Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Devadesát pět let trvání si letos připomíná český PEN klub, který je součástí mezinárodního sdružení spisovatelů. Historie Plus nabídne ohlédnutí za téměř stoletou historii této organizace – a to prostřednictvím pohledu literární historiků, kritiků a také členů PEN klubu. Připravila Milena Štráfeldová.

Natočeno 2020. Premiéra 22. 2. 2020 (ČRo Plus, 20:33 h.).

Lit.: Štráfeldová, Milena: Perem proti válce… Československý PEN klub vznikl téměř před sto lety. In web ČRo Plus, 22. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Perem proti válce. I tak by se dala popsat činnost Mezinárodního PEN klubu. Úctyhodné instituce, která už téměř sto let sdružuje spisovatele, dramatiky i politiky v mnoha zemích světa ve snaze zabránit válečným konfliktům.

Jeho československá pobočka vznikla právě před 95 lety. To je dost dlouhá doba, abychom se mohli zeptat: naplnil PEN své poslání, nebo zůstal jen zbožným přáním a velkou iluzí?

Prvním předsedou byl Čapek

„Právě tady se 15. února 1925 sešlo 38 českých literátů a Karel Čapek jim přečetl informaci o PEN klubu v Anglii,“ vysvětluje v pražské kavárně Louvre literární historik, kritik a básník Vladimír Křivánek. Dějiny čs. pobočky PENu popsal v knize Svědomí slova. Právě anglický PEN, založený o čtyři roky dříve jako reakce na jatka první světové války, se stal vzorem pro další pobočky ve světě.

Tady si ovšem nemohu odpustit trochu neuctivou poznámku. Velká válka, jak se nazývala první světová válka v době, kdy lidstvo ještě netušilo, že se světové války budou muset počítat, měla velmi dramatické důsledky. Rozpadly se staleté říše, došlo ke krvavým revolucím, atentátům a demonstracím, byly popraveny korunované hlavy.

V Anglii ale jako reakce na tento děsivý válečný konflikt vzniká – literární klub. Navíc klub, kde se o literatuře a její úloze ve světě debatovalo u honosných večeří, při kterých britští spisovatelé, dramatici a esejisté hostili své zahraniční kolegy. To je velmi britské!

Vraťme se však k českému PENu. Ten je neodmyslitelně spojen s osobností Karla Čapka. Byl jeho prvním předsedou, přitom o členství v PENu původně příliš nestál. Přesvědčil ho až anglista Otakar Vočadlo, který v té době vyučoval v Londýně. Pozval Čapka do Anglie a ten se vrátil doslova okouzlen.

Změny v totalitách

Prvními členy PENu se stali celkem pochopitelně hlavně Čapkovi přátelé, například František Langer, Karel Scheinpflug, nebo jeho bratr Josef. Byli v něm ale i spisovatelé katolické orientace jako Jaroslav Durych a později, zejména ve 30. letech, i příslušníci levicové avantgardy Adolf Hoffmeister, Vítězslav Nezval nebo Jaroslav Seifert. Podle literárního historika Eduarda Burgeta z Ústavu pro českou literaturu AV ČR měl čs. PEN výrazně demokratické zaměření.

To se projevilo zejména ve 30. letech, kdy ze sousedního Německa hrozilo stále větší nebezpečí nacismu. PEN klub pomáhal i spisovatelům, kteří museli z Německa před nacisty utíkat, jako například Thomas Mann. Vyvrcholením těchto snah byl mezinárodní kongres PENu, který proběhl v Praze v roce 1938. Čs. spisovatelé na něm chtěli světu ukázat, že Československo je demokratická země, která neutlačuje své národnostní menšiny. Kongres se navíc konal ve dnech Všesokolského sletu, což byl pro zahraniční účastníky opravdu nezapomenutelný zážitek.

Právě tehdy se ale ukázalo, že mezinárodní PEN klub má své limity. Nástupu nacistů a válce prostě zabránit nedokázal. Přišel Mnichov a okupace Československa a čs. PEN musel svou činnost v roce 1942 ukončit. Jeho aktivity převzala exilová pobočka čs. PENu v Londýně, kterou vedl František Langer. I obnovený čs. PEN v Praze však měl v roce 1945 před sebou jen tři roky, kdy mohl fungovat podle původních představ.

