Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jak mohou stavby ztělesňovat hodnoty společnosti? Na příkladu dřevěné budovy Sara Kulturhus ve Švédsku vysvětluje architektka Pavla Melková.

Natočeno 2022. Premiéra 15. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9 min.).

Lit.: Melková, Pavla: Stavby ztělesňují hodnoty společnosti. Příkladem může být budova Sara Kulturhus ve Švédsku. In web ČRo 3 Vltava, 15. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: U památníků jsme zvyklí, že vyzdvihují určitou osobu či událost a s nimi hodnoty, které zastupují. Ve skutečnosti ale za každou stavbou jsou nějaké cíle a přístupy, ukazující hodnoty stavebníka a společnosti. Architektura může společenské hodnoty reprezentovat vědomě. Použitím určitých technologií či materiálů tak dokáže ukázat vztah k životnímu prostředí. Přiměřenost objemu či vynaložených nákladů, vzhledem k účelu, zase reprezentuje společenskou zodpovědnost. (…)

Jak se žije starým a nemohoucím lidem na východě Ukrajiny, zjišťoval zpravodaj Martin Dorazín.

Natočeno 2022. Premiéra 16. 2. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 2 min.) v cyklu Reportáže Radiožurnálu.

Lit.: als – Dorazín, Martin: „Odsud už odejdu jen do nebe.“ Rukojmí konfliktu na východě Ukrajiny jsou hlavně staří a nemohoucí. In web ČRo 1 Radiožurnál, 16. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ruský prezident Vladimir Putin se zatím nechystá uznat samostatnost separatistických útvarů na východě Ukrajiny, což znamená zachování současného stavu. Vlekoucí se konflikt ale těžce dopadá na lidi, kteří musí na hranici těchto samozvaných republik žít – hlavně na ty staré a nemohoucí, kteří nemohou nebo nechtějí ze svých domovů odejít.

Okraje městečka Marjinka zasahují přímo do válečného pásma. Tady, v centru, to připomíná předpeklí. Zdejší pekař a protestantský kněz Oleg Tkačenko nakládá do auta základní potraviny pro lidi, kteří bydlí přímo v pekle. (…)

Destabilizující chudoba zasahuje i mimo vyloučené lokality. Exekuce ničí rodiny, jde o největší faktor vzdělávací, říká sociolog Daniel Prokop.

Natočeno 2022. Premiéra 16. 2. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 5 min.).

Lit.: Šelepová, Eva – Chum, Jiří – als: Řekni mi, kde bydlíš… Kde je bída, tam jsou propadlíci, zjistili sociologové a vytvořili mapu neúspěchu. In web ČRo 1 Radiožurnál, 16. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: To, jak se dětem daří ve škole, souvisí se zázemím, které mají doma. Když rodiče řeší bytovou nouzi nebo exekuce, děti mají častěji horší školní výsledky. Ukazuje to analýza společnosti PAQ Research. „V Česku na tom, kde se narodíte, záleží víc než jinde. To přibližuje naše mapa míry vzdělávacího neúspěchu,“ říká sociolog a zakladatel PAQ Research Daniel Prokop. „V některých částech republiky neukončuje základní školu 10 až 15 procent dětí, jinde jen půl procenta.“

Základní vzdělání se v Česku potýká také s paradoxním problémem: čím větší pomoc děti od školy potřebují, tím těžší pro tuto školu bývá dostat se k penězům. (…)

Hostem Hovorů je Jindřich Chmelař, předseda spolku Cesta Česka a také vědec zabývající se biomedicínou. V rozhovoru s Davidem Šťáhlavským popíše projekt etapové cesty z Blaníku na Říp, kterou považuje za českou variantu pouti do Santiaga de Compostela. Řeč bude ale také o jeho vědecké práci, dozvíte se například, co se dá zjistit ze slin klíšťat.

Natočeno 2022. Premiéra 16. 2. 2022 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Souvislosti Plus se dnes podívají na evropskou mediální scénu a debatu o roli a financování veřejnoprávních médií. Jan Bumba se svých hostů bude ptát i na to, jak zásadní dopad na komerční média mají sociální sítě a globální softwarové společnosti.

Hovoří Kateřina Hrubešová, ředitelka Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky; Václav Štětka, sociolog médií, univerzita v anglickém Loughborough; Jaromír Volek, mediální analytik; Ondřej Neumann, novinář, spoluzakladatel serveru Hlídací pes.org.

Natočeno 2022. Premiéra 16. 2. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.).

Lit.: Skácel, Ondřej – Bumba, Jan: Veřejnoprávní média jako Netflix? Nabízí toho mnohem víc než streamovací služby, srovnává sociolog Štětka. In web ČRo Plus, 16. únor 2022  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mediální svět se mění. Soukromé vydavatelské domy řeší, jak pokryjí snižující se příjmy z reklamy nebo klesající počty čtenářů tištěných deníků. A problémy s financemi mají i veřejnoprávní média, jejichž příjmy jsou definovány zákonem. „Spor o to, jak česká média veřejné služby financovat, kolik jim dávat a zda zvyšovat poplatky, provází Českou televizi i Český rozhlas v podstatě od jejich vzniku,“ připomíná situaci v Česku mediální analytik Jaromír Volek.

