„Před volbami se rozhodně děje něco, co jsme nečekali. Dezinformačního a nepravdivého obsahu se na sociálních sítích vyrojilo hrozně moc. Je toho rozhodně víc než před 2. kolem minulé prezidentské volby. Většina je o Petru Pavlovi. “ říká datový analytik Petr Gongala. Vede projekt Demagog.cz, který ověřuje výroky politiků a populární obsah na sítích. Díky spolupráci s firmou Meta na ověřování fakt má ve srovnání s běžnými uživateli hlubší vhled do toho, co se děje na českém Facebooku a Instagramu. Jaké narativy se před volbami objevují? Jak se daří analytikům nepravdivé informace vyvracet? (…)
Lit.: anonym: Petr Pavel: Strach je přirozená věc, ale nesmí nás paralyzovat . In web Koulí podcast, 17. 1. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak si s náma povídal generál Petr Pavel ještě před oznámením kandidatury a než na něj začaly mířit hnojomety AB?
Ptali jsme se na spoustu věcí. Třeba:
• jak probíhá výcvik speciálních jednotek
• jestli na vlastní kůži zažil waterboarding
• jak jde dohromady paragliding a stádo krav (spoiler: moc ne)
• jak je to s jeho členstvím v KSČ
Taky jsme zhodnotili, že tělák na vojenským gymplu bychom spíše absolvovat nechtěli. (…)
Martin Stöhr. Fejeton, který je věnován zemřelému brněnskému básníkovi Zenovi Kaprálovi.
Připravilo Brno v roce 2023. Premiéra 21. 1. 2023 v cyklu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 10 min.).
Lit.: Stöhr, Martin: Martin Stöhr: Milý Zeno. In web ČRo Brno, 20. leden 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Autor svůj text poprvé přednesl na jednom z loňských literárních večerů v Rezidenci Café Kaprál na Údolní ulici v Brně. (…)
Milý Zeno,
máš to tu pěkné, zvláště tu lunetu a krb. Viděl jsem to jen jednou, zprostředkovaně, v jakémsi kulturním magazínu, televizáci tě tehdy donutili vlézt do postele a předstírat usínání. Teď teda strmě spíš a nic nepředstíráš, možná je ti milo v nebeském Strmilově, přesně takto jsi ten místní název s rozkoší rozebíral na pažbu a hlaveň. Teď na tebe, Zeno, myslí lidí, nebo se i zastaví, škoda, že tu nejsi. Ne, ty tu nějak jsi, chci jen říct že „druhý život“ míst a knih a lidí někdy bývá tak bláznivý, že by to nevymyslel ani demiurg Jan Novák, jediný a absolutní, potrhlý führer brněnské bohémy. Prý rezidence… Rezidence Café Kaprál…
Projekt literárního salonu v Rezidenci Café Kaprál na Údolní ulici v Brně bude pokračovat. Přestože Brno nakonec Evropským hlavním městem kultury 2028 nebude, pilotní projekt o návaznost nepřijde. Bývalý byt rodiny Kaprálových zůstává místem pro literární setkání, čtení, besedy, knižní křty a další akce, které se budou pod hlavičkou Turistického informačního centra Brno konat i v letošním roce. Dlouhodobou vizí pak je v budoucnu vytvořit prostor pro literární, básnické a překladatelské rezidenční pobyty. (…)
Na Ernsta Wiesnera vzpomíná architekt Mojmír Kyselka, který jej v roce 1965 v rámci studijní cesty navštívil v Liverpoolu a neplánovaně s ním strávil několik dní.
Připravilo Brno v roce 2023. Premiéra 20. 1. 2023 (ČRo Brno, 4 min).
Lit.: Šenkýř, Miloš: Noblesu sídla brněnského rozhlasu přibližuje kniha Dům na vlnách změn. In web ČRo Brno, 20. leden 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Budovu brněnského rozhlasu, jejího tvůrce i rozhlas jako takový přibližuje unikátní výpravná publikace. Dostala symbolický název Dům na vlnách změn.
Kniha začala vznikat poté, co s rokem 2021 skončila historicky největší obnova budovy někdejší České banky Union. Právě v ní brněnské rozhlasové studio od roku 1950 sídlí. Obsah knihy tak mimo jiné na detailních fotografiích zachycuje i návrat prostor k noblese, s níž dům vznikal.
Obnova znovu odhalila ušlechtilé materiály, originální přístup i netradiční detaily, se kterými budovu navrhl architekt Ernst Wiesner. V době dokončení stavby v roce 1925 mu bylo teprve 35 let a měl před sebou vytvoření řady obdivovaných staveb nejen v Brně (včetně vily Stiassni či brněnského krematoria). V budově banky uplatnil tehdy nevídaná řešení – zeleň na střeše nebo obří světlík nesoucí denní světlo do prostor, kam se nedostalo okny.
