Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra Akademie věd. Agresivnější, takzvaná britská mutace koronaviru je podle testů na některých místech Česka už v 50 procentech vzorků. Musíme kvůli ní i dalším novým mutacím zásadně změnit způsob testování, protiepidemických opatření a také očkování? A je ČR vůbec schopna nějak reagovat? Zeptá se Jan Bumba.

Natočeno 2021. Premiéra 11. 2. 2021 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Hostem Hovorů je odborní na marketing Milan Šemelák, který tvrdí, že reklama je jedna velká manipulace. A že většině značek dnes lidé nemají důvod věřit. Jestli to celé změní současná koronavirová doba. Ptá se David Šťáhlavský.

Natočeno 2021. Premiéra 10. 2. 2021 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Jak se dá zlepšit ovzduší na severu Moravy, aby byl život v Ostravě, Karviné a Havířově zdravější? Tato města totiž studie barcelonské univerzity uvádí mezi 10 městy v Evropě, kde nejvíc obyvatel umírá předčasně na znečištění ovzduší. Téma pro hosty Souvislostí Plus primátora Ostravy Tomáše Macuru, lékaře Radima Šráma a ekonoma a právníka Vojtěcha Mácu. Moderuje Martina Mašková.

Hovoří Tomáš Macura (ANO), primátor Ostravy; Radim Šrám, lékař Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, dlouhodobě se věnuje vztahu zdraví a životního prostředí; Vojtěch Máca, ekonom a právník Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a Ústavu pro životní prostředí UK.

Natočeno 2021. Premiéra 10. 2. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.; 53 min.).

Lit.: Mašková, Martina – lup: Životní prostředí na Ostravsku se zlepšilo, ale dlouhodobá zátěž se na lidech podepisuje. A přenáší se i na další generace, varuje lékař. In web ČRo Plus, 10. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na Ostravsku umírají lidé kvůli špatnému ovzduší asi o dva roky dřív, než kdyby žili jinde. To uvádějí odborníci na životní prostředí v návaznosti na nedávnou studii z časopisu Lancet. Podle primátora Ostravy Tomáše Macury (ANO) to má více příčin. „Na Ostravsku máme více než dvousetletou kontinuální průmyslovou tradici, také jde o vliv dopravy nebo lokálních topenišť,“ uvedl v pořadu Souvislosti Plus. (…)

A své tady hrají i další dva faktory: přeshraniční přenos emisí z polské průmyslové aglomerace, říká Macura: „Druhým specifickým vlivem je geomorfologie území, které v době inverze připomíná papiňák.“

Primátor ale dodává, že nejde tvrdit, že by hlavním znečišťovatelem Ostravska byly polské emise a vše ostatní je míň důležité. (…)

Hostem je Stanislav Grospič. Může vláda bojovat s pandemií koronaviru i bez prodloužení nouzového stavu? Jaké má KSČM podmínky pro další toleranci menšinové vlády? A kdo povede komunisty do letošních sněmovních voleb jako předseda strany? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2021. Premiéra 10. 2. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h.; 24 min.).

Lit.: als – Pancíř, Tomáš: Vláda musí změnit přístup, jinak prodloužení nouzového stavu nepodpoříme, zní z KSČM. In web ČRo 1 Radiožurnál, 10. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Opozice odmítá další prodloužení nouzového stavu. Proti jsou tentokrát i komunisté, kteří v minulých hlasováních vládu podpořili. Může se do zítřka, kdy se bude hlasovat, ještě něco změnit? A co by neprodloužení nouzového stavu znamenalo pro boj s pandemií? Hostem Tomáše Pancíře je Stanislav Grospič z KSČM. 

Je možné, že by do zítřka někteří komunističtí poslanci změnili názor? 

Rozhodnutí je samozřejmě doporučující, zvažovali jsme všechna pro a proti a shodli jsme se, že zatím není důvod rozhodnutí nerespektovat. Myslím, že pokud vláda nezmění přístup, není důvod volit tuto cestu. (…)

Zaměstnanci v karanténě by mohli dostat až 370 korun za den jako bonus k náhradě platu. Bude to dostatečná motivace k tomu, aby se zvýšila ochota lidí k častějšímu testování a důslednějšímu trasování? Kdo a jak by peníze vyplácel? A jak epidemie a karanténa dopadají na nízkopříjmové a ohrožené skupiny obyvatel? Moderuje Šárka Fenyková.

Hosty byli Jana Maláčová, ČSSD, ministryně práce a sociálních věcí; Filip Pertold, ekonom z think-tanku IDEA; Dana Pavlousková, ředitelka a zakladatelka Klubu svobodných matek; Daniel Prokop, sociolog z analytické společnosti PAQ Research.

