Cesta za kultovními místy českého undergroundu. Připravil Miroslav Zelinský.
Připravila Ostrava v roce 2021. Premiéra 16. – 20. 8. 2021 (ČRo 3 Vltava, 8:40 h.). Repríza 16. – 20. 8. 2021 (ČRo 3 Vltava, 16.30 h.).
Obsah: Zastavení první: Hrádeček nejen Václava Havla – Zastavení druhé: festivalové Postupice. – Zastavení třetí: Rudolfov, který nebyl. – Zastavení čtvrté: Kníničky a zpěvačka z Jihlavy. – Zastavení páté: Podchod pod Ostravou.
Hovoří Markéta Vítková.
Natočeno 2021. Premiéra 16. 8. 2021 (ČRo Rádio Wave, 19 min.).
Lit.: Paulík Lichková, Adéla: Nemoc si člověk nevybírá, ale může si vybrat, jak se k ní postaví, říká výzkumnice, která trpěla psychózou. In web ČRo Radio Wave, 16. srpen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Počátky psychických potíží, ze kterých se postupem času rozvinula schizoafektivní porucha, byly v životě Markéty Vítkové patrné už přibližně ve dvaceti letech. Tehdy se potýkala s poruchou příjmu potravy a klinickou depresí. Později se její stav zhoršil natolik, že musela být hospitalizována.
„V nemocnici jsem strávila postupně asi 9 měsíců,“ vzpomíná Vítková na své tři pobyty v psychiatrické nemocnici. Právě během posledního z nich nastal zlom v nemoci, respektive v Markétině přístupu k ní.
„Nemoc si člověk nevybírá, ale může si vybrat, jak se k ní postaví,“ říká žena, které se po zotavení podařilo najít práci v oboru a nyní se jako výzkumnice a specialistka destigmatizace věnuje v rámci Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) a iniciativy Na rovinu bourání mýtů a stigmat spojených právě s duševními nemocemi. (…)
Bret Harte. Povídka. Připravil Zdeněk Milt. Překlad Alois Josef Šťastný. Zvuková spolupráce Lubomír Výrek. Režie Tomáš Jirman.
Čte Norbert Lichý.
Natočeno 1998. Repríza 13. 8. 2021 (ČRo Olomouc, 18.05 h.) v cyklu Setkání s literaturou; 4. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.). Webová repríza 19. 1. 2024 (ČRo 2 Praha) u příležitosti úmrtí Norberta Lichého.
Lit.: ele (= Lenartová, Eva): Francis Bret Harte: Tennesseeho parťák. In web ČRo Olomouc, 15. srpen 2021 (článek). – Cit.: Kdo je Tenneseeho parťák? To vlastně nikdo úplně přesně neví. Nikdo ani nezná jeho jméno, protože to, co jej určuje, je jeho přátelství s Tennesseem. Povídka Breta Hartea Tenneseeho parťák pochází z raného a zároveň umělecky nejúspěšnějšího období tvorby známého amerického humoristy druhé poloviny 19. století. (..)
Francis Bret Harte, americký prozaik, básník, dramatik a žurnalista druhé poloviny 19. století, podnítil svým dílem využívání regionálních zvláštností v americké literatuře. Harte se narodil jako syn učitele, ale po otcově předčasné smrti musel přerušit školní docházku a sám si vydělávat na živobytí. Když mu bylo patnáct, dostal se do Kalifornie mezi zlatokopy. Na živobytí si vydělával jako jízdní poslíček, zlatokop, ozbrojený průvodce dostavníku i jako učitel. Alespoň tak to Francis Bret Harte barvitě líčil, skutečnost však patrně byla poněkud prozaičtější. Leč co na tom, když dokázal o zlaté horečce tak nádherně vyprávět! Svými příběhy dokonce inspiroval vznik českého trampingu.
Připravil Adam Drda.
Natočeno 2021. Premiéra 15. 8. 2021 (ČRo Plus, 20:05 h.; 48 min.).
Lit.: Drda, Adam: Kriminál za protesty proti okupaci. Vzpomínky na srpen 1968 a 1969. In web ČRo Plus, 15. srpen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). Cit.: Letos si připomínáme třicáté výročí konce sovětské okupace Československa – a v těchto dnech uplyne 53 let od jejího počátku. Příběhy 20. století jsou tedy věnovány vzpomínkám těch, kdo prožili 21. srpen 1968, a rovněž účastníkům velkých protiokupačních demonstrací, k nimž došlo o rok později a které komunistická moc brutálně potlačila.
Příběh Miroslava Jeníka (v pořadu krátce vypovídá jako první pamětník) dobře ukazuje pohromu, která v letech 1968-1970 postihla českou společnost a v podstatě pak trvala až do listopadu 1989. Stojí za to tu osobní historii trochu přiblížit.
Miroslav Jeník se narodil 18. května 1946 ve Vrchlabí, později se s rodiči a bratrem Ladislavem přestěhoval do Bozkova na Semilsku. Chodil na gymnázium, ale studium nezakončil maturitou, pak musel na povinnou dvouletou vojnu (1965-1967), kde vstoupil do KSČ – říká, že mu tehdy důstojníci naslibovali, že bude mít jako vojín-komunista „výhody“ (rozuměj méně otravnou službu), žádných se však nedočkal.
