní metropoli patřila k tahounům týmu na stálém zastoupení, který měl vloni na starosti české předsednictví. Teď se posunula do nejvyšší diplomatické ligy v EU. Po několika měsících v nové funkci tvrdí, že úspěšně zvládnuté předsednictví dodalo Česku v Bruselu větší váhu a v těchto Bruselských chlebíčcích to dokládá například děním kolem normy Euro 7.

„Určitě se nám podařilo získat větší respekt ze strany členských států a ten respekt je cítit pořád. A nejsou to jen členské státy, ale i představitelé institucí EU, ať už je to Evropská komise nebo Evropský parlament,“ shrnuje zkušená diplomatka aktuální pozici Česka na unijní scéně. Zda se ji podaří udržet, bude podle ní záležet zase jen na samotné České republice. „Záleží na nás, jakým způsobem dokážeme pokračovat v nastaveném trendu a jestli si dokážeme respekt členských států udržet,“ konstatuje Šestáková, která předchozích šest let působila v Bruselu na stálém zastoupení jako takzvaný Mertens, tedy zástupce velvyslance, kterého teď sama dělá.

Dokladem současné pozice Česka na unijní scéně je podle ní i vůdčí role, kterou Praha má ve skupině kritiků návrhu nové emisní normy pro automobily Euro 7. Do ní se podařilo získat i velké státy jako Francii nebo Itálii. „Nemají problém s tím, že tu koalici vedeme a že se nějakým způsobem snažíme změnit návrh tak, aby nám víc vyhovoval – a samozřejmě i ostatním členským státům,“ poznamenává česká ambasadorka.

V těchto Bruselských chlebíčcích se také dozvíte, kam se aktuálně posunula vyjednávání o této kontroverzní normě a jaké jsou šance, že se podaří české námitky prosadit. Nebo co pro její výslednou podobu znamená, že zpravodajem v Evropském parlamentu je český europoslanec a její velký kritik Alexandr Vondra z ODS. (…)

Host: herečka Kristýna Ryška. Moderuje Vasil Fridrich. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.

Natočeno 2023. Premiéra 28. 8. 2023 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Ivo Šlosarčík, profesor z Katedry evropských studií FSV UK. Je odborníkem na Evropskou Unii a její právo. Je Evropa dnes silnější než byla před ruskou invazí na Ukrajinu? Proč nevidí Ukrajinu za pět let v Evropské unii? A jak by mělo Česko využít toho, že má v současnosti podle některých odborníků dobrou pozici v mezinárodní politice? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2023. Premiéra 28. 8. 2023 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Největší internetové platformy, jakou jsou Google nebo Facebook, se nově musejí řídit evropskými pravidly. Co to pro ně bude znamenat? A co se změní pro uživatele? Osmdesát procent Rusů nemá pas, líčí dobrovolník, který pomáhá ruským dezertérům. Jak to? Ministerstvo financí chce snížit podporu státu na obnovitelné zdroje. Nebude to pro některé společnosti likvidační? Moderuje Lukáš Matoška a Pavlína Nečásková.

Natočeno 2023. Premiéra 28. 8. 2023 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Připravil Ivan Motýl.

Připravil ČRo Ostrava v roce 2023. Premiéra 28. 8. – 1. 9. 2023 (ČRo 3 Vltava, 9:05 h.). Repríza 28. 8. – 1. 9. 2023 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).

Obsah: 1. Italské kořeny Giovanni Santiniho a Francesca Kinského dal Borgo aneb z Toskánska do Chlumce nad Cidlinou. (14:17) – 2. Za architektem Santinim s rodinou Kinských – 3. S Constantinem Kinským ve Žďáru nad Sázavou aneb Z Paříže na Vysočinu. – 4. S Constantinem Kinským za Santiniho hvězdou na Zelené hoře.  – 5. Smrt a pohřeb geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho aneb Nerudovou ulicí v Praze.

Lit.: Motýl, Ivan: Za architektem Santinim s rodinou Kinských aneb Z Toskánska do Chlumce nad Cidlinou. In web ČRo 3 Vltava, 28. srpen 2023 (článek + nahrávky poslechu). – Cit.:  Zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou postavil pro šlechtický rod Kinských geniální architekt a tvůrce české barokní gotiky Jan Blažej Santini Aichel (1677-1723). A Kinští ve stejném zámku žijí i po třech stoletích. „I když nacisté na zámek uvalili nucenou správu a o něco později nás z něho vyhnali komunisté, jsme tady pořád doma,“ říká ve Výletech s Vltavou spolumajitel zámku Francesco Kinský.  (…)

Ve vltavských výletech za architekturou Jana Blažeje Santiniho provázejí rozhlasové posluchače dva členové starého českého šlechtického rodu Kinských. Francesco Kinský dal Borgo ze zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou a Constantin Kinský ze zámku ve Žďáru nad Sázavou.

„Jeho rozsáhlé dílo je tak originální, že druhé takové nenajdeme,“ tvrdil český kunsthistorik Jan Sedlák (1943-2016) o výjimečném architektovi Janu Blažeji Santinim, od jehož úmrtí uplyne letos v prosinci 300 let. Český rozhlas Vltava pořádá k tomuto výročí i několik koncertů v památkách, po nimiž je podepsán právě pražský rodák Santini (Kladruby, Chlumec nad Cidlinou a Žďár nad Sázavou). Výjimečný architekt, který se ovšem hlásil i k italskému původu a rád se podepisoval jako Giovanni. (…)