Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Natočeno 2019. Premiéra 12. 9. 2019 (ČRo Rádio Wave, 32 min.).

Lit.: Zbořil, Jonáš: Bianca Bellová a nová dystopie. Po Jezeru přichází Mona, svědkyně světa zhrouceného válkou. In web ČRo Radio Wave, 12. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Česká literatura posledních let nezná úspěšnější knihu, než byla novela Jezero. Příběh o putování chlapce Namiho světem, který se mění v pustinu, dodnes sbírá ceny po celé Evropě a čtou ho i v Japonsku. I v novince s názvem Mona se pročítáme světem, který se pomalu drolí, stejně jako zdi nemocnice, v níž se protagonistka Mona setkává s umírajícím vojákem Adamem.

„Zdálo se mi, že jsem v nějaké džungli v nemocnici, která se rozpadá, potí se tam a umírají ti pacienti. Přišlo mi to jako dobrá kulisa, kam umístit děj nějakého dalšího textu,“ vysvětluje Bellová inspiraci k nové knize, kterou ovšem rozepsala ještě před vznikem Jezera. „Je to příběh o takovém vyšinutém vztahu dvou lidí, kteří se v určitou dobu potkají na určitém místě, jinak by k sobě asi nenašli cestu.“

A také je to příběh o silné ženě, která si je vědoma svých práv a nebojí se za ně bojovat. Svět kolem ní se změnil, kdysi plný makronek, časem se rozpadl, pohltila ho válka, přišel o svobodu. Ženy se šátky na hlavě – a venku smí chodit jen s doprovodem. Napsala Bellová angažovanou knížku? A jak se od březnového článku Proč nejsem feministkou změnil její vztah k tomuto hnutí?

Rozhovor o tom, proč v Německu (ne)střílí vlky a jak je to jinde v Evropě. Připravila Alžběta Medková.

Hovoří sociální geografka Julia Poerting.

Natočeno 2019. Premiéra 12. 9. 2019 (ČRo Rádio Wave, 16:20 h.; 12 min.).

Lit.: Medková, Alžběta: Proč krajní pravice bojuje s vlky? Vztah lidí a vlků se snaží pochopit i geografka Julia Poerting. In web ČRo Radio Wave, 12. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mají žít vlci volně v evropské krajině a má být jejich počet regulován? Budou muset Středoevropané znovu přizpůsobit svůj život přítomnosti vlků? Podobné otázky se neřeší jen v Česku, ale i v Německu, kde se vlci v posledních letech velmi rozmnožili. Vztahu německé společnosti k těmto šelmám se věnuje sociální geografka Julia Poerting, která prováděla výzkum mezi farmáři, lovci i ochránci přírody. (more…)

Mimořádně nadaní lidé, zejména vědci a umělci, budí zájem celé společnosti. Nadání samo o sobě ale nezaručuje předem člověku úspěch, důležité jsou také podmínky, které pro rozvoj svých vloh jedinec má. Řada slavných osobností své nadání rozvíjela už od dětství. Jenže rozpoznat nadané dítě nemusí být jednoduché. Tématu se v dnešním Zaostřenu věnuje Martin Srb.

Natočeno 2019. Premiéra 13. 9. 2019 (ČRo Plus, 14:33 h.). Repríza 13. 9. 2019 (ČRo Plus, 22:39 h.). K poslechu zde.

Je film Nabarvené ptáče opravdu tak krutý a nekompromisní, jak se o něm říká? Pomrkávání k Vláčilovi a klasickým válečným filmům ale k vyvážení syrové animality nestačí. Recenzi napsal Viktor Palák.

Natočeno 2019. Premiéra 13. 9. 2019 (ČRo Rádio Wave, 4 min.).

Lit.: Palák, Viktor: Nabarvené ptáče je filmový waterboarding režnou: drsný, ale i monotónní. In web ČRo Radio Wave, 13. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když Václav Marhoul uvedl v roce 2008 svůj Tobruk, bylo to pro mnohé překvapení. Tohle je opravdu film téhož režiséra, který se ve svém loučení se sklepáckými lety v Mazaném Filipovi nemohl rozhodnout, zda točí Limonádového Joea, anebo Žhavé výstřely? Tobruk byl po rozdováděné komedii filmem až kontrastně soustředěným, a taky to byl film docela nemilosrdný. Právě v té době zahořel Marhoul pro román Nabarvené ptáče, jehož adaptace se jedenáct let poté dostává do českých kin.

