Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Skladatel filmové hudby Zdeněk Liška se narodil před sto lety. Připravila Alexandr Saša Michailidis.

O průkopníkovi nejen v oblasti elektronické hudby hovoří Martin Rudovský a Jonáš Kucharský.

Natočeno 2022. Premiéra 16. 3. 2022 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.). Repríza 29. 12. 2022 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).

Jak se s Jackem Kerouacem seznámil frontman zaniklé kapely Houpací Koně Jiří Imlauf a kytaristka ze Zuby nehty Pavla Jonsson? V čem může spočívat kouzlo čtení Kerouaca dnes? Mají mladí lidé zájem o Jacka Kerouaca a beatníky? Rozhovor o Kerouacovi a beatnících připravil Ondřej Šebestík.

Hovoří hudebníci a učitelé Jiří Imlauf a Pavla Jonsson.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 3. 2022 (ČRo Rádio Wave, 26 min.).

Lit.: Šebestík, Ondřej: Jack Kerouac se narodil před sto lety, jeho aura slábne. Mladí ho už moc nečtou. In web ČRo Radio Wave, 14. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Allen Ginsberg se s ním setkal v šestnácti letech v New Yorku a stal se jeho žákem. Začal napodobovat jeho poezii a stejně tak to prý platí pro Boba Dylana. Řeč je o Jacku Kerouacovi, který se narodil v malém dělnickém městečku Lowell v Massachusetts 12. března 1922. Ginsberg v roce 1974 spolu s básnířkou Anne Waldman založil na budhistické škole v Coloradu Školu nehmotné poetiky Jacka Kerouaca, kam se o pár desítek let později podívala Pavla Jonsson z kapely Zuby Nehty.

„Jack Kerouac School of Disembodied Poetics je letní literární kurz, kam mě Anne Walman pozvala. Můžete si tam vybrat z různých spisovatelů a básníků a prohloubit tam své psaní,“ říká lektorka Anglo-americké univerzity v Praze a také členka hudebního ženského uskupení Zuby nehty – dříve legendární Dybbuk. Na příběhu Pavly Jonsson je vidět, že Kerouac není jen středoškolská povinná četba a obstarožní kultovka boomerů, ale že jeho odkaz skrze ostatní beatníky žije dál. (..)

Host: moderátorka Iva Kubelková. Moderuje Adéla Gondíková. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.

Natočeno 2022. Premiéra 16. 3. 2022 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Petr Kalina představuje ukrajinskou klasickou hudbu. Důraz bude kladen na spojení slova s hudbou a na vývojové trendy a osobnosti ukrajinské hudby. Pořad připravila a s ukrajinistou a muzikologem Petrem Kalinou hovoří Simona Kostrhunová.

Natočeno 2022. Premiéra 29. 3. 2022 (ČRo 3 Vltava, 21:15 h.; 98 min.).

Lit.: Kostrhunová, Simona: Petr Kalina představuje ukrajinskou artificiální hudbu. In web ČRo 3 Vltava, 29. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) V pořadu jsme se zaměřili na ukrajinskou artificiální hudbu 19. a 20. století a její stěžejní představitele. Ti v této době vytvářeli vlastní národní identitu a rezonovali i mimo vlastní území Ukrajiny. Mnozí z ukrajinských skladatelů měli vztah také k české kultuře, neboť se hudebně vzdělávali v kompoziční třídě Vítězslava Nováka.

Muzikolog a ukrajinista Petr Kalina v průběhu večera představil dílo autorů východní i západní Ukrajiny, přiblížil rovněž kulturně-politické aspekty jednotlivých částí země. Prostřednictvím nahrávek z Kalinova osobního hudebního archivu jsme měli příležitost vyslechnout hudbu Mykoly Lysenka, Mykoly Leontovyče, Stanislava Ljudkeviče, Vasila Barvinského, Nestora Nyžankivského nebo Mykoly Kolesy, a to převážně v podání ukrajinských interpretů, hudebních těles a sborů. S posledním jmenovaným autorem se Petr Kalina osobně setkával a o jejich družném přátelství v pořadu rovněž pohovořil.

