Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Nejpočetnější generační skupinou u nás jsou podle loňského sčítání lidu takzvané Husákovy děti. Co je to za generaci? A co má společného s Gustavem Husákem? O tom si budeme povídat v pořadu Téma Plus, který připravila Veronika Kindlová. Technická spolupráce Jitka Procházková. Režie David Hertl.

Natočeno 2022. Premiéra 12. 2. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.). Repríza 18. 4. 2022 (ČRo Plus, 9:09 h.).

Lit.: Kindlová, Veronika: Dětství za normalizace, přetlak u přijímaček, dospělost v devadesátkách. Jak se žilo Husákovým dětem. In web ČRo Plus, 12. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Generace zvaná Husákovy děti stále patří k té nejpočetnější v Česku, ukázalo to i sčítání lidu v roce 2021. Říká se tak lidem narozeným v sedmdesátých letech během nedlouhého babyboomu, který, jak se traduje, vyvolala vládní propopulační politika. V čele komunistické strany a fakticky i země tehdy stál Gustáv Husák. Proto zmíněné silné ročníky sedmdesátých let nesou jeho jméno. Je to spravedlivé označení? A jak dopadlo na životy konkrétních lidí, že se narodili v jedné vlně?

Pojem Husákovy děti tak úplně spravedlivý není. Tyto děti totiž byly potomky extrémně silných populačních ročníků z konce války a prvních poválečných let.

A především – zmíněná prorodinná politika byla připravena už před Husákovým nástupem do vedení země. Připravila ji mezioborová skupina ustavená už v polovině šedesátých let, která měla za úkol zvýšit porodnost setrvale klesající od konce války. (…)

Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. 181. díl připravila a slovem provází Tereza Stýblová. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek. Použitá hudba Jerome Stephen Davies (Cellar Serenade, hraje autor). Dramaturg Michal Bureš. Redaktor Ivan Studený. Zvukový mistr Jan Brauner (2 hodiny) a Lukáš Vorel (4 hodiny). Zvuková spolupráce Jiří Pochvalovský. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Produkce Klára Illiašová. Režie Michal Bureš.

Účinkují  Jana Stryková,  Simona Postlerová, Pavel Batěk a Kamil Halbich. Hovoří Tereza Stýblová a Zuzana Maléřová.

Natočeno 18. 1. 2022 (studio 2RS2, 19:00 – 22:00 h.). Premiéra 12. 2. 2022 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).

V pořadu Historie Plus zavítáme na pražský dvůr Rudolfa II. Připomeneme politickou i náboženskou situaci v říši a mimořádné umělecké sbírky císaře Rudolfa, od jehož úmrtí v lednu uplynulo 410 let. Připravila Michaela Krčmová.

Natočeno 2022. Premiéra 12. 2. 2022 (ČRo Plus, 16:33 h.; 26 min.).

Lit.: Krčmová, Michaela: V jeho jednání nebylo nic z velkopanského vystupování, zaznamenal benátský vyslanec o císaři Rudolfu II. Přestože byl schopným politikem i velkým mecenášem. In web ČRo Plus, 12. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nelehké období Rudolfovy vlády provázelo neustálé vnější nebezpečí ze strany Osmanské říše a doma náboženské rozbroje mezi katolíky a protestanty požadujícími politická práva. Ač jeho pověst jako panovníka vyniká spíše v oblasti umělecké a vědecké, byl i schopným politikem.

Dostalo se mu kultivované výchovy na dvoře španělského krále Filipa II., jehož sestra Marie Španělská byla Rudolfovou matkou. Tam se také seznámil s bohatými uměleckými sbírkami svého strýce a kromě královského vzdělání a dvorské etikety si ze Španělska odvezl také celoživotní lásku k umění a magickým vědám.

Z pera benátského vyslance Geronima Soranza u císařského dvora se zachovala tato Rudolfova charakteristika: „Byl spíše malé postavy, docela pěkného vzrůstu a poměrně rychlých pohybů. Jeho bledý obličej, ušlechtile formované čelo, jemně vlnité vlasy a vousy i velké oči, dívající se s jistou mírností kolem sebe, vyvolávaly ve všech, kteří ho potkali, hluboký dojem.“

Na trůn nastoupil v roce 1576 a za své sídelní město si zvolil Prahu. Jeho dvůr čítal více než tisíc osob, které se staraly o chod dvora a císařské domácnosti. Sběratelská vášeň a mecenášství se projevovaly tím, že do Prahy zval nejlepší umělce a učence své doby, nákupčím uměleckých předmětů zadával četné akvizice. V Rudolfově kunstkomoře prakticky nechybělo nic, co by do té doby nedokázal vytvořit člověk nebo příroda. (…)

Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát, tentokrát s historikem a učitelem dějepisu Davidem Venclíkem na Karlštejnsku. Dozvíte se i to, co o hradu Karla IV. nespíš nevíte, čeká vás putování za Mistrem Theodorikem na Mořinu a procházka kolem lomu Velká Amerika.

