Host: Jiří Franta, výtvarník, člen skupiny Rafani. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Joachim Dvořák.
Natočeno 2021. Premiéra 24. 2. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Host: Jiří Franta, výtvarník, člen skupiny Rafani. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Joachim Dvořák.
Natočeno 2021. Premiéra 24. 2. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Jen málokdo zpochybňuje tezi, že skupinou obyvatel, kterou bychom v koronavirové krizi měli chránit co nejvíc, jsou senioři. Jak je to ale ve skutečnosti? Koho si vůbec představujeme pod pojmem „senior“? A mohou být aktuální zkušenosti i východiskem pro debatu o jiném modelu chování k této skupině obyvatel? Připravila Patricie Polanská.
V pořadu Souvislosti budou debatovat gerontoložka Iva Holmerová, ekonom a akademik Daniel Münich, šéf Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký a přednosta KARIM FN Ostrava Pavel Ševčík.
Natočeno 2021. Premiéra 24. 2. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.).
Lit.: Polanská, Patricie – Skácel, Ondřej: Chodit ven, když jsem mladý a covid nejspíš zvládnu? To je stejně bezohledné jako pálit doma pneumatiky, zlobí se ekonom Münich. In web ČRo Plus, 24. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslední čísla nově nakažených ukazují, že pandemie rozhodně není na ústupu. Kritická je hlavně ředevším situace v českých nemocnicích. Podle přednosty Pavla Ševčíka ale není pouze věk tím, co co rozhoduje těžkém průběhu nemoci: „Pokud budu hovořit o pacientech, kteří se ocitnou v té nejvyšší intenzivní péči, dá se říct, že takový pacient je na prvním místě obézní. S postupem času vidíme přibývající počty mladších ročníků – opět ve velké míře obézních osob.“
Z tohoto důvodu je podle něj nesmyslné vytvářet ve společnosti dělící čáru mezi mladými a starými, soudí Šečík z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Ostrava. (more…)
Michal Cáb & kol. Série kompozic autorského kolektivu zabývající se proměnou hudebního myšlení důsledkem technologického vývoje strojového učení umělé inteligence a rozvoji jejích dovedností v oblasti hudby.
Natočeno 2021. Premiéra 24. 2. 2021 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Radioateliér – PremEdice. Repríza 22. 2. 2023 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Radioateliér – PremEdice; 22. 1. 2025 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Radioateliér.
Karel Vachek je velké téma. Málokdo k němu má neutrální vztah, někteří ho adorují, jiní nesnášejí. Jistě však v české kultuře zanechal nesmazatelnou stopu, ať už jako filmař, pedagog nebo myslitel. Připravili a se svými hosty uvádějí Lenka Novotná a Tomáš Pilát.
Hosté: filmový historik Jan Bernard, filmový dramaturg a režisér Jan Gogola, režisérky Helena Všetečková, Helena Papírníková a Zuzana Piussi, režiséři Vít Janeček a Vít Klusák, filmový historik Martin Švoma, děkanka FAMU Andrea Slováková, producent Radim Procházka a kameraman Karel Slach. V pořadu jsou použity archivní záznamy promluv Karla Vachka.
Natočeno 2021. Premiéra 24. 2. 2021 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.).
Lit.: Novotná, Lenka – Pilát, Tomáš: Fenomén Vachek. Filmař, pedagog a myslitel Karel Vachek ve vzpomínkách svých studentů a kolegů. In web ČRo 3 Vltava, 25. únor 2021 (článek). – Cit.: Málokdo k němu má neutrální vztah, někteří ho adorují, jiní nesnášejí. Jistě však v české kultuře zanechal nesmazatelnou stopu, ať už jako filmař, pedagog nebo myslitel. Památce režiséra Karla Vachka se věnujeme ve vltavském Večeru na téma. Premiéru poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po živém vysílání.
Když někdo označil jeho „filmové romány“ za dokumenty, neměl to rád. Do svých filmů dostával tři motivy: sociální, mystický a mravní. Zajímalo ho zjišťovat, co je „za plátnem“. Své studenty učil i přemýšlet. Tvrdil jim, že nikdy nezemře. Nemýlil se, protože FENOMÉN VACHEK i jeho filmy žijí dál, což v tematickém večeru potvrdil i filmový historik Jan Bernard, který jeho tvorbu komentoval. Dokumentarista Vít Klusák zase připomněl, jakou radu do života po svém profesorovi zdědil.
Karel Vachek je téma široké. A to i přesto, že pár let po jeho absolventském filmu Moravská Hellas, v němž v roce 1963 nabídl pohled pod povrch okázalých Strážnických slavností, a po trezorovém Spřízněni volbou (1968), v němž se štábem zachytil pražskojarní politickou atmosféru, následovala dlouhá přestávka, do níž se vešla bohužel i emigrace do USA (1979-1984). Ani tam ale Vachek nezahálel, a byť se svému oboru věnovat nemohl, při práci ve fotografických laboratořích si toho hodně „napřemýšlel“ do zásoby, aby se po Sametové revoluci, do světa filmu zase vrátil a ve svých mnohahodinových opusech rozvířil témata, o nichž nechtěl mlčet.
V pořadu na tohoto nezapomenutelného člověka vzpomínali jeho studenti a kolegové: režisér a dramaturg Jan Gogola, filmový historik Martin Švoma (autor monografie Karel Vachek etc., 2008, nakl. NAMU ve spolupráci s MFDF Ji.hlava), dokumentaristky Helena Všetečková a Helena Papírníková, režisérka Zuzana Piussi, režisér Vít Janeček, děkanka FAMU Andrea Slováková, režisér a producent Radim Procházka a Vachkova „pravá ruka“ – kameraman Karel Slach, který popsal způsob spolupráce, během níž bylo běžné kvůli dobrému výsledku občas s režisérem vstoupit do konfliktu. (…)
Mají vězni víc času na čtení? Co vězni naposledy probírali ve filozofickém kroužku? A jak končí starší, opotřebované knihy?
