Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Spisovatel Martin Reiner před dvěma lety založil a od té doby vede Moravské židovské muzeum Mehrin. V Hovorech vysvětlí, jak se k tomu projektu dostal, ale mluvit také bude o holocaustu, nebo o postavení Židů v Československu po druhé světové válce. Ptá se Petr Vizina.

Natočeno 2023. Premiéra 14. 2. 2023 (ČRo Plus, 22:05 h.; 22 min.).

Lit.: lup – Vizina, Petr: Za komunistů bylo tabu už jen slovo Žid, říká Reiner, básník a zakladatel Moravského židovského muzea MEHRIN. In web ČRo Plus, 14. únor 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Za komunistů tady byl otevřený antisemitismus, proces s Rudolfem Slánským doslova zmiňoval sionistické skupiny, dá se tak tvrdit, že židovská kulturní identita byla na dlouhá léta potlačována. „Zvlášť pováleční Židé nebo potomci těch, co se nevrátili z koncentračních táborů, tedy druhá generace, byli ti, kteří o své identitě nechtěli vůbec mluvit,“ říká spisovatel a básník ale také člen brněnského zastupitelstva Martin Reiner (nestraník za Žít Brno).

„Dokonce si vzpomínám z dob, kdy jsem byl na gymnáziu a pak i v pokročilých 80. letech, že jen vyslovit nahlas v libovolné společnosti slovo Žid bylo zvláštní. Bylo to tabu slovo – a tabu bylo téměř vše spojené s židovskou kulturou,“ vzpomíná s tím, že se otevřeně začalo mluvit až po listopadu 1989. (…)

Host: Eva Nemčková, zakladatelka sociálního projektu Needo. Co se naučila díky intenzivní péči o dceru s těžkým postižením? Byla překvapená, že získala ocenění Laskavec roku? A proč se kromě sociálně prospěšného podnikání pustila i do podcastů? Moderuje Barbora Chuecos.

Natočeno 2023. Premiéra 14. 2. 2023 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Kofila slaví 100 let. Studenti ze Zlína vypracovali speciální designovou edici. Reportáž připravila Michaela Kočendová.

Natočeno 2023. Premiéra 14. 2. 2023 (ČRo Olomouc, 2 min.).

Lit.: Kočendová, Michaela: Kofila slaví 100 let. Studenti ze Zlína vytvořili speciální designovou edici. Který návrh zvítězil? In web ČRo Olomouc, 14. únor 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česká tyčinka Kofila, která se vyrábí v Olomouci, letos oslaví své 100leté výročí. U této příležitosti nechala studenty ze zlínské Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati vypracovat speciální designovou edici svého obalu.

Z celkových 80 vypracovaných návrhů bylo odbornou porotou vybráno sedm vítězných designových obalů. Za nimi stojí Ivan Večerek, Lucie Nguyenová, Izabela Princová, Viktorie Faberová, Markéta Myšková, Lucie Trojanová a Ferdinand Kacler. Někteří studenti se drželi původních motivů, které v roce 1923 navrhl Zdeněk Rykr a někteří studenti popustili uzdu své fantazii.

„Inspirovalo mě právě to, že jsem musel najít řešení, jak zachytit tak rozsáhlý příběh, rozsáhlou historii Kofily na tak malý obal, takže jsem potřeboval tu stoletou tradici zachytit takovým nepřímým způsobem. Vytvořil jsem moderní design a tu tradici jsem tam dostal realizováním tradiční grafické techniky lynoritu,“ říká Ivan Večerek, jehož designový návrh obalu se stal tím nejzajímavějším. (…)

S hornistou a dirigentem Radkem Baborákem o J. V. Stichu-Puntovi, o všemožných věcech kolem lesního rohu i o tom, proč by zařadil tradici české hornové hry na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. U příležitosti výročí 220 let od doby, kdy Jan Václav Punto ztich‘, připravil Zdeněk Havlíček.

Hovoří Radek Baborák.

Natočeno 2023. Premiéra 14. 2. 2023 (ČRo 3 Vltava, 21:15 h.).

Lit.: Háček, Petr: Včera večer jsem na Vltavě poslouchal nádherný pořad o Punto-Stichovi. In Facebook, 15. 2. 2023 (odpověď na status Pavla Kosatíka) – Cit.: Včera večer jsem na Vltavě poslouchal nádherný pořad o Punto-Stichovi, slovem doprovázel skvělý hornista Radek Baborák… nikdy bych nevěřil, jak zajímavé a informačně nabité může být vyprávění o lesním rohu… o tom, jak se jeho zvukovými možnostmi inspiroval třeba Mozart a jiní, a s jakými úskalími či výzvami hráčské techniky na tento nástroj se musejí (nebo chtějí, což je ještě lepší) vypořádávat interpreti…a teď se podrž, díky tomuto pořadu a tématu jsem se já věčný nedouk dozvěděl o existenci famózního britského dua Flanders and Swann, a jejich komediální, a přitom interpretačně bezchybné uchopení klasických motivů jsem si vychutnal nejen ve zmíněném pořadu, ale následně jsem musel i na YouTube…takže vím, že vůči Smetanovi jsem právě out of topic, za což se omlouvám, ale nemohl jsem si pomoci trochu nasdílet své čerstvé nadšení (doufám, že moji kluci, alespoň jeden, pokud se nestanou metalisty, budou hrát jednou na hornu) a podtrhnout asi starou pravdu, že žánrové crossovery se mohou dít nepředvídatelně a že kultura má tu dobrodružnou moc, že když jí dáš šanci a svou pozornost na jednom místě, ona tě vezme za ruku a přirozeně tě provede mnohem dál, než jsi zpočátku čekal… (…)

Také si myslíte, že je naše doba bláznivá? A používat v ní zdravý rozum je čím dál obtížnější? V tom případě pro vás máme návod – přesněji má jej slovenský šachista, filosof a teolog Ján Markoš. Jeho knihu Síla rozumu v bláznivé době přečetl, ukázky z ní vybral a pro pořad Ex libris okomentoval Libor Dvořák.