Natočeno 2022. Premiéra 12. 2. 2022 (ČRo 2 Praha, 17:04 h.).

Každý ví, jak zásadní je dárcovství krve, víme ale, co přesně naše krev obsahuje a které její složky jsou nejpodstatnější? Jak se liší krev novorozence od krve dospělého? Proč je tak zásadní pupečníková krev? Jak lze využít plodový obal? Z dnešní Expedice se dozvíte i to, co všechno dokáží naše naše tkáně. Nebo, jak probíhá transplantace tkání; tedy co všechno může tkáňový štěp zachránit. Pořad uvádí Josef Kluge. Připravila Markéta Ševčíková.

Natočeno 2022. Premiéra 12. 2. 2022 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).

Vzdělávání v Česku prochází zásadní proměnou. Na jejím konci v roce 2030 by mělo nejen naše školství, ale celý vzdělávací systém produkovat lidi, kteří budou připravení na život v 21. století. Víme, jak na to?  Na jaké hlavní překážky Reforma vzdělávání naráží a jak moc se vlastně musí změnit náš přístup? Odpověď hledá Václav Pešička v Souvislostech Plus.

Natočeno 2022. Premiéra 12. 2. 2022 (ČRo Plus, 11:07 h.). Repríza 13. 8. 2022 (ČRo Plus, 11:06 h.); 28. 12. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Události posledních let života malíře Francisca Goyi i problematické vztahy v jeho rodině jsou námětem románu Saturn polského prozaika Jacka Dehnela. O knize hovoří Petr Šmíd, překladatel Michael Alexa a polonistka Lucie Zakopalová. Součástí pořadu je posluchačská soutěž. Za správnou odpověď, zaslanou na adresu vltava.soutez@rozhlas.cz, získají první tři účastníci knihu.

Natočeno 2022. Premiéra 12. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 10:20 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Jaké materiály se zachovaly z bojů našich vojáků na frontách druhé světové války? Kteří slavní i pozapomenutí filmaři stáli tehdy za kamerou? O prospěšnosti československého filmu při porážce nacistické říše na západní i východní frontě hovoří Tomáš Pilát,  vojenský historik Zdenek Maršálek a filmová historička Iwona Łyko.

Natočeno 2022. Premiéra 12. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:35 – 10:20 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Připravila Alena Blažejovská.

Hovoří J. P. Kříž.

Připravilo Brno v roce 2022. Premiéra 12. 2. 2022 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.;

Lit.: Blažejovská, Alena: Kunderovo jméno je třeba očistit, říká Jiří Pavel Kříž. In web ČRo Brno, 11. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Český spor o Milana Kunderu dokumentuje kniha, která vyšla v roce 2021 v nakladatelství Galén. Poslechněte si vysvětlení editora, proč a jak kniha vznikla.

Sborník Český spor o Milana Kunderu obsahuje texty čtyřiceti autorů, kteří přímo i nepřímo vedou na 270 stranách disputaci na téma Milan Kundera. Editor knihy, literární a divadelní kritik Jiří Pavel Kříž vysvětluje, co ho k sestavení a vydání knihy přimělo a vrací se až do jara 2020: „Tehdy se začaly všude objevovat rozhovory s Janem Novákem na téma, o kterém jsem si myslel, že už odeznělo: v roce 2008 byl Kundera obviněn z udavačství – s tím, že udal agenta-chodce, kterého pak zabásli a odseděl si šestnáct let, což byla jistě životní tragédie.“

„Bylo to publikováno v České televizi a v Respektu. V České televizi o den dřív a bez jediného pořádného důkazu,“ říká editor. „Kromě nesignovaného zápisu jistého policejního nadstrážmistra k tomu nebyl a dodnes není žádný důkaz – čili nepoužitelné, k ničemu. Byla to jedna z kampaní, která měla zhatit udělení Nobelovy ceny Milanu Kunderovi – jednomu z největších světových spisovatelů 20. a začátku 21. století.“ (…) (more…)