Ve vlaku natočili Martin Groman a Michal Stehlík.
Natočeno 2022. Webová premiéra 27. 2. 2022 (Přepište dějiny, 24 min.).
Použité zvuky: Ukrajino, nezlob se (2015, režie: Radim Špaček), Putin zpochybnil státnost Ukrajiny, uznal nezávislost jejích východních území (ČT24, 21. 2. 2022).
Lit.: anonym: Sláva Ukrajině! In web Přepište dějiny, 27. 2. 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tento díl podcastu Přepište dějiny vznikl nadvakrát. Původní verzi natočenou před týdnem jsme vzhledem k vývoji zahodili a povídali jsme o dějinách Ukrajiny a o rozdílech mezi historickou zkušeností a historickým mindrákem a mnohém další ve vlaku, který nás uvážel na setkání s Přepište dějiny do Pardubic. (…)
Lit.: Groman, Martin – Stehlík, Michal: Přepište dějiny: Kyjev mířil do Evropy vždy, Putin vytáhl starou imperiální kartu. In web Aktuálně.cz, 28. 2. 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Kdo chce porozumět dnešnímu dění na Ukrajině, měl by na tamní dějiny nahlížet spíše kyjevskými než kremelskými brýlemi. Je to historie spletitá, pestrá, často nejednoznačná. Ale vždy vlastní, nikoli tvořená z vůle moskevských gosudarů. I když ti se ji stále snažili ovlivňovat a často i znásilnit.
Od chvíle, kdy Rusko vpadlo na Ukrajinu, pohltila sociální sítě i média invaze historických paralel. Začal s tím už Vladimir Putin, když svůj projev prošpikoval řadou ahistorických tvrzení. A pokračovaly desítky nejrůznějších komentátorů, kteří nešli daleko pro emotivní zkratku. Hemžilo se to Mnichovy 1938, srpny 1968, okupacemi, kolaboracemi, Sudeťáky, Hitlerem, nacisty i sověty.
Všechna ta přirovnání jsou především prvoplánová. A všechny je umrtvil ruský prezident ve chvíli, kdy dal ostřelovat ukrajinská města a zabíjet civilisty. Opravdu se Československo v září 1938 bránilo proti německému útoku? Opravdu v srpnu 1968 okupační vojska dobývala a zase ztrácela ruzyňské letiště? Prostě zapomeňme na vlastní historické křivdy vydávané za zkušenost, teď jde o dnešní Ukrajinu. A pokud má její příběh nějakou historickou paralelu, pak to není zkušenost Československa se Sovětským svazem, ale staletá zkušenost Kyjeva s Moskvou. Což je dost jiný příběh. (…)