Olle Zachrison. ředitel zpravodajství Švédského rozhlasu. Umělá inteligence podle mnohých prognóz přinese zásadní změny v řadě oblastí našeho života. Výjimkou není ani rozhlasové vysílání. K čemu se dá v rádiu využít umělá inteligence? Budou vysílání generovat roboti a prezentovat syntetické hlasy? A jak přimět AI, aby se chovala eticky a dodržovala kodex?
Natočeno 2023. Premiéra 29. 3. 2023 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lenka Víchová, ukrajinistka. Válka na Ukrajině bohužel povzbuzuje korupci, soudí žena, která sledovala boj a neboj s korupcí na Ukrajině ještě před ruskou agresí. Jaký vliv na ukrajinské bojující elity může mít korupce po válce? Roste Zelenskému mezi hrdiny, kteří bojují ve válce, do poválečných let konkurence? A je stále pro Ukrajince významná informace, jaké mají nejvyšší političtí představitelé majetky? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2023. Premiéra 29. 3. 2023 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Host: herečka Martina Randová. Čím jí děsí metro, ale baví divadlo Metro? Jaké to je mít narozeniny den před Silvestrem? A jak si užila přechod z Ordinace do Ulice? Moderuje Adéla Gondíková.
Natočeno 2023. Premiéra 29. 3. 2023 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Dnes uzavírá svou návštěvu Tchajwanu předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová z TOP09 a spolu s dosud největší delegací se vrací do Česka. Jak tchajwanskou misi hodnotit? Měli by čeští politici i podnikatelé upevňovat spolupráci s Tchajwanem, protože sdílíme stejné hodnoty i ekonomické zájmy? Nebo návštěvou ostrova Česká republika poškozuje základ čínsko-českých vztahů a porušuje závazek ctít politiku jedné Číny – jak tvrdí čínská ambasáda v Praze? Diskutovat budou předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS a bývalý ministr zahraničních věcí za ČSSD Lubomír Zaorálek.
Natočeno 2023. Premiéra 29. 3. 2023 (ČRo Plus, 9:34 h.; 25 min.).
Lit.: oci – Koubová, Karolína: Z Česka se masivně jezdí na Tchaj-wan, tvrdí Zaorálek. Do sousedních zemí jezdíme daleko víc, nesouhlasí Vystrčil. In web ČRo Plus, 29. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mají české cesty na Tchaj-wan smysl, nebo vyvolávají jen zbytečnou konfrontaci s Čínou? Debatují předseda Senátu Miloš Vystrčil a bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
Svou návštěvu Tchaj-wanu končí předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Dává taková cesta hodnotový i hospodářský smysl, nebo riskuje Česká republika zbytečnou konfrontaci s Čínou? Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zdůrazňuje lidskoprávní i hospodářské přínosy těchto cest, bývalý ministr Lubomír Zaorálek (ČSSD) kritizuje, že Česko nemá jasno, co návštěvami ostrovní země sleduje.
„Člověk si klade otázku, jaký cíl tyto diplomatické a v Evropě výjimečné cesty mají. Nemyslím si, že je jasně formulováno, čeho na Tchaj-wanu chceme dosáhnout,“ uvádí v Pro a proti bývalý ministr zahraničí za ČSSD a předseda Masarykovy demokratické akademie Lubomír Zaorálek. (…)
Diskusní pořad na různá společenská témata. Moderátor Aleš Vojíř.
Hovoří hostitelka, maminka v homesharingu zapojená a adaptační průvodkyně Klára.
Natočeno 2023. Premiéra 29. 3. 2023 (Rádio 1).
Jak by se mohl severomoravský kraj připravit na útlum těžby? Co pro něj může udělat vláda a prezident? Uslyšíte pohled sociologa Daniela Prokopa a primátora Karviné za ČSSD Jana Wolfa. V obchodech přibývají technologie, které nám umožní nakoupit nebo odhalit zloděje i po zavírací době. Ale také šetří náklady na personál. Moderují Martina Mašková a Lukáš Matoška.
