V sobotu uplyne přesně 70 let od popravy Milady Horákové. Statečná česká právnička a politička se stala obětí justiční vraždy a jedním ze symbolů poúnorového komunistického teroru. Jaká byla ve skutečnosti? Kdo byli lidé, kteří ji poslali na smrt? Jakou úlohu v jejím procesu hrála soudobá média a komunistická propaganda? A jak se s její ztrátou a následnou perzekucí vyrovnali její nejbližší? Připravila Lucie Korcová.
Hovoří historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Jan Synek, Oldřich Tůma a další.
Natočeno 2020. Premiéra 22. – 26. 6. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h.) v cyklu Seriál Radiožurnálu.
Obsah: 1. Miladu Horákovou zajímala ženská práva, sociální problematika i osud republiky – 2. Nacisté plánovali pro Miladu Horákovou trest smrti, nakonec ji odsoudili k několika letům vězení – 3. „Vybrali si ji, protože byla žena.“ Poprava Milady Horákové měla být zastrašujícím trestem – 4. Komunističtí prokurátoři obžalované ponižovali, zostouzeli a bez skrupulí navrhovali tresty smrti – 5. Záběry z procesu s Horákovou komunisté k propagandě nepoužili. Vzbuzovaly by soucit místo nenávisti – 6. Milada Horáková psala před popravou dopisy. Navzdory jejímu přání je ale komunisté rodině nepředali – 7. Milada Horáková se stala symbolem odvahy. Jak ale po její popravě žili její nejbližší?
Lit: Korcová, Lucie – tš: 1) Moudrá, vzdělaná a statečná. Miladu Horákovou zajímala ženská práva, sociální problematika i osud republiky. In web ČRo 1 Radiožurnál, 22. červen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Stala se jedním ze symbolů poúnorového komunistického teroru – od popravy doktorky Milady Horákové uplyne tento týden sedmdesát let. A Radiožurnál připravil seriál o této výjimečné osobnosti a také o vykonstruovaném procesu, ve kterém z ní komunisté udělali hlavu údajného spiknutí. Jakou měla povahu, jaké zastávala názory a jak žila za první republiky?
Ženská práva byla pro Miladu Horákovou důležitým tématem. Už od mládí se zajímala o dění ve společnosti a na srdci jí ležel i osud nově vzniklé republiky. K odkazu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka se hlásila celý život. (…)
Lit.: Korcová, Lucie – vla: 4) Komunističtí prokurátoři obžalované ponižovali, zostouzeli a bez skrupulí navrhovali tresty smrti. In web ČRo 1 Radiožurnál, 25. červen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prokurátoři Josef Urválek, Juraj Vieska a Ludmila Brožová-Polednová nebo předseda soudního senátu Karel Trudák. Ponižování obžalovaných a až herecké výkony během soudního líčení, to byly praktiky těch, kteří stojí za justiční vraždou Milady Horákové. Nikdy neprojevili lítost nad tím, co udělali.
25. června 1950 zbývaly Miladě Horákové dva dny života. Těžko odhadovat, o čem přemýšleli ti, kteří nevinou ženu poslali na šibenici. „Soudci přitom měli na výběr, jestli se chtějí zapojit,“ upozorňuje historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Jan Synek. (…)