Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Petr Drulák, politolog, bývalý velvyslanec v Paříži. Jak se výsledek francouzských prezidentských voleb projeví v evropské politice? Může ovlivnit další vývoj konfliktu na Ukrajině? Pokud ano, jak? A kdo vlastně udává tón v Evropské unii? Moderuje Lukáš Matoška.

Natočeno 2022. Premiéra 25. 4. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Nakšalité – maoističtí povstalci, kteří už 55 let vedou ozbrojený boj v indických horách a džunglích – jsou tématem dnešního dílu pořadu Za obzorem. Připravil ho Ondřej Himmer.

Natočeno 2022. Premiéra 25. 4. 2022 (ČRo Plus, 11:10 h.). Repríza 1. 5. 2022 (ČRo Plus, 12:33 h.); 27. 7. 2025 (ČRo Plus, 13:33 h.).

Lit.: Himmer, Ondřej: Osvobozenecký boj, nebo rudý teror? Občanská válka v indické džungli trvá už 60 let. In web ČRo Plus, 27. 7. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Před 60 lety se indická vesnička Nakšálbári v podhůří Himálaje zapsala do dějin. Vzpoura rolníků tam zažehla povstání, které se rozšířilo do Indie a někde doutná dodnes. Ještě před 17 lety označil tehdejší indický premiér Manmóhan Singh takzvané nakšality za největší vnitřní bezpečnostní hrozbu, které kdy země musela čelit. Jiná část indické společnosti ale jejich boj vnímala a vnímá jako legitimní ozbrojený odpor vůči útlaku ze strany státu a vlivných průmyslových korporací.

Nakšalitské hnutí se zrodilo na jaře roku 1967 při povstání chudých bezzemků vedených radikálními agitátory z Komunistické strany Indie.

Samotné povstání v Nakšálbári (anglicky Naxalbari) a okolí indické bezpečnostní složky během několika měsíců potlačily, revoluční nadšení se ale mezitím přelilo do dalších částí svazového státu Západní Bengálsko a pak i za jeho hranice. A navzdory úporné snaze se ho indickým bezpečnostním složkám nepodařilo udusit dodnes.

Jan Kofroň, politický geograf, Katedra politologie Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Válka na Ukrajině si zapisuje už 61. den. Rusové nebyli schopní dosáhnout svých prvotních cílů, na druhou stranu Ukrajincům chybí prostředky na prolomení současné frontové linie. Co by to udělalo s Evropou, kdyby válka na Ukrajině trvala příliš dlouho nebo kdyby Rusko vyhrálo? Jaký dopad na rusko-ukrajinský konflikt bude mít výsledek francouzských prezidentských voleb? A jaké jsou vůbec skutečné ruské dobyvačné plány? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2022. Premiéra 25. 4. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Hostem je Jiří Charvát, stand-up komik. Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2022. Premiéra 25. 4. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Lit.: Výborná, Lucie –

Ceny některých základních potravin, jako třeba másla, v posledních týdnech letí vzhůru až o desítky procent, celkově ale potraviny v březnu zdražily o osm procent. Je zdražování potravin i vzhledem k inflaci a růstu cen energií nezvratný trend? Nebo jsou spotřebitelé obětí války mezi zemědělci, zpracovateli a obchodními řetězci? Kdo by mohl takovou válku ukončit? Debatovat budou náměstek ministra zemědělství pro sekci potravinářství Jindřich Fialka a viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Pavel Mikoška. Moderuje Karolína Koubová.

Natočeno 2022. Premiéra 25. 4. 2022 (ČRo Plus, 10:10 h.).

Moderuje Jan Pokorný.

Hosty jsou Martin Balucha, zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii; Pavel Novák, zvláštní zpravodaj ve Francii; Michel Fleischmann, velvyslanec ČR ve Francii; Filip Nerad, analytik Českého rozhlasu pro evropské záležitosti; Magdaléna Rejžková, novinářka a spisovatelka žijící v Marseille.

Natočeno 2022. Premiéra 25. 4. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:34 h.; 25 min.).

Lit.: and – Pokorný, Jan: Emmanuel Macron podruhé prezidentem. „Nečeká ho lehký mandát,“ říká ve speciálu Radiožurnálu zpravodaj ve Francii. In web ČRo 1 Radiožurnál, 25. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ve Francii jsou sečtené všechny hlasy po prezidentských volbách a verdikt je jasný – Emmanuel Macron obhájil svůj mandát a bude prezidentem dalších pět let. Podle propočtů ministerstva vnitra zvítězil s více než 58,5 %, jeho soupeřka Marine Le Penová získala přes 41 % hlasů. Jak přijali Macronovo vítězství Francouzi a jak evropští lídři? Co znamená pro evropský motor Berlín-Paříž? A jaké budou první kroky staronového prezidenta? Poslechněte si speciální vysílání Radiožurnálu.