Petr Kalina je absolvent hudební vědy a ukrajinistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde v současné době působí jako odborný asistent. Z ukrajinského jazyka překládá prózu i poezii a je členem předsednictva České asociace ukrajinistů. Jako hudební vědec reflektuje aspekty hudby slovanských národů. Výrazně se podílel na české popularizaci děl ukrajinských autorů 19. a 20. století. V roce 2015 byl jmenován akademikem Mezinárodní literárně-umělecké akademie Ukrajiny.

Hosté: Jana Matesová – ekonomka, dlouholetá zástupkyně Česka ve Světové bance, Ondřej Ditrych – ředitel Ústavu mezinárodních vztahů, Ondřej Soukup – reportér Hospodářských novin, Petr Pavel – bývalý náčelník generálního štábu a bývalý předseda vojenského výboru NATO. Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2022. Premiéra 15. 3. 2022 (ČRo Plus, 18:33 h.).

Hostem je Vilém Semerák, odborník na čínskou ekonomiku z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd. Jak se Čína postaví k ruské invazi na Ukrajinu? Splní očekávání Moskvy a podpoří Rusko, nebo dá na varování ze strany Spojených států? Má Čína zájem o ruské suroviny, od nichž se Západ chce co nejdříve odstřihnout? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2022. Premiéra 15. 3. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Ivo Dokoupil, pracovník organizace Člověk v tísni na Ukrajině. Ochota českých občanů pomáhat Ukrajině nemá v moderní historii obdoby. Vybrané peněžní dary přesahují dosavadní rekordy a lidé ubytovávají uprchlíky bez nároku na jakoukoli odměnu. Jak vypadá humanitární pomoc přímo na Ukrajině? Věří lidé, kteří neodešli, že se jejich život vrátí do normálních kolejí? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2022. Premiéra 15. 3. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lubor Lacina, profesor, ekonom, vedoucí Ústavu financí Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Putin vyvlastňuje majetek zahraničních společností a čeká se znárodnění majetku zahraničních firem, které opustí zemi. Jak daleko má ruská ekonomika k bankrotu? Dovolí si Čína proti sobě poštvat Západ a primárně Spojené státy tím, že by Rusku ekonomicky pomohla? A jak v této válce ekonomiku ovlivňuje psychologie? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2022. Premiéra 15. 3. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: lup – Tachecí, Barbora: Rusko bude časem „soutěžit“ s Tureckem, kdo má vyšší inflaci. A Turci ji už měli 50procentní, říká ekonom Lacina. In web ČRo Plus, 15. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: „Hlavní příjem Ruska je dnes z vývozu ropy, zemního plynu a dalších komodit. Každý den za ně dostává zaplaceno zhruba miliardu dolarů, což je i jejich cash flow. A při zvýšení cen a odběru, který se nedá krátkodobě snížit, vydělává Rusko – proti například lednu letošního roku – každý den až 200 milionů dolarů,“ vysvětluje ekonom Lubor Lacina, vedoucí Ústavu financí Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Zároveň připomíná, že ekonomika Ruské federace je velká a uzavřená a závislost na zahraničním obchodu je menší než u nás. „Rusové se snažili svou závislost, a to hlavně ve strategických oblastech, jako je potravinová soběstačnost, už od roku 2014 posilovat.“ (…)

Skupina významných osobností a bývalých politiků v čele s Petrem Pithartem vyzvala prezidenta Miloše Zemana, aby vyvodil politickou odpovědnost za dlouhodobou podporu ruského prezidenta Vladimira Putina. Je Miloš Zeman spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině a měl by abdikovat? Nebo jen vsadil na špatnou kartu v naději, že se s Putinem dá domluvit, a státním vyznamenáním pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se s Putinem definitivně rozešel? Moderuje Lukáš Matoška.

Debatují sociolog a bývalý poradce prezidenta Václava Havla a někdejší lidovecký poslanec Ivan Gabal a předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček z hnutí ANO.

Natočeno 2022. Premiéra 15. 3. 2022 (ČRo Plus, 10:10 h.).