Únor 1948 přinesl další změnu – čs. pobočka PENu sice zrušena nebyla, svobodným a demokratickým hlasem spisovatelů ale už být nemohla. Až v roce 1958 tehdejší předseda PENu Vítězslav Nezval vyzval k tomu, že do literatury by se měli vrátit i do té doby umlčovaní spisovatelé. (…)

Tak vzpomínali pamětníci na pražskou návštěvu pěvce Fjodora Šaljapina. Portrét legendárního basisty uvádíme k únorovému výročí jeho narození a doprovodí ho kapitoly z pěvcových pamětí v podání Rudolfa Pellara. Připravil Vojtěch Babka.

Natočeno 2020 (?). Premiéra (?) 22. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.).

120. díl cyklu Osudové ženy. Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravila a slovem provází Ivana Chmel Denčevová. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek. Režii má Michal Bureš.

Natočeno 2020. Premiéra 22. 2. 2020 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).

Jaké bylo století Ústavu pro dějiny umění FF UK v Praze? Ke kterému datu se tato událost vztahuje a které zakladatelské i zásadním způsobem budovatelské osobnosti je třeba při této příležitosti vzpomenout? O tom hovoří Milena M. Marešová, Richard Biegl, Marie Klimešová a Roman Prahl.

Natočeno 2020. Premiéra 22. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.). Repríza 23. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 6.00 hodin).

Připravil Jiří Chum.

Hovoří Michal Klíma.

Natočeno 2020. Premiéra 20. 2. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 6 min).

Lit.: Švarcová, Alžběta – Chum, Jiří: Hrnky s Hitlerem? Současný zákon nestačí, říká předseda správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu. In web ČRo 1 Radiožurnál, 20. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Narazili jste na hrnek s Hitlerem nebo tričko s Heydrichem? Pokud policie prodej předmětů s portréty nacistických zločinců vyhodnotí jako komerční aktivitu, nejde o trestný čin. Na situaci znovu upozorňuje Federace židovských obcí.

Pro zpřísnění trestního zákona je například předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, naopak poslanec za sociální demokracii Ondřej Veselý nepovažuje zpřísnění za nutné. „Tam je to spíš o tom, že někteří lidé vidí propagaci v něčem, co propagací není. To je problém,“ soudí.

Také poslanec za ODS Pavel Blažek říká, že změna zákona není nutná. Podle něj záleží na soudech, jak zhodnotí jednotlivé případy. (more…)

Oblast tmavé oblohy na severu Plzeňska nám představil starosta Manětína Josef Gilbert Matuška. Reportáž připravil Pavel Halla.

Natočeno 2020. Premiéra 20. 2. 2020 (ČRo Brno, 3 min.).

Lit.: Halla, Pavel:  Manětínsko je chráněnou oblastí tmavé oblohy. Uchvátí vás hvězdnou podívanou i krásnou přírodou. In web ČRo Brno, 20. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V České republice jsou celkem tři takzvané „oblasti tmavé oblohy“. Jsou to místa, kde je minimum světelného smogu a je tam proto možné pozorovat mnohem více hvězd než v jiných částech naší země. Nejmladší takovou oblastí je po Jizerských horách a Beskydech Manětínsko na severu Plzeňska na západě Čech. Najít tam dokonce můžete několik příhodných posezení, ze kterých je krásný výhled na noční oblohu.

Nápad na vyhlášení oblasti tmavé oblohy se zrodil před rokem 2014 v hlavě jednoho místního amatérského astronoma, který spolupracuje i s profesionály. Projekt se zalíbil i starostovi Manětína Josefu Gilbertovi Matuškovi a výsledkem bylo memorandum několika obcí včele s Manětínem. To zavazuje mimo jiné k tomu, že se v oblasti tmavé oblohy nebude zbytečně svítit. (…)

Rozum versus cit: Zlínský průmyslový design 1918-1958 je název výstavy, která je součástí rozsáhlého společného projektu pracovníků Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Národního technického muzea v Praze a Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně. Jedna z ikon zlínského designu je návrh revolverového soustruhu MAS R50, dílo sochaře Vincence Makovského vzniklé na půdě baťovské Školy umění během druhé světové války. Připravil Miroslav Buriánek.

Natočeno 2020. Premiéra 22. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10:00 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava.

Hostem Hovorů dnes je Karel Haloun, který z oborů výtvarného umění zkoušel snad všechny. Jeho hlavní doménou ale je typografie a je autorem řady obalů na CD nosiče, knižních úprav a ilustrací a také nehrajícím členem hudebních skupin Jasná páka a Hudba Praha. Připravila a moderuje Ivana Chmel Denčevová.

Natočeno 2020. Premiéra 20. 2. 2020 (ČRo Plus, 22:05 h.).