Hostem je Jiří Gavor z Asociace nezávislých dodavatelů energií. Nedávno schválená novela energetického zákona umožňuje, aby obchodníci s plynem, kteří nevyužijí plyn v zásobnících v požadovaném množství, mohli o část této kapacity přijít. Bude tato pojistka stačit, aby příští zima nepřinesla výpadky v dodávkách? Kolik plynu bychom ideálně měli mít před topnou sezónou v zásobnících? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2022. Premiéra 6. 6. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Diskusní pořad, dnes na téma: Úrazy zubů. Host: MDDr. Bc. Michal Vávra, Stomatologická klinika 1. Lékařské fakulty UK a VFN v Praze. Moderuje Tereza Stýblová.
Natočeno 2022. Premiéra 6. 6. 2022 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Kalendárium na Staroměstském orloji neodpovídá po rekonstrukci původnímu vyobrazení, jak to? Ptá se Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.
Hovoří Milan Patka a Hana Bilavčíková.
Natočeno 2022. Premiéra 6. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.; 25 min.).
Lit.: Buriánková, Lenka – Michailidis, Saša: Změněné tváře, nový pejsek, náušnice i piha navíc. Kauza Staroměstský orloj překročila hranice Česka. In web ČRo 3 Vltava, 6. červen 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Saša Michailidis mluví s restaurátorkou Národní galerie Praha Hanou Bilavčíkovou a Milanem Patkou z Klubu Za starou Prahu, který našel na restaurovaném kalendáriu Staroměstského orloje zhruba 20 chyb. Proč na nesrovnalosti ve vyobrazení nepoukázal někdo už při rekonstrukci orloje v roce 2018? Jaký postoj lze čekat od památkové inspekce ministerstva kultury, která kauzu bude řešit? (…)
Ádám Bodor. Povídka současného maďarského prozaika z knihy Návrat k sově. Pořad připravil Dominik Mačas. Překlad Tomáš Vašut. Režie Jakub Doubrava.
Účinkují Richard Fiala, Nicole Tisotová, Eliška Vocelová a Jaroslav Matějka.
Nastudovala Plzeň v roce 2022. Premiéra 6. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Michal Bauer z akademického pracoviště CERGE-EI. Proti covidu 19 se v České republice nechalo očkovat méně lidí než v řadě jiných zemí. Část lidí získala dojem, že i lékaři jsou ohledně očkování rozpolceni. Nová studie ale ukazuje, že drtivá většina lékařů očkování podporuje. Pomohla by jasná komunikace v tomto duchu přesvědčit váhající veřejnost? Připravil Jan Bumba.
Natočeno 2022. Premiéra 6. 6. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Bumba, Jan – ert (= Erhart, Michael): Očkování i globální oteplování. Veřejnost ovlivňují minoritní názory v médiích, vysvětluje vědec Bauer. In web ČRo Plus, 6. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Proti koronaviru se v České republice nechalo očkovat méně lidí než v řadě jiných zemí, míra proočkovanosti se zastavila na necelých 65 procentech. Část odpůrců argumentovala i tím, že v postoji k očkování nejsou jednotní ani lékaři. Nová studie český výzkumníků otištěná v prestižním časopise Nature ale dokládá, že tomu tak nebylo. „Více lidí by se nechalo naočkovat, pokud by znali skutečné názory lékařů,“ tvrdí Michal Bauer z akademického pracoviště CERGE-EI.
Z dotazníkového šetření uskutečněného ve spolupráci s Českou lékařskou komorou, kterého se zúčastnilo téměř 10 tisíc lékařů, vyplynulo, že vakcíně věří 90 procent z nich. Autoři studie zároveň nechali dvě tisícovky respondentů odhadovat, kolik procent doktorů věří vakcínám a kolik se chce nechat naočkovat.
„Lidé měli velmi špatnou představu o tom, co si lékaři myslí. Podhodnocovali jejich podporu očkování, v průměru si mysleli, že okolo 60 procent doktorů se plánuje očkovat a věří vakcínám. Veřejnost si myslela, že existuje názorová rozpolcenost mezi lékaři, ale ve skutečnosti tomu tak nebylo,“ konstatuje. (…)
Přesný počet Číňanů v Nigérii není známý. Odhadem jich tam žijí desítky tisíc. Jsou to úředníci, poradci, podnikatelé, technici. Přicházejí sami nebo následují zakázky, které čínské společnosti v Nigérii získávají. Ty se často týkají strategické infrastruktury, na jejíž výstavbu si vláda od Pekingu půjčuje. Podmínky splácení jsou přitom často nejisté a můžou vést k vážným problémům. O pronikání Číny na africké trhy natáčela Kateřina Havlíková.
