Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Alice Masaryková. Přednáška.

Natočeno 1937. Premiéra 24. 3. 1937 (krajanské vysílání).

Lit.: Pánek, Tomáš: Téma Auditoria: Velikonoce a rozhlasové vysílání ve 30. letech. In web ČRo Témata, 26. březen 2021 (článek + nahrávky k poslechu) –  Cit.: (…) Z iniciativy Alice Masarykové, dcery Prezidenta Osvoboditele, byl v Československu od roku 1921 každoročně na Velikonoce vyhlašován třídenní Mír Červeného kříže. Cílem bylo, aby (alespoň na tři dny) občané zanechali všech vzájemných sporů a zdůrazňování toho, co je navzájem rozděluje, a naopak zaujali kladné, smírné a konstruktivní stanovisko k veřejným záležitostem. Vše bývalo – zpravidla na Bílou sobotu – spojeno s mírovými slavnostmi v různých koutech republiky, doprovodnými osvětovými akcemi a také s velkou slavnostní schůzí Československého Červeného kříže, která se často konala přímo na půdě parlamentu. Ke konci třicátých let se Alice Masaryková dokonce pokoušela rozšířit tuto tradici i do ostatních zemí. Právě z této doby se v rozhlasovém archivu zachovalo mnoho projevů, které různé osobnosti pronesly u příležitosti velikonočního Míru Červeného kříže do mikrofonu. Jednalo se například o ministra zahraničí Kamila Kroftu či prezident Edvarda Beneše, kteří promlouvali nejen v češtině, nýbrž i anglicky, francouzsky či německy. Typická je totiž pro tuto dobu internacionalizace celé otázky, a to volání po nutnosti celoevropského míru a smírného řešení národnostních a územních sporů, jež měly zajistit zachování územní celistvosti Československa. Určité náznaky tohoto trendu lze koneckonců zaznamenat i v dochovaném projevu samotné Alice Masarykové z 24. března 1937, který byl určen pro uši zahraničních krajanů a jejž si čtenář může níže poslechnout. (…)

Otokar Fischer. Přednáška.

Natočeno 1936. Premiéra 12. 4. 1936.

Lit.: Pánek, Tomáš: Téma Auditoria: Velikonoce a rozhlasové vysílání ve 30. letech. In web ČRo Témata, 26. březen 2021 (článek + nahrávky k poslechu) –  Cit.: (…) Nedílnou součástí rozhlasového programu byly od přelomu dvacátých a třicátých let odborné přednášky, přičemž vzdělávací odbor Československého rozhlasu zval s oblibou k mikrofonu univerzitní profesory. Velikonočních témat se dotkli především literární historikové. Miloslav Hýsek z Univerzity Karlovy ve své nápadité přednášce z dubna 1936 sledoval způsoby, jakými čeští básníci nadějeplně propojovali symbol Kristovy smrti a vzkříšení s Bílou horou („na níž byl ukřižován český národ“) a českým národním obrozením. Již o den dříve přednášel Otokar Fischer z téže univerzity o podobném tématu, když ovšem jeviště svého proslovu, věnovaného motivu Golgoty a Vzkříšení v dějinách (převážně literárního) umění, rozšířil oproti Hýskovi na celou Evropu. (…)

Miloslav Hýsek. Přednáška.

Natočeno 1936. Premiéra 13. 4. 1936.

Lit.: Pánek, Tomáš: Téma Auditoria: Velikonoce a rozhlasové vysílání ve 30. letech. In web ČRo Témata, 26. březen 2021 (článek + nahrávky k poslechu) –  Cit.: (…) Nedílnou součástí rozhlasového programu byly od přelomu dvacátých a třicátých let odborné přednášky, přičemž vzdělávací odbor Československého rozhlasu zval s oblibou k mikrofonu univerzitní profesory. Velikonočních témat se dotkli především literární historikové. Miloslav Hýsek z Univerzity Karlovy ve své nápadité přednášce z dubna 1936 sledoval způsoby, jakými čeští básníci nadějeplně propojovali symbol Kristovy smrti a vzkříšení s Bílou horou („na níž byl ukřižován český národ“) a českým národním obrozením. Již o den dříve přednášel Otokar Fischer z téže univerzity o podobném tématu, když ovšem jeviště svého proslovu, věnovaného motivu Golgoty a Vzkříšení v dějinách (převážně literárního) umění, rozšířil oproti Hýskovi na celou Evropu. (…)

Amálie Kožmínová. Přednáška.

Natočeno 1935. Premiéra 18. 4. 1935.

Lit.: Pánek, Tomáš: Téma Auditoria: Velikonoce a rozhlasové vysílání ve 30. letech. In web ČRo Témata, 26. březen 2021 (článek + nahrávky k poslechu) –  Cit.: (…) Celkem oblíbenými byly v meziválečné době folkloristicky laděné rozhlasové pořady, které občanům celého Československa představovaly duchovní i hmotný svéráz určitého kraje a jeho obyvatel. Nahrávání bývalo realizováno přímo na konkrétním místě, daleko častěji však byli „účinkující“ – kvůli vhodnějšímu technickému zázemí – zváni do rozhlasových studií v Praze, Brně, Moravské Ostravě či Bratislavě. Rodáci se s posluchači povětšinou podělili o své vzpomínky a často reprodukovali osobitou hudbu a lyriku svého kraje. Jako dobrý příklad může posloužit rozhlasové vystoupení Karla Průchy z dubna 1936, jež věnoval „velikonočním zvykům a hrkání šumavských kluků“. Vedle toho ovšem u mikrofonu vystupovali také profesionální či amatérští etnografové, kteří určitou oblast představili na základě svých odborných výzkumů. Jednou z nich byla Amálie Kožmínová, která v dubnu 1935 hovořila o obyčejích spjatých v celých Čechách s Květnou nedělí. (…)

Karel Průcha. Přednáška.

Natočeno 1936. Premiéra 9. 4. 1936.

Lit.: Pánek, Tomáš: Téma Auditoria: Velikonoce a rozhlasové vysílání ve 30. letech. In web ČRo Témata, 26. březen 2021 (článek + nahrávky k poslechu) –  Cit.: (…) Celkem oblíbenými byly v meziválečné době folkloristicky laděné rozhlasové pořady, které občanům celého Československa představovaly duchovní i hmotný svéráz určitého kraje a jeho obyvatel. Nahrávání bývalo realizováno přímo na konkrétním místě, daleko častěji však byli „účinkující“ – kvůli vhodnějšímu technickému zázemí – zváni do rozhlasových studií v Praze, Brně, Moravské Ostravě či Bratislavě. Rodáci se s posluchači povětšinou podělili o své vzpomínky a často reprodukovali osobitou hudbu a lyriku svého kraje. Jako dobrý příklad může posloužit rozhlasové vystoupení Karla Průchy z dubna 1936, jež věnoval „velikonočním zvykům a hrkání šumavských kluků“. Vedle toho ovšem u mikrofonu vystupovali také profesionální či amatérští etnografové, kteří určitou oblast představili na základě svých odborných výzkumů. Jednou z nich byla Amálie Kožmínová, která v dubnu 1935 hovořila o obyčejích spjatých v celých Čechách s Květnou nedělí. (…)