Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravila a moderuje Petra Kultová. Oceněná americká divadelní inovátorka s českými kořeny Blanka Žižka nabídne v Praze divadelní dílnu. Žižka je uměleckou ředitelkou divadla Wilma ve Filadelfii, kde také režírovala přes 70 inscenací včetně amerických premiér her Toma Stopparda. V roce 2016 obdržela Vilcek Prize for Excellence, která jeurčena emigrantům, kteří významným způsobem ovlivnili vědu nebo umění v americké společnosti. V Divadle Archa povede exkluzivní divadelní dílnu (5.-8. března) a v pátek 6. března bude také hostem Petry Kultové ve vltavského ArtCafé. Hudbu vybírá Josef Sedloň.

Natočeno 2020. Premiéra 6. 3. 2020 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).

Lit.: Kultová, Petra: V každém těle se ukrývá spousta hlasů, my je ale neumíme používat, říká oceněná českoamerická divadelní režisérka Blanka Žižka. In web ČRo 3 Vltava, 16. březen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Odvaha, vnímavost a neutuchající chuť experimentovat. Tak by se dala charakterizovat americká divadelní režisérka s českými kořeny Blanka Žižka. V Praze nedávno nabídla workshop pro divadelní profesionály, které učila vnímat text doslova celým tělem a  vysvětlovala, proč je dobré spolu komunikovat i zády.

„Moje čeština už začíná být trochu rezavá, ale Čechy jsou stále můj domov,“ přiznává se smíchem na úvod ArtCafé Blanka Žižka. Už více než čtyřicet let žije ve Spojených státech, kde působí jako divadelní režisérka a umělecká ředitelka filadelfského divadla Wilma. Z Československa odešla v polovině 70. let, aby se v Americe mohla svobodně věnovat divadlu.

Začátky nebyly snadné, vzhledem k tomu, že anglicky neuměla a musela se starat o devítiměsíční dítě. Od roku 1981 až do současnosti vede divadlo Wilma, které si získalo renomé svobodného prostoru pro provokativní současné hry a inkubátoru experimentů a nových nápadů. Blanka Žižka získala za svou práci několik ocenění a uznání. V roce 2016 byla vyznamenána jako vůbec první divadelník prestižní americkou cenou Vilcek určenou pro imigranty, kteří významným způsobem ovlivnili vědu nebo umění.

Jak naslouchat tomu, co naše tělo ví?

První březnový týden pobývala Blanka Žižka v Praze, kde v divadle Archa vedla workshop pro divadelní profesionály nazvaný The Body Knows (Tělo ví). „V našem těle máme uložené všechny zkušenosti, ale my se od nich často odlučujeme tím, že moc přemýšlíme. Když jako herci nebo divadelníci vytváříme postavy, říkáme si, jak to udělat, místo toho, abychom hledali energie a emoce té postavy,“ upřesňuje název divadelní dílny Žižka.

Naše tělo má dlouhodobou paměť. Musíme hledat cestu, jak se s ní spojovat.

„V každém těle je bezpočet různých hlasů, které nepoužíváme, a místo nich komunikujeme pouze naším sociálním hlasem, který příjemný, pěkný. Jenže lidské emoce nejsou vždy pěkné a úkolem herce je tu nepěknost objevit. Vytvořili jsme proto různá cvičení, která nám pomáhají obkrýt tyto emoce skrz hlas,“ přibližuje Žižka v ArtCafé některé metody své práce. (…)

Diskusní pořad, dnes na téma jak pracovat efektivně. Host Ing. Ondřej Štrup, poradce a lektor v oblasti facility managementu.  Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2020. Premiéra 6. 3. 2020 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Veřejnoprávní média jsou frekventovanou otázkou naší doby. Jak se dívá na svět přední moderátor veřejnoprávní televize? Jak si ověřuje informace a co může v tomto směru doporučit ostatním? Moderátor České televize Václav Moravec bude odpovídat na dotazy hostujícího moderátora, ekonoma Tomáše Sedláčka. Moderuje Tomáš Sedláček.

Natočeno 2020. Premiéra 6. 3. 2020 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Luptáková, Věra – Sedláček, Tomáš: Co nejvíc šumu vyhovuje těm, co rádi vládnou v chaosu. I proto, že nám pravdivých signálů tak ubývá, myslí si moderátor Moravec, host Tomáše Sedláčka. In web ČRo Plus, 6. březen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Páteční speciální Interview Plus patřilo dvěma vysokoškolským kantorům a spolužákům. Ekonom Tomáš Sedláček si totiž pozval moderátora České televize Václava Moravce. Celý rozhovor by se dal s nadsázkou nazvat Otázky Tomáše Sedláčka s hostem Václavem Moderavcem, přesně tak totiž svého hosta v úplném závěru pořadu nazval.

Jak vést dobrý rozhovor a musí být na konci vždy vítěz a poražený? Ptá se Sedláček. Podle Václava Moravce by výsledek neměl být neutrální, to by prý bylo až příliš alibistické.

