Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Před více než 550 lety se francouzská královská svatba proměnila v krvavou lázeň, která si jen v Paříži vyžádala tisíce obětí z řad tamních protestantů. Co bylo příčinou takového masakru a co následovalo? Odpovědi nabídne Historie Plus, kterou připravila Zuzana Marková.

Natočeno 2023. Premiéra 11. 3. 2023 (ČRo Plus, 16:33 h.).

Lit.: Marková, Zuzana: Bartolomějská noc: Zvěsti o krvavé svatbě vedly k chaosu na pohřbu habsburského císaře. In web ČRo Plus, 11. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ulice lesknoucí se krví a mrtvá těla unášená proudem řeky. Tak přibližují scény z Paříže roku 1572 historické prameny. V noci z 23. na 24. srpna se oslavy sňatku protestantského předáka Jindřicha Navarského z rodu Bourbonů se sestrou francouzského krále Markétou z Valois, zvrhly v masakr hugenotů, který dnes známe jako „Bartolomějskou noc“.

Francií 16. století se šířilo reformační hnutí a mezi protestanty (takřečenými hugeonty) a katolíky docházelo k častým střetům. Náboženství totiž zdaleka nebylo jen předmětem osobní víry, ale i silným hybatelem v otázkách politických, vysvětluje profesor Jiří Mikulec z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Silné náboženské pnutí, které eskalovalo ve francouzských náboženských válkách, měl zmírnit symbolický krok – svatba katoličky Markéty z Valois, sestry francouzského krále, s navarským králem Jindřichem. Svého druhu poměrně ojedinělý tah nicméně nevyšel – po spáchání atentátu na předáka hugenotů, admirála Gasparda de Coligny se rozpoutal masakr protestantů uvězněných ve městě. (..)

Host: Jana Jirásková, pověřená ředitelka Centra pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí druhé světové války. Kde a jak se nevrácené majetky hledají? Kolik jich vrátili do rukou majitelů? A kolika příběhy už Jana Jirásková prošla? Moderuje Šárka Maixnerová.

Natočeno 2023. Premiéra 12. 3. 2023 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Miluje hudbu, umí ji tvořit a působivě interpretovat. Vládne také štětcem a vnímá svět očima výtvarníka. Píše knihy. Má cit pro silné příběhy. On sám je silný příběh. Richard Pachman – host Hovorů. Moderuje Eva Hůlková.

Natočeno 2023. Premiéra 12. 3. 2023 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Protestují proti negativním dopadům automobilové dopravy a neváhají se přilepit k vozovce. Aktivisté z rakouského hnutí Die Letzte Generation požadují omezení rychlostních limitů, což považují za nejefektivnější krok, který může vláda okamžitě přijmout ve snaze odvrátit klimatickou krizi. Ve velké části společnosti protesty aktivistů vyvolávají odpor a nepochopení. A podle kritiků zhoršují obraz klimatického hnutí v očích veřejnosti. Téma pro Zaostřeno a Ladislava Nováka.

Natočeno 2023. Premiéra 12. 3. 2023 (ČRo Plus, 17:34 h.).

Hostem je Iveta Toušlová, novinářka a moderátorka. Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2023. Premiéra 12. 3. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Další osobností, kterou představíme v cyklu Legendy zábavy, je herec, jenž byl už svou objemnou postavou a baculatou, dobráckou tváří přímo předurčen pro komické role. Za svůj nedlouhý život jich ztvárnil značné množství, a to jak na divadelních prknech, tak ve filmu a také v rozhlase. Právě z rozhlasových nahrávek těží pořad, který o Janu Libíčkovi připravil Jiří Hubička. Pořadem provází Aleš Háma.

Natočeno 2023. Premiéra 12. 3. 2023 (ČRo 2 Praha, 9:04 h.).

Československý diplomat a politik Jan Masaryk je neodmyslitelně spjatý s politickými událostmi dvacátého století. Během druhé světové války s velkým nasazením pracoval na obnově demokratické republiky v londýnském exilu. 10. března 1948, tedy před 75 lety, skončil jeho život pádem z okna Černínského paláce, za dodnes nevyjasněných okolností. O svůj pohled na dramatický příběh syna prvního československého prezidenta se v Úžasných životech na Dvojce podělí bývalý ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Připravila Lenka Nechvátalová.

Natočeno 2023. Premiéra 12. 3. 2023 (ČRo 2 Praha, 8:04 h.).

O příčinách vzniku Protektorátu bylo napsáno mnohé, existují rozbory, studie i výslechové protokoly. My se zaměříme na vzpomínky těch, kteří byli u toho. Mnohdy nenápadní, v pozadí, ale o to mohou být jejich postřehy zajímavější. Jak vzpomínala na cestu za Hitlerem do Berlína 14. a 15. března 1939 Háchova dcera Milada Rádlová, jeho tajemník Josef Kliment, novinář Karel Horký nebo prezident Emil Hácha samotný? Připravila Naďa Reviláková.

Hovoří historikové Robert Kvaček, Josef Tomeš a Michal Pehr.

Natočeno 2023. Premiéra 11. 3. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.).

Lit.: Reviláková, Naďa: Jak „otrávit“ prezidenta. Šlo Háchovi cestou do Berlína o život? In web ČRo Plus, 11. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vzniku Protektorátu Čechy a Morava 16. března 1939 předcházela cesta prezidenta Emila Háchy za Hitlerem. Provázelo ji mnoho zvláštních náhod a omylů, které nakonec vedly k tomu, co dobře známe. Výsledkem byl Háchův podpis pod prohlášení, ve kterém „klade osud českého národa a země s plnou důvěrou do rukou vůdce Německé říše.“  Proč tak učinil? A měl i jinou možnost?

Emil Hácha se o post prezidenta republiky dobrovolně neucházel a daleko raději by si užíval zaslouženého důchodu předsedy Nejvyššího správního soudu. Nakonec funkci hlavy státu přijal s pocitem zodpovědnosti za zemi, která vstupuje do těžkého období, proto je důležité, aby situaci Československa lidé v jeho čele spíše neztěžovali. To ještě netušil, že Československo už brzy přestane existovat. A že on sám stvrdí jeho neexistenci svým podpisem. (…)

Rekonstrukci prezidentovy cesty do Berlína, která vedla až ke vzniku Protektorátu Čechy a Morava, uslyšíte v pořadu Téma Plus. Okomentují ji historikové Robert Kvaček, Josef Tomeš a Michal Pehr.

Sklo jako tradiční a historický materiál může mít i netradiční podobu: jak vznikají např. multifunkční autoskla a izolační skla, určená pro památkové objekty a k čemu se dá využít recyklované sklo? Připravila Veronika Kindlová. Moderuje Jose Kluge.

Natočeno 2023. Premiéra 11. 3. 2023 (ČRo 2 Praha, 17:04 h.).