Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Host: Natálie Kocábová, spisovatelka a zpěvačka. Co všechno jí bylo inspirací při psaní poslední divadelní hry Slávy dcery? Jaké jsou její nejsilnější vzpomínky na dědečka Alfréda? A dočkají se od ní fanoušci ještě nějakého hudebního alba? Moderuje Vasil Fridrich.

Natočeno 2023. Premiéra 31. 1. 2023 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

V pořadu Ex libris se v následujících minutách ohlédneme za prezidentskými volbami. Ne ovšem za těmi českými, ale za československými. Vítěze prezidentských voleb v minulých desetiletích dobře známe, kdo všechno ale kandidoval, i když na prezidentský post nakonec nedosáhl? Právě o tom je knížka Kdo mířil na Hrad?, kterou napsala Jana Čechurová a kterou pro pořad Ex libris pročetla a ukázky z ní okomentuje Naďa Reviláková.

Natočeno 2023. Premiéra 31. 1. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.).

Lit.: Reviláková, Naďa: Do dějin se zapsali i tím, že nezvítězili. Historička Čechurová představuje ve své knize neúspěšné kandidáty na československého prezidenta. In web ČRo Plus, 31. leden 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V pořadu Ex libris se ohlédneme za prezidentskými volbami. Ne ovšem za těmi českými, ale československými. Vítěze voleb v minulých desetiletích dobře známe, kdo všechno ale kandidoval, i když na prezidentský post nakonec nedosáhl? Právě o tom je knížka Jany Čechurové „Kdo mířil na Hrad? 35 neúspěšných kandidátů na funkci československého prezidenta“. Pročetla a okomentovala ji Naďa Reviláková.

Během svého trvání měla Československá republika celkem devět mužů na postu nejvyšším, tedy ve funkci prezidenta. Jejich jména zná každý absolvent základní školní docházky. Ale mohla znít také úplně jinak. (…)

Do zrcadla se začala dívat až po té, co jí ho nastavili spolužáci a ona si začala připadat jiná. Jiná – to jí zůstalo dodnes. Je totiž jako každý z nás originální. Výrazná, talentovaná. Ridina Ahmedová, zpěvačka, skladatelka, performerka, zakladatelka hlasových workshopů Hlasohled i platformy Moje tělo je moje. Autorka divadelního představení Sádlo i stejnojmenného podcastu. Jak dlouhá cesta k Sádlu vedla? Jak těžké bylo otevřít téma jinakosti jiných i té své? Jaká je máma a jak vzpomíná na své dětství?

Natočeno 2023. Premiéra 31. 1. 2023 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

Hostem je Jan Svatoň, čerstvě jmenovaný člen Ústavního soudu. Některé kroky dosluhujícího prezidenta Miloše Zemana vyvolaly spory nad výkladem ústavy. Bylo by dobré ústavu měnit? Jak si jinak poradit například se Zemanovým záměrem jmenovat předsedu Ústavního soudu dlouho předtím, než vyprší mandát předsedy stávajícího? Také na to se Tomáš Pancíř zeptá čerstvě jmenovaného člena Ústavního soudu Jana Svatoně.

Natočeno 2023. Premiéra 31. 1. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Populární pěvecká soutěž Eurovize čeká na svůj další ročník. Letos bude Českou republiku reprezentovat jeden z pěti finalistů. Ondřej Bambas je všechny pozval do ArtCafé, aby představili své skladby a prozradili, co od účasti očekávají. Živého vysílání se zúčastní zpěvačky Maella, Markéta Irglová, Pam Rabbit, zpěvák Rodan a skupina Vesna.

Natočeno 2023. Premiéra 31. 1. 2023 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Diskusní pořad, dnes na téma: Máme se bát o práci? Host: Lenka Vokáčová, manažerka pro sociální odpovědnost ManpowerGroup.  Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2023. Premiéra 31. 1. 2023 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Připravila Hana Ondryášová.

Hovoří brněnský politolog Lubomír Kopeček.

Připravilo Brno v roce 2023. Premiéra 30. 1. 2023 (ČRo Brno, 17 min.) v cyklu Host Dne na Moravě.

Lit.: Ondryášová, Hana: Politolog Kopeček: Naše společnost není radikálně rozdělená. Nejsme v situaci Polska, kde se vede kulturní válka. In web ČRo Brno, 30. leden 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Je tu celkem dobrý odrazový můstek pro to, aby prezident, který zhruba za měsíc nastoupí do úřadu, mohl fungovat jako určitý spojující prvek,“ říká k roli budoucího prezidenta Petra Pavla politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity.

Podle něj ale není česká společnost nijak radikálně rozdělená. „Jsou tady regiony, které jsou na tom mnohem hůř. Jsou tady lidé, kteří jsou velmi nespokojení. Nicméně je to něco, co je v zásadě běžná evropská společnost. Nejsme v situaci Polska, kde se vede řadu let kulturní válka, kde je skutečně mimořádně hluboký příkop mezi určitými částmi společnosti,“ dodává politolog Kopeček. Podle něj trochu uměle polarizuje nálady ve společnosti volební systém. (…)

ToyBox, malířka, streetartová umělkyně a komiksová kreslířka. Vzrušená atmosféra provázející prezidentskou volbu přiměla i řadu umělců k výzvám k aktivní účasti na hlasování, nebo k přímé podpoře jednoho z kandidátů. Jak moc se vzájemně ovlivňují světy politiky a umění? Kdo má rozhodovat o tom, jaké výtvarné práce se objeví ve veřejném prostoru? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2023. Premiéra 31. 1. 2023 (ČRo Plus, 11:34 h.) v rámci cyklu 10 pod 40.

Pozn.: Český rozhlas Plus oslaví v březnu tohoto roku deset let od začátku svého vysílání. V rámci oslav nabídne také rozhovory s deseti výjimečnými mladými osobnostmi pod 40 let.

Lit.: ert (= Erhart, Michael) – Bumba, Jan: Spoustě lidem vadím z podstaty, jako žena malující se sprejem, říká Toy Box. In web ČRo Plus, 31. leden 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Vzrušená atmosféra provázející prezidentskou volbu přiměla i řadu umělců k výzvám k aktivní účasti na hlasování nebo k přímé podpoře jednoho z kandidátů. „Váhala jsem, jestli k těm volbám vůbec chci jít. Ale nakonec pro mě Andrej Babiš představoval takovou antihodnotu, že mi přišlo důležité k volbám jít a veřejně vyzvat lidi, aby učinili podobně,“ říká streetartová umělkyně a komiksová kreslířka Toy Box.

Pro Petra Pavla se rozhodla i přes to, že je pacifistka a členka antimilitaristického hnutí Food Not Bombs: „Jakékoli násilí, a to i institucionální, armádní, se mi protiví. Ale v těchto volbách jsem tak musela učinit,“ dodává.

Ve své tvorbě se věnuje aktuálním společenským tématům, jako jsou práva zvířat nebo klimatická změna, která podle ní nemůže být nikomu lhostejná. Nebrání se ani nálepce angažovaného umění, byť jde o minulým režimem zprofanovaný pojem: „Já se doopravdy občansky angažuji, jak jen umím a můžu,“ zdůrazňuje.

Do značné míry prý platí, že čím větší je pomalovaná plocha, tím větší je zásah veřejnosti. Například Pérák, kterého loni namalovala na Žižkově, se rozprostíral na ploše 180 metrů čtverečních: „Těší mě, když stojím u zdi a tvořím dílo a lidé se zastavují a ptají se, co to má znamenat, i když se mnou třeba nesouhlasí. I to je pro mě důležité.“ (..)