Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Host: Otmar Oliva, sochař. Jeho díla zdobí kapli Jana Pavla II. ve Vatikánu, chrám Panny Marie Vítězné v Praze i baziliku na Velehradě, kde toho času žije a tvoří. Olomoucký rodák, absolvent pražské AVU a politický vězeň Otmar Oliva své sochy rituálně odlévá doma na dvoře s partou kamarádů. Miluje potulky po jesenických kopcích a klid, který ho vede ke smíření se „svým“ zesnulým udavačem. Jeho přičiněním se totiž jako mladík ocitl v komunistickém pracovním lágru, odkud se vrátil se podlomeným zdravím i duší. Moderuje Michal Bureš. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Připravila Olomouc v roce 2020. Premiéra 24. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.). Repríza 24. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).

Lit.: Slívová, Hana – Bureš, Michal: Sochař Otmar Oliva: Čichová paměť je ta nejniternější. Hory jsem si zamiloval skrz ni. In web ČRo 3 Vltava, 24. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: S prací sochaře a olomouckého rodáka Otmara Olivy se můžeme setkat například v Praze v kostele Panny Marie Vítězné nebo v kapli svaté Anny v Olomouci. Jeho samotného pak v zimě nejspíše potkáte na horách. „Jako člen horolezeckého oddílu jsem už v sedmnácti jezdil do Tater, od té doby tam vyrážím lézt v zimě. V létě se na horách bojím, ale v zimě ne, po čuchu poznám, co mi kde hrozí,“ řekl ve Vizitce. Moderoval ji Michal Bureš.

Z dětství si brzy osmašedesátiletý olomoucký sochař Otmar Oliva pamatuje hlavně ledy na říčce Bystřičce a zvuk praku, který mu vyrobil tatínek. Vzpomínky na něj byly ve Vizitce přítomné stejně jako host sám.

„Táta byl ročník 1921 a byl to skaut. Pocházel od Znojma z napůl německé rodiny a musel narukovat do německé armády, odkud ale ve Francii utekl a dal se na stranu Spojenců. Já z těch jeho zážitků pobral velmi málo, dodnes mě mrzí, že jsem z toho nevytěžil víc. Tehdy jsem teprve bral rozum, formovaly mě až události okolo roku 1968,“ říká sochař na adresu svého otce, muže, který mu ukázal odvahu i lásku k horám. (…)

Host: sexuolog Petr Weiss. Moderuje Tereza Kostková. Petr Weiss je náš přední psycholog a sexuolog. Proč, kdy a ja máme s dětmi mluvit o sexu? A co když nechtějí? Jaká pravidla vštěpoval svým synům? Jsou promiskuitnější české ženy nebo muži? A co je novodobý zabiják milování? Pořad není vysílán živě.

Natočeno 2020. Premiéra 24. 1. 2020 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.; 28 min.).

Lit.: Svobodová, Michaela – Kostková, Tereza: Vlivem porna klesá počet sexuálních styků, varuje sexuolog Petr Weiss. In web ČRo 2 Praha, 24. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: „Proč se ty lidi proboha nemilujou?“ ptá se v Blízkých setkáních známý sexuolog a psychoterapeut. Na další otázky kolem sexu se ptá Tereza Kostková.

Podle výzkumů celosvětově rapidně klesá sexuální aktivita. „Muži jsou dnes pohodlní a raději hledají uspokojení pomocí internetového porna. Nechce se jim investovat čas, peníze ani energie do skutečného sexu,“ vysvětluje Petr Weiss.

„Porno mužům taky naplňuje touhu po větším počtu anonymních partnerek. Mohou si splnit sny o neobvyklých sexuálních aktivitách. Je to taková pohádka, která jejich potřeby naplní.“ Pro mladé lidi ale porno může představovat vážný problém. (…)

Zbyněk Stanjura – nově zvolený místopředseda ODS. Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2020. Premiéra 20. 1. 2020 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).

