Jiřina Parmová. Rozhlasová veselohra. Hudba Vilém Prokop Mlejnek. Režie Jiří Vasmut.
Osoby a obsazení: sportovec (Antonín Zíb), statkář (Bohuš? Záhorský), rada (Karel Kastner).
Natočeno 1941. Premiéra září 1941.
Lit.: Havel, Miloslav: Historický sen v rozhlasové hře. In Venkov 224/1941 (23. 9. 1941), s. 7 (recenze).
Jiří Synek (1), Edvard Cenek (2) a Ladislav Khás (3). Tři malé rozhlasové hry. Režie Bohuš Hradil.
Natočeno 1941. Premiéra září 1941.
Obsah: 1. Růže pro květinářku – 2. Zlatá srdce – 3. Z růže kvítek.
Pozn.: V dobové recenzi se omylem objevuje název Z růže lístek.
Lit.: Havel, Miloslav: Malé rozhlasové hry. In Venkov 222/1941, 20. 9. 1941, s. 6 (recenze).
Hans Müller. Rozhlasová úprava německé divadelní komedie. Překlad Rudolf Valter. Rozhlasová úprava a režie Václav Sommer.
Účinkují Bedřich Karen, Marie Glázrová, Horutová, Vítězslav Boček a další.
Natočeno 1941. Premiéra září 1941.
Lit.: Havel, Miloslav: Hra o herecké pověře. In Venkov 221/1941 (19. 9. 1941), s. 7 (recenze).
Jaroslav Kvapil. Rozhlasová úprava divadelní hry. Hudba Jiří Srnka. Režie Josef Bezdíček.
Osoby a obsazení: Petr (Jiří Dohnal), farář (Miloš Nedbal), lékař (František Salzer), Marie (Vlasta Fabianová), ??? (Otýlie Beníšková).
Natočeno 1941. Premiéra září 1941.
Lit.: Havel, Miloslav: Kvapilova Oblaka v rozhlase. In Venkov 216/1941 (13. 9. 1941), s. 7 (recenze).
Jan Miroslav Květ. Rozhlasová hra o Antonínu Dvořákovi a jeho mladých letech. Režie Josef Svátek.
Nastudovalo Brno v roce 1941. Premiéra září 1940.
Lit.: Havel, Miloslav: Rozhlasová hra o Dvořákovi. In Venkov 213/1941 (10. 9. 1941), s. 6 (recenze).
Alfred Karrasch. Původní německá rozhlasová hra. Překlad J. B. Regis. Režie Miloslav Jareš.
Osoby: mluvčí – Christup Peleikis, rybář – Maruka, jeho žena – David, jejich syn – Mih, rybářský pomocník – Hann, rybářský pomocník – farář – kapitán Somsen – paní Somsenová, jeho žena – učitel – Mollenmeistr, malíř – stavitel lodi – hlasy.
Natočeno 1941. Premiéra 3. 9. 1941 (Praha, 20:10 – 21:30 h.).
Pozn.: Tato hra byla nastudována již v červnu 1939 v brněnském studiu (režie Josef Bezdíček) a v roce 1942 (režie Jarka Budil).
Lit.: Havel, Miloslav: Balada o lásce syna k otci. In Venkov 210/1941, 6. 9. 1941, s. 7 (recenze).
Lit.: skp: Karraschova hra o pobaltském rybáři. In Náš rozhlas 35/1941 (30. 8. 1941), s. 22 (článek). – Cit.:
Český rozhlas se již může vykázat pěknou řadou her, které dosáhly zvláštního úspěchu a ohlasu u nejširších vrstev posluchačstva; takové hry pak se dočkaly i několika repris a vždy přicházely vhod. Mezi ně patří i v neposlední řadě Karraschova rybářská historie „Vlaj, pestrá vlajko“, zasazená na Kurskou kosu u Memelu a kterou vysílá pražská stanice ve středu, 3. září v režii Miloslava Jareše a v překladu Regisově. Svou premiéru měla hra v červnu roku 1939 v brněnském studiu, kdy režie byla svěřena Josefu Bezdíčkovi.
Autor hry, Alfred Karrasch, je předním autorem soudobé německé rozhlasové tvorby a pro své práce čerpá děje ponejvíce ze života prostých lidí, všímaje si hlavně jejich rodinných záležitostí. Naše hra, vysílaná již několikrát Královcem, Hamburkem i Gdaňskem, je prostý příběh o zlákaném rybáři, který opustí rodinu pro ženu a dostane se s podloudníky za oceán, kde těžce pracuje a marně se snaží vrátit se domů. Tam je zatím již pokládán za mrtvého a málem by došlo k sňatku jeho ženy s jiným, kdyby tomu nezabránil syn, věřící v návrat otce. A skutečně ten jej pak první vítá. Vítají se, jako by se byli včera rozešli, a hned se vracejí k dennímu pořádku. I když hra není námětově a formou nejprůbojnější, což ostatně není ani snahou autora, majícího sklon k sentimentalitě, baladickým laděním výrazně vystihuje prostředí a dobře kreslí postavy.