V ruzyňské věznici jednu dobu letělo i Souostroví Gulag. Rozhovor z vězeňské knihovny o tom, co čtou odsouzení i obvinění. Připravil Jonáš Zbořil.
Natočeno 2021. Premiéra 25. 2. 2021 (ČRo Rádio Wave, 31 min.).
Lit.: Zbořil, Jonáš: Řekni, za co sedíš, řeknu ti, co číst. Vězni nejvíc čtou Hru o trůny, občas knihy padnou na cigarety. In web ČRo Radio Wave, 25. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Možná si poslední rok připadáte trochu jako vězni. Ale jak se doopravdy mají odsouzení či obvinění? A co vlastně čtou? V Liberatuře jsme se vydali do knihovny ruzyňské vazební věznice, abychom zjistili, co se nejvíc půjčuje mezi lidmi, kteří zažívají absolutní lockdown.
„Máme tu všechny trestné činy, které vás napadnou. Od výživného po maření úředního rozhodnutí, vaření drog, distribuci, krádeže, podvody, zpronevěry, vraždy,“ říká speciální pedagog a tiskový mluvčí ruzyňské věznice Tomáš Měrka, který má také na starosti chod knihovny.
Ta je schovaná v malé místnosti hned vedle cel, je plná regálů, které doslova přetékají knihami. Je tu třicet tisíc svazků. Na stole kanceláře leží několik knih čekajících na své čtenáře: Hannah Arendt a její Eichmann v Jeruzalémě, Tolkienův Pán prstenů v angličtině nebo Lars Kepler.
„Čtenáři ve věznici jsou velmi podobní čtenářům venku. I tady jsou módní vlivy, jako jsou severské detektivky, projede u nás vlna Patrika Hartla, stejně tak se tady nečtou memoáry Stelly Zázvorkové,“ vysvětluje Tomáš Měrka. (…)
Hostem je Lubomír Metnar, ministr obrany (za ANO). Armáda České republiky měla podle příslibu premiéra dostat zpět do svého rozpočtu chybějících pět miliard v průběhu února. Kdy se peněz, které už jednou v rozpočtu ministerstva obrany byly, vojáci dočkají? Hrozí jim, že kvůli nátlaku KSČM budou muset odkládat nebo rušit plánované nákupy? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2021. Premiéra 24. 2. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h.).
Diskusní pořad, dnes na téma: Lze přepsat dějiny? Host: prof. Jiří Macháček, vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity. Moderuje Tereza Stýblová.
Natočeno 2021. Premiéra 24. 2. 2021 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
O významu slavné hry R.U.R pro literaturu, divadlo nebo film se toho napsalo hodně. Jak ale Čapkovi roboti ovlivnili hudební sféru? Pokusili jsme se najít odpověď. Připravil Pavel Zelinka.
Natočeno 2021. Premiéra 23. 2. 2021 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.; 57 min.).
Lit.: Zelinka, Pavel: Plno robotů ve sféře hudby – jaké stopy zanechali Čapkovi roboti? In web ČRo 3 Vltava, 24. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čapkova hra R.U.R. se dočkala zahraničních divadelních inscenací téměř okamžitě. Poměrně záhy zdomácněli roboti i ve filmu. Vždyť už v roce 1938 byl natočen podle divadelní hry krátký 35minutový britský film produkovaný BBC. Rossumovi univerzální roboti se ale postupně infiltrovali i do hudby.
Jejich obtisk našel hudební dramaturg Pavel Zelinka napříč žánry a dekádami. Ocitli se v různých písních nebo na albech Hermiony Gingold, Klause Nomiho, Garyho Numana, Tomase Jirku nebo Jona Sorensena. Cestu si našli i do projektů Djedjotronic a Hussalonia. V pořadu dojde i na kompozici R.U.R. Passacaglia pro velký orchestr od domácího skladatele Otomara Kvěcha. (…)
Jak se v Česku soutěží o architektonické a umělecké projekty? Alžběta Kvasničková diskutuje s vítězi soutěže o Dílo – Pocta Jiřině Haukové a Jindřichu Chalupeckému a ředitelkou Společnosti Jindřicha Chalupeckého Karinou Kottovou. Hudbu vybírá Michal Pařízek.
Natočeno 2021. Premiéra 24. 2. 2021 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Jiří Bělohlávek, někdejší šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie by se tento týden dožil 75 let. Jaké momenty v jeho kariéře neprávem opomíjíme? Jaký odkaz zanechal Jiří Bělohlávek? Připravil Daniel Jäger. Editorka Petra Kultová.
Natočeno 2021. Premiéra 24. 2. 2021 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.; 25 min.).
Lit.: Jäger, Daniel: Dokázal podruhé vstoupit do stejné řeky. Jaký odkaz zanechal Jiří Bělohlávek? In web ČRo 3 Vltava, 24. únor 2021 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Přes Brno a Prahu do celého světa a zase zpátky. Světově uznávaný dirigent, hudební ředitel České filharmonie, ambasador hudby Bohuslava Martinů, skvělý interpret děl Antonína Dvořáka nebo Leoše Janáčka, ale i výborný pedagog Jiří Bělohlávek by se ve středu 24. února dožil 75 let. Kudy se ubírala jeho kariéra? Co byly rozhodující okamžiky? Na otázky Daniela Jägera odpovídají hudební publicista Petr Veber a ředitel Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro Roman Bělor. (…)
Powered by WordPress