Natočeno 2021. Premiéra 10. 2. 2021 (ČRo Plus, 13:10 h.; 22 min.).

Lit.: Fenyková, Šárka: Maláčová: Příspěvek Izolačka by se mohl vyplácet už v březnu. Dosáhnou na něj i dohodáři. In web ČRo Plus, 10. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pro zvládnutí epidemie je potřeba, aby byli občané ochotní zůstat v karanténně, shodují se odborníci. Vláda se proto nyní domluvila na příspěvku až 370 korun denně, který bude vyplácen prostřednictvím zaměstnavatele po deset dní. Přesný výměr se bude odvíjet od výše platu. „Nejvíc výhodný bude pro ty, kteří mají výdělek 27 tisíc korun. Pro ně to bude znamenat, že i když budou na nemocenské deset dní, nebudou mít žádný výpadek příjmů,“ říká ministryně Jana Maláčová (ČSSD).

„Do té hranice 27 tisíc korun se bude jednat o příspěvek na nemocenskou. A samozřejmě – čím vyšší příjmová hranice, tím větší rozdíl mezi výpadkem a výší nemocenské,“ vysvětluje ministryně práce a sociálních věcí. (…)

Radek Vondráček, předseda poslanecké sněmovny za ANO. Politici se musí po verdiktu Ústavního soudu ohledně volebního zákona urychleně dohodnout, podle jakých pravidel se budou na podzim vybírat noví poslanci a poté i sestavovat vláda. Schválí Parlament novelu potřebné normy včas? A měla by se změnit mapa volebních krajů i zavést bonus pro vítěze, kvůli snadnějšímu sestavování kabinetu? Zeptá se Jan Bumba.

Natočeno 2021. Premiéra 10. 2. 2021 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).

Lit.: Bumba, Jan – Erhart, Michael: Šéf sněmovny Vondráček: Zdravý rozum není chráněn Ústavou, ačkoli je to často ohrožená menšina. In web ČRo Plus, 10. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Politici se musí po verdiktu Ústavního soudu o volebním zákoně urychleně dohodnout, podle jakých pravidel se budou na podzim vybírat noví poslanci a poté i sestavovat vláda. „Doufám, že výsledkem bude zákon, který vydrží třeba dvacet let a umožní vznik stabilní vlády. Ryzí poměrný systém rozdělí hlasy podle rozložení ve společnosti, ale ve spoustě zemí se potýkají s nestabilními vládami,“ upozorňuje předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO).

Zbývající čas – volby se budou konat v říjnu – označuje šéf sněmovny za šibeniční a pokud by měl být dodržen standardní legislativní postup, tak to ani nelze stihnout. V prvním čtení by proto návrh měl být schválen už na březnové schůzi. (…)

Vláda chystá systém pravidelného testování žáků, který by umožnil jejich návrat do škol – jako první by se na přelomu února a března mohli vrátit maturanti. Jak by se mělo testovat, aby školáci nezhoršili už tak špatnou epidemickou situaci v zemi? A kdy by se mohly vrátit do škol všechny děti a mládež? Zajistily by samoodběry a plošné testování žáků a studentů jejich návrat do školních lavic? A na jak dlouho? Moderuje Karolína Koubová.

Debatují viroložka a členka vědecké iniciativy Sníh Ruth Tachezy a bývalá ministryně školství a poslankyně vládní ČSSD Kateřina Valachová.

Natočeno 2021. Premiéra 10. 2. 2021 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: Koubová, Karolína – Čihák, Ondřej: Viroložka Tachezy: Návrat dětí do škol je potřeba, hlavně začněme. Ale rodiče ať se nevrací do práce. In web ČRo Plus, 10. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vláda počítá s návratem maturantů do škol na přelomu února a března. Žáci by se museli ale každých sedm až týdnů dnů testovat samoodběrovými a neinvazivními testy. viroložka Ruth Tachezy v testování nevidí problém, pokud nepůjde o antigenní testy. Trvá ale na tom, že děti by se neměly do škol vrátit dřív než v březnu. Poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD) je přesvědčena, že je třeba s otevíráním škol začít.

„Středoškoláci mají velkou prioritu, ale stejnou by měl mít i 1. stupeň základní školy,“ uvádí v Pro a proti místopředsedkyně školského sněmovního výboru Kateřina Valachová.

Ruth Tachezy z Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a členka iniciativy vědců Sníh oponuje, že epidemiologická situace pro návrat do škol nehovoří. A školy by otevírala dřív než v březnu. (…)