Alfred Karrasch. Původní německá rozhlasová hra. Překlad J. B. Regis. Režie Josef Bezdíček.
Osoby: mluvčí – Christup Peleikis, rybář – Maruka, jeho žena – David, jejich syn – Mih, rybářský pomocník – Hann, rybářský pomocník – farář – kapitán Somsen – paní Somsenová, jeho žena – učitel – Mollenmeistr, malíř – stavitel lodi – hlasy. Děje se v rybářské osadě na Kurské kose. Účinkují členové Zemského divadla v Brně.
Nastudovalo Brno. Premiéra 19. 6. 1939 (Brno, 20:45 – 22:00 h.).
Pozn.: Tentýž text byl nastudován v září 1941 v pražském studiu (režie Miloslav Jareš.)
Lit.: anonym Tři činohry týdne. In Náš rozhlas 25/1939 (18. 6. 1939), s. 6 (článek). – Cit.: Dramatický pořad tohoto týdne je sestaven ze tří her, které si nemohou stěžovat, že by zůstaly nepovšimnuty: prvá, je z nejúspěšnějších her říšského rozhlasu, druhá oblíbenou repertoární hrou naších divadel a ta třetí v našem pořadí je největším úspěchem české rozhlasové tvorby za poslední dobu. Jména těch her jsou : „Vlaj, pestrá vlajko“, „Ulička odvahy“ a „Královna Dagmar“.
Alfred Karrasch má přední místo v soudobé německé rozhlasové tvorbě a jeho hry mají ohlas u nejširších vrstev. Karrasch nestaví své práce na aktuálních tématech a také jim nedává politicky tendenční náplň, raději čerpá děje pro své hry z života prostých lidí, vybírá si rodinné záležitosti a tlumočí je přístupně, srozumitelně ovšem, jimž jsou určeny. Odtud ten jejich úspěch, a odtud i úspěck té rybářské historie „Vlaj, pestrá vlajko“, zasazené na memelské pobřeží a vysílané několikrát Královcem, Hamburkem a Gdaňskem. Je to prostý příběh o zlákaném rybáři, který opustí rodinu pro ženu a dostane se s podloudníky do Ameriky, kde těžce pracuje a marně se snaží vrátit domů. Tam zatím pokládají ho již za mrtvého a jeho žena málem by se již znovu provdala. Sňatek znemožní syn, který věří v návrat otcův a také jej první vítá: vítají se však jako by se byli včera rozešli a hned vracejí se k dennímu pořádku. Nedá se říci, že by to byla hra námětové či formou průbojná: není to ostatně ani snahou autora, majícího sklon k sentimentalitě, traktujícího děj zpola epicky, zpola dramaticky a vyžadujícího na hudbě, aby podmalovávala a umocňovala jeho líčení, zvláště ta, jež mají ráz náladový. Je to hra baladického ladění, výrazně vystihující prostředí a dobře kreslící postavy, živě odpozorované v jejich psychologii: bude míti českou premiéru v brněnském studiu, kde ji provede Josef Bezdíček 19. června.
K. M. Klos. Původní rozhlasová hra. Režie Jiří Vasmut.
Osoby a obsazení: divadelní ředitel (Artuš Kalous), starý Rubeš (Ludvík Řezníček), Rak (Martin Raus), advokát (Antonín Zíb), jeho žena (Horutová). Dále účinkují Ludmila Stambolieva, Karel Kastner, Olga Dobešová, Václav Piskáček.
Natočeno 1941. Premiéra září 1941.
Lit.: Havel, Miloslav: Hra o venkovském herci. In Venkov 209/1941, 5. 9. 1941, s. 6 (recenze).
Jaroslav Vrchlický. Rozhlasová úprava divaelní hry. Režie Josef Bezdíček.
Osoby a obsazení: Catullus (Vladimír Leraus), Akmé (Lída Otáhalová). Dále účinkují Gustav Hilmar, Piskáček, Kandrt a další.
Natočeno 1941. Premiéra srpen/září 1941.
Lit.: anonym: Vrchlického Pomsta Catullova v rozhlase. In Venkov 207/1941, 3. 9. 1941, s. 6 (recenze).
Josef Štolba. Rozhlasová úprava divadelní komedie. Režie Jiří Vasmut.
Účinkují Antonie Nedošínská, Antonín Zíb, Vítězslav Boček, Otýlie Beníšková, Ludvík Řezníček a další.
Natočeno 1941. Premiéra srpen 1941.
Lit.: Havel, Miloslav: Populární česká veselohra. In Venkov 204/1941 (30. 8. 1941), s 7 (recenze).
Powered by WordPress