„Celá řada našich občanů dnes hlasovala pro mě, ne aby podpořila myšlenky, které hájím, ale aby vystavila stopku extrémní pravici,“ připustil bezprostředně po ohlášení výsledků voleb pod Eiffelovou věží Macron.

„Myslím na všechny, kteří nehlasovali. Jejich ticho znamená, že se nebyli schopni rozhodnout,“ zamýšlel se v projevu. Chce i pro tyto občany vytvořit program a jít jim vstříc. „Od tohoto okamžiku nejsem kandidátem jednoho tábora. Jsem prezidentem všech,“ dodal.

Zatímco současný prezident usiloval o prodloužení svého dosavadního mandátu, jeho protikandidátka Marine Le Penová se pokoušela o vítězství potřetí. Při všech volbách se jí podařilo výsledek vylepšit. Prohlásila, že se o to v případě prohry vícekrát pokoušet nebude a zaměří se nyní na červnové parlamentní volby.

Druhé kolo voleb provázela celou neděli nízká volební účast. Nakonec skončila na 71,2 procenta. V prvním kole dosáhla 73 procent. Zájem oproti předchozí volbě poklesl, v roce 2017 byl necelých 75 procent. (…)

Host: Marek Jícha, kameraman. Moderuje: Markéta Kaňková. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2022. Premiéra 25. 4. 2022 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 25. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).

Host: herečka Kristýna Frejová. V čem pro ni byla podstatná role ve filmu Stínohra? Proč jí zajímá kriminalistika? Jak to, že pláče pokaždé, když vjíždí do Zlína? Moderuje Tereza Kostková.

Natočeno 2022. Premiéra 25. 4. 2022 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.; 30 min.).

Lit.: Hok – Kostková, Tereza: Nejvíc mě naplňuje energií, když se lidé smějí. Žádné vyhoření se zatím nekoná, tvrdí herečka Kristýna Frejová. In web ČRo 2 Praha, 25. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Mám ve svém hereckém životě to štěstí, že se těším na každé představení, které jdu hrát,“ svěřuje se herečka Kristýna Frejová v Blízkých setkáních. Mimo to se ale také s láskou věnuje učení. „Jestli mám z něčeho radost, tak z toho, že s kolegou dokážeme studenty zbláznit pro to, co učíme,“ pochvaluje si. V rozhovoru s Terezou Kostkovou také zazní, kdo formoval její pedagogickou osobnost, jak se jí hrála role kriminalistky ve Stínohře nebo proč pláče, když vjíždí do Zlína.

Herečku Kristýnu Frejovou je teď možné vidět například v komedii TIK TIK, která diváky hned na začátku upoutá svou neobvyklostí i živým humorem. „Jsem šťastná, když jsou lidé veselí, když se smějou. To mě naplňuje energií. Žádné vyhoření se zatím nekoná,“ říká. (…)

Ve Francii jsou sečtené všechny hlasy po prezidentských volbách a verdikt je jasný – Emmanuel Macron obhájil svůj mandát a na dalších pět let se stane francouzským prezidentem. Moderuje Martina Mašková.

Hosty byli Martin Balucha, zpravodaj ve Francii, Český rozhlas; Jacques Rupnik, politolog; Pavel Fischer, senátor a bývalý velvyslanec ve Francii; Tereza Novotná, think tank Europeum.

Natočeno 2022. Premiéra 25. 4. 2022 (ČRo Plus, 8:10 h.; 22 min.).

Lit.: Mašková, Martina – marz: Jacques Rupnik: Macron bude těžko hledat spojence napravo i nalevo. I proto sází na ekologické téma. In web ČRo Plus, 25. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Emmanuel Macron obhájil svůj mandát a dalších pět let bude francouzským prezidentem. Vzhledem k aktuální politické situaci v zemi to pro něj bude v mnohém obtížné. Strany pravicových republikánů a levicových socialistů jsou v troskách a je tady nová scéna s národovecko-populistickým pravicovým blokem a potenciálním levicovým blokem Jeana-Luca Mélenchona, konstatuje historik a politolog Jacques Rupnik: „Pro Macrona bude velmi těžké najít nové spojence napravo i nalevo.“

„Musí teď vládnout jinak,“ zdůrazňuje Rupnik. Staronový prezident si prý uvědomuje, že k vládnutí Francii nestačí jen většina odevzdaných hlasů ve druhém kole voleb. Tím spíš, když první kolo ukázalo, že asi polovina voličů hlasovala pro strany protestní. (…)