Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Postřehy z České republiky a z východního Německa třicet let poté. Připravila Daria Gordová (1), Anna Povolná (2), Taťána Jurkovičová (3), Anna Baláková (4) a Edita Parkanová (5).

Natočeno 2020. Premiéra 20. – 24. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h). Repríza 21. – 27. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 1.30 hodin).

Obsah: 1. Příběh dvou žen (Milena Bartlová, Gislinde Schwarz). – 2. Zdokumentováno životem (Helena Třeštíková, Dieter Schumann). – 3. Na věčné časy (Radka Denemarková, Iva Pekárková, Martin Krafl). – 4. V rytmu doby (Monika Dietl, Ivo Pospíšil). – 5. Jsme jen lidé (Václav Bartuška, Ulrike Poppe).

Lit.: Slívová, Hana – Vaughan, David: Když studenti měnili svět k lepšímu. Cyklus Vzpomínky na budoucnost srovnává Německo a Česko v roce 1989. In web ČRo 3 Vltava, 24. leden 2020 (článek+ nahrávky k poslechu). – Cit.: Německo i jeho jazyk ty studentky germanistiky dobře znají. Když se věnovaly německému vývoji v době okolo přelomového roku 1989, všimly si podobností s Českou republikou. Našly paralely, ale zároveň řadu rozdílů, a vše zpracovaly do pětidílné série Vzpomínky na budoucnost. Poslouchejte od pondělí do pátku od 17:30 v pořadu Kontexty a po odvysílání také on-line.

Anna Baláková, Daria Gordová, Taťána Jurkovičová, Edita Parkanová a Anna Povolná – pět studentek germanistiky na pražské Univerzitě Karlově – si pod vedením Thomase Schneidera, hostujícího pedagoga z Ústavu germánských studií FF UK, vybraly téma, které je zaujalo: postavení žen, dokumentární film, literaturu, klubovou a hudební scénu a občanský aktivismus.

Vibrace byly dost silné

V obou zemích natočily rozhovory a zmapovaly osudy jednotlivců, kteří byli aktivní tehdy a jsou dodneška. Jde o setkání generací, ale zároveň o konfrontaci minulosti se současností.

„Rok 1989 byl jako druhé léto lásky,“ řekla berlínská dýdžejka Monika Dietl Anně Balákové. „Když padla berlínská zeď, říkali jsme si, že jsme to způsobili my. Že ty vibrace byly zkrátka moc silné, aby je dělící zeď měla šanci přestát.“ Anna Povolná zase hovořila s dokumentaristy Helenou Třeštíkovou a Dieterem Schumannem. „Když můžete jít svobodně ven a z plných sil křičet, že tady není žádná svoboda, jste svobodný,“ konstatovala česká filmařka.

Autorky seriálu Vzpomínky na budoucnost, vysílaného v rámci vltavského pořadu Kontexty, jsou přesně o generaci mladší než hlavní aktéři studentských aktivit roku1989. Mají pocit, že to, co zažili jejich rodiče, zanechalo silnou stopu i v jejich vlastním životě a vidění světa. Před třiceti lety dokázali studenti a další mladí lidé něco změnit k lepšímu a tento odkaz je dodneška inspirující.

22. ledna zahájí Galerie Rudolfinum svou první výstavu roku 2020 Michaël Borremans The Duck. Hosty pondělního ArtCafé bude kurátor a ředitel Galerie Rudolfinum Petr Nedoma a belgický kreslíř, malíř a videoumělec Michaël Borremans, který na pražské výstavě představí mimo jiné své tři nové obrazy. Moderuje Tomáš Pivoda, hudbu vybírá Petr Dorůžka.

Natočeno 2020. Premiéra 20. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).

Už deset měsíců nesmí do vzduchu letadla Boeing 737 MAX. Termín jejich návratu se navíc stále posouvá. Jak to dopadá na ekonomiku firmy? Téma pro Zaostřeno připravil Tomáš Lysoněk.

Natočeno 2020. Premiéra 20. 1. 2020 (ČRo Plus, 14:33 h.).

Diskusní pořad, dnes na téma jak na dluhy. Host Barbara Halířová, dluhová poradkyně Člověka v tísni.  Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2020. Premiéra 20. 1. 2020 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Jak budou jubileum velkého skladatele slavit v jeho rodném Bonnu a ve Vídni? Připravila Dita Hradecká.

