Host Petr Jirmus, letecký akrobat. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Petr Vichnar.
Natočeno 2019. Repríza 27. 8. 2019 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
27. 8. 2019
Večerní Host Radiožurnálu – Jan Gregor (2019)
České neziskové organizace jsou oproti zahraničním kolegům silně závislé na příjmech od státní správy či z evropských fondů. Jedním z nejúčinnějších způsobů je získávat příspěvky od jednotlivců, který je ve světě běžný a nejúspěšnější. O českých donátorech budeme mluvit s předsedou koalice Za snadné dárcovství Janem Gregorem, který je zároveň mluvčí kampaně Závěť pomáhá. Moderuje Zuzana Burešová.
Natočeno 2019. Premiéra 27. 8. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h.).
Akademie – Bayreuth není jen Zelený pahorek… (2019)
Muzei a knihovnami slavného sídla Richarda Wagnera bude provázet dr. Oldřich Kašpar. To vše na pozadí kulturní historie města, v jehož dějinách najdeme řadu neočekávaných českých stop.
Natočeno 2019. Premiéra 27. 8. 2019 (ČRo 3 Vltava, 21:15 h.).
Příběhy slavných značek – Karosa (2019)
Všechno to začalo v roce 1895 ve Vysokém Mýtě „První parostrojní výrobou kočárů“ Josefa Sodomky. První skutečné autobusy nebyly zpočátku zvlášť spolehlivé. Vývoj šel ale kupředu a po pár desetiletích už je poháněly motory na různá paliva. Po druhé světové válce se staly masovou záležitostí. Pořad připravily Jitka Škápíková a Světlana Lavičková. Dramaturgie Magdalena Šorelová. Hudební spolupráce Jiří Litoš.
Slovem provází Jan Kovařík.
Natočeno 2019. Premiéra 27. 8. 2019 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). Repríza 14. 6. 2020 (ČRo Plus, 17:33 h.); 13. 7. 2024 (ČRo 2 Praha, 14:04 h.).
Dvacet minut Radiožurnálu – Jiří Koželouh (2019)
Hostem je člen komise a programovýo ředitel hnutí Duha Jiří Koželouh. Vládní uhelná komise hledá odpověď na otázku, jak a kdy utlumovat těžbu uhlí. Kdy se zavřou naše uhelné elektrárny? Čím se jejich výkony nahradí? Moderuje Tomáš Pancíř.
Natočeno 2019. Premiéra 27. 8. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:05 h.).
Lit.: Švarcová, Alžběta – Pancíř, Tomáš: Konec těžby do roku 2040? ‚Odchod od uhlí je třeba udělat sociálně citlivě,‘ říká Koželouh z vládní komise. In web IRozhlas, 27. 8. 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vládní uhelná komise hledá odpověď na otázku, jak a kdy utlumovat těžbu uhlí. Kdy se zavřou naše uhelné elektrárny? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl programový ředitel hnutí Duha Jiří Koželouh.
Debata o útlumu těžby uhlí prý v Česku směřuje slibným směrem. Alespoň podle Jiřího Koželouha.
„Na komisi jsme se shodli, že by měla doporučit konkrétní termín, kdy Česko přestane těžit a spalovat uhlí. Také by měla doporučit konkrétní řešení, jak to udělat,“ shrnuje. (more…)
ArtCafé – Voda (2019)
Kvalita a dostatečné množství vody je v souvislosti s globálním oteplováním klíčovým problémem současnosti. Jak se k tomuto tématu vyjadřují umělci? O tom v úterním ArtCafé hovoří kurátorka Marianna Serranová a umělkyně, fotografka a pedagožka Veronika Šrek Bromová. Hudbu tématicky vybral Michal Pařízek, pořad moderuje Jitka Kostelníková.
Natočeno 2019. Premiéra 27. 8. 2019 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.; 40 min.). Repríza 1. 10. 2019 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).
