Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

V letošním ročníku komiksových cen Muriel dosáhla úspěchu díla, která vychází z historických událostí, ačkoliv jejich autoři volí odlišné způsoby nakládaní s historickými fakty. Připravila Petra Kultová. Hosty budou Ján Lastomírsky, spoluautor nejlepšího komiksu loňského roku s titulem Článek II., dále Anna Křivánková, která si odnesla cenu za překlad komiksu Zpráva pro Adolfa od klasika japonského komiksu Osamu Tezuky. Sestavu doplní předseda České akademie komiksu Pavel Kořínek. Hudbu vybírá Václav Havelka, který do svého hudebního bloku připravil rozhovor s hudebníkem Andy Cabicem leaderem kapely Vetiver.

Natočeno 2020. Premiéra 12. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.; 45 min.).

Lit.: Kultová, Petra: Loňský rok na české komiksové scéně? První překlad boha mangy i historické komiksy překračující banální výklad dějin. In web ČRo 3 Vltava, 20. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ve výročních komiksových cenách Muriel posbíraly vícero ocenění díla s historickou tematikou. Jaký nový pohled nejen na naši minulost nabízejí?

„Ročník cen Muriel 2019 byl spíš standardní. Myslím, že předešlá sezona přinesla více děl, která rezonovala mimo komiksovou subkulturu. Zároveň to byl silný rok pro komiks překladový. Zatímco rok 2018 nám přinesl více komiksů, které se vyjadřovaly k tomu, co se děje dnes, komiksy loňského roku patřily spíše k žánrovému čtení a stále pokračoval výrazný trend historických komiksů,“ hodnotí uplynulý rok historik a teoretik z Ústavu pro českou literaturu AV ČR Pavel Kořínek, který je také předsedou České akademie komiksu.

Pomáhal Gabčíkovi a Kubišovi, ale zůstal téměř neznámý

Znáte jméno kaplana Vladímíra Petřka, jednoho z méně připomínaných hrdinů heydrichiády? Po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha pomohl najít československým parašutistům úkryt v kryptě chrámu svatého Cyrila a Metoděje. Právě Vladimír Petřek se stal hlavní postavou komiksu Článek II. Jiřího Šimáčka a Jána Lastomírského, kteří za něj získali hlavní cenu České akademie komiksu, stejně jako cenu Muriel za nejlepší komiksovou knihu roku 2019 a nejlepší scénář.

Podle Jána Lastomírského, který komiks nakreslil, se autoři nechali inspirovat rodinným příběhem Jiřího Šimáčka, jehož manželka je Petřkovou vzdálenou příbuznou. Ačkoliv se jedná o několikátý komiks věnovaný heydrichiádě, Lastomírsky se neobával, že by zapadl. Sílu příběhu vidí v tom, že popisuje osoby, které vytvořili zázemí pro známé hrdiny protinacistického odboje, a to je podle něj unikátní.

Překročit banální převyprávění historie

„Domnívám se, že většina historických komiksů vedených potřebou odvyprávět velké dějiny a vzdělat nezdárné potomky nestojí za nic.

Je to petrifikace národní historie a banální snaha o převyprávění učebnic, kde nevidím osobní vklad. Ten ale naštěstí vidím třeba u Návratu krále Šumavy, nebo Článku II. To je komiks, který se od tradiční historické linie vyprávění odlišuje osobním pnutím. Není to předvídatelná historie, kterou všichni známe a viděli jsme ji třeba ve filmu o heydrichiádě nebo v Saudkově komiksu. Cítím za tím chuť vyprávět příběh jinak, chuť vyprávět o skutečné osobě, ne o někom, z koho jsme si vytvořili pomník a vytesali ho do žuly,“ hodnotí kvality letošního vítězného komiksu Pavel Kořínek.

Shakespearovské příběhy v manze

Japonský Disney nebo bůh mangy – to jsou nejčastější přezdívky klasika japonského komiksu Osamu Tezuky (1928-1989). Ten se poprvé představil českým čtenářům svým epickým dílem Zpráva pro Adolfa teprve loni.

„Tezuka je autorem několika set komiksů. Pro první překlad jsme chtěli vybrat téma, které by mohlo oslovit i evropské čtenáře. Je to příběh o třech Adolfech, přičemž Adolf Hitler tam hraje až třetí housle. Centrálním motivem komiksu je přátelství a jeho proměny,“ vysvětluje v ArtCafé japanoložka Anna Křivánková, který za překlad dvoudílné Zprávy pro Adolfa získala cenu Muriel. (…)

Diskusní pořad, dnes na téma sadby brambor. Hosté Ludmila Dušková a Jan Kopřiva.  Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2020. Premiéra 12. 2. 2020 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Připravili Pavel Sladký a Šárka Gmiterková.

Natočeno 2020. Premiéra 12. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.). Repríza 12. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 23.00 hodin).