„Ke kritickému myšlení, k pření se o různá fakta, k míře svobody slova, stejně tak k novinářskému aktivismu podle mého patří, a na to v poslední době často zapomínáme, odpovědnost… Člověk může vést rozhovor kultivovaně, může být razantní a říct: podívejte se, tady se neshodneme.“ Taky se občas snaží hosty vykolejit, a to tím, že položí zdánlivě nesouvisející dotaz.   (more…)

Hosty jsou Martin Svatek a Tomáš Popp, šéfkuchař a manažer naší reprezentace na kuchařské olympiádě. Stejně jako sportovci makají i kuchaři celé čtyři roky, aby mohli na olympiádu. Martin Svatek a Tomáš Popp jsou z Národního týmu kuchařů a cukrářů, který z únorového klání přivezl stříbro a bronz. Co tak skvělého a ještě lepšího uvařil vítězný tým? A přijdou se třeba Francouzi zeptat Čechů, jak něco uvařit? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2020. Premiéra 6. 3. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 11:04 h.).

Lit.: Výborná, Lucie – Škoulová, Tereza: Z kuchařské olympiády přivezli stříbro a bronz. Měli jsme vyšší ambice, shodují se čeští reprezentanti. In web ČRo 1 Radiožurnál, 6. březen 2020 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Na olympiádě se šéfkuchaři naučí spoustu technik, zoceluje je to a inspiruje, shrnují šéfkuchař Martin Svatek a manažer Tomáš Popp. Nejsme spokojeni, budeme makat ještě víc, shodují se. Zkusili jsme tlačit národní gastronomii, ale pro komisaře byl muflon příliš zvěřinový. Je potřeba se vrátit k drahým surovinám, které pochopí i komisaři z Asie nebo Ameriky. Seveřani vaření drilují jako balet, my jsme nadanější v improvizaci.

Martin Reiner, vydavatel a spisovatel. Od svých jednadvaceti žije druhý život a vlastní vydavatelství Druhé město. V Brně. Napsal deset sbírek poezie a několik próz. V prvé řadě oceňovaný román Básník o Ivanu Blatném. Moderuje Lucie Vopálenská.

Natočeno 2020. Premiéra 6. 3. 2020 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: Brezovská, Katka – Vopálenská, Lucie: Dokumentační centrum holocaustu v Brně by mohlo být novou vilou Tungendhat, přeje si spisovatel a politik Reiner. In web ČRo Plus, 6. březen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Napsal deset sbírek poezie a několik próz, v prvé řadě oceňovaný román Básník o Ivanu Blatném. Dnes Martina Reinera nejvíc zaměstnává komunální politika. „Už před volbami jsem si řekl, že pokud budu zastupitel, čtyři roky dám literaturu na vedlejší kolej,“ přiznává spisovatel, nakladatel a básník v Osobnosti Plus.

V roce 2018 se stal zastupitelem v Brně-střed za opoziční hnutí Žít Brno. Většinu energie věnuje, jak sám říká, projektům občansko-aktivistického rázu. Jednou z priorit je vybudování dokumentačního centra holocaustu na Moravě. (more…)

Digitalizace státní správy je programovou prioritou této vlády? Co o postupu v této oblasti vypovídá  zrušená Czechiana či obvinění dvou úředníků MPSV kvůli IT systému na výplatu dávek. Proč jsme podle Globálního inovačního indexu ve využívání on-line služeb pro komunikaci se státem na 88. místě ze 129 zemí? Zaostává český stát na  poli tzv. e Governmentu?  Moderuje Karolína Koubová.

Hovoří vládní zmocněnec pro digitalizaci Vladimír Dzurilla a autor portálu Hlídač státu Michal Bláha.

Natočeno 2020. Premiéra 6. 3. 2020 (ČRo Plus, 9:34 h.; 25 min.). Repríza 19. 3. 2020 (ČRo Plus, 9:34 h.; 25 min.).

Lit.: Koubová, Karolína – Čihák, Ondřej: Česká podoba e-govermentu možná pomáhá úředníkům, ale rozhodně ne občanům, kritizuje expert. In web ČRo Plus, 6. březen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V roce 2018 schválila vláda strategii Digitální Česko, která by měla zajistit rychlejší a transparentnější rozhodování úřadů a významně ulevit občanům, kteří by kontakt s úřady mohli mít přes internet. Jak probíhá digitalizace státní správy, která je programovou prioritou současné vlády?

Host Zdeněk Král, klavírista. Moderuje Lenka Novotná. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s)kulturou. Už na JAMU zaujal spolkem mladých skladatelů Bezmocná hrstka a jazz-rockovým seskupením KK Band. Potom začal improvizovat na piano v HaDivadle a v současné době má za sebou více než 80 realizací hudby k divadelním, filmovým a rozhlasovým projektům. Přestože je čerstvým držitelem prestižní ceny Classic Prague Awards za nejlepší skladbu vážné hudby za rok 2019, tvrdí o sobě, že „nepíše hudbu, ale tvoří emoce“. A to i při tvorbě pro nejmenší – nedávno zkomponoval hudbu k inscenaci Edison pro Národní divadlo Brno. Co zažívá při improvizaci? Jaký mají na jeho tvůrčí proces vliv jeho tři děti? A cení si svých cen? O tom se Zdeňkem Králem bude ve Vizitce mluvit Lenka Novotná.