Natočeno 2023. Premiéra 29. 3. 2023 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Lit.: knem – Matoška, Lukáš: Čtyři ministerstva požadují odklad projednání Istanbulské úmluvy. „Její význam je symbolický, ale důležitý. Odklad není rozumný,“ říká zmocněnkyně pro lidská práva. In web ČRo Plus, 29. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Ratifikace Istanbulské úmluvy v Česku pravděpodobně ještě potrvá. O další roční odklad jejího projednání totiž žádají čtyři ministerstva, konkrétně zemědělství, životního prostředí a práce a sociálních věcí vedená ministry za KDU-ČSL, a to kvůli možnosti najít dostatečnou politickou shodu před ratifikací. Odsun o rok podporuje taky ministerstvo kultury. Jak odklad vnímá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková? (…)
Lit.: arych – Matoška, Lukáš: Pavel zamířil na Karvinsko. „Region zatěžuje dlouhá doba oddlužení i velké danění nízkých příjmů,“ míní sociolog Prokop. In web ČRo Plus, 29. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Petr Pavel je ve středu na návštěvě Karviné, kde se mimo jiné setká i s jejím primátorem Janem Wolfem (ČSSD). Mohli by například mluvit o velkém odlivu obyvatel z Karvinska nebo o sociální situaci ve městě.
Podle primátora Karviné Wolfa je v současnosti město na začátku cesty transformace z těžkého průmyslu a těžby.
Jedním z hlavních problémů do budoucna je otázka poddolovaných částí města, tedy zda do nich lze znovu vrátit život, nebo budou nadále sloužit pouze byznysu. (…)
O čem vypovídá sexuální život viktoriánů? Dozvíte se v knize Stevena Marcuse. S viktoriánskou dobou je v našich představách spojen spíše pojem „puritánství“ než „pornografie“. Ale jak už to tak u představ bývá, občas se stane, že je někdo nabourá. Takovým dílem je právě kniha Stevena Marcuse: Jiní viktoriáni. Studie o sexualitě a pornografii v Anglii v polovině 19. století. Ve své době nabourala nejen představy o viktoriánské Anglii, ale také o oboru historie jako takové. Marcusovu studii bychom mohli označit za jeden z pilířů a inspirátorů dějin každodennosti. Připravil Eduard Burget.
Natočeno 2023. Premiéra 28. 3. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.). Repríza 29. 3. 2023 (ČRo Plus, 13:10 h.).
Lit.: Burget, Eduard: Byli viktoriáni jiní, než si představujeme? Steven Marcus se zaměřil na jejich sexuální život. In web ČRo Plus, 28. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Viktoriánské období nás nepřestává fascinovat. Byla to doba přelomová a moderní. Naše mínění o této epoše se ale utváří hlavně na základě textů, které byly oficiální pro tehdejší éru. Jaké jsou však představy viktoriánů o sobě samých, jež jsou přítomny v knihách, které nikdy nepatřily k těm kanonickým? V románech a povídkách, které náležely k textům přísně zapovězeným?
O tom všem pojednává kniha profesora Stevena Marcuse Jiní viktoriáni. Studie o sexualitě a pornografii v Anglii v polovině 19. století.
Steven Marcus, profesor humanitních věd, zaměřil svůj zájem na výzkum viktoriánské Anglie. Marcus se zpočátku věnoval literárnímu dílu Charlese Dickense a pokusil se své poznatky propojit s freudovskými koncepty psychoanalýzy. A byl to právě zájem o učení Sigmunda Freuda, který jej posunul k tabuizovaným tématům viktoriánské doby. (…)
Připravila Martina Šimkovičová.
Hovoří americký producent Jim Stark.
Natočeno 2023. Premiéra 28. 3. 2023 (SRo Rádio Devín, 10 min.) v cyklu Ranné ladenie.
Lit.: anonym: Rozhovor s americkým producentom Jimom Starkom. In web SRo Rádio Devín, 28. 3. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: V rámci Visegrádskeho filmového fóra sa v marci s filmovými odborníkmi na Slovensku stretol aj producent nezávislých filmov Jim Stark. Jeho filmy v spolupráci s Jimom Jarmuschom, Alexom Rockwellom, Greggom Arakim či Chrisom Münchom sú dnes klasikou. Ako výkonný producent sa podieľal aj na výrobe „Trojuholníku smútku“, Európskeho filmu roka 2022. Rozprávala sa s ním Martina Šimkovičová (…).
Připravila Mariana Jaremková.
Hovoří Jaro Vojtek.
Natočeno 2023. Premiéra 28. 3. 2023 (SRo Rádio Devín, 30 min.) v cyklu Ladenie.