Natočeno 2022. Premiéra 6. 6. 2022 (ČRo Plus, 11:10 h.).
Pavel Šturma, vedoucí Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Karlovy univerzity, Zabývá se mezinárodním právem a působí v mezinárodních právních komisích. Naplňuje podle něj ruský prezident Vladimir Putin znaky lídra země, který by se měl ocitnout před mezinárodním soudním tribunálem? Jaké jsou z jeho právního pohledu ty nejzávažnější válečné zločiny na Ukrajině? A proč mu trest doživotí pro ruského vojáka od kyjevského soudu připadá jako hodně přísný? Profesor Pavel Šturma bude hostem Osobnosti Plus Barbory Tachecí.
Natočeno 2022. Premiéra 6. 6. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.; 27 min.).
Lit.: Tachecí, Barbora – Čihák, Ondřej: Válečné zločiny je možné trestat. Nebuďme ale netrpěliví, někdy to zabere dekády, tvrdí právník Šturma. In web ČRo Plus, 6. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dočkáme se někdy toho, že Vladimir Putin bude souzen za válečné zločiny, které jeho vojáci páchají na Ukrajině? „Máme daleko víc důkazů, než jsme měli před dvěma měsíci, ale problém s Putinem je stále stejný. Jednak je to hlava státu, má tedy osobní imunitu, pak také Rusko není smluvní stranou Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, kde je výjimka z imunit státních představitelů v řízení před tímto soudem,“ vysvětluje právník Pavel Šturma.
Bude Vladimir Putin někdy souzen za válečné zločiny? Hostem Osobnosti Plus je vedoucí Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Pavel Šturma.
V případě těch, kteří se přímo a osobně podílejí na válečných zvěrstvech, je ale situace odlišná.
„Naděje postihnout tyto osoby je, ale nesmíme být příliš netrpěliví a optimističtí. Protože tyto věci se většinou daří v nějakém delším horizontu,“ dodává vedoucí Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v pořadu Osobnost Plus. (…)
Stát chce umožnit stavět pro uprchlíky z Ukrajiny dočasné stavby bez kolaudace a běžných standardů. Hrozí zneužití, porušení vlastnických práv a nevyhovující až nebezpečné domky a školy? Nebo nově vznikající zvláštní zákon těmto problémům předchází? Debatovat budou předsedkyně Sekce územního a regionálního rozvoje Hospodářské komory Hana Landová a poradce ministra pro místní rozvoj Leo Steiner. Moderuje Karolína Koubová.
Natočeno 2022. Premiéra 6. 6. 2022 (ČRo Plus, 10:10 h.).
Lit.: Čihák, Ondřej – Koubová, Karolína: Diskriminační opatření a zásah do trhu, hodnotí zákon o „nezbytných stavbách“ Landová z Hospodářské komory. In web ČRo Plus, 6. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vláda schválila zákon, kterým chce řešit nedostatek ubytovacích kapacit pro uprchlíky z Ukrajiny. Mělo by jít o budování takzvaně nezbytných staveb, které podléhají mírnějším pravidlům, než určuje stavební zákon. Pomohou zvládnout uprchlickou krizi a co s nimi, až válka skončí? „Zákon nebude možné naplnit, takže situaci podle mně nevyřeší,“ uvádí v Pro a proti předsedkyně sekce Územního a regionálního rozvoje Hospodářské komory Hana Landová.
Poradce ministra pro místní rozvoj Leo Steiner ale připomíná, že tento zákon není jediným opatřením, které řeší současnou krizi. „Je to doprovodné opatření, které má pomoci situaci zvládat.“ (…)
Hostem je dirigent Marko Ivanovič. Měl upravit Čajkovského, ale vyšla mu Kniha džunglí. Dirigent a skladatel Marko Ivanovič není umělec ve fraku, klidně řídí orchestr několik metrů nad zemí, a navíc v džungli. Jak se původní záměr přerodil nápad na Knihu džunglí v režii Matěje Formana? V čem si ti dva rozumějí? A jak se píše hudební džungle, aby se v tom muzikanti vyznali? Moderuje Lucie Výborná.
Natočeno 2022. Premiéra 6. 6. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Host: Radovan Auer, ředitel veletrhu Svět knihy. Moderuje: Markéta Kaňková. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2022. Premiéra 6. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Powered by WordPress