Lit.: Erhart, Michael – Bumba, Jan: Nepočítal jsem s kandidaturou do vedení ODS. Překvapilo mne to, přiznává první místopředseda ODS Stanjura. In web ČRo Plus, 20. leden 2020 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.:  Petr Fiala na víkendovém sjezdu obhájil pozici předsedy ODS. Větší překvapení přineslo nezvolení Alexandry Udženija na post první místopředsedkyně. Druhým mužem strany se tak nakonec stal předseda poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura, host Interview Plus. Pořad jsme vysílali ještě před oznámením úmrtí dlouholetého člena ODS a předsedy Senátu Jaroslava Kubery.

„Nepočítal jsem s tím, že budu kandidovat do vedení, protože podle je stanov je předseda klubu členem automaticky. Jsem překvapen,“ přiznává Stanjura. Jako první místopředseda strany se chce zaměřit na práci s mladými.

Se svými mladšími kolegy chce debatovat například o tom, proč strana není pro mladou generaci dostatečně atraktivní. Jak to chce změnit?

„Možná tím důrazem na svobodu a možnostmi, které pro mladé vytvoříme. Musíme přijít s recepty, jak řešit nejpalčivější problém, který dnes mladá generace má, a to dostupné bydlení – nájemní i vlastní,“ odpovídá. (…)

Host Josef Kubánik, herec a autor knihy Poslední deník Květy Fialové. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Jaroslav Sedláček.

Natočeno 2020. Premiéra 23. 1. 2020 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Ivan Hlinka podle Slavomíra Lenera. Každého z nás někdo v životě ovlivnil. Každý má nějaký svůj idol, který inspiruje,ovlivňuje, poznamená náš život. Úžasné životy jsou cyklus dokumentů o lidech, bez kterých by nebyli ti, kteří vyprávějí své vlastní příběhy. Kdo ovlivnil koho? A jak? Připravil Ivan Studený.

Repríza 23. 1. 2020 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).

Lit.: Studený, Ivan: Úžasné životy: Ivan Hlinka podle Slavomíra Lenera. In web ČRo 2 Praha, 19. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ivan Hlinka byl vynikajícím hráčem a později také úspěšným trenérem českého hokejového reprezentačního týmu, který získal v roce 1998 v Naganu zlatou olympijskou medaili.

A právě v japonském Naganu provázel Ivana Hlinku jako asistent Slavomír Lener. „Úspěch v na olympiádě osobně vnímám v celém kontextu naší společné cesty s Ivanem Hlinkou. Ta byla neskutečná,“ svěřuje se v cyklu Úžasné životy.

Ivanovy metody

První setkání dvojice Hlinka Lener, pokud pomineme různá jednání trenérských komisí v době, kdy byl Slavomír Lener ještě metodikem ústředního svazu českého hokeje, bylo na turnaji v Leningradě, kde spolu vedli reprezentační B tým.

„Přestože to bylo jen B mužstvo, jeli jsme tam s tím, že chceme všechny včetně Sovětů porazit,“ vzpomíná Slavomír Lener. Toto setkání s Ivanem Hlinkou pro něj znamenalo zasvěcení do trenérské alchymie.

„Ivan dělal všechno pro to, aby v poslední minutě byla přesila. Tenkrát nebylo běžné odvolání brankáře nebo vyvolání šarvátky. To na mě navždy zanechalo hluboký dojem.“ (…)

Kniha novináře Normalizační festival: Socialistické paradoxy a postsocialistické korekce (Přemysl Houda) patří podle literární kritičky (Eva Klíčová) k tomu nejvíce zneklidňujícímu, co u nás k tématu normalizace zatím vyšlo. Zároveň je podle ní zábavná, napsaná čistým stylem, přístupným i pro běžného čtenáře. Jejího autora i Evu Klíčovou přivítáme u nás ve studiu. Moderuje Táňa Zabloudilová, hudbu vybírá Zdeněk Přidal, který se zaměří na jazzové nominace na cenu Grammy.

Natočeno 2020. Premiéra 23. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).

