Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Diskusní pořad, dnes na téma spory o děti. Host JUDr. Daniela Kovářová, advokátka a prezidentka Unie rodinných advokátů.  Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2020. Premiéra 7. 2. 2020 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Nejprve tomu vůbec nemohla uvěřit, ale nakonec se skutečně stala jedinou Češkou, která směla hlasovat o Oscarech. Helena Třeštíková je renomovanou filmovou dokumentaristkou a také členkou americké Akademie filmového umění a věd. Co členství obnášelo nebo obnáší? Jak se hlasuje o nejprestižnějším filmovém ocenění? A jak si máme průběh rozhodování představit? Zeptá se Lucie Výborná v RadioCafé Vinohradská 12.

Natočeno 2020. Premiéra 7. 2. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Lit.: Výborná, Lucie: Helena Třeštíková bude v pátek u Lucie Výborné. Přijďte se podívat na rozhovor naživo. In web ČRo 1 Radiožurnál, 7. únor 2020 (anotace). – Cit.: (…) Nejprve tomu nemohla uvěřit, ale nakonec se skutečně stala jedinou Češkou, která směla hlasovat o Oscarech. Třeštíková je dokumentaristkou a také členkou americké Akademie filmového umění a věd. Bude naším hostem v pátek 7. února. Potkat se s ní i s naší moderátorkou Lucií můžete po deváté hodině v kavárně Radiocafé na Vinohradské 12. Rozhovor proběhne nad kávou přímo před diváky :-) Chcete se Heleny Třeštíkové na něco zeptat? Pošlete dotaz přes formulář dole na webu.

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. Profesní život Zuzany Petráškové je spjatý s Národní knihovnou České republiky – konkrétně s jejím hudebním oddělením, které je největším pracovištěm svého druhu u nás. Zuzana Petrášková s ním spolupracovala už za dob studií hudební vědy na Filozofické fakultě a od roku 1998 ho vede. Byla předsedkyní České národní skupiny IAML (Mezinárodní asociace hudebních knihoven, archivů a dokumentačních center) a jako její tajemnice nyní spolu s týmem připravuje výroční konferenci, která se uskuteční v létě v Praze. Moderuje Dita Hradecká.

Natočeno 2020. Premiéra 7. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.). Repríza 7. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.).

Host: ilustrátor, autor knížek pro děti Petr Sís. Moderuje Tereza Kostková. Spisovatel Petr Sís tvoří pro děti. Co je na jejich světě pro něj tak přitažlivé? Do kterého koutu svého dětství by se nejraději vrátil? Co ho nejvíce baví na animaci a jaký je nejnovější obrázek který namaloval? Pořad není vysílán živě.

Natočeno 2020. Premiéra 7. 2. 2020 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Nanotechnologie je pojem, se kterým se setkáváme i v běžném životě. Ale pro fyzikálních chemika Martina Kalbáče je to jeden z vědeckých výzkumů v rámci Akademie věd a sám říká, že vědcem chtěl být už odmalička. Více v dnešních Hovorech, které připravila Ivana Chmel Denčevová.

Natočeno 2020. Premiéra 6. 2. 2020 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Hostem je fotbalista Jakub Podaný. Jak vzpomíná na úspěšné angažmá v exotické Indii? Jsou podle něj fotbalisté opravdu takoví, jak je obykle vidí veřejnost? A v jaké roli chce po aktivní kariéře u fotbalu zůstat? Univerzála Bohemians 1905 Jakuba Podaného se zeptá moderátor Vojtěch Bidrman.

Natočeno 2020. Premiéra 6. 2. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h.).

Host: Alena Mornštajnová, spisovatelka. Jaké to je psát svoji prvotinu jedenáct let a nezbláznit se u toho? Proč si myslí, že čtenáře tak okouzlil právě román Hana? Dá se v Čechách uživit psaním knih? A co s ní ve čtyřiapadesáti udělalo zjištění, že je slavná? Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Jaroslav Sedláček.

Natočeno 2020. Premiéra 6. 2. 2020 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.). Repríza 16. 7. 2020 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.). K poslechu zde.

První měsíce roku 1990 byly doslova nabité událostmi a na některé z nich už se téměř zapomnělo. Patří k nim i sebevražda vrcholného slovenského politika Viliama Šalgoviče, od které uplynulo třicet let. Muže, který výrazně pomohl Sovětům v prvních hodinách srpnové okupace roku 1968, připomene za chvíli v pořadu Portréty historik Oldřich Tůma. Připravil David Hertl.

