Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Host: Pavel Mészáros, publicista a nakladatel. Jak se v něm potkává maminčin kořen český s tatínkovým maďarským? Kdy jeho vášeň pro přírodovědu překonala láska k hudbě a knihám? Co ho jako nakladatele i autora zajímá na lidských příbězích – a jaký je jeho vlastní? Moderuje Zuzana Maléřová.

Natočeno 2022. Premiéra 16. 9. 2022 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Ukrajina, Krym, Donbas, Charkov… Dnes o nich rozhlas vysílá téměř denně. Co jsme o nich slýchali v minulosti? O tom bude dnešní pořad Archivu Plus, který připravila Veronika Kindlová.

Natočeno 2022. Premiéra 16. 9. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Kindlová, Veronika: K Ivanovi čelem, k Evropě zády nebo k Evropě čelem, k Ivanovi zády. Ukrajina v rozhlasovém vysílání. In web ČRo Plus, 16. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Krym, Donbas, Charkov, Kyjev… V posledních měsících o nich rozhlas vysílá téměř denně. V dalším vydání pořadu Archiv Plus jsme se podívali, co o ukrajinském území na rozhlasových vlnách znělo v minulosti.  Nejstarší dochované záznamy v našem archivu, které se vážou k dnešnímu ukrajinskému území, jsou ze 30. let.

Týkají se oblasti dnešního Zakarpatí, tehdy zvaného Podkarpatská Rus, která byla součástí předválečného Československa. Většinou jde o krátkovlnné vysílání pro rodáky ze Zakarpatí pobývající v zahraničí. (…)

Hostem je profesor Jan Pavel z VŠE, člen Národní rozpočtové rady. Česká republika musí zvýšit daně a zreformovat povinné státní výdaje, tvrdí Národní rozpočtová rada. Kdo naše veřejné rozpočty do tak znepokojující situace přivedl? Jsou po ruce proveditelná řešení? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2022. Premiéra 16. 9. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Český hudební producent na poli elektronické hudby a techna Ladislav Zensor aka Exhausted Modern přijal pozvání do pátečního Artcafé, kde představí své poslední album a naživo ve studiu i zahraje. Jeden z nejvýraznějších talentů u nás v minulosti vydal alba na zahraničních labelech jako je Veyl nebo Brokntoys a své poslední album HACE vydal pod hlavičkou nového pražského labelu LTE pod aliasem Oblaka. Proč se rozhodl vydat své poslední skladby pod jiným monikerem a co si myslí o hudebních oceněních obecně? Kdy a jak propadl modulární syntéze? Jak si užil přípravu hudby pro taneční soubor 420 people – Ever? Moderuje Anna Ribanská.

Natočeno 2022. Premiéra 16. 9. 2022 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Diskusní pořad, dnes na téma: Podzimní péče o jahodové záhony. Host: zahradnice ing. Miroslava Paclová. Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2022. Premiéra 16. 9. 2022 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Hostem je kamnář Jan Vodenka. Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2022. Premiéra 16. 9. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Lit.: Výborná, Lucie – vma: Sporák, kamna nebo krb? „Otevřený krb je dnes už jen estetická záležitost,“ radí kamnář. In web ČRo 1 Radiožurnál, 16. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jan Vodenka jako venkovský kluk vždycky tíhnul k ohýnkům, také doma měli kamna, ve kterých se topilo. „Lidem říkám, že každá chalupa nebo dům má srdce a to jsou kamna. Jestliže kamna hučí a bliká přes to oheň, tak se člověk cítí dobře. Vytváří to pohodu. Člověk má k ohni vztah dvacet tisíc let nebo ještě déle,“ poznamenává kamnář Jan Vodenka. Které pojmy si veřejnost v tomto oboru plete? A věděli byste, k čemu sloužil na chalupě kamnovec? (…)

Mats Braun, politolog z Metropolitní univerzity Praha. Švédská premiérka Magdalena Anderssonová uznala porážku ve volbách, podala demisi a umožní pravici, aby se pokusila sestavit vládu. Pravicový blok vynesly k vítězství obavy Švédů o bezpečnost podpořené růstem násilí v některých městech. Přijde Švédsko o pověst tolerantní a zároveň bezpečné země? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2022. Premiéra 16. 9. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.; 27 min.).