Lit.: Zabloudilová, Táňa: Lidé nebyli jen disidenti a šedá většina, říká autor knihy Normalizační festival o folkové scéně. In web ČRo 3 Vltava, 28. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Historik Přemysl Houda ukazuje normalizaci barevnější, než jak ji obvykle vnímáme. Hrdiny původní monografie Normalizační festival: Socialistické paradoxy a postsocialistické korekce jsou organizátoři folkových koncertů.

Podle historika, politologa a publicisty Houdy je dnes debata o normalizaci nápadně binární, rozdělená na protirežimní bojovníky a zlý systém. „Organizátoři folkových koncertů se ale do toho trivializujícího schématu nápadně nehodí.“ V ArtCafé jsme o knize mluvili spolu s ním a literární kritičkou Evou Klíčovou, která o ní napsala pro Salon Práva.

„Spousta lidí, se kterými jsem dělal rozhovory, organizátoři koncertů, písničkáři a tak dále, vzpomínají na 70. a 80. léta tak, že nic nebylo možné. Skoro žádný koncert se nemohl konat. A pak se vždycky stal nějaký zázrak a koncert se konal,“ popisuje Přemysl Houda, způsob, jakým jeho respondenti většinou popisují svoje aktivity za normalizace a nazývá ho narativem zázraků. „Když to tak bylo u každého organizátora, tak jsem si říkal, že to je moc dlouhá sada zázraků. Říkal jsem si, že historik by neměl věřit na zázraky, a že by měl český folk z té kvazi disidentské polohy trochu usadit na zem, ale spíš žertovně, než abych se do těch lidí nějak strefoval. Folk mám rád.“

I hrdinové si upravují vzpomínky

V knize Houda uvádí například vzpomínky Vladimíra Merty, který byl v některých obdobích režimem zakazován kvůli protirežimním textům. „Merta mi třeba vyprávěl, jak hrál v 80. letech v divadle na Vinohradech ve stejné hře s Jiřinou Švorcovou, a současně v jiném divadle v Drdově hře. To je na zakázaného písničkáře nějaké divné, ne? A on ten příběh vypráví tak, že přidává různé komentáře, kterými to dovysvětluje. Třeba říká, že slyšel, že ředitel toho divadla pak kvůli němu nedostal odměny, je to ale typický příklad vzpomínky na věc, která se nestala.

Přitom Vladimír Merta nelže, on má spíš pocit, že se to tak stalo. Já chtěl ukázat, že i hrdinové si mohou nevědomě upravovat vzpomínky.“

„Jako historik lehce přilnete k příběhům normalizační represe,“ myslí si literární kritička Eva Klíčová. „Přijmete snadno stanovisko lidí, kteří byli obětmi režimu, ale neuvědomujete si, že 70. a 80. léta nejsou léta 50. Těch obětí režimu postupně ubývalo. Tohle černobílé vidění normalizace deformuje reflexi dějin a veřejnou debatu.“ Houdova kniha podle ní nabízí spoustu zábavných metafor a není „začarovaná do vážného akademizujícího stylu, ve kterém má autor pocit, že musí říct naprosto všechno, co k tomu má.“ (…)

Diskusní pořad, dnes na téma chronická obstrukční plicní nemoc. Host prof. MUDr. Martina Vašáková, Pneumologická klinika Thomayerovy nemocnice. Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2020. Premiéra 23. 1. 2020 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Bohemista Lubomír Machala se svým hostem básníkem Adamem Hoškem hovoří o současné literatuře, knižních novinkách, trendech, veřejném dění i zákoutích slov. Připravil Jan Sulovský.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2020. Premiéra 23. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.). Repríza 23. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 23.00 hodin).

Host: Miloš Knor. Moderuje Tereza Kostková. V RadioCafé Vinohradská 12 můžete i vy položit svou otázku, tentokrát přijde Miloš Knor. Je vždy legrace být komik? Jsou jeho scénáře bezvýhradně zábavné? A kdo nejčastěji rozesměje jeho?

Natočeno 2020. Premiéra 23. 1. 2020 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).