Na začátku června 1968 se oženil, živil se jako dělník, sympatizoval s reformním komunismem. Když za necelé tři měsíce vpadly do ČSSR armády Varšavské smlouvy, bylo mu dvaadvacet, měl život před sebou. (…)
Hostem Hovorů je Eva Hazdrová Kopecká, ředitelka příspěvkové organizace Koloběh. ta pomáhá převážně sociálně slabým, nemajetným, handicapovaným nebo seniorům. V Říčanech u Prahy mají obchůdek na Masarykově náměstí, který funguje na principu „daruj-nakupuj-pomáhej“. Na to, jak to funguje, se bude ptát Eva Hůlková.
Natočeno 2021. Premiéra 15. 8. 2021 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Česká veřejnost se výrazně shoduje na tom, že změna klimatu je závažný, člověkem způsobený problém, který je potřeba řešit. Mnohem abstraktnější je ovšem ve vnímání Čechů spojení klimatické krize s konkrétními problémy, hrozbami a řešeními. Dnešní díl pořadu Zaostřeno věnujeme výpravě do jedné z oblastí, které patří do první linie globální klimatické krize. Na bariérových ostrovech Outer Banks v americkém státě Severní Karolína natáčel Jan Kaliba.
Natočeno 2021. Premiéra 15. 8. 2021 (ČRo Plus, 17:34 h.; 29 min.).
Lit.: Kaliba, Jan: Americké ostrovy Outer Banks budou klimatickou krizí postiženy mezi prvními, vlastně už jsou. In web ČRo Plus, 15. srpen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na ostrovech Outer Banks má každý „nějaký ten svůj hurikán“, který už nikdy nevymaže z paměti. Na druhou stranu se tu s tímto přírodním jevem, a škodami, které páchá, lidé prostě naučili žít. Co je ale problém, že jsou stále častější, intenzivnější. V kombinaci se stoupající hladinou oceánů představují stále větší ohrožení. Táhlé bariérové souostroví Outer Banks zatím tvoří jakýsi přirozený štít amerického východního pobřeží před otevřeným oceánem.
Zdejší obyvatelé štít nazývají smítkem prachu v Atlantiku. Před mořským živlem se svou křehkou půdu pod nohama snaží bránit, jak to jde. Třeba i umělým navážením písku na vodou rychle pohlcované pláže.
Odborník z města Nags Head David Ryan vysvětluje, jak těžká technika provádí tzv. beach nourishment. Stroje vjedou přímo do Atlantiku a hrnou písek z vody na břeh. Právě tady před deseti lety takto obnovovali pláž vůbec poprvé – od té doby to udělala i další města stovky kilometrů dlouhého souostroví. (…)
V dnešní části podcastu Hovory na dálku uslyšíte Víta Vaníčka, bývalého českého kajakářského reprezentanta, který už 20 let žije v Brazílii. Oženil se tam a založil sportovní agenturu a vodáckou školu. A učí Brazilce jezdit na kajaku. Také na to se zeptal Petr Vavrouška.
Natočeno 2021. Premiéra 15. 8. 2021 (ČRo Plus, 14:34 h.).
Hostem je Tomáš Černý, reportér Radiožurnálu, účastník závodu 1000 mil československých, který se poprvé jel v roce 1933. Letos se na trasu z Prahy do Bratislavy a zpět vydala více stovka předválečných automobilů. Kolik jich trasu zvládlo po vlastní ose? Jací lidé usedají za jejich volanty? A proč to dělají? Moderuje Petr Král.
Natočeno 2021. Premiéra 15. 8. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).
Při poslechu kvalitní hudby ho někdy mrazí. Specialista na rovnátka, ortodontista Jiří Petr, totiž pochází z muzikantské rodiny. Jeho otec Zdeněk Petr byl dlouholetým hudebním režisérem Československého rozhlasu. Proč se nakonec vydal jinou cestou a hudbě se věnuje jen okrajově? I to se dozvíte z dnešních Hovorů. K poslechu zve Andrea Skalická.
Natočeno 2021. Premiéra 14. 8. 2021 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Před třiceti lety se ultrakonzervativní komunistické síly v Sovětském svazu pokusily o protigorbačovský puč. Jak to dopadlo? Nad tím se v pořadu Téma Plus zamyslí publicista Libor Dvořák a jeho hosté.
Hovoří rusista Milan Dvořák, novináři Jefim Fištejn, Alexandr Mitrofanov a Jaroslav Šimov a politický analytik a bývalý diplomat v Rusku Vladimír Votápek.
Natočeno 2021. Premiéra 14. 8. 2021 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 31. 8. 2022 (ČRo Plus).
Lit.: Dvořák, Libor: Tři klíčové dny v životě Gorbačova aneb Puč, který znamenal rozpad Sovětského svazu. In web ČRo Plus, 14. srpen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když se Rusové 19. srpna 1991 probudili a zapnuli si rádia a televize, nestačili se divit. Po více než šesti letech Gorbačovovy perestrojky se z přijímačů najednou linula vážná hudba. (…)
Vážná hudba pak byla přerušena mimořádnou tiskovou konferencí, kde promluvil málo známý a viditelně opilý viceprezident Gennadij Janajev, někdejší vysoký funkcionář Komsomolu.
Užaslému národu sdělil, že je Michail Gorbačov zdravotně indisponován, a že se řízení země ujímá Státní výbor pro mimořádný stav.Jeho členy byli mimo jiné tehdejší sovětský ministr obrany Dmitrij Jazov či šéf KGB Vladimir Krjučkov, což zkušenému sovětskému občanovi o podstatě řeklo samo o sobě všechno. (…)
Powered by WordPress