Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravili Tomáš Pilát.

Hovoří architekt a pedagog Tomáš Šenbergr (2, 3) a architektka a výtvarnice Jarmila Plocková Muchová (5).

Natočeno 2021. Premiéra 24. 5. 2021 (ČRo 3 Vltava, 1 díl cca 7 min.).

Obsah: 1.  Dobové a urbanistické souvislosti  – 2. Historie  – 3. Zánik – 4. Současnost – 5. Slovanská epopej Alfonse Muchy.

Lit.: Pilát, Tomáš: Branické Ledárny. Architektonický skvost, který čeká na své znovuzrození. In web ČRo 3 Vltava, 24. květen 2021 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: V zajímavé lokalitě u řeky, na nejstudenějším místě Prahy, stojí unikátní komplex budov Ledáren Braník. Jeho hlavním objektem je budova samotné lednice, architektonicky i technicky unikátní stavba, která na našem území nemá obdoby. V secesním objektu z roku 1911 se skladoval z Vltavy vytěžený led, který koňské povozy rozvážely do hospod, prodejen potravin a mlékáren, ale také nemocnic. Ledárny fungovaly do roku 1954, kdy přestaly sloužit svému účelu. (…)

Osmnáct let stál v čele Německé demokratické republiky Erich Honecker – druhý a poslední představitel této země. Jeho osud přiblíží Jan Adamec a Jan Sedmidubský.

Natočeno 2010. Premiéra 17. 1. 2010 (ČRo Plus, 22:10 h.). Repríza 17. 5. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.; 52 min.); 24. 11. 2025 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Lit.: Sedmidubský, Jan: Erich Honecker: Ze života šéfa komunistů v NDR. In web ČRo Plus, 17. květen 2021 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Erich Honecker byl druhý a poslední komunistický šéf, který stihl vládnout v NDR po Walteru Ulbrichtovi. Na vrcholu mocenské pyramidy se ocitl v roce 1971 a revoluce ho smetla na podzim roku 1989. Letos v květnu uplyne už 27 let od jeho smrti. A právě jemu věnuje pořad Portréty publicista Jan Sedmidubský. (…)

Mnichovská rozhlasová stanice Svobodná Evropa, která začala vysílat před sedmdesáti lety v květnu 1951, připravila mimo jiné množství pořadů o kultuře – té exilové i té domácí, zakazované. Některé zajímavosti z těchto pořadů pro vás vybral a v pořadu Archiv Plus okomentuje David Hertl. Mistr zvuku Jan Šrajer.

Natočeno 2021. Premiéra 21. 5. 2021 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 15. 10. 2021 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.) v cyklu Archiv Plus; 7. 7. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Hertl, David: Unikátní nahrávky z vysílání Svobodné Evropy: Exilová kultura 50. let. In web ČRo Plus, 21. květen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: 1. květen 1951 byl čtvrtým „1. Májem“ slaveným v Československu v režii komunistické strany. Masové průvody, v nich stovky hesel o míru a šťastné budoucnosti. Kdo si cestou do průvodu koupil Rudé právo, mohl si přečíst báseň Marie Pujmanové „Chráníme si tě jako oko v hlavě, Marx místo bible dal ti klid, jasně svět vidět i ve vší vřavě – lid, to je Stalin, Stalin, to je lid.“

Zatímco tisíce lidí pochodovaly v průvodech, 400 kilometrů od Prahy, v bavorském Mnichově začala v 11 hodin vysílat česká a slovenská redakce americké stanice Svobodná Evropa. Záznam první hodiny byl několikrát opakován. (…)

Autentické vzpomínky pamětníků, kteří se přímo účastnili událostí moderních dějin českého národa. Připravil Adam Drda.

Natočeno 2021. Premiéra 23. 5. 2021 (ČRo Plus, 20:05 h.; 50 min.).