Marhoul to s novým snímkem nebude mít lehké. Filmovou událost s hvězdnými herci, od Stellana Skarsgårda přes Harveyho Keitela po Uda Kiera, doprovází aura krutého a nekompromisního díla, u kterého si za necelé tři hodiny publikum opravdu neoddechne. Masy do kina nenaláká ani takřka úplná absence hudby či klasických dialogů. Ich-formu Kosinského předlohy nahradil Marhoul nádhernou, ale taky nezúčastněnou kamerou, která dělá jakoukoliv formu identifikace s postavami velmi obtížnou. Sblížit se s putujícím chlapcem je prakticky nemožné, stejně jako nelze ve filmu najít klíč k jeho nekonečnému putování mezi vesnicemi za druhé světové války. Emoce zde mají vycházet výhradně ze způsobu, jakým jsou inscenovány jeho trudné zážitky. A ty se střídají s mechaničností, až urputností, která intenzivnější prožitek znemožňuje.  (more…)

Trestní stíhání všech obviněných v kauze Čapí hnízdo bylo zastaveno. Hosty jsou komentátor Jindřich Šídlo, advokát a bývalý státní zástupce Jan Vučka. Moderuje Jan Burda. Hovoří reportér ČRo Václav Štefan.

Natočeno 2019. Premiéra 13. 9. 2019 (ČRo Plus, 15:04 h.).

Lit.: Burda, Jan: SPECIÁL: Kauza Čapí hnízdo očima komentátora Jindřicha Šídla a bývalého žalobce Jana Vučky. In web IRozhlas, 13. 9. 2019 (článek + video). – Cit.: Trestní stíhání všech obviněných v kauze Čapí hnízdo včetně premiére Andreje Babiše (ANO) bylo zastaveno. Městské státní zastupitelství v Praze tak rozhodlo po téměř čtyřech letech vyšetřování. Český rozhlas Plus k novému dění speciálně vysílal, hosty ve studiu byli komentátor Jindřich Šídlo a advokát a bývalý státní zástupce Jan Vučka.

V případu farmy Čapí hnízdo čelili premiér, jeho rodina i spolupracovníci obvinění z údajného dotačního podvodu. Podle státního zastupitelství však dokazování vyšetřovatelů vedlo k opačnému závěru, tedy, že k dotačnímu podvodu nedošlo.

S právním názorem dozorujícího státního žalobce Jaroslava Šarocha se později ztotožnil i vedoucí městský státní zástupce Martin Erazím.

Rozhodnutí o zastavení stíhání v kauze Čapí hnízdo pošle nyní státní zastupitelství bezodkladně po nabytí právní moci nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi, který ho může zrušit. Čas na to bude mít tři měsíce.

Jak pomůže vládní živnostenský balíček podnikatelům? Proč se vládě nepodařilo ve sněmovně prosadit rozšíření EET? Pomohou slova prezidenta Zemana o Kosovu našemu obchodu se Srbskem? A jsme připraveni na možné ochlazení ekonomiky? Zeptáme se ministra průmyslu a obchodu za hnutí ANO, vicepremiéra Karla Havlíčka. Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2019. Premiéra 13. 9. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Erhart, Michael – Rozsypal, Michael: O uznání Kosova můžeme diskutovat. Prezidentovy argumenty mají ratio, připouští vicepremiér Havlíček. In web ČRo Plus, 13. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prezident Miloš Zeman při návštěvě Srbska uvedl, že chce s českými ústavními činiteli projednat možnost, že by Česko přestalo uznávat nezávislost Kosova. Dodal, že stát, který má v čele váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických států.

Host Marek Švehla, novinář. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Šárka Maixnerová.

Natočeno 2019. Premiéra 15. 9. 2019 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).

Hostem Hovorů je Miroslava Janičatová, ředitelka projektu Svatá Ludmila 1100 let. Připomene velký a pro naše dějiny zásadní příběh sv. Ludmily a osud jejího kultu v naší historii. Dozvíme se detaily o tom, že rok 2021 byl vyhlášen rokem sv. Ludmily a že čeští biskupové pozvali při této příležitosti papeže Františka do České republiky. Představí spolek Svatá Ludmila a jeho pestrou činnost. A prozradí zajímavosti o pouti na Tetín, což je místo, kde svatá Ludmila zemřela mučednickou smrtí. Moderuje Eva Hůlková.

Natočeno 2019. Premiéra 15. 9. 2019 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Příběhy 20. století připomenou Vladivoje Tomka. Jeho odbojová skupina v roce 1952 přepadla čtyřčlennou ozbrojenou vojenskou hlídku v Praze a jednoho vojáka základní služby zabila. V roce 1959 odbojáře police pozatýkala a Vladivoj Tomek skončil na šibenici – byla to poslední poprava z politických důvodů v komunistickém Československu. O tom, a také o udavačích, kteří skupinu pomohli odhalit, bude vyprávět Adam Drda.

Natočeno 2019. Premiéra 15. 9. 2019 (ČRo Plus, 20:05 h).