Symbolické je i datum, kdy publikace Dům na vlnách změn vyšla. Stalo se tak v předvečer 133. výročí narození Ernsta Wiesnera. (…)
Hovoří Petr Fiala, Věra Jourová, Pavel Rychetský, Kateřina Neumannová, youtuber Lukefry, Petr Pavel, Andrej Babiš.
Natočeno 2023. Premiéra 18. – 20. 1. a 23. – 24. 1. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:40 h.) v cyklu Seriál Radiožurnálu.
Obsah: 1. díl: Petr Fiala: Co byste řekl člověku, který tvrdí, že Parlament je jen zbytečná „žvanírna“? (2. díl: Jourová se ptá prezidentských finalistů: Jak řešit dezinformace a nenarušit svobodu slova? (3. díl: Pavel Rychetský: Jak a s kým má prezident ohledně soudní moci vést komunikaci? Může a má ji vůbec vést? (
Lit.: agf: Otázka dne pro prezidentské finalisty. Jak si poradí s otázkou osobností veřejného života? In web ČRo 1 Radiožurnál, 20. leden 2023 (anotace + nahrávky k poslechu). – Cit.: Příštím českým prezidentem se stane Petr Pavel, nebo Andrej Babiš (ANO). Radiožurnál požádal vybrané osobnosti veřejného života, aby postupujícím položily otázku ze svého oboru. Postupně v příštích pěti dnech zazní otázka od premiéra Petra Fialy (ODS), místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové (ANO), předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, olympijské medailistky Kateřiny Neumannové a youtubera Lukefry. Poslouchejte každý den v čase 10:40.
Lit.: anonym: Youtuber Lukefry se ptá prezidentských kandidátů Babiše a Pavla: Jak má vypadat Česko za pět let? In web IRozhlas, 24. 1. 2023 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Příštím českým prezidentem se stane buď Petr Pavel, nebo Andrej Babiš (ANO). O výsledku se rozhodne ve 2. kole. Aby Radiožurnál voličům přiblížil oba kandidáty, jejich názory a postoje, požádal vybrané osobnosti veřejného života, aby postupujícím položily otázku. Pátý dotaz kandidátům kladl youtuber, bavič a moderátor Lukefry, vlastním jménem Lukáš Fritscher. (…)
Andrej Babiš: No tak musíme to dělat jako vláda, akorát teď ta asociální vláda nám bourá všechny projekty, jako Národní investiční plán nebo Inovační strategii nebo národní boj proti rakovině nebo reformu psychiatrické péče, těch věcí bylo strašně moc a za naší vlády jsme předběhli v životní úrovni Itálii a Španělsko, tak doufám, že tato vláda to všechno úplně nezničí.
Já bych apeloval na pana premiéra, aby se přece jenom soustředili na pomoc lidem, a určitě bych se snažil prosazovat můj hlavní program, a to je pomáhat lidem a upozorňovat na věci, které nefungují – úřady práce a další věci.
Česká republika by měla, jak jsem si vždycky přál, a dokonce jsem o tom napsal i knížku, první republika, Tomáš Garrigue Masaryk, Baťa, kdy jsme patřili mezi deset nejvyspělejších zemí světa, tak tam bychom se měli postupně vracet. Bohužel to přerušila válka a komunistická totalita, ale potenciál naší země je obrovský a postupně se tam můžeme vrátit, akorát si to musí dát do programu i naše stávající vláda.
Petr Pavel: Já to zjednoduším, nebudu mluvit o mnoha prioritách, ale možná si pomůžu Václavem Havlem. Václav Havel kdysi říkal, že naše země nevzkvétá a vládne v ní blbá nálada. A já bych moc přál, aby za těch pět let jsme mohli říct, že země už zase začala vzkvétat a že blbou náladu jsme nahradili dobrou náladou. A nahradili jsme ji proto, že jsme spolu začali zase normálně komunikovat, začali jsme si naslouchat.
Přestali jsme se urážet a začali jsme přemýšlet o tom, co ten člověk s opačným názorem říká a jestli náhodou není na tom jeho názoru není něco pravdy. A opustili jsme takový ten náš národní zvyk stěžování si, že to nemá smysl, že to nepůjde, a místo toho jsme to nahradili takovým pozitivním přístupem, že to zvládneme, protože na to máme a protože nejsme o nic horší než ti, na které se dnes díváme s jistým obdivem.
Lit.: anonym: První televizní seriály byly pouze divadelní hry přenesené před kamery, říká televizní historik Daniel Růžička. In web YouTalk Radio, 20. 1. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Televizi na území Československa čeká 70leté výročí prvního vysílání. Vývoj ČST začínal již těsně po druhé světové válce. Snahy o první vysílání však oddálil Vítězný únor. „Československá televize vznikla ve světovém měřítku poměrně pozdě. Vysílalo se již ve Velké Británii, v západním Německu a v Sovětském svazu,“ říká televizní historik Daniel Růžička, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.
Televize původně začínala v rámci Československého rozhlasu. „V organizačním schématu byla na úrovni rozhlasové stanice. Zpočátku se například vysílaly čistě rozhlasové noviny pouze s vysvětlujícím titulkem na obrazovce,“ popisuje Daniel Růžička. V počátcích Československé televize to byly pouze tři dny v týdnu ve večerních hodinách. „Zkušební vysílání začalo 1. května 1953. Počátek pravidelného vysílání se datuje na 25. února 1954. V televize tehdy nabízela filmy, zpravodajství nebo různé dramatické inscenace,“ pokračuje Daniel Růžička.
Televizní seriály byly v prvopočátcích pouze divadelní hry přenesené do filmových ateliérů. „Vše se muselo nazkoušet. Nejdříve se sešli herci z nějakého divadla, zkoušeli sami, pak s televizní technikou, a nakonec se postavily dekorace. Vše odlétlo do éteru a nejsou z toho žádné záznamy,“ uzavírá vedoucí podpory a služeb vývoje pořadů České televize.
Jak televizi změnily živé přenosy nejen ze sportovních událostí? Poslechněte si celý rozhovor Ondřeje Kopy s Danielem Růžičkou:
Hostem je Jiří Gavor, energetický expert z Asociace nezávislých dodavatelů energií. Ceny energií v Česku klesají pod vládní strop. Jde o trend, který bude pokračovat? Jak se mají zachovat běžní spotřebitelé elektřiny a plynu? Také na to se Vladimír Kroc zeptá energetického experta Jiřího Gavora z Asociace nezávislých dodavatelů energií.
Vypadá to, že některé volební kampaně jsou nebezpečím pro demokracii. Budou v nich marketéři lhát a strašit tak dlouho, až se skrz lži a strach nakonec propracujeme k autoritativnímu státu? A jak se dá se „boj za mír“ využít k ovládnutí země a uchvácení jejího politického systému? Připravili Jindřich Šídlo a Jan Dobrovský. Spolupráce Jan Sedmidubský.
Lit.: Sedmidubský, Jan: Kdo a jak nás táhne do války. Té občanské…. In web Paměť národa,Vypadá to, že některé volební kampaně jsou nebezpečím pro demokracii. Budou v nich marketéři lhát a strašit tak dlouho, až se skrz lži a strach nakonec propracujeme až k autoritativnímu státu? Poslechněte si 48. díl podcastu Paměti národa „Dobrovský & Šídlo“.
Veřejně opakovaná lež v politice, která navíc vyvolává strach, může přivést úplný rozvrat společnosti. Dokladů bychom našli v historii spoustu, snad není potřeba chodit daleko. Všechny totalitní systémy a státy s těmito dvěma faktory pracují. Kde soused „díky“ politikům začne nenávidět souseda a nakonec si podají ruce strach s apatií, tam jdou životně důležité věci jako jsou stabilita státu a fungování demokracie k ledu.
Aby se toto nestalo, je dobré si všímat taktiky, kterou potenciální autoritáři uplatňují ve volebních kampaních. Z jejich chování se dá do značné míry předem usuzovat, jak by se ve funkci chovali. Kromě kontinuálíního používání polopravd nebo vyslovených výmyslů je u nich obvyklá vzteklost, využívání negativních emocí u sebe i u svých příznivců, a především pečlivé vykreslování nepřítele komplementárně spojené s mesianistickým komplexem a naprosto nereálnými sliby, ale reálnými hrozbami. A pochopitelně je v jejich chování typická snaha ovládat média. (…)
Hostem je Pavlína Adam, přírodovědkyně a cestovatelka. Se svou kamarádkou Sárou prošla Great Himalaya Trail, který měří 1700 km a je považován za jeden nejtěžších dálkových trailů na světě. Jak se vzdoruje chuti vzdát to tři dny před koncem? Jaké to je, když vás opustí průvodce a vy zůstanete sám v divočině? A je moudré šplhat do pětitisícových sedel v monzunovém období? Moderuje Lucie Výborná.
Petr Brod, bývalý redaktor československého vysílání Svobodné Evropy a BBC. Dlouholetý šéf československého a později českého vysílání Rádia Svobodná Evropa Pavel Pecháček zemřel ve věku 82 let ve Spojených státech. Jaký byl Pecháček jako kolega a přítel? Čeho si na novinářské profesi vážil a jakými spolupracovníky se obklopoval? Moderuje Jan Bumba.