Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Proč si nedávat předsevzetí k Novému roku? Jak je závislost ovlivněna prostředím a jak geneticky? Nejen o tom jsou Hovory s adiktoložkou Kristýnou Fišerovou. Mladá a křehká žena dokáže razantně pomoci na lince České koalice proti tabáku, každému, kdo se rozhodne zbavit se závislosti. A není důležité na čem. Sama má zkušenosti ze svého okolí. A dobře si uvědomuje, že v „České kotlině“ to je zvlášť složité, s naší náklonností k pivu, jako „nealkoholickému“ nápoji. V Hovorech zazní i to, jak covid zamával se závislostí. A jak se liší závislost na tabáku od drog, či alkoholu. „Před koncem roku, užitečné téma“, říká Kristýna Fišerová. Připravil David Šťáhlavský.

Natočeno 2020. Premiéra 30. 12. 2020 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Lit.: Šťáhlavský, David: Závislost je jenom jedna, i když důvod má každý jiný, říká adiktoložka Fišerová. In web ČRo Plus, 30. prosinec 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Každý z nás teoreticky má něco, na co by mohla závislost nasednout – ale každý se s ní vyrovnává jinak. Někdo má navíc třeba genetické predispozice k závislosti,“ vysvětluje Kristýna Fišerová, vedoucí konzultantů Národní linky pro odvykání.

Nejvíce rizikové pro závislost třeba na alkoholu nebo cigaretách je podle Fišerové závěr roku. „Závěr roku je obdobím zimy, dny jsou krátké. Přidává se k tomu polemizování, jak se mi celý rok dařilo, i stres z Vánoc. A také tlak nového roku: začnu chodit třeba do posilovny, tak teď si to ještě užiju,“ varuje adiktoložka.

„Závislost je jenom jedna. A je jedno, na čem je člověk závislý. I když primární důvod má každý jiný,“ dodává. (…)

Host: Tomáš Dimter, literární kritik a překladatel. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Joachim Dvořák.

Natočeno 2020. Premiéra 30. 12. 2020 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Evropská unie deklaruje, že v této dekádě hodlá zreformovat svou ekonomiku směrem k té ekologičtější. Některé země to berou jako životní šanci a jiné jako existenční hrozbu. V čem se tato změna vyplatí Česku a jsme připraveni ji naplno využít. Téma připravil Václav Pešička.

Natočeno 2020. Premiéra 30. 12. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.).

Rozhlasová kompozice o čase kosmickém, čase geologickém, čase na hodinách slunečních, věžních, ale i kapesních. O čase filozofů, básníků, čase nejdelším a nejkratším, ale také o nejstrašnějším omylu lidském, kdy čas je zaměňován rychlostí. Připravil a uvádí Jan Tůma.

Účinkuje Rudolf Pellar.

Natočeno 2003. Premiéra 30. 5. 2003 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.). Repríza 30. 12. 2020 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 116 min.) v cyklu Večer na téma.

Pozn.: Páteční večer věnovaný veličině, která při správném užití spoluvytváří nezbytný řád naší existence, zatímco užití nesprávné nás obdařuje stresem, nepřiměřenou rychlostí a – i když to zní pararadoxně – totální destrukcí času. Rozhlasová kompozice o čase kosmickém, čase geologickém, čase na hodinách slunečních, věžních, ale i kapesních. O čase filozofů, básníků, čase nejdelším a nejkratším, ale také o nejstrašnějším omylu lidském, kdy čas je zaměňován rychlostí. V pořadu uslyšíte dr.Václava Cílka, autora knihy Krajiny vnitřní i vnější, ing.Stanislava Michala, autora knihy Encyklopedie hodin, Mgr.Tomáše Stařeckého, spoluautora knihy Sluneční hodiny, docenta JUDr.Václava Mezřického a další hosty. Pořad připravil a uvádí Jan Tůma.

Když náhle zmizí člověk, nevěstí to nic dobrého. V případu z roku 1964, který za okamžik uslyšíte, musí kriminalisté najít odpověď na mnoho otázek. Jednou z prvních je: kam a proč zmizel vrátný na stavbě přehrady Hracholusky? Více už Podle skutečných událostí napsal Emil Hruška. Zvukový mistr Tomáš Gsöllhofer. Zvukové efekty Petr Šplíchal. Hudba Petr Šplíchal. Režie Jaroslav Kodeš. Autorka projektu Bronislava Janečková.

