Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Výstava instalovaná v prostoru kolem Braunerova mlýna v Roztokách u Prahy tentokrát představuje místa úzce spjatá s vilovou architekturou tohoto kdysi atraktivního letoviska. Připravila Jarmila Konrádová.

Natočeno 2020. Premiéra 26. 9. 2020 (ČRo 3 Vltava, 8:55 – 9:30 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Připravila a moderuje Anežka Wiewiorková.

Hovoří Víťa Marčík.

Natočeno 2020. Premiéra 24. 9. 2020 (Rádio Proglas, 16:00 h).

Lit.: Wiewiorková, Anežka: Na dřeň s Víťou Marčíkem: Musíš vyjít, cesta se ti ukáže. In web Radio Proglas, 24. 9. 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Do studia přišel bosky a před rozhovorem poprosil o modlitbu. Dávalo mi to smysl – Víťu Marčíka znám jako herce, komedianta, věřícího člověka – až při přípravě otázek jsem zjistila, že před konverzí byl komunistou.

„Nemám problém to říct, ale stydím se za to. To byla jedna z chyb po listopadu 89 – mělo se říct, že to bylo špatně. Mám z komunistů strach, protože jsem sám komunista byl.“ Nejen o tom, že Bůh si dokáže najít cestu ke komukoli, je další díl pořadu Na dřeň.

„Chtěli jsme natáčet spirituály a zdálo se mi, že nejlepší to bude v kostele. Tak jsem řekl, pane faráři, jmenuji se Marčík, jsem komunista, a potřeboval bych, abychom u vás v kostele natáčeli spirituály – šlo by to? Farář nás pustil do kostela, tam jsme zpívali, natáčeli, tam byla atmosféra, mrazilo nás! Vpředu seděla jedna paní, myslel jsem si, že nás hlídá, abychom něco neukradli. A ona se přitom za nás celou dobu modlila. Byla to matka Böhmová, která se potom stala mou kmotrou. Všechno se to nějak hezky zamotalo a já uvěřil.“

S Víťou Marčíkem si povídáme také o tom, jak je důležité otevřít oči a všímat si každodenních zázraků, nebo o síle manželské lásky. (…)

Hudební kluby v Česku se obávají krachu, v balíčku vládní pomoci ale stále zbývá přes 800 milionů..

Natočeno 2020. Premiéra 25. 9. 2020 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).

V New Yorku vrcholí klimatický týden, na kterém britský princ Charles vyzval k boji s klimatickou změnou – podle něj je to katastrofa, která zastíní pandemii koronaviru. Jak se Česko staví k ochraně klimatu? Může splnit nový cíl Evropské unie pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent? A jak by se kvůli tomu mělo proměnit české hospodářství? Hosty budou europoslanec za pirátskou stranu Mikuláš Peksa a poslanec ODS Jan Skopeček. Připravila Karolína Koubová.

Natočeno 2020. Premiéra 25. 9. 2020 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: Čihák, Ondřej – Koubová, Karolína: Peksa: Je sociálně nezodpovědné vůči lidem v uhelném průmyslu neproměnit teď za evropské peníze energetiku. In web ČRo Plus,  25. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila evropský cíl snížit emise oxidu uhličitého v příštím desetiletí o 55 procent oproti roku 1990. Ekologové i severské státy chtějí ještě přitvrdit, poslanec Jan Skopeček (ODS) ale považuje evropský cíl za nereálný. Naopak europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) v Pro a proti na Plusu míní, že Česko má ke splnění plánu dobře našlápnuto.

„Oproti roku 1990 jsme už o 35 procent níže, takže v podstatě dobíháme v cílové rovince. Doteď byla diskuze o tom, že bychom mohli zvolnit, my spíš musíme přidat, což není nic nereálného,“ říká Peksa.

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Skopeček, který kandiduje v nadcházejících krajských volbách, nesouhlasí. „A je to bláznovství ve chvíli, kdy česká i evropská ekonomika padá na historická dna kvůli koronaviru a průmysl i podnikatelé by potřebovali spíš pomoci.“ (… )

Připravila Irena Šarounová.

Hovoří Jaroslav Prošek a Marek Landa.

