Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Ve většině nemocnic je pacient při přijímacím rozhovoru nějakou formou dotázán, zda si přeje návštěvu duchovního. Nemocniční kaplan a adventistický kněz Vítězslav Vurst zná osudy mnoha lidí. Jaký je rozdíl mezi prací psychologa a nemocničního kaplana? A kterak odemknout zatvrzelého introverta? Zeptá se Lucie Výborná.

Natočeno 2020. Premiéra 13. 4. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Rozhlasová kompozice inspirovaná knihou Rakouský občan Josef Pekař, kterou napsal historik Martin Kučera. Připravil a uvádí Jan Tůma.

Hovoří historik Doc. PhDr. Martin Kučera z Historického ústavu Akademie věd ČR. Ukázky čte Rudolf Pellar.

Natočeno 2005. Repríza 13. 4. 2020 (ČRo 3 Vltava, 60 min.).

Host: kněz Marek Orko Vácha. Moderuje Tereza Kostková. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.

Natočeno 2020. Premiéra 13. 4. 2020 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Říká Výměna manželek něco o Češích? Jak se česká verze liší od slovenské nebo americké? Které epizody jsou ty nejzábavnější? A kdo byl nucený sledovat Výměnu manželek během prvního rande? Panelová debata popkulturního pořadu Kompot.

Natočeno 2020. Premiéra 14. 4. 2020 (ČRo Rádio Wave, 45 min.).

Lit.: Holý, Šimon – Trojánková Biriczová, Hana:  Výměna manželek se vysílá už patnáct let. Říká něco o společnosti, nebo jen zneužívá zadlužené účastníky? In web ČRo Radio Wave, 14. duben 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Výměna manželek se vysílá na českých obrazovkách už patnáct let. Kromě šokujících epizod i virálních hlášek a memů se této reality show začali věnovat seriózněji i teoretici a kritika. V popkulturním pořadu Kompot hodnotí panelistky Naomi Adachi a Hana Bártová společně se Šimonem a Hanou nejen samotné epizody, ale i vyznění pořadu či s ním spjaté kontroverze. Poslechněte si nový díl.

Struktura pořadu se od samého začátku nijak nemění: dvě (většinou) ženy z vybraných rodin opouští na deset dní své domácnosti a navzájem si protočí prostředí, ve kterém žijí. V první polovině se musí přizpůsobit „nové rodině“, aby se po pěti dnech musela naopak ona přizpůsobit pravidlům nově příchozí. Pořad pak vyústí v setkání mezi osmi očima, ve kterém páry sdílí své zkušenosti z výměny, stejně jako názory na sebe samé. Proč by podle všech panelistek pořadu pomohl takzvaný „reunion“ – tedy díl, ve kterém by se po delší době znovu všichni setkali? A jakými dalšími pořady by šlo na tuto úspěšnou show navázat? (…)

Host: Lenka Poláková, televizní producentka publicistických a dokumentárních pořadů. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Šárka Maixnerová.

Natočeno 2020 (?). Repríza 12. 4. 2020 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Do Hovorů dnes přišla odbornice na závislosti Marie Saudková. Terapeutka s vlastní osobní i klinickou zkušeností a vlastními zážitky. Na to, jestli je závislost dědičná a jaký je rozdíl mezi závislostí na alkoholu, nebo na drogách, se bude se ptát David Šťáhlavský.

Natočeno 2020. Premiéra 12. 4. 2020 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Brzy uplyne 75 let od chvíle, kdy vojáci britské armády osvobodili nacistický koncentrační tábor Bergen Belsen v Dolním Sasku. Stalo se to 15. dubna 1945. K události se vrací Adam Drda v dnešních Příbězích 20. století.

Natočeno 2020. Premiéra 12. 4. 2020 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.: Drda, Adam: Nejhorší z táborů. Brzy uplyne pětasedmdesát let od osvobození Bergen-Belsenu. In web ČRo Plus, 12. duben 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  V Bergen-Belsenu a satelitních „pracovištích“ zahynuly desítky tisíc lidí, z nichž největší část představovali sovětští vojáci a Židé. Pro ty, kteří přežili například Osvětim (a byli odvezeni na práce do jiných míst) představoval tento lágr poslední stanici: osvobození – a současně to nejhorší, s čím se za nacismu setkali. V Bergen-Belsenu zemřela Anne Franková, zemřel tam také Josef Čapek.

Váhali jsme, zda máme v čase epidemie a všeobecných starostí vysílat pořad, založený na velmi bolestivých a děsivých vzpomínkách. Usoudili jsme, že ano: především z úcty k pamětníkům, kteří tím vším prošli, stále jsou mezi námi a letos se nemohou zúčastnit pietních akcí ani setkání přeživších. A také je podle nás důležité připomínat, že mnozí předkové měli tak těžké životy, že si to navzdory všem našim potížím neumíme představit. Jak říká Herta Coufalová-Glasnerová (1924): „Když se dnes o Bergen-Belsenu mluví, je to už takové učesané. Realita byla hrozně tvrdá… nepopsatelná.“ (…)