Účinkují Martin Písařík, Igor Bareš, Ivan Jiřík, Michal Zelenka, Kryštof Krhovják, Filip Kaňkovský, Dušan Sitek, Eva Sinkovičová, Jan Teplý II.

Natočeno 2020. Premiéra 30. 12. 2020 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 24 min.) v cyklu Historie českého zločinu. Repríza 12. 7. 2025 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.; 24 min.) v cyklu Historie českého zločinu.

Lit.: opa – Janečková, Bronislava: Vražda u přehrady. Po zmizelém vrátném pátrali i armádní potápěči. In web ČRo 2 Praha, 30. prosinec 2020 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.:  Když náhle zmizí člověk, nevěstí to nic dobrého. V případu z roku 1964 museli kriminalisté najít odpověď na mnoho otázek. Jedna z prvních byla, kam a proč zmizel vrátný na stavbě hracholuské přehrady. (…)

Čtyřiašedesátiletý vrátný byl pověstný svědomitým a důsledným výkonem služby. Jeho zákroky vůči lidem pracujícím na stavbě přehrady však byly mnohdy až hrubé. Mnozí z nich byli kvůli němu vystaveni trestnímu stíhání za rozkrádání stavebního materiálu. Nebyl proto oblíben, a setkával se i s výhrůžkami.

Trpěl ovšem i plicní chorobou. Po jednom z prodělaných záchvatů údajně řekl manželce, že bude-li se jeho choroba zhoršovat, skoncuje se životem.  (…)

Diskusní pořad, dnes na téma: Co nám tento rok dal i vzal.  Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2020. Premiéra 30. 12. 2020 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Vydejte se s námi po stopách projektů, které vznikly díky opatřením spojenými s pandemií covidu.

Natočeno 2020. Premiéra 30. 12. 2020 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Kam teď, když není, kam se vrátit? Poslechněte si reportáž z cyklu Krokem, tentokrát o tátovi, který prochodil Prahu poté, co se mu rozpadlo manželství a přišel o střechu nad hlavou. Připravil Jonáš Zbořil.

Natočeno 2020. Premiéra 22. 12. 2020 (ČRo Rádio Wave, 10 min.) v cyklu On Air.

Lit.: Zbořil, Jonáš: Když nemáš kam jít, zbývá ti prostě chodit. Jak můj otec prošel devadesátkovou Prahu, aby nebyl sám. In web ČRo Radio Wave, 22. prosinec 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hrdinou dnešního dílu série Krokem je člověk, který začal chodit z nouze. Toulat se po devadesátkové večerní Praze byla jedna z mála věcí, která mu zůstala. Párkrát jsem se k němu při jeho procházkách nachomýtl. Ještě o dvacet let později si pamatuji večerní Nusle a nás dva, jak jdeme. Může mi být tak šest, sedm let. Táta, který mě naučil milovat procházky, chodil hlavně proto, že neměl kam jít.

„Zámek vyměněnej, máma nikde s váma. A já jsem se nemoh dostat domů,“ vypráví otec, jak se mu v roce 1994 rozpadlo manželství. Věcně vzato se z něj stal bezdomovec, který měl doslova pouze střechu nad hlavou. Z bytu, kde bydlela jeho žena a dvě malé děti, se přestěhoval jen o patro výš. Přímo pod krov, mezi holubí trus.

„Když jsem se dostal z nejhoršího, byl jsem v tak těžké depresi, že jsem jel někam na Smíchov do psychologické poradny, ale už měli zavřeno, byl pátek odpoledne. Tak jsem se rozhod, že si hned najdu práci,“ vypráví otec – a možná svými vzpomínkami nechtěně naznačuje, proč se jeho manželství rozpadlo. Ze Smíchova se přesunul na Malostranské náměstí, vešel do prvního baru a poprosil je o práci. „Hned mě vzali. Tričko si nech, džíny taky, můžeš tady holce pomáhat v kuchyni.“ (…)