Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

160. díl cyklu Historie českého zločinu. Vražda byla dílem okamžiku, ale co udělat s tělem? Zbavit se toho, to, co bývalo člověkem není snadné, ale podařilo se. Mrtvola se našla až za několik týdnů a vrah má pocit, že je z toho venku. Jenomže na stopě jsou mu skvělí jihomoravští kriminalisté. Případ z roku 1997 podle skutečných událostí napsala Jitka Škápíková.

Natočeno 2020. Premiéra 26. 2. 2020 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).

Lit.:

Hostem je Lukáš Kolářík, předseda sněmovního podvýboru pro informační technologie a dávkové systémy. Policisté tento týden zasahovali na ministerstvu práce a sociálních věcí kvůli zakázce na informační systém. V čem jsou slabiny systému, který má zajišťovat vyplácení dávek? A která další ministerstva mají potíže se svými informačními systémy? Je spravedlivé, když premiér Babiš kritizuje v této věci jen ministryni práce a sociálních věcí? Moderuje Marie Bastlová.

Natočeno 2020. Premiéra 26. 2. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:05 h.; 21 min.).

Lit.: Bastlová, Marie: Indicie o nelegálním jednání na MPSV jsme neměli, rezignace ministryně situaci nevyřeší, říká Lukáš Kolářík. In web ČRo 1 Radiožurnál, 26. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Policisté tento týden zasahovali na ministerstvu práce a sociálních věcí kvůli zakázce na informační systém. Proč se ministerstvu už roky nedaří vysoutěžit systém na vyplácení dávek?

„Během uplynulých dvou let jsem na zakázky na ministerstvu upozorňoval. Tušil jsem, že tam není vše v pořádku. Překvapilo mě ale, že všechno přišlo takhle z čistého nebe,“ říká v rozhovoru s Marií Bastlovou pirátský poslanec Lukáš Kolářík, předseda sněmovního podvýboru pro informační technologie a dávkové systémy. (more…)

Hudební ceny Vinyla upozorňují prostřednictvím odborné poroty na výrazné autorské či inovativní tuzemské hudební počiny. Ondřej Bambas se ve středečním ArtCafé zaměří na projekty, které se ucházejí o cenu v kategorii Počin a společně s publicistou Milošem Hrochem zhodnotí i další nominované.

Natočeno 2020. Premiéra 26. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).

Nejen o připravovaném programu pro letošní rok hovořil v pořadu K věci nový ředitel Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše Zdeněk Vacek. Dalšími tématy rozhovoru byly aktuální situace v památníku, možné rozšíření stálé expozice nebo zvažovaná úprava otevírací doby. Připravil Tomáš Pancíř.

Natočeno 2020. Premiéra 25. 2. 2020 (ČRo Region, 14 min.). K poslechu zde.

Ivan Bartoš hostem Luboše Xavera Veselého.

Natočeno 2020. Premiéra 26. 2. 2020 (ČRo Region, 27 min.).

Lit.: Myslivečková, Jana – Chládková, Jana – Veselý, Luboš Xaver: Ivan Bartoš: Jsem šumař, rytmus držet neumím. In web ČRo Region, 26. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Předseda Pirátů Ivan Bartoš má několik koníčků – knihy, hru na akordeon a sport. Ke sportu ho rodiče vedli už od dětství. Hrál hokej, chodil na judo i do běžeckého oddílu. Zamiloval se také do sjezdového lyžování. Vzhledem ke své politické angažovanosti ale v současné době nemá čas sport provozovat: „Nemám na to čas, na víkendové výlety do zahraničí, toho se mi díky politice nedostává.“

Ivan Bartoš vystudoval Ústav informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ke knihovnictví a informačním vědám získal vztah už v dětství: „Maminka je učitelka a asi i proto mě knihy zajímaly už z dob školní docházky. Dříve jsme informace získávali pouze čtením knih a časopisů. S internetem jsem se poprvé seznámil až v Americe, kam mě rodiče poslali v sedmnácti letech studovat. Po gymnáziu jsem si dal přihlášky na tři vysoké školy a nakonec jsem začal studovat teologii a knihovnictví. Chodit na obě školy najednou se ale nedalo, a tak jsem se začal věnovat plně knihovnictví. Láska ke knihám u nás existuje v celé rodině. Manželka také studuje knihovnictví, pracuje v knihovně. Mám knížky stále moc rád,“ říká Ivan Bartoš.

Ivan Bartoš pracoval také pro zahraniční firmy jako specialista na IT technologie. Podle něj jde rozvoj v této oblasti velmi rychle, vše se mění. Uměl by to ještě dnes?: „Jsem rád, že se na to ptáte, vysvětlím. Z pohledu generací, které nezažily internet, je IT odborník každý. Mně se nechtělo neustále se v této oblasti učit, a tak jsem se soustředil na databázové tabulky. Ale nová média a sociální sítě považuji za důležitá. Když si například v praktické politice píšete příspěvky a odpovídáte lidem na Facebooku sám, je to určitě lepší. Pokud je na vás někdo naštvaný, dozvíte se to okamžitě. Pokud to dělá někdo za vás, nevíte nic.“ (….)

Diskusní pořad, dnes na téma cibule sazečka. Hosté Ludmila Dušková a Jan Kopřiva. Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2020. Premiéra 26. 2. 2020 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Recenze filmů a klíčová témata současné kinematografie v diskusi. Připravili Pavel Sladký a Šárka Gmiterková.