Natočeno 2020. Premiéra 6. 2. 2020 (ČRo Plus, 20:05 h). Repríza 23. 3. 2020 (ČRo Plus, 11:10 h.); 23. 8. 2021 (ČRo Plus, 11:10 h.); 27. 7. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.: Hertl, David: Viliam Šalgovič režíroval první hodiny okupace v srpnu 1968. Po sametové revoluci spáchal sebevraždu. In web ČRo Plus, 6. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: První měsíce roku 1990 byly nabité událostmi a na některé z nich už se zapomnělo. Patří k nim i sebevražda vrcholného slovenského politika Viliama Šalgoviče – muže, který výrazně pomohl Sovětům v prvních hodinách srpnové okupace roku 1968.

Když se v květnu 1987 konala v Bratislavě prvomájová manifestace, oslava komunistického „svátku práce“, došlo tam k nevídané události: kdosi z řad manifestantů začal mezi komunistické funkcionáře na tribuně házet vajíčka!

Trefil do tváře i jednoho z nejvyšších představitelů režimu na Slovensku, předsedu Slovenské národní rady a člena předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska Viliama Šalgoviče.

Ten se do československých dějin zapsal především jako jeden z nejaktivnějších spolupracovníků okupačních armád v srpnu 1968. Právě jemu věnuje pořad z cyklu Portréty historik Oldřich Tůma z Ústavu soudobých dějin Akademie věd.

Bojoval po boku nacistů

Viliam Šalgovič (1919-1990) se ještě před začátkem druhé světové války vyučil typografem, v roce 1940 ale vstoupil do slovenské armády a v červnu 1941 byl odeslán na východní frontu. Slovenská armáda tam bojovala po boku té nacistické a Šalgovič v pozdějších letech tuto kapitolu ze svých oficiálních životopisů vypouštěl.

Vždy se zmiňoval až o tom, jak v roce 1943 přeběhl k sovětským partyzánům, vstoupil do komunistické strany a s vojáky prošel frontovými boji do Prahy. Po válce se stal zpravodajským důstojníkem a jedním ze spolupracovníků nechvalně proslulého Bedřicha Reicina, popraveného v roce 1951 za údajnou činnost v rámci „protistátního spikleneckého centra Rudolfa Slánského“.

Šalgovičovou kariérou tato událost otřásla, byl podezírán i ze sympatií s „krvavým psem Titem“ a dva roky pracoval v Bratislavě na Hlavní správě státních statků. Od konce 50. let ale jeho opět hvězda stoupala, a to až do června 1968, kdy byl jmenován náměstkem ministra vnitra a fakticky mužem číslo jedna ve Státní bezpečnosti. (…)

Hostem je místopředseda bezpečnostního výboru Pavel Žáček z ODS. Proč ztratil bývalý ministr Vladimír Kremlík důvěru premiéra Andreje Babiše? Jakou roli v Kremlíkově odchodu hrála Bezpečnostní informační služba? A jak celou věc vysvětlili hlavní aktéři celé kauzy poslancům z bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny? Moderuje Marie Bastlová.

Natočeno 2020. Premiéra 6. 2. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:05 h.).

Lit.: -and- – Bastlová, Marie: Vnímám to tak, že někdo úmyslně přiváděl pozornost k BIS, říká místopředseda bezpečnostního výboru. In web IRozhlas, 6. 2. 2020 (článek + nahrávka k poslechu. – Cit.: Podle bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny neporušila Bezpečnostní informační služba v souvislosti se zakázkou na elektronické dálniční známky zákon. „Nepřipravovala ani plošné sledování lidí. Tato větev celé kauzy vznikla nadhodnocením režimu utajení zakázky,“ řekl místopředseda bezpečnostního výboru Pavel Žáček za ODS ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.

BIS si nevyžádala zadání zakázky ve speciálním uzavřeném výběrovém řízení, shrnuje Žáček výsledky šetření, ke kterým dospěl bezpečnostní výbor Poslanecké sněmovny při svém čtvrtečním jednání. Proč tedy došlo ke zbytečně vysokému režimu utajení zadání zakázky? „Musel to být někdo, kdo celou zakázku zpracovával, ale jméno dnes nepadlo,“ odpovídá poslanec.

„Teď bude na policii, aby vyšetřila, jestli to byl záměr, nebo nějaká chyba,“ dodává a potvrzuje, že za podezřelým zadáním mohl být jak někdo z ministerstva dopravy, tak ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

Sledování nebylo ve hře

V souvislosti s celou kauzou se objevily také spekulace, že BIS chtěla využívat například snímky přední části vozidel nebo propojit elektronický systém dálničních známek se systémem rozpoznávání obličejů. Sledování se podle Žáčka nemělo týkat osob ve voze, ale pouze čelní části vozidel.

Plošné využívání ke sledování vylučuje s tím, že data ze systému by podle jeho osobního názoru měla být využívána pouze v zákonně odůvodněných případech. Jako příklad uvádí například monitorování pohybu osob podezřelých z terorismu. (…)