Lit.: Kostelníková, Jitka: Na environmentální žal nemám čas! S Veronikou Šrek Bromovou a Marianou Serranovou o vodě v umění. In web ČRo 3 Vltava, 12. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: O tom, že environmentální témata nejsou v umění žádnou novinkou, o svém vztahu k ochraně přírody a také např. o tom, co je to hydrofeminismus v ArtCafé hovořily Veronika Šrek Bromová a Mariana Serranová.
Odraz klimatické krize se ve výtvarném umění objevuje už od 80. let. Téma vody je klíčové a jeho vizuální zpracování může mít podobu od videoartu až po performance.
Umělci, kteří se ve své práci zaměřují na aktuální společenská témata, se vodě nemohou vyhnout, protože voda a přístup k ní má zásadní ekonomický, politický a kulturní význam. Současně se voda jako element života pojí s výraznou symbolikou. Voda propojuje, ničí i pomáhá.
Hostem ArtCafé během rozhlasového Týdne vody byla Veronika Šrek Bromová, intermediální umělkyně, která si toto téma začala pro sebe ohledávat už v 90. letech.
Po návratu z cesty vyprahlou krajinou v Provance na příklad vytvořila intimní performance Na suchu. Letos na akci Kateřiny Videnové, na festivalu Akvapark v Holešovicích, realizovala společně s Jakubem Tomášem Vorlem performance pod názvem K prapramenům vody. Mladší performer se industriálně poškozenou krajinou zabývá dlouhodobě. V jednom ze svých projektů dokonce performoval v jeskyních Moravského Krasu.
Voda se stává předmětem tvorby, nejen její kulisou
Umělci zpracovávají téma vody různě. Nezávislá kurátorka a teoretička Mariana Serranová v ArtCafé zmínila, že voda se dostává do fokusu umělců výrazněji kolem milénia, ovšem ekologická témata v umění jsou tak stará jako ekologie sama.
Výraznými osobnostmi v našem výtvarném umění, kteří se tématem vody zabývaly nebo zabývají, jsou Michal Kindernay, Miloš Šejn a Miloš Vojtěchovský. Marina Serranová jako kurátorka spolupracovala se švédskou video artistkou Ursulou Biemann, která zpracovává téma vody v konkrétních prostorech.
Příroda od nás potřebuje daleko víc pozornosti
Veronika Šrek Bromová už devět let žije na statku Chaos ve východních Čechách, kde také provozuje galerii Kabinet Chaos.
Ta je ze své podstaty zaměřena humanisticky a voda se zde často objevuje. Šrek Bromová hledá svou cestu ke zpracování tématu vody v rituálu. Nejen vodě, ale obecně pak živlům věnovala své videoinstalace Bill Viola.
„V jedné ze svých instalací na Bienále v Benátkách v roce 1999 lidé procházeli stěnou vody, což evokovalo silně symbolické téma zrození a zase odcházení pryč z tohoto světa,“ popisuje Šrek Bromová.
Environmentální žal nebo nedostatek environmentální solidarity?
Environmentální témata jsou dost tíživá. Někteří umělci mohou sice pociťovat velký žal, přesto jejich práce zůstávají povrchní. Posthumanistka Serannová se domnívá, že žal nepřinese nic konstruktivního a podotýká, že žal je navíc jen pasivní popis situace.
Kloní se také k uvědomělému chování a sama plánuje zasadit letos čtyři stromy. „Snažím se být pozitivní, důležité je začít u sebe – komunikovat problémy uměním, ale i omezením vlastního komfortu.“ Způsob, jak nepropadnout environmentální depresi, je pro Šrek Bromovou rituál a každodenní péče o půdu a statek, práce s veřejností, podpora umění a přinášení nových impulzů.
Poslechněte si celé ArtCafé s hudebním výběrem Michala Pařízka, který se také nechal inspirovat vodou.
Káva o čtvrté – Proleženiny (2019)
Diskusní pořad, dnes na téma proleženiny. Host PhDr. Ondřej Ulrych, zástupce vrchní sestry pro intenzivní péči, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2019. Premiéra 27. 8. 2019 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Reflexe: Vizuální umění! – Dějiny umění v českých zemích 800-2000 (2019)
O nové publikace o dějinách českého umění hovoří Taťána Petrasová a Rostislav Švácha, editoři a spoluautoři. Připravil Jiří Kamen ve spolupráci s Lukášem Kamenem.