Lit.: Andrysová, Jitka – Drda, Adam: Dezertér ze sovětské armády. Příběh podvedeného vojáka Alexeje Ženatého. In web ČRo Plus, 23. květen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V neděli 30. června 1991 se po celém Československu rozezněly sirény a zvony: oslavoval se konec sovětské okupace. Brzy od té chvíle uplyne už třicet let. Ačkoli se o tom dnes mluví a píše poměrně málo, představitelé tzv. normalizačního totalitního režimu se po srpnu osmašedesátého roku opírali o sovětskou vojenskou sílu, jejíž hodnostáře soustavně oslavovali, hostili a vyslovoval jim věrnost až za hrob.

Byl to režim nepokryté a vleklé kolaborace. Jestliže 17. listopadu 1989 začala česká a slovenská cesta z „reálného komunismu“ ke svobodě, teprve odchod sovětské armády představuje její završení.

Alexej Ženatý, jemuž jsou věnovány dnešní Příběhy 20. století, byl jedním z tisíců sovětských vojáků, kteří se do Československa dostali v rámci základní vojenské služby. V roce 1990 dezertoval a po dramatickém útěku a skrývání u přátel u nás získal politický azyl. Významně mu k tomu pomohla řada lidí, především filmový režisér Vladislav Kvasnička (1956-2012) a rodina pozdějšího synodního seniora Českobratrské církve evangelické Daniela Ženatého. Alexej nebyl jediným uprchlíkem ze sovětské armády – jako jediný však v Čechách zůstal a v České republice žije dodnes.  (…)

O tom, jak se ve filmech točí nebezpečné scény, bude v Hovorech mluvit koordinátor kaskadérů Jiří Kraus. Na práci kaskadérů a českou kaskadérskou školu se ptá Jana Klusáková.

Natočeno 2021. Premiéra 23. 5. 2021 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Host: Tomáš Suchý, muzikant, a jeho žena Lucie, výtvarnice. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Tereza Boučková.

Natočeno 2021. Premiéra 23. 5. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Obyvatelům polského Zakopaného se na počátku minulého století splnil sen. Typicky městskou kulturu s divadly, kavárnami s mramorovými stolky, výstavními síněmi a školami přenesli do hor. Uplynulo sto let a krásný sen se změnil v bizarní noční můru. Za lidmi do Zakopaného vás vezme Martin Dorazín.

Natočeno 2021. Premiéra 23. 5. 2021 (ČRo Plus, 17:34 h.; 26 min.).

Lit.: Dorazín, Martin: Zakopané – nejkrásnější místo Polska, je dnes plné turistů, aut, smogu a špíny. In web ČRo Plus, 23. květen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Snem moderního člověka je život v kulturním, zajímavém či inspirujícím prostředí, a to nejlépe přímo v přírodě. Sen se na počátku minulého století splnil obyvatelům podtatranského Zakopaného. Typicky městskou kulturu s divadly, kavárnami s mramorovými stolky, výstavními síněmi a školami totiž přenesli do hor. Uplynulo sto let a krásný sen se změnil v bizarní noční můru.

„Zakopané se rozvíjí opravdu velmi dynamicky a turisté o ně mají stále větší zájem. Přijíždějí k nám v obrovských počtech. A s tím jde ruku v ruce až neuvěřitelný stavební boom,“ říká místní výtvarnice Magda, manželka řezbáře a sochař Marcina Rząse. Rodina se pak stará o galerii a muzeum Marcinova otce, významného sochaře a řezbáře Antoniho Rząsy, který tvořil hlavně v 60. a 70. letech.

Magda popisuje začátek, kdy malebné Zakopané objevili turisté, jenže město fungovalo bez územního plánu.

„Ten původní polská vláda zavrhla, ale ukázalo se, že vypracování nového je nesmírně náročné na čas a peníze, takže jsme dlouho fungovali v provizoriu. Výstavba v Zakopaném bez jakékoli rozvahy je šokující. Nemáme žádnou urbanistickou koncepci, která by vyčlenila oblasti určené ke sportování, k bydlení a odpočinku, jiné s obchody a službami a další zábavní. Teď tu panuje právo Divokého západu, kdy si každý si dělá, co ho napadne. K tomu si přičtěte, že k nám jdou obrovské investice a s nimi i zájmy,“ popisuje. (…)