Natočeno 2020. Premiéra 20. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.). Repríza 20. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.).

Vladimír Votýpka. Výběr z knihy pestrého příběhu exilu a návratu příslušníka šlechtického rodu. Připravila Vladimíra Bezdíčková.

Natočeno 2020. Premiéra 20. – 24. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.). Repríza 21. – 25. 1. ČRo 3 Vltava, 0:00 h.).

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Vladimír Votýpka: Sedm životů. Osudy hraběte Františka Podstatzkého-Lichtensteina. In web ČRo 3 Vltava, 24. leden 2020 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Životní osudy hraběte Františka Podstatzkého-Lichtensteina patří k pestrým příběhům exilu a návratu se všemi souvisejícími peripetiemi. Ve své knize je zaznamenal novinář a fotograf Vladimír Votýpka. V podání Hanuše Bora poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

„Exodus české a moravské šlechty do ciziny probíhal ve 20. století v několika vlnách. Ta největší byla poúnorová a připomínala spíš vyhoštění než dobrovolný odchod. Mezi prvními odešli i Podstatští-Lichtensteinové z Velkého Meziříčí. Když jim stát zkonfiskoval majetek a hrozilo nebezpečí, že se stanou středem zájmu Státní bezpečnosti, raději se všeho vzdali a s dětmi Československo opustili. Františkovi bylo tenkrát čtrnáct let,“ píše v úvodu knihy její autor Vladimír Votýpka.

František Podstatzký-Lichtenstein (1933-2016) prožil pozoruhodný, bohatý život. Na začátku knihy se dozvídáme o historii rodu a o prvních letech, která František Podstatzký prožil doma, na velkomeziříčském zámku. Brzy po únorovém převratu ale o zámek přišli a rodina se rozhodla ze země odejít. Maminka s dětmi překročila se štěstím hranice do Rakouska k příbuzným, kde se k nim zanedlouho připojil i otec, a zvažovali, co dál. Nakonec se rozhodli pro exil v Chile. (..)

Nejčastější příčinou hospitalizace u nás je srdeční selhání. Doc. dr. Štěpán Havránek je kardiolog z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a o lidském srdci také učí budoucí lékaře. Nakolik si sami zaděláváme na budoucí problémy, když máme dojem, že popsat obtíže doktorovi je jen naše ufňukanost? A v čem spočívá moderní léčba, která pomůže snížit budoucí náklady? Zeptá se Lucie Výborná.

Natočeno 2020. Premiéra 20. 1. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Lit.: Výborná, Lucie: Každý pacient si musí najít motivaci, aby dokázal fungovat. Je třeba hledat správnou míru, upozorňuje kardiolog. In web ČRo 1 Radiožurnál, 20. leden 2020 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Nejčastější příčinou hospitalizace u nás je srdeční selhání. Doc. dr. Štěpán Havránek je kardiolog z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Moc i málo pohybu je špatně, varuje. Nejčastější příčinou selhání srdce jsou srdeční choroby nebo vysoký krevní tlak. Najít motivaci ke změně životního stylu je náročné, nejhorší je mentální změna zavedených zvyků. Nachodit deset tisíc kroků denně se ale dá jednoduše.

Američtí senátoři začínají projednávat ústavní žalobu na prezidenta Donalda Trumpa. Je to politický hon na čarodějnice, jak tvrdí sám prezident, nebo jsou obvinění ze zneužití pravomocí a bránění výkonu spravedlnosti na místě? A jak impeachment ovlivní podzimní prezidentské volby? Moderuje Veronika Sedláčková.

Hovoří Dušan Neumann, publicista žijící ve Spojených státech, a Petr Jedlička z Deníku Referendum.

Natočeno 2020. Premiéra 20. 1. 2020 (ČRo Plus, 9:33 h.).

Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: Jestli Trump přežije impeachment, tak se tato pojistka demokracie nebezpečně vyprázdní, varuje novinář Jedlička. In web ČRo Plus, 20. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V horní komoře amerického kongresu začíná impeachment proti Donaldu Trumpovi. Obviněný je z obstrukcí a zneužití prezidentské pravomoci. Téměř jistě ale Bílý dům neopustí, protože senát ovládají republikáni.

Uškodí Trumpovi impeachment, nebo mu naopak pomůže? Publicista Dušan Neumann souhlasí s republikány a celou kauzu považuje za hon na čarodějnice. Novinář Petr Jedlička naopak viní Trumpa z obstrukcí a pohrdání kongresem.