Lit.: Bumba, Jan – ert (= Erhart, Michael): Panuje konsenzus, že Švédsko nezvládlo integraci. Není to ale nebezpečná země, říká politolog Braun. In web ČRo Plus, 16. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Švédská premiérka Magdalena Anderssonová uznala porážku ve volbách a vládu se pokusí sestavit pravicový blok. Vliv na vládní politiku pravděpodobně budou mít i Švédští demokraté, s nimiž v minulosti všechny hlavní strany odmítaly spolupracovat. „Vychází z neonacistického hnutí konce 80. let, ale současná politická strana se snažila úplně vyčistit a tvrdí, že jsou normální pravicovou stranou,“ přibližuje politolog Mats Braun.

„V roce 2005 se lídrem stal Jimmie Ã…kesson a od té doby probíhá očista. Jakmile někdo řekne cokoli rasistického, tak je ze strany vyloučen,“ dodává.

Strana ve volbách skončila druhá za vítěznými sociálními demokraty, vládu ale budou sestavovat třetí Umírnění spolu s křesťanskými demokraty, a to s podmínkou, že v kabinetu nezasednou zástupci Švédských demokratů.

Braun dále vysvětluje, že jde o antisystémovou stranu, která po léta měla jediné téma, a to odpor proti migraci. V současnosti má širší agendu, je hodnotově konzervativní a nacionalistická v tom smyslu, že chce chránit tradiční švédské hodnoty.

V ekonomických otázkách mají ale Švédští demokraté blíže k levici: „Odmítají snižování důchodů, jak chtějí některé strany na pravici, ani snižovat podporu v nezaměstnanosti. To může být pro vznikající vládu problém,“ naznačuje politolog působící na pražské Metropolitní univerzitě. (..)

Adam Borzič, básník, psychoterapeut a šéfredaktor časopisu Tvar. Spoluzakládal Asociaci spisovatelů, která aktuálně pořádá Sjezd spisovatelů. A je šéfredaktorem časopisu Tvar, kde se momentálně mimo jiné věnují dějinám i současnosti kolonialismu. Mohou prozaici a básníci, když se společně sejdou na sjezdu, dnes něco ovlivnit? Co říká na diskuse o tom, za co zemřelá královna Alžběta II. ohledně britských kolonií může a za co ne? A jak ho zasáhla válka na Ukrajině? Moderuje Lucie Vopálenská.

Natočeno 2022. Premiéra 16. 9. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: Vopálenská, Lucie – lup: Jsem feminista, přiznává šéfredaktor časopisu Tvar Borzič. Nevím, proč je to téma tak zahaleno fantasmagoriemi, dodává. In web ČRo Plus, 16. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po smrti královny Alžběty II. se začalo hovořit i o možném dalším štěpení britského společenství národů Commonwealth. „Když řešíme osobnost královny, tak ta byla spíš sympatická. Ovšem o monarchii – a teď je kolem toho vzhledem k jejímu úmrtí atmosféra sladkobolná – je mluvit potřeba. Protože bohatství, moc a lesk impéria opravdu vzešel z utrpení lidí,“ myslí si Adam Borzič, básník, psychoterapeut a šéfredaktor časopisu Tvar.

Nejmladší nastupující generace hlavně na sociálních sítích ale začala na utrpení minulých generací poukazovat.

„Já tento trend zvýšené citlivosti hodnotím v základu jako pozitivní. Protože si myslím, že to ukazuje na to, že žijeme ve velmi kritické době. V dějinném zlomovém okamžiku. A to, že je nastupující generace citlivá právě ke všem těmto otázkám, tak to je znamení, příznak doby – a myslím tím ten její zdravý rozměr.“

„Abych k tomu ale vyslovil i kritický kontra hlas, který mi někdy zevnitř zní, tak můj kamarád politolog někdy používá termín viktimizace, vláda obětí. Tedy že někdo klade možná přehnaný důraz na princip oběti jako takový. Automatická tendence, že když se něco může jevit jako oběť, přeživší, tak tam automaticky přesuneme pozornost, je sice dobrá, přitom ale může ignorovat historické tendence.“

„Trošku mne rozčiluje, když někdo začne ze Shakespeara dělat antisemitu nebo když bez znalosti kontextu říká, že ve středověké literatuře je sexistický diskurz, a nezvažuje historický kontext,“ popisuje básník. (…)