Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

1. 7. 2019

{Rozhovor s Ondřejem Císařem} (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:50

Rozhovor s politologem a sociologem Ondřejem Císařem o politickém boji proti změnám klimatu. Připravil Filip Titlbach.

Hovoří Ondřej Císař.

Natočeno 2019.  Premiéra 28. 6. 2019 (ČRo Rádio Wave, 30 min.).

Lit.: Titlbach, Filip: „Kapitalismus stojí na nekonečné expanzi. Klimatické krizi v něm zabráníme obtížně,“ říká politolog Císař. In web ČRo Rádio Wave, 28. červen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Rozhodně neříkám, že jediným způsobem, jak bojovat s klimatickou změnou, je svrhnout kapitalismus. To v blízké budoucnosti není vůbec představitelné a ani možné. Navíc je otázkou, jestli by to nepřineslo ještě více nepředvídatelných důsledků pro společnost než samotná klimatická změna,“ tvrdí sociolog a politolog Ondřej Císař z FSV UK a Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Kapitalismus podle něj není systém, ve kterém bychom se mohli efektivně bránit klimatické krizi. „Pokud je kapitalismus něco, co je založeno na nekonečné expanzi ve světě omezených zdrojů a my se na tom shodneme, tak to není možné.“

Česko na nedávném summitu Evropské unie svým postojem – společně s Polskem, Maďarskem a Estonskem – zablokovalo přijetí závěru, který měl členské země vyzvat k dosažení emisní neutrality do roku 2050. Světová média zaujalo především vyjádření premiéra Andreje Babiše: „Proč máme řešit teď, 31 let dopředu, rok padesát, jenom proto, že je tu teď taková klima atmosféra?“ (more…)

Přímý přenos zahajovací debaty z festivalu Měsíc autorského čtení (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:33

Živě z brněnské Husy na provázku vysíláme debatu s rumunským literátem nejen o rumunské literatuře. Připravila a moderuje Markéta Kaňková.  Technik přímého přenosu Jaromír Nikl. Produkční zázemí Klára Fleyberková.

Host Adrian Cioroianu.  Tlumočí Jitka Lukešová.

Natočeno 2019. Premiéra 1. 7. 2019 (ČRo 3 Vltava, 19:00 – 20:00 h.; 49 min.).

Lit.: anonym (= Kaňková, Markéta?): V Brně začal Měsíc autorského čtení a Vltava byla u toho. Poslechněte si záznam zahajovací debaty. In web ČRo 3 Vltava, 3. červenec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: První červencový den začal v brněnském divadle Husa na provázku každoroční festival Měsíc autorského čtení. I letos nabízí dvě hlavní programové linie: v první z nich, v té domácí, představuje autory a autorky pořadatelských zemí, v té druhé se potom zaměřuje na hostitelskou zemi a čestného hosta. Tím je letos Rumunsko.

A s prvním z rumunských autorů mluvila redaktorka Markéta Kaňková, která celým otevíracím večerem provázela. Vltava ho navíc přímo z místa vysílala živě. Besedu s Adrianem Cioroianu si teď můžete poslechnout i ze záznamu. (…)

Dvacet minut Radiožurnálu – Kryštof Mucha (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:30

Některým umělcům se nelíbí, že mezi sponzory letošního ročníku filmového festivalu v Karlových Varech je také společnost Česká zbrojovka. Skoro 40 českých a slovenských režisérů, herců a producentů poslalo vedení festivalu otevřený dopis. Podle signatářů firma svojí obchodní politikou neodpovídá idejím, na nichž stojí mezinárodní filmový festival. Na reakci se ptá Vladimír Kroc výkonného ředitele festivalu Kryštofa Muchy.

Natočeno 2019. Premiéra 1. 7. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h.; 20 min.).

Lit.: Kroc, Vladimír – Škoulová, Tereza: Renomé karlovarského festivalu potvrzuje i Guardian. Bez partnerů by to nešlo, říká výkonný ředitel. In web ČRo 1 Radiožurnál, 1. červenec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Některým umělcům se nelíbí, že mezi sponzory letošního ročníku filmového festivalu v Karlových Varech je také společnost Česká zbrojovka. Nejen o otevřeném dopisu více než čtyřicítky českých a slovenských filmařů, ale také o festivalové atmosféře a jedinečných zážitcích si Vladimír Kroc povídal s výkonným ředitelem festivalu Kryštofem Muchou.

Signatáři otevřeného dopisu si myslí, že obchodní politika České zbrojovky neodpovídá idejím mezinárodního filmového festivalu. „Žádné ideje jsme si nedefinovali, ale samozřejmě chceme ukázat lidem jak tady v České republice, tak hostům ze zahraničí to nejlepší, co ve světě filmu za uplynulý rok vzniklo. Chceme lidi inspirovat,“ říká výkonný ředitel Kryštof Mucha.

S kritikou sponzora nesouhlasí: „Hrozí nebezpečí, že si můžeme říct: pivovar je špatný sponzor, protože vyrábí alkohol, firma, která dělá benzín, také není vhodná a podobně. Financovat festival není jednoduchá a my jsme za ty, kteří jsou ochotni takové akci pomoci, rádi,“ odráží Mucha kritiku. Nelíbí se mu ani forma protestu: „Lidé, kteří otevřený dopis napsali, jsou z devadesáti procent naši kamarádi. Čekal bych, že to za námi přijdou probrat.“

Renomé festivalu si všimli i v britském listu The Guardian. „Důvodem je z velké části atmosféra, vstřícnost vůči publiku, možnost dostat se na filmy za minimální ceny. Další věcí je kvalita programu, MFF je cinefilská akce. Bez partnerů ale tyto věci nejdou dělat,“ dodává ředitel Mucha.

O osud festivalu v době tabletů a smartphonů se nebojí: „Myslím, že festivaly získávají čím dál větší význam. Roli hraje úchvatnost setkávání, moment, kdy se na film díváte s dalšími lidmi a společně prožíváte emoce… To jsou mimořádné zážitky, vidět tvůrce, který film prezentuje poprvé v životě před publikem. Setkávání je klíčová věc,“ doplňuje.

Jak se festival podílí na restaurování starých filmů? Proč letos ve Varech nepromítají filmy v letním kině? A jak festivalu pomohla hollywoodská hvězda Julianne Moorová? Poslechněte si celý rozhovor.

Vražda německého politika je špičkou ledovce. Ultrapravicové sítě prorůstají celou státní správou (2019)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 15:27

Ivo Bystřičan. Komentář o tragických souvislostech vraždy Waltera Lübckeho.

Natočeno 2019. Premiéra 1. 7. 2019 (ČRo