Lit.: anonym: Do kín vstupuje nový dokument Jara Vojteka TURNUS. In web SRo Rádio Devín, 28. 3. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Režisér Jaro Vojtek v rozhovore s Marianou Jaremkovou rozpráva o svojom filme Turnus, ktorý cez tri príbehy ľudí hovorí o globálnych témach, ale aj tých privátnych ako sú osamelosť a domov. Film mal svetovú premiéru minulý rok na Medzinárodnom festivale dokumentárnych filmov Jihlava, domácu na nedávnom Febiofeste a do kín vstupuje 30. marca (…).
Záznam besedy ve Žďáru nad Sázavou. 148. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Natočeno 23. 3. 2023 (Žďár nad Sázavou, Knihovna Matěje Josefa Sychry, 17:00 – 19:00 h.). Webová premiéra 29. 3. 2023 (Přepište dějiny, 37 min.).
Lit.: anonym: Magnitogorsk na Vysočině. In web Přepište dějiny, 29. 3. 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Podcast Přepište dějiny vyjel zase po čase do regionů a přinášíme vám fascinující dějiny Žďáru nad Sázavou. Místo, které známe jako památku UNESCO na Zelené hoře je ale místem obrovské a strukturální změny mezi léty 1948 a 1960. Na zámku Kinských potkáme v roce 1938 lorda Runcimana na jeho misi, ale to zásadní se odehraje po druhé světové válce. Výstavba Žďárských strojíren a sléváren promění místo, které má v roce 1930 sotva čtyři tisíce obyvatel v centrum okresu, které má v 70. letech přes dvacet tisíc. Takový malý Magnitogorsk na Vysočině. (…)
Použité zvuky: Archiv ČT24 – Trojkové březny (ČT, 2013), Srchiv ČT24 – Když se knihy vrátily z trezorů (ČT, 2020), Česká paměť – Žďár nad Sázavou, poutní kostel (ČT, 2010), 30 let zpět: Navrácení majetku rodu Kinských (ČT, 2. 11. 2022), Svobodný vysílač Žďár nad Sázavou, srpen 1968 (YouTube, 21. 8. 2017), Šumná města – Šumná Vysočina (ČT, 2008), Historie.cs – Dilemata uklízečky ze Žďáru nad Sázavou (ČT, 2021), Dělníci odsuzující k smrti elity? I to je demokracie! Ostrý duel děkana FF a M. Klímy (DVTV, 21. 7. 2020).
Lit.: Groman, Martin – Stehlík, Michal: „Magnitogorsk“ na Vysočině: jediné rozhodnutí dokázalo během pár let zcela změnit identitu a charakter města. In web Deník N, 29. 3. 2023 (článek). – Cit.: „Žďár nad Sázavou byl za výsledky plnění volebního programu vyznamenán titulem ‚Město 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou‘. Občané zde v minulém volebním období během brigádnických hodin. postavili mimo jiné mateřskou školu, prodejny textilu a nábytku, jídelnu a prodejnu mléčných lahůdek, restauraci a hotel, přetlakovou sportovní halu, prodejnu domácích potřeb a další velmi potřebná zařízení.“ Dobový popisek ČTK z roku 1976.
Seriál Přepište dějiny: Po druhé světové válce a zejména pak po komunistickém převzetí moci v roce 1948 se – často kvůli důrazu na těžký průmysl a výstavbu nových provozů – měnila nejen architektonická podoba měst, ale i skladba obyvatelstva. V řadě míst tak byla prakticky úplně přerušena dosavadní historická kontinuita, měnila se historická paměť, vztahy, život celé tamní společnosti.
Před časem česky vyšla fascinující práce historika Stephena Kotkina o vzniku průmyslového gigantu Magnitogorsk ve stalinském Rusku. Kotkin brilantně analyzuje nejen rámce a přesahy budování tohoto komplexu, ale v historických mikrosondách se také dostává k životu těch, kdo jej stavěli, k fungování tehdejšího stranického aparátu, k těžkostem i nadšení, které takové megalomanské stavby provázelo. Skrze „všední den“ dává nahlédnout do života uvnitř stalinského Sovětského svazu a poutavě předkládá příběh obrovské proměny místa i lidí.
Samozřejmě i Československo po roce 1948 má své malé příběhy radikálních proměn; mnohé napadne například příběh severní Moravy, aglomerace kolem Ostravy, Karviné, Havířova… Pozornosti však většinou uniká proměna i relativně malých míst, byť byla v konečném důsledku zcela fatální a znamenala opravdu „nové dějiny“ v mnohém nenavazující na někdejší tradici místa, včetně vztahu obyvatel k němu. (..)
Powered by WordPress