Poplatky oběma médiím se nezvyšovaly posledních patnáct let. „Jak jinak tomu rozumět než jako tlaku řekněme politické elity na to, aby se média chovala více v souladu s tím, jak si to tato politická elita představuje?“ ptá se analytik. (…)

Být oblíbený u vlády a establishmentu ale není úkolem veřejnoprávních médií, upozorňuje ředitelka Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Kateřina Hrubešová: „Veřejnoprávní média mají svou nezastupitelnou roli v mediálním prostoru. Mají být hlídači demokracie, kontrolují vládu a establishment, kontrolují jejich přešlapy. Do sněmovny právě vstupuje novela zákona o Českém rozhlasu a České televizi, která se týká voleb do mediálních rad. A diskuse bude pokračovat i o tom, jak velký má být poplatek veřejnost rozhlasu a televizi, popřípadě jaká by měla být jeho forma.“ (…)

Hostem je Roman Vondráček, poslanec hnutí ANO a bývalý předseda sněmovny. Postupuje vládní koalice ve sněmovně v souladu s jednacím řádem? Vystupuje opozice konstruktivně, nebo jen stůj co stůj bojkotuje vládní návrhy včetně upraveného pandemického zákona? Máme se připravit na dlouhé měsíce neplodných parlamentních tahanic? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2022. Premiéra 16. 2. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:07 h.).

Napětí kolem Ukrajiny nepolevuje, ačkoli Moskva tvrdí, že se část vojáků vrací od hranic do kasáren. Jaká by měla být zahraniční a bezpečnostní politika Ukrajiny, aby už nebyla rozbuškou mezi Západem a Ruskem? Je řešením neutralita a v posledních dnech často skloňovaná finlandizace? A měly by západní státy přistupovat k rozšiřování Severoatlantické aliance obezřetněji, než v 90. letech, kdy do NATO vstoupila většina zemí bývalého východního bloku? Připravila Karolína Koubová.

Hovoří ředitel Knihovny Václava Havla, bývalý velvyslanec ve Spojených státech, Británii a Izraeli a někdejší senátor Michael Žantovský a bývalý velvyslanec v Jihovýchodní Asii a Alžírsku a exposlanec Milan Šarapatka.

Natočeno 2022. Premiéra 16. 2. 2022 (ČRo Plus, 10:10 h.).

Lit.: oci – Koubová, Karolína: Agrese Ruska v Gruzii, na Krymu a v Donbasu je nepochybná. A tam NATO plány nemělo, říká Žantovský. In web ČRo Plus, 16. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Evropskou bezpečnost je třeba tvořit s Ruskem, ne proti němu, tvrdí německý kancléř Olaf Scholz. Jak by tedy měla vypadat evropská bezpečnost podle ruských představ? „Ukrajina by se ambice vstupu do NATO měla nepochybně vzdát a považuji za nepochybné, že se členem NATO nikdy nestane,“ soudí  bývaly velvyslanec i poslanec Milan Šarapatka. Ředitel Knihovny Václava Havla a exdiplomat Michael Žantovský věří, že Ukrajina má suverénní právo se rozhodnout nebýt členem Aliance.

„A jestli se rozhodne členem být, je to společné rozhodnutí její a Severoatlantické aliance,“ zdůrazňuje Žantovský, který dříve působil jako velvyslanec v USA, Velké Británii a Izraeli.

„Členství Ukrajiny v NATO ale nejbližších pěti deseti letech nikdo neplánoval. O to je dnešní situace absurdnější. A je také o to jasnější, že ji vyvolalo Rusko a Vladimir Putin. Je to uměle vyvolaná krize jednoznačně z ruské strany,“ dodává Žantovský. (…)

Ivo Vondrák, místopředseda ANO. Vedení hnutí ANO se na víkendovém sněmu obměnilo jen málo. Staronovým předsedou zůstává Andrej Babiš, on sám říká, že už jen na dva roky. Bude hlavním úkolem pro hnutí ANO podporovat svého předsedu v prezidentské kandidatuře? Host dnešního Interview má ambici v budoucnu vystřídat Andreje Babiše v čele hnutí. Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2022. Premiéra 16. 2. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Stanislav Komárek, filozof a biolog. Západ vkročil do dalšího stadia své autolýzy, to jest rozkladu vlastními silami, říká muž, který si své myšlenky rovná v temné komoře v lázních v Beskydech. K čemu je mu dobrá taková forma terapie? Co jsou podle něj metly západní civilizace? A existuje dnes kultura, která má na to perspektivně převálcovat současnou západní kulturu? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2022. Premiéra 16. 2. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: lup – Tachecí, Barbora: Filozof Komárek: Ženy by mohly mít vlastní televize a rádia. Řešilo by to kvadraturu kruhu genderové rovnosti. In web ČRo Plus, 16. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Západ vkročil do dalšího stadia autolýzy, tj. rozkladu vlastními silami. Je tady vláda medicínsko-průmyslového komplexu, tvrdí biolog, filozof a spisovatel Stanislav Komárek. „Metametlou, která je všechny spojuje, jsou moderní média. To je samozřejmě široký pojem – jak která a jak kdy. A která zesilují všechny impulzy ve společnosti, nebo je zesilují selektivně – podle toho, jak to sama vidí,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus.

„Takže situace se zdramatizuje do té míry, že potom ta společnost, která nemá nějaké nepřátele zvenčí, tak by měla tendenci sama sebe rozkládat. Toto byl problém všech společností, které neměly na planetě velkou konkurenci – Starý Řím se také rozložil vlastními silami, císařská Čína právě tak. To není naše specifikum,“ dodává filozof. 

Média si totiž podle Komárka libují ve špatných zprávách. „Vždy to dokládám na příkladu školky: Když školka funguje, je to mediálně nezajímavé. Kdyby snad školka vyhořela, kdyby tam snad zahynulo něco z těch nebožátek, to by byla pastva. Potom by bylo možno prohlížet si ta očmouzená tělíčka, hovořit s pozůstalými a s těmi, kdo jsou za to zodpovědní.“ (…)