Natočeno 2023. Premiéra 14. 2. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 14. 4. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Aby mohl Johann Bloch utéct před druhou světovou válkou, daroval některá svoje díla galerii v roce 1939. Jeho pravnučky si je včera vyzvedly. Reportáž připravil Jan Dlouhý.

Natočeno 2023. Premiéra 15. 2. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál, 2 min.) v cyklu Reportáže Radiožurnálu.

Lit.: prh – Dlouhý, Jan: „Je to pro nás velkolepý moment.“ Umělecké předměty putují z galerií zpět potomkům židovského majitele. In web ČRo 1 Radiožurnál, 15. únor 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  (…) Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a Národní galerie vrátily některá díla potomkům jejich původního majitele. Až do úterního odpoledne měly instituce ve správě čtyři obrazy a soubor deseti liturgických oděvů, které patřily brněnskému židovskému podnikatelovi Johannu Blochovi. Jeho pravnučky dostaly cenné předměty po více než 84 letech zpátky.

Johann Bloch chtěl v roce 1939 utéct před válkou. Žádal tedy o povolení k vývozu své umělecké sbírky. Aby toto povolení dostal, musel některá svá díla darovat státu. Taková byla praxe už v období první republiky.

Potomci Johanna Blocha začali po jeho majetku pátrat před třemi lety. S pomocí jedné newyorské organizace, která pomáhá obětem holocaustu a jejich dědicům získat ztracená umělecká díla, vypátrali, že cennosti mají ve svých sbírkách Národní galerie Praha a Uměleckoprůmyslové muzeum. (..)

Připravila Jarka Eliášová.

Hovoří  Václav Nedělka.

Připravilo Brno v roce 2023. Premiéra 14. 2. 2023 (ČRo Brno, 29 min.) v rámci pořadu Apetýt.

Lit.: Eliášová, Jaroslava: Slepice je chytrý tvor, který se naučí spoustu věcí, vyvrací chovatel představu o slepici jako hloupém zvířeti. In web ČRo Brno, 14. únor 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zajímavosti ze života kura domácího probereme v Apetýtu s dlouholetým chovatelem drůbeže Václavem Nedělkou. Jako chovatel vodní a hrabavé drůbeže se specializuje především na chov krůt a působí také jako český a mezinárodní posuzovatel v soutěžích.

„Když se slepici věnujete, tak si toho tvora lehce ochočíte a potom s ním můžete předvádět různá čísla. Viděl jsem od jednoho chovatele takové představení, kdy slepice chodila po značkách a překážkové dráze. S nadsázkou se dá říct, že se dají vycepovat téměř jako domácí mazlíčci. Slepice je velice chytrý tvor, který je schopen naučit se a zapamatovat si spoustu věcí,“ vyvrací představu slepice jako hloupého ptáka Václav Nedělka.  (…)

Nejprve běh, pak sbírání motýlů. Cesta Jana Šibíka k fotografování nebyla hned jasná, dnes už si bez něj nedokáže svůj život představit a i když pořizování fotek smartphony považuje za nový směr ve fotografii jako takové, v některých momentech by nejraději fotografoval mrknutím oka. Nakolik je důležité utvářet vztah s lidmi, které chce fotografovat. Proč považuje fotografie z míst, kde dochází k nepokojům nebo válečným konfliktům za důležité? A jaký mezní okamžik lidského konání ho nejvíce zasáhl?

Natočeno 2023. Premiéra 14. 2. 2023 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

Hostem je Pavel Havlíček, odborník na východoevropský prostor, analytik Asociace pro mezinárodní otázky. Hrozí Moldavsku státní převrat podporovaný Moskvou, jak se obává proevropsky orientovaná prezidentka Maia Sanduová? Jak se může Moldavsko proti takovému nebezpečí bránit? Dokáže malá a chudá země, vklíněná mezi Ukrajinu a Rumunsko, udržet kurz směřující k nezávislosti na Rusku? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2023. Premiéra 14. 2. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Lit.: Kroc, Vladimír – vpl: Moldavsko je izolované, teď ale volá o pomoc. Rusko v něm plánuje převrat už déle než rok, upozorňuje analytik. In web ČRo 1 Radiožurnál, 14. únor 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Moldavsko během dneška na několik hodin uzavřelo svůj vzdušný prostor. Důvodem jsou obavy ze státního převratu iniciovaného Ruskem, na jehož riziko upozornila prezidentka země Maia Sanduová i Volodymyr Zelenskyj. Z jakých informací vychází? Dokáže situaci v zemi, na kterou dopadá energetická krize i rekordně vysoká inflace, stabilizovat nová vláda v čele s premiérem Receanem? Vladimír Kroc se ptal Pavla Havlíčka, analytika Asociace pro mezinárodní otázky. (…)