Připravil ČRo Vysočina v roce 2020. Premiéra 24. 9. 2020 (ČRo Vysočina, 3 min.).

Lit.: Šarounová, Irena: Vlastimil Beránek je autorem největší celoleštěné skleněné sochy na světě. Jmenuje se Venuše. In web ČRo Vysočina, 24. září 2020  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V pelhřimovské kapli svatého Kříže byla odhalena největší celoleštěná skleněná socha na světě z dílny výtvarníka ze Žďárska Vlastimila Beránka.

Autor ji dokončoval ve sklárně ve Šluknově. Její zástupci přivezli unikátní dílo na pouhé dva dny.

„Ta socha, to je vlastně tavenice do formy,“ popisuje vznik díla žák Vlastimila Beránka Jaroslav Prošek. Prozradil, že postup je náročný, a často nevyjde napoprvé. „Jakmile to sklo nateče do formy, začne se chladit, a chladí se někdy týdny, někdy měsíce,“ přidává se ředitel sklárny Crystal Caviar Marek Landa.

To, co dělá sochu Venuše unikátní, je její broušení a leštění. Je několikanásobné, přičemž poslední leštící prášek je jemnější než cigaretový popel. Právě leštění nekompromisně ukáže, jak byla socha odlita, odkryje nechtěné praskliny. Vše se podařilo, a výsledkem je dvě stě čtyřicet tři kilogramů vážící plastika, která se navíc pomalu otáčí. (…)

Připravil Miroslav Kobza.

Hovoří autor.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2020. Premiéra 24. 9. 2020 (ČRo Olomouc, 4 min.).

Lit.: Kobza, Miroslav: Ferdinandov vznikl pro textiláky pozvané hrabětem Harrachem na janovické panství. In web ČRo Olomouc, 24. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Oblast západně od Horního Města patří horopisně k oblasti tzv. Hanušovické nebo též Hraběšické vrchoviny. Hory zde stoupají až do výšky přes 900 metrů. Přesto i zde stávaly vesnice, a to dokonce přímo pod vrcholky některých hor. Z těch co zanikly, patří k nejzajímavějším Ferdinandov, osada, jejíž historie nebyla dlouhá, ale zajímavá, to rozhodně.

Ferdinandov dnes najdeme jen na podrobných mapách, kde je toto jméno uváděno jako zaniklá obec nebo jen místní pojmenování lokality. Počátky této osady, která byla založena na janovickém panství, souvisí s rozvojem podnikání za držby této oblasti rodem Harrachů.

Hrabě Ferdinand Bonaventura Harrach získal zdejší panství se zámkem v Janovicích sňatkem s ovdovělou Marií Arnoštkou z Ditrichštejna v roce 1721. Byl to vynikající hospodář, který podporoval zdejší hornictví, ale i zemědělství, a také textilní průmysl. Byl to právě on, kdo v Janovicích založil roku 1746 největší plátenickou manufakturu v Rakousku, která byla v provozu celých 120 let. Pozval sem tkalce a přadláky ze svého šluknovského panství a právě zde začíná historie Ferdinandova. Tyto nové osadníky bylo třeba někam nastěhovat a tak nechal v roce 1755 rozparcelovat vrchnostenskou půdu a přivedl osadníky pod vrchol Kamenné hory. (…)

Rozhovor s úřadujícím mistrem republiky Martinem Rubešem a jeho otcem a zároveň trenérem Martinem Rubešem starším. Moderuje Petr Čimpera.

Připravil Český rozhlas Karlovy Vary v roce 2020. Premiéra 24. 9. 2020 (Český rozhlas Karlovy Vary, 17 min.).

Lit.: Čimpera, Petr – Krásná, Naďa: Martin Rubeš vybojoval titul mistra ČR v šermu. Za sebou má už několik světových úspěchů. In web ČRo Karlovy Vary, 24. září 2020 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.:  (…) Martin Rubeš mladší z klubu Šerm Karlovy Vary – TJ Lokomotiva vybojoval o víkendu titul mistra ČR v Uherském Hradišti v kategorii kord dospělých, za sebou už má ale hned několik i světových úspěchů. Naším hostem byl spolu s předsedou klubu a hlavním trenérem Martinem Rubešem starším.