Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

28. 2. 2022

Káva o čtvrté – Osteoporóza (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:46

Diskusní pořad, dnes na téma: Osteoporóza. Host: doc. MUDr. Ludmila Brunnerová, Interní klinika 3. LF UK a FNKV. Kdy k řídnutí kostí dochází a proč? Je to onemocnění dané věkem, nebo ho mohou způsobit jiné okolnosti? Jak se osteoporóza projevuje? Koho nejčastěji postihuje? Jak jí předcházet? Jak se léčí? Pomáhají potravinové doplňky a strava bohatá na vápník, nebo je to mýtus? Je důležitý pravidelný pohyb, jako prevence i jako podpora léčby? K jakým úrazům a dalším komplikacím může neléčené řídnutí kostí vést? Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 2. 2022 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

ArtCafé – Bytové divadlo (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:45

Řekne-li se bytové divadlo, nejspíš se vám vybaví jméno Vlasta Chramostová. Herečka, která v 80. letech minulého století ve svém bytě pořádala legendární a ilegální divadelní sešlosti. Fenomén bytového divadla ale existoval už dříve a bytová divadla a scény úspěšně fungují i dnes. Čím intimní prostor láká tvůrce a diváky? Jaký typ zážitku a zkušenosti toto minimalizované jeviště i hlediště nabízí? Proč se dnes chceme setkávat s kulturou v něčím obýváku? Pořad připravuje Hanka Malaníková.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Interview Plus – David Stulík (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:43

David Stulík, analytik bezpečnostního centra Evropské hodnoty. Ukrajinská armáda i dobrovolníci pokračují v boji proti ruským okupantům. Obléhaná města mezitím opouštějí statisíce lidí, představitelé evropských zemí tvrdí, že se postarají i o miliony uprchlíků, pokud to bude nutné. Jak těžké je v současné době dostat se přes ukrajinské hranice na západ? Zeptáme se Davida Stulíka, který sám tuto cestu před pár dny absolvoval.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 2. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Myšlenka na den – Ukrajina a my, křesťané (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 12:42

David Novák, předseda Rady Církve bratrské.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 2. 2022 (Rádio Proglas, 5.57 h.). Repríza 28. 2. 2022 (Rádio Proglas, 11.55 h.; 17.55 h.).

Osudy – Věra Brázdová Nováková 1/5 (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:40

Rozhlasové vzpomínání malířky, ilustrátorky a sochařky. Připravila Milena M. Marešová, technická spolupráce Ivana Možná.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 2. – 4. 3. 2022 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).

Pro a proti – Mělo by NATO zareagovat na ruskou agresi rázněji? (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:39

Na Ukrajinu přes víkend dorazily z mnoha států, včetně České republiky dodávky zbraní a munice, včetně systémů protivzdušné obrany. Severoatlantická aliance uvedla do pohotovosti Síly rychlé reakce na východním křídle členských států, 120 lodí, včetně tří letadlových a přes stovku stíhaček. Mělo by NATO zareagovat na ruskou agresi rázněji, zejména potom, co prezident Putin v neděli uvedl do vysokého stupně pohotovosti i ruské jaderné síly? Moderuje Karolína Koubová.

Debatují předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, nezávislý senátor Pavel Fischer a bývalý velvyslanec mimo jiné v Moskvě a Washingtonu a někdejší náměstek ministra zahraničí Petr Kolář.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 2. 2022 (ČRo Plus, 10:10 h.; 23 min.).

Lit.: Čihák, Ondřej – Koubová, Karolína: Putin teď sjednotil Evropu a demokratický svět, z Ukrajinců udělal patrioty, tvrdí exdiplomat Kolář. In web ČRo Plus, 28. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mělo by se NATO silněji angažovat v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem i v okamžiku, kdy Vladimir Putin nařídil uvést jaderné síly do stavu nejvyšší pohotovosti?

Mělo by se NATO silněji angažovat v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem? „Pokud mluvíme o vyslání vojenských jednotek, tak tato otázka není na stole, protože by to přispělo k eskalaci, kterou nebudeme mít pod kontrolou. Ale to neznamená, že nemůžeme Ukrajině pomáhat jinak, což se i děje,“ míní nezávislý senátor Pavel Fischer. Také bývalý velvyslanec v Moskvě Petr Kolář souhlasí, že zapojení NATO je mimo hru.

„Navíc bychom Vladimiru Putinovi dodali argumenty pro jeho tvrzení, že Ukrajina je pouhou loutkou v rukou USA a Aliance. Stojí ale za úvahu, jak se jednotliví členové NATO mohou angažovat vojensky a nad rámec dodávek vojenského materiálu,“ navrhuje Kolář a pokračuje: „Ukrajina i my máme právo na kolektivní obranu podle charty OSN. Při vědomí tohoto by bylo správné, kdyby jednotlivé státy, ideálně ne jaderné mocnosti, zvažovaly změnu legislativy. Například abolici ze strany prezidenta pro jednotlivce, kteří chtějí na Ukrajině pomáhat. Možnosti jsou různé.“ (..)