Natočeno 2019. Premiéra 23. 10. 2018 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.). Repríza 23. 10. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.); 27. 8. 2019 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.; 23:00 h).
Interview Plus – Michael Romancov (2019)
Hovoří Michael Romancov, politický geograf. Moderuje Michael Rozsypal.
Natočeno 2019. Premiéra 27. 8. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Erhart, Michael – Rozsypal, Michael: Rusko velmi stojí o návrat do G7, Putinovi chybí „ty úžasné“ návštěvy na Západě, míní politický geograf Romancov. In web ČRo Plus, 27. srpen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ve Francii skončil summit sedmi nejvyspělejších zemí světa G7. Podle listu Wall Street Journal se na uzavřeném jednání strhl spor o to, zda by se na summity mělo vrátit Rusko. Taky to žádá americký prezident Donald Trump.
Podle politického geografa Michaela Romancova k tomu ale není důvod. Rusko do skupiny ekonomicky nejvyspělejších zemí nepatří. A navíc z ní bylo vyloučeno právě kvůli tomu, jakým způsobem se chová na mezinárodním poli.
Osobnost Plus – Daniel Anýž (2019)
Chtěl být fotbalistou, tak vystudoval geologii. Dokonalá příprava na to být nakonec novinářem. To ta svůdná léta devadesátá. A Ameriku zná jak své boty, když tam čtyři roky žil. Novinář Daniel Anýž bude hostem Osobnosti Plus Barbory Tachecí. Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2019. Premiéra 27. 8. 2019 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: Marková, Zuzana – Tachecí, Barbora: V USA rozhodnou váhající voliči mezi Trumpem a levicovým programem, myslí si novinář Anýž. In web ČRo Plus, 27. srpen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jako malý chtěl být fotbalistou ale pak vystudoval geologii. V 90. letech propadl kouzlu novinařiny a jako zpravodaj strávil několik let ve Spojených státech. Tamní dění komentuje dodnes a pokud by měl potřebné vzdělání, bavilo by ho prý učit. Hostem pořadu Osobnost Plus je Daniel Anýž.
Co rozhodne americké volby? Komentátor Hospodářských novin Daniel Anýž se domnívá, že postupná radikalizace americké levice je výsledkem Trumpovy politiky, ale i odrazem změny demokratického voličstva.
„Mladší lidé, které reprezentuje například kongresmanka (Alexandria) Ocasio-Cortezová navrhují program, který už jde přirovnat k sociálně demokratickým programům v Evropě. Celé se to posunulo doleva,“ hodnotí aktuální politickou atmosféru ve Spojených státech Anýž.
Je průměrný volič připraven?
„V těchto chvílích si myslím, že většinový americký volič ještě takhle silnou změnu nechce,“ říká komentátor a dodává, že pokud by demokraté nominovali krajně levicově smýšlejícího kandidáta (jako je například Bernie Sanders nebo Elizabeth Warrenová), mohlo by to Trumpovi pomoci ke znovuzvolení.
Nové průzkumy ukázaly, že Bernie Sanders a Elizabeth Warrenová se dotáhli na Joe Bidena. Daniel Anýž
Právě středoví voliči budou mít totiž podle novináře v nadcházejících volbách rozhodující hlas. „Budou se rozmýšlet, zda to ještě risknou s Trumpem – byť ho nemusí mít rádi – anebo je pro ně menším rizikem levicový program.“
Všeobecné průzkumy, které zachycují mínění americké veřejnosti jako takové, prý přitom naznačují, že Američané zatím ještě nejsou připraveni na tak radikální změny. Takové, jaké dnes prosazují někteří demokraté. Patří mezi ně třeba státem garantované všeobecné zdravotní pojištění nebo zrušení školného na státních univerzitách.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Danielem Anýžem, který zavzpomínal na první rok strávený v USA. Řekl také, v čem souhlasí s některými levicovými demokraty a jestli by přijal nabídku jít jako novinář znovu do Washingtonu.