Použité zvuky: Památník Karla Čapka – tip na víkend (YouTube, 24. 6. 2016), Na návštěvě u Karla Čapka – Jaký hlas měl Karel Čapek? Poslechněte si jedinou známou nahrávku (ČRo, 12. 3. 2017), Člověk proti zkáze (ČSSR 1989, režie: Štěpán Skalský), Romeo a Julie 63 (ČSSR 1964, režie: Rady Činčera), Eliška a její rod (ČSSR 1966, režie: František Filip), Příběhy slavných – Byla jsem na světě (ČT 2022, režie: Ondřej Kepka), Smrt a pohřeb spisovatele Karla Čapka – smutná tečka Československé první republiky (YouTube, 10. 1. 2013), nahrávka k narozeninám Julia Firma (archiv Martina Gromana).
Připravila Jarka Eliášová.
Hovoří průvodce a milovník brněnské architektonické historie Martin Koplík.
Připravilo Brno v roce 2023. Premiéra 27. 6. 2023 (ČRo Brno, 37 min.) v rámci pořadu Apetýt.
Lit.: Eliášová, Jaroslava: Brněnské textilní továrny jely nonstop, pracovní doba v polovině 19. století trvala 12 hodin, říká v rozhovoru o starém Brně Martin Koplík. In web ČRo Brno, 27. červen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jaký byl osud rodin těchto textilních baronů a na druhou stranu jaký život vedli dělníci v jejich podnicích? Co zbylo ze starého Brna, jehož tvář tvořily zejména v 19. století textilní továrny, chudé pavlačové domy i honosné novostavby. Po jejich stopách jsme se vydali s Martinem Koplíkem.
Pozvání k rozhovoru v pořadu Apetýt přijal průvodce a milovník brněnské architektonické historie Martin Koplík. V rozhovoru popisuje zlatou éru tzv. Moravského Manchestru.
TIC Brno před několika lety přišlo s nápadem, zmapovat textilní historii Brna, protože právě tato oblast tvoří důležitou součást brněnských dějin. Textilky vyráběly v průběhu celého 19. a v první polovině 20. století. Po roce 1945 byly továrny znárodněny jako národní podniky Vlněna a Mosilana. Provoz těchto dvou rozsáhlých komplexů skončil až v roce 1997. „Ještě v 70. letech se ale zachovávaly původní názvy firem, Takže se mezi lidmi říkalo, dělám u Weiss-Hanáka nebo u Stiassného,“ doplňuje Martin Koplík.
Přitom textilní průmysl se podle Martina Koplíka do Brna dostal vlastně náhodou: „Daleko větší tradice v oblasti textilní výroby je na Vysočině a první manufaktura měla vzniknout v Jihlavě. Jenže tam působil velice silný soukenický cech, který se tomu urputně bránil. A tak volba padla na Brno, kde nikdo neprotestoval.“ Když byly zbořeny obranné hradby, které svíraly centrum Brna, začalo se město dynamicky rozvíjet a státní textilní manufakturu odkoupil tehdy podnikavý Johann Leopold Köffiler, brněnský Němec, který první továrnu vybudoval na dnešní ulici Lidická. Ta tehdy patřila k předměstí Brna. Obecně textilky vznikaly mimo centrum. Brno se pomalu ale jistě ekonomicky dostávalo na úroveň Vídně. (..)