Co Česko získá žalobou na Evropskou komisi kvůli neproplácení dotací pro Agrofert? Hájí vláda zájem holdingu, nebo daňových poplatníků? Co to znamená pro naši diplomacii a postavení v rámci Evropské unie? Zeptáme se ministra zahraničí, místopředsedy ČSSD Tomáše Petříčka. Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2020. Premiéra 12. 2. 2020 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).

Lit.: Luptáková, Věra – Rozsypal, Michael: Petříček: Žalobou k evropskému soudu se dřív dozvíme, jestli je premiér ve střetu zájmů, nebo není. In web ČRo Plus, 12. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Proč Česko žaluje Evropskou komisi kvůli neproplacení dotací pro Agrofert? Podle ministra zahraničí a místopředsedy ČSSD Tomáše Petříčka je to kvůli ochraně českých zájmů. Navíc by Evropský soudní dvůr mohl konečně udělat tečku ve sporu, jestli premiér je, nebo není ve střetu zájmů.

Hájí tedy vláda zájmy Agrofertu, nebo daňových poplatníků? „Má priorita je hájit zájmy České republiky, a to i tímto krokem,“ odpovídá ministr Tomáš Petříček v Interview Plus.

„Evropská komise sama přiznala, že minimálně v části neproplacených dotací pochybila. My jsme do 10. února 2020 museli podat žalobu,… a taky jsme ji podali,“ dodává.

Žaloba je prý vlastně ochranou státu před žalobou soukromými firmami o ušlém zisku. „Postup jsme konzultovali s právníky, kteří nás už u Evropského soudního dvora hájí. Postupujeme stejně jako v minulosti, kdy jsme jich už v oblasti zemědělských dotací podávali šest, z toho čtyři žaloby jsme vyhráli.“

Podle Petříčka je v našem zájmu co nejdřív si vyjasnit situaci kolem auditů Evropské komise, přičemž ale žaloba nijak nerozporuje výsledky auditu. (…)

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s)kulturou. Host: Petr Všetečka, architekt. Narodil se v Brně, v roce 1997 založil a od té doby vede ateliér TRANSAT architekti. V jeho portfoliu najdeme realizace novostaveb, rekonstrukce i dostavby. Jako architekt se výrazně podílel na revitalizaci baťovské architektury Zlína včetně obnovení Gahurova Památníku Tomáše Bati nebo restaurování Baťova mrakodrapu. Přispěl i k rekonstrukci Jurkovičovy vily v Brně a k přestavbě mauzolea v Národním památníku na Vítkově. Momentálně pracuje na obnově Gočárových Automatických mlýnů v Pardubicích. Vizitku moderuje Markéta Kaňková.

Natočeno 2020. Premiéra 12. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.).  Repríza 12. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.); 6. 4. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 19:00 h.).

Lit.: Slívová, Hana – Kaňková, Markéta: Petr Všetečka: Dobrá rekonstrukce? Důležité je, aby mluvila k dnešku a zároveň neztrácela hodnotu. In web ČRo 3 Vltava, 12. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Obnova Památníku Tomáše Bati ve Zlíně, restaurování Baťova mrakodrapu a supervize revitalizace části Baťova institutu tamtéž. Rekonstrukce brněnské Jurkovičovy vily, mauzolea na pražském Vítkově a Gočárových Automatických mlýnů v Pardubicích – to všechno jsou položky z pracovního životopisu předního českého architekta Petra Všetečky. Jeho pohled na architekturu byl podstatnou částí Vizitky. Moderovala ji Markéta Kaňková.

Když byl Petr Všetečka dítě, rád si stavěl hrady z písku. Později ho bavilo kreslení a také hudba, a při volbě studijního boru vzal v potaz i fakt, že jeho předci se ve Znojmě věnovali stavitelství.

Na brněnském Vysokém učení technickém se, jak řekl ve Vizitce, učil spíš od svých kamarádů, neboť úroveň výuky tehdy nebyla valná. Snažil se sledovat dostupné zahraniční časopisy a po škole, kterou absolvoval těsně po revoluci, si raději než v architektonické kanceláři našel práci v památkovém ústavu. „Pracoval jsem tam rok a půl a naučil jsem se, že s energií starých domů není třeba soutěžit,“ řekl v pořadu.

V roce 1997 si založil vlastní studio Transat, kde angažmá u památkářů zúročil. Hlavním pilířem ateliéru jsou totiž dodnes rekonstrukce a revitalizace již existujících budov. „Jsme schovaní za velikány, jejichž díla opravujeme. Dialog s nimi je náročný, potřebujeme na to spoustu času. Každou budovu musíme dobře přečíst, interpretovat a pak zhodnotit, aby výsledek naší práce mluvil k dnešku a neztrácel hodnotu. Zkrátka aby působil synteticky,“ vysvětluje. (…)

Matka strhává ze zdi pušku, podává ji svému synovi a říká: Jdi! Herečka Jitka Smutná hraje Čapkovu Matku v nejnovějším divadelním nastudování. Jak dlouho se při zkouškách hledá způsob, jak říct jedno slovo, aby bylo pravdivé a skutečně uzavřelo představení? A kde najít v naší době inspiraci pro ztvárnění postavy, která postupně přichází o svoje blízké ve válce? Zeptá se Petr Král.