Osobnost Plus – Petr Kratochvíl (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:38

Petr Kratochvíl, politolog. Předmětem jeho odborného zájmu je mimo jiné teorie mezinárodních vztahů a ruská zahraniční politika. Přednáší o nich na českých i zahraničních univerzitách. Odhadoval, že rusko-ukrajinský konflikt dojde až k pohotovosti ruských jaderných zbraní? Jaká existuje reakce na jadernou hrozbu? Co se změní ve světě po této ukrajinské zkušenosti? A rozumí vůbec Západ Rusku? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 2. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: lup – Tachecí, Barbora: Strašení jadernými zbraněmi je součástí taktiky. Jejich použití považuji za krajně nepravděpodobné, uklidňuje politolog Kratochvíl. In web ČRo Plus, 28. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Nechci v této situaci hrát někoho, kdo vidí prezidentovi Vladimirovi Putinovi do hlavy a ví, co přesně chce učinit. Ale jaderné zbraně obvykle slouží jako odstrašující nástroj proti vměšování nebo intervenci jiných jaderných mocností. A to, že by je použil na Ukrajině, to by se situace pro ruské jednotky musela skutečně katastrofálně zhoršit. Pořád to považuji za krajně nepravděpodobné,“ říká politolog Petr Kratochvíl.

Politolog Kratochvíl, který vystudoval mezinárodní politiku na několika univerzitách a v oboru byl jmenován profesorem, v pořadu Osobnost Plus připomíná, že ruské vedení hovořilo o jaderných zbraních už v letech 2014 a pak 2015 při anexi Krymu.

„To znamená, že to není úplně nový krok. Jen chci dodat, že stupně, které by mohly vést, nedej bože, k jadernému konfliktu jsou čtyři – a teď se zvýšily z prvního na druhý stupeň. Ale je to krok, který se dal čekat.“ (..)

Vizitka – Pavel Kosatík (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:37

Host: Pavel Kosatík, spisovatel a publicista. Moderuje: Markéta Kaňková. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 29. 3. 2022 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).

Blízká setkání – Kurt Gebauer (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:37

Host: sochař, výtvarník Kurt Gebauer. Moderuje Tereza Kostková. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 2. 2022 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Přepište dějiny – Sláva Ukrajině! (2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 11:43

Ve vlaku natočili Martin Groman a Michal Stehlík.

Natočeno 2022. Webová premiéra 27. 2. 2022 (Přepište dějiny, 24 min.).

Použité zvuky: Ukrajino, nezlob se (2015, režie: Radim Špaček), Putin zpochybnil státnost Ukrajiny, uznal nezávislost jejích východních území (ČT24, 21. 2. 2022).

Lit.: anonym: Sláva Ukrajině! In web Přepište dějiny, 27. 2. 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Tento díl podcastu Přepište dějiny vznikl nadvakrát. Původní verzi natočenou před týdnem jsme vzhledem k vývoji zahodili a povídali jsme o dějinách Ukrajiny a o rozdílech mezi historickou zkušeností a historickým mindrákem a mnohém další ve vlaku, který nás uvážel na setkání s Přepište dějiny do Pardubic. (…)

Lit.: Groman, Martin – Stehlík, Michal: Přepište dějiny: Kyjev mířil do Evropy vždy, Putin vytáhl starou imperiální kartu. In web Aktuálně.cz, 28. 2. 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Kdo chce porozumět dnešnímu dění na Ukrajině, měl by na tamní dějiny nahlížet spíše kyjevskými než kremelskými brýlemi. Je to historie spletitá, pestrá, často nejednoznačná. Ale vždy vlastní, nikoli tvořená z vůle moskevských gosudarů. I když ti se ji stále snažili ovlivňovat a často i znásilnit.

Od chvíle, kdy Rusko vpadlo na Ukrajinu, pohltila sociální sítě i média invaze historických paralel. Začal s tím už Vladimir Putin, když svůj projev prošpikoval řadou ahistorických tvrzení. A pokračovaly desítky nejrůznějších komentátorů, kteří nešli daleko pro emotivní zkratku. Hemžilo se to Mnichovy 1938, srpny 1968, okupacemi, kolaboracemi, Sudeťáky, Hitlerem, nacisty i sověty.

Všechna ta přirovnání jsou především prvoplánová. A všechny je umrtvil ruský prezident ve chvíli, kdy dal ostřelovat ukrajinská města a zabíjet civilisty. Opravdu se Československo v září 1938 bránilo proti německému útoku? Opravdu v srpnu 1968 okupační vojska dobývala a zase ztrácela ruzyňské letiště? Prostě zapomeňme na vlastní historické křivdy vydávané za zkušenost, teď jde o dnešní Ukrajinu. A pokud má její příběh nějakou historickou paralelu, pak to není zkušenost Československa se Sovětským svazem, ale staletá zkušenost Kyjeva s Moskvou. Což je dost jiný příběh. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress