Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Tuzemské banky loni poprvé v historii vydělaly přes sto miliard korun. Těžily hlavně z vysokých úrokových sazeb, kterými Česká národní banka bojuje proti inflaci. Jak se bude situace vyvíjet letos? Dosáhla nervozita vyvolaná pádem bank v USA a potížemi švýcarské Credit Suisse až k nám? A co by pro české banky znamenalo zrušení státní podpory stavebního spoření? Ekonomická analytička Jana Klímová se ve svém pořadu Peníze a vliv ptá šéfa Komerční banky Jana Juchelky.

Natočeno 2023. Premiéra 28. 3. 2023 (ČRo Plus, 11:10 h.).

Ondřej Štindl, publicista, spisovatel a scénárista. Sleduje, zaznamenává a zpracovává všechno, co se kolem něj děje. Pak to sepíše do komentáře, do románu nebo do scénáře. Jak se mu líbil první díl prezidentského podcastu Podhradí? Je dnes čas varovat před Babišovými nástupci, nebo před tím, že Babiš jen tak neodejde? A má ČSSD coby levicová strana šance se oživit a vrátit do politiky? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2023. Premiéra 28. 3. 2023 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Koaliční strany zvažují, co dál se stavebním spořením. Na stole je návrh Národní ekonomické rady vlády, aby se kvůli úsporám zrušilo. Stavební spořitelny do toho přicházejí s nápadem, že stavební spoření by se mohlo propojit s dotačními programy na snížení energetické náročnosti bydlení. Našimi hosty budou předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny Libor Vošický a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru, poslanec ODS Vojtěch Munzar.

Natočeno 2023. Premiéra 28. 3. 2023 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Host: Halka Třešňáková, herečka. Moderuje: Ondřej Cihář. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2023. Premiéra 28. 3. 2023 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).

Připravila Šárka Rusnáková.

Připravil ČRo Pardubice v roce 2023. Premiéra březen 2023 (ČRo Pardubice) v cyklu Na nedělní vlně z Pardubic.

Obsah: 1. díl: Vznik a počátky hradu (24:11) – 2. díl: Kunhuta a Záviš (24:52) – 3. díl: Od gotiky k baroku (23:56) – 4. díl: Na cestě do současnosti (27:49).

Lit.: Rusnáková, Šárka:  Tajemný hrad Svojanov pamatuje příběhy lásky i kruté osudy. In web ČRo Pardubice,  19. březen 2023 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Patří k nejstarším kamenným hradům u nás. A je unikátní spojením architektury gotiky a empíru. Svojanov je tajemný množstvím pověstí nebo objevy zazděných lidí v jeho  hradbách. Odehrávaly se tam ale i příběhy plné lásky.

Hrad Svojanov leží uprostřed hlubokých lesů na ostrohu nad malebným údolím řeky Křetínky na historických hranicích Čech a Moravy. Založili ho zřejmě jako strážní hrad kvůli blízkosti hranic a důležité obchodní Trstěnické stezky. Býval to hrad královský i královnin. Konkrétně Kunhuty Uherské, vdovy po Přemyslu Otakaru II. Možná právě tam porodila posléze Záviši z Falkenštejna jejich nemanželského syna.

Mučírna v gotickém sklepení hradu SvojanovMučírna v gotickém sklepení hradu Svojanov|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas
Hrad se pokoušeli dobít husité i švédská vojska. Namále měl ale až na přelomu 17. a 18. století, kdy o něj jeho majitelé ztratili zájem. Hrad, ke kterému v 19. století přibyl půvabný empírový palác, přežil nakonec ve vší své kráse a důstojnosti až do dnešních dnů. Pomohly skutečně lidské oběti, které měly hradu dodat sílu a nedobytnost, jak se na hradě také vypráví? (…)

V souvislosti s protesty proti nízkým platům na humanitně zaměřených fakultách vysokých škol se ptáme, jak dokázali větší objem peněz zajistit na brněnské Filozofické fakultě. A podíváme se také obecně na systém odměňování v této sféře. Jakou munici je schopné dodat Ukrajině Polsko? A nahlédneme do českých novin, které se věnují mimo jiné i tomu, že prezident Petr Pavel už začne úřadovat z kanceláře hlavy státu na Pražském hradě. Moderuje Tomáš Pavlíček a Pavlína Nečásková.

Natočeno 2023. Premiéra 28. 3. 2023 (ČRo Plus, 8:10 h.; 12 min.).

Lit.: arych – Nečásková, Pavlína: Víc peněz dostávají nákladnější, ne užitečnější obory. Vina je na straně vysokých škol, míní ekonom Münich. In web ČRo Plus, 28. březen 2023  (článek+ nahrávka k poslechu) – Cit.: Akademičtí pracovníci v humanitních oborech jsou dlouhodobě placeni mnohem hůř než akademici z přírodních věd. Mzdy vyučujících na vysokých školách jsou tak často pod celorepublikovým průměrem. Dokáže úterní protest vyhlášený na vysokých školách situaci změnit?

Podle Daniela Münicha, který je výkonným ředitelem akademického think-tanku při centru CERGE-EI, nedělá chybu stát, tedy konkrétně ministerstvo školství. Přiznává však, že nedostatek financí na vysokých školách je i politický problém. (…)