Natočeno 2020. Premiéra 6. 3. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.). Repríza 6. 3. 2020 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).

Lit.: Slívová, Hana – Novotná, Lenka: Zkoušíte skládat hudbu? Poslouchejte lidovky, radí klavírista Zdeněk Král. In web ČRo 3 Vltava, 6. březen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jako malý kluk měl Zdeněk Král rád knihy o vynálezcích. Vystudoval sice hudbu, jeho dětské zájmy se ale nevytratily: o mnoho let později iniciovaly vznik úspěšného představení pro nejmenší Edison!. Už tři čtvrtě roku se hraje v Brně, a Král je kromě scénáře i autorem hudby. Právě ta byla hlavním tématem Vizitky, kam tohoto skladatele a klavíristu pozvala Lenka Novotná.

Bylo mu deset let, když se bolavý zub rozhodl léčit hudbou. Velmi smutná skladba v a moll byla první z několika stovek, které klavírista a skladatel Zdeněk Král dodnes napsal. K tomu přidejme přes osm desítek hudeb pro divadlo, rozhlas či film a notýsky neustále plné nápadů na muzikál, operu i autorské knížky a dostaneme hrubou představu o tom, kolik času v Králově životě muzika zabírá.

Kavárna, ve které je ticho

Přemýšlí o ní, jak ve Vizitce řekl, v podstatě neustále. Studoval ji na teplické konzervatoři i v Praze a v Brně na JAMU. V autě si nápady zaznamenává do telefonu s hudební aplikací, nad ránem po probuzení do tabletu, na dráze cestuje v tichém vagonu a v jedné z brněnských kaváren dokonce vyslyšeli jeho prosbu a nehrají v jeho přítomnosti žádnou reprodukovanou hudbu – to aby se mohl soustředit na skládání.

Zdeňka Krále je v současné době možné slýchat třeba v kabaretně-hudebním projektu Inspektor Kluzó, s Tomášem Matonohou a jeho přáteli. Spolupracuje s HaDivadlem a připravil také hudbu k 330 dílům pořadu Hýbánky, v němž pro Českou televizi Déčko zkombinoval pohyb a lidové písně. „Zopakoval jsem si 330 lidovek a ke každému dílu jsem napsal i rozcvičku,“ řekl ve Vizitce.

Připravuje také hudbu pro trio Jitky Čechové a Martina Kasíka a v Králově domovském Brně je v Národním divadle stále možné vidět jeho představení pro děti Edison!. „Jako malý jsem odebíral technické časopisy, četl jsem i knihy o vynálezcích a to všechno mě inspirovalo k napsání Edisona. Mahenovo divadlo, kde se představení původně hrálo, bylo první evropské divadlo osvícené žárovkami. Mělo a dodnes má také svou malou elektrárnu a ve foyer je vystavená Edisonova žárovka,“ komentuje Zdeněk Král kus, který se od března 2020 kvůli vysokému zájmu diváků uvádí v brněnské Redutě.

Klavírista a skladatel Král byl za svou práci také několikrát oceněný, zařadil se například mezi finalisty mezinárodní skladatelské soutěže The UK Songwriting Contest 2017 a 2018 a za skladbu Magnificat dostal letos Classic Prague Awards. Jaké by podle něj měla mít taková nejlepší skladba parametry? „Měla by být muzikální. Všem, kteří zkouší skládat, doporučuju poslouchat lidovky, v nich ta muzikalita je. A pak už chybí jen osobnostní vklad.“ (…)

Host: herec Jiří Štěpnička. Moderuje Tereza Kostková. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.

Natočeno 2020. Premiéra 6. 3. 2020 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Lit.: Svobodová, Michaela – Kostková, Tereza: „Maminku prý včera v kriminále zastřelili,“ stále zní v uších Jiřímu Štěpničkovi otázka jedné paní. In web ČRo 2 Praha, 6. březen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na otázky okolo svého těžkého dětství odpovídá: „Prostě to bylo moje dětství! Já jsem měl mámu, akorát že byla v kriminále. A jednou za čtvrt roku jsem jí navštěvoval.“

Herečka Jiřina Štěpničková se pokusila v roce 1951 emigrovat na Západ. Vzala s sebou i tehdy tříletého synka Jiřího. „Nevěděl jsem, že jdeme přes hranice. Maminka říkala, že jdeme za tatínkem do Karlových Varů a k narozeninám dostanu kolo.“

„Já si ten přechod pamatuju. Nebylo to snadný. Trvalo to několik dnů. Jednu noc mi bylo zle, a když jsem se probíral z mrákot, tak jsem při svítání viděl borovice. Myslel jsem, že už jsme ve Varech na kolonádě,“ vzpomínal herec v Blízkých setkáních. (more…)