„Proces je hlavně politicky motivovaný… Celá zahraničí politika Spojených států posledních let je quid pro quo [doslovný překlad:něco za něco],“ vysvětluje v pořadu Pro a proti publicista Dušan Neumann.

Impeachment prý demokraté jen zneužívají k ovlivňování výsledků příštích voleb. „Dřív my vyčítali, že je jako Putinova loutka, potom vytáhli jeho sexuální avantýry a teď je to Ukrajina. A až to skončí, bude to zas něco jiného.“

Republikánské stanovisko je zcela jednoznačné: o žádný případ nejde, není co vyšetřovat… Otazníky jsou vždy, a vždy budou. Americká veřejnost je vystavena tlaku médií ode dne, kdy byl Donald Trump zvolen… Demokraté se prostě nesmířili s výsledky voleb a uvedením prezidenta Trumpa do Bílého domu. Od počátku jeho prezidentství sabotují. Dušan Neumann

Trump je prý jen zástupný problém. „Jde o budoucí směřování americké společnosti: jestli se udrží tradiční, konzervativní a individualistické pojetí, kdy je každý zodpovědný sám za sebe a politika se tvoří zespoda, nebo progresivistické. Kdy se veškeré zodpovědnosti občanů delegují voleným zástupcům a silnému státu.“

„Bill Clinton byl tehdy obviněn jak demokraty, tak republikány. Teď tady nebyl jediný republikán, který by impeachment podepsal. Stal se z toho stranický nástroj… V podstatě je to ústavní krize,“ soudí Dušan Neumann. (…)

Host Barbora Baronová, spisovatelka. Moderuje Alena Rokosová. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2020. Premiéra 20. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 58 min.). Repríza 26. 3. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 19:00 h).

Lit.: Slívová, Hana – Rokosová, Alena: Barbora Baronová: Kniha Ženy o ženách ukazuje, jak dokumentaristky při práci řeší etické i technické problémy. In web ČRo 3 Vltava, 20. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Že disertace může být i zábava, zjistila Barbora Baronová během návštěvy Japonska. Svou několikaletou práci na tématu o ženách – dokumentaristkách nedávno vydala knižně: na lehkém papíře, aby čtenáře neodradila tíhou objemné publikace. O knihách, které vydala, o přátelství s fotografkou Ditou Pepe i o etických dilematech při dokumentování intimních témat mluvila ve Vizitce s Alenou Rokosovou. (more…)

Egyptolog prof. Miroslav Bárta. Moderuje Tereza Kostková. Co ho nejvíce fascinuje na minulosti? Zažívá náš věk zásadní krizi? Máme usilovat o spojení východní a západní civilizace? A jaká složitá tajemství skrývá Egypt?

Natočeno 2020. Premiéra 20. 1. 2020 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.; 28 min.).

Lit.: Taud, Rostislav – Kostková, Tereza: I u vzestupu civilizací byl vždycky konflikt, zjistil egyptolog Bárta. In web ČRo 2 Praha, 20. leden 2020 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: (…)  „Není možné tvrdit, že historie určuje, co se stane v budoucnosti,“ míní egyptolog Miroslav Bárta. „Nicméně když se podíváte na různé civilizace v různých částech světa na různém stupni vývoje, dá se definovat sedm zákonitostí, které se dají najít u každé z nich.“

Jedna ze sedmi zákonitostí, kterými se podle Miroslava Bárty řídí civilizace, říká: „Každá civilizace je omezená v čase. Na začátku i na konci jejího vývoje obvykle stojí konflikt.“ Bárta k ní dospěl v roce 2016 při psaní knihy Příběh civilizace. (…)

„Že konflikt stojí u pádů civilizací, je do značné míry pochopitelné. Ale já coby nositel modré vojenské knížky jsem při tom psaní ke své hrůze zjistil, že konflikty byly i při vzestupu civilizací,“ vysvětluje Bárta moderátorce Tereze Kostkové.

„Zrovna v tu dobu vyšla knížka, která se zabývala historií války. A její americký autor došel k tomu samému. Že u zrodu i u zániku komplexních společností stojí vždycky válečný konflikt. To byla trošku úleva, že nejsem blázen. Ale že to je poměrně významné zjištění za posledních pár let.“ (…)