Natočeno 2020. Premiéra 26. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.). Repríza 26. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 23.00 hodin).

Lit.: Sladký, Pavel: V síti. Sledování dokumentu mě proměnilo ve znuděného voyera, říká filmový publicista. In web ČRo 3 Vltava, 27. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Dokumentární projekt Barbory Chalupové a Víta Klusáka V síti otevírá tabuizované téma zneužívání dětí na internetu. Tři dospělé herečky s dětskými rysy se vydávají na sociální sítě, aby prožily zkušenost dvanáctiletých dívek online. Ve věrných kopiích dětských pokojů chatují a skypují s muži, kteří je na netu aktivně vyhledali a oslovili. Drtivá většina těchto mužů požaduje sex přes webkameru, posílá fotky svých genitálií a jiný erotický obsah.

„Po hodině filmu jsem měl pocit, že jsem se změnil ve znuděného voyera, který už jen čeká, co dalšího ještě přijde. Ale už to neposouvá informaci o tom problému. Je to zmnožování obrazů, které nás samozřejmě emocionálně zasahují, ale jejich množství už nijak nerozšiřuje smysl řečeného,“ míní filmový publicista Lukáš Jirsa.

Z dramaturgického hlediska v dokumentu postrádá širší představení sexuálních predátorů: „Přijde mi, že predátoři vystupují pouze v té negativní funkci – konstatování, které všichni známe, a dokument nám říká, jak je to strašné. Ovšem i ti lidé na druhé straně mají nějaké své rodinné zázemí, zaměstnání, pohybují se ve společnosti. Tomu se ten snímek až na jednu výjimku nevěnuje a násilníky redukuje jen na jednu část jejich osobnosti.“

Nový jaderný blok bude, ujistil nedávno ministr průmyslu za hnutí ANO Karel Havlíček. Je jisté, že Česko potřebuje nový velký jaderný reaktor, nebo dokonce dva? Nakolik mohou s výrobou elektrické energie pomoci malé modulární jaderné reaktory, jako je ten, který připravují inženýři v ÚJV v Řeži? Vedoucí vývoje malého modulárního reaktoru Energy Well Marek Ruščák bude hostem v Interview Plus. Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2020. Premiéra 26. 2. 2020 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Erhart, Michael – Rozsypal, Michael: Modulární jaderné reaktory můžete sekat jako Baťa cvičky, tvrdí vedoucí výzkumu v Řeži. Nebude to ale hned. In web ČRo Plus, 26. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nový jaderný blok bude, ujistil nedávno ministr průmyslu a vicepremiér Karel Havlíček za hnutí ANO. Opravdu ale Česko potřebuje velký jaderný reaktor, nebo dokonce dva? Nestačilo by několik menších, na kterých pracují inženýři v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži?

„Malé modulární reaktory jsou definovány výkonem, který je menší než 300 MW, tedy třetina temelínského reaktoru,“ vysvětluje vedoucí projektu Marek Ruščák s tím, že ty nejmenší se vejdou i do větší zasedací místnosti.

Výhodou modulárních reaktorů jsou zejména nižší náklady na zajištění bezpečnosti a jednodušší výstavba. Mohou být také využity například pro dodávky teplé vody. První malý reaktor 3. generace má být spuštěn v roce 2026 ve Spojených státech.

Podobný by v Česku mohl být podle Ruščáka spuštěn tak za 20 let, nejdříve je ale třeba technologii ověřit a přenést do Evropy. Znamená to tedy, že nový blok v Dukovanech bude zřejmě postaven dříve.

„Vývoj našeho reaktoru je ve fázi finalizace základního designu. Ještě se musí udělat obrovské množství nejen výzkumných aktivit. My vyvíjíme reaktor 4. generace, která má přijít až po tom americkém. V tom jsme jako Česká republika velmi napřed, ale je to běh na dlouhou trať,“ uvádí. (…)

Michael Hauser, levicový filosof, jemuž v březnu končí mandát v Radě české televize. Roku 2002 založil občanské sdružení Socialistický kruh. V roce 2006 byl jedním z iniciátorů výzvy Jsme občané. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2020. Premiéra 26. 2. 2020 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: Brezovská, Katka – Tachecí, Barbora: Rozevíraní nůžek mezi bohatými a chudými ohrožuje demokracii, říká filozof Hauser. Těží z toho populisté. In web ČRo Plus, 26. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V roce 2006 byl jedním z iniciátorů výzvy Jsme občané!, která upozorňovala na deficity demokracie v Česku. „Dnes jsou ty resty srovnatelné. Něco se podařilo, ale obecně lze říci, že v některých hlediscích se tyto deficity prohloubily,“ míní politický filozof Michael Hauser, host Osobnosti Plus.

„Upozorňovali jsme například to, že naše ústava obsahuje také Listinu základních práv a svobod a jedním z jejích článků je také právo na důstojný život. Z toho lze vyvodit třeba právo na důstojné bydlení. A to je problém, který se stále zhoršuje,“ uvádí příklad deficitu české demokracie.

Nějakými deficity je postižena každá demokracie, myslí si Hauser. „V zemích Evropské unie se některé zvětšují. Zvlášť sociální a kulturní problémy, kterými je dnes postižena například Francie nebo Itálie. Mluvil bych o obecném trendu rozevíraní nůžek mezi bohatými a chudými. A to skutečně ohrožuje demokracii,“ míní. (more…)