Natočeno 2020. Premiéra 12. 2. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h).

Lit.: Král, Petr:  Čapkovu Matku hrajeme jako rodinné drama. To nejslavnější slovo v ní ale nezazní, říká herečka Jitka Smutná. In web ČRo 1 Radiožurnál, 12. únor 2020 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Herečka Jitka Smutná za sebou má premiéru Čapkovy hry Matka, v níž ztvárnila hlavní roli. „Je to tragický příběh, ale hrajeme ho jako rodinné drama,“ popisuje herečka, která do své role vložila značnou dávku civilnosti. V Matce, kterou nyní můžete vidět na prknech vršovického divadla Mana, tak najdete i stopu humoru. „Matka mluví s těmi, kdo jsou mrtví, a často ironicky argumentuje. V ironii a nepochopení najdete humor, není to ale hloupá žena,“ uvažuje herečka o své roli.

Stát se možná pustí v Krušných horách do těžby lithia, které by se využívalo k tuzemské výrobě baterií pro elektromobily. Bude ale mít velmi náročná těžba a zpracování lithia dlouhodobý ekonomický smysl a ve svém důsledku ekologický přínos? Moderuje Tomáš Pavlíček.

Hovoří člen sněmovního výboru pro energetiku Leo Luzar z KSČM a senátor Ladislav Kos, místopředseda Hnutí pro Prahu 11.

Natočeno 2020. Premiéra 12. 2. 2020 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Lit.: Erhart, Michael – Pavlíček, Tomáš: České lithium je nafouknutá bublina, výtěžnost je jen 50 miliard za 20 let, upozorňuje senátor. In web ČRo Plus, 12. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Energetická společnost ČEZ zvažuje podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za hnutí ANO) v severních Čechách postavit továrnu na lithiové baterie pro auta. Měl by se stát zapojit do těžby lithia v Krušných horách, ať už přímo, nebo prostřednictvím ČEZu?

„Určitě ano. Je povinností státu hlídat si své suroviny a těžba lithia je ve státním zájmu. Druhá otázka je, jak to zpracovávat a komu to bude patřit. A v tom mám velké výhrady k činnosti vlády i postoji ministra,“ deklaruje poslanec Leo Luzar (KSČM).

„Nejsem příznivcem těžby lithia v Krušných horách, a to z několika důvodů – technologických i ekologických,“ oponuje senátor Ladislav Kos (Hnutí pro Prahu 11).

Lithium je na Cínovci uloženo v nerostu, který se nazývá cinvaldit a obsahuje zhruba 1,6 % lithia – je ovšem rozptýlený v žulové hornině. Tu je třeba vytěžit, nadrtit a namlít na velikost pod 0,1 mm. Následným chemickým procesem pak vzniká uhličitan lithný. (more…)

Host: šéfkuchař Roman Paulus. Moderuje Adéla Gondíková. Jaké to je jako první u nás Michelinskou hvězdu získat a jaké to je jako první o ni přijít? Jaký je jeho nejoblíbenější recept? A která jídla nevaří rád? Pořad není vysílán živě.

Natočeno 2020. Premiéra 12. 2. 2020 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Ondřej Gregor Brzobohatý hostem Luboše Xavera Veselého.

Natočeno 2020. Premiéra 11. 2. 2020 (ČRo Region, 27 min.).

Lit.: Myslivečková, Jana – Chládková, Jana – Veselý, Luboš Xaver: Ondřej Gregor Brzobohatý: Po tátovi jsem zdědil pověrčivost. In web ČRo Region, 11. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ondřej Gregor Brzobohatý je herec a všestranně nadaný muzikant, který komponuje, koncertuje a je zároveň i producentem. Jak sám říká: „Snažím se dělat co nejvíce věcí, které mě posouvají dál.“

Ondřej Gregor Brzobohatý tráví většinu svého času doma a komponuje. Obvykle začíná pracovat už brzy ráno. K psaní hudby mu někdy stačí jenom notový papír, ale samozřejmě raději komponuje u klavíru. Často také cestuje, a proto některá jeho díla vznikla i v dopravních prostředcích: „Mohu skládat partitury i v letadle. V ‚noťasu‘ mám notátor a myší píšu noty. Například celý muzikál Legenda jménem Holmes jsem napsal ve vlaku a v letadle,“ prozradil skladatel.

To, co skládá nyní, Ondřej Brzobohatý ale Xaverovi neřekl: „Dnes ráno jsem dopisoval poslední dva obrazy, ale pokud není dílo hotové, nemohu více prozradit. Snad jenom to, že píšu další dva nové muzikály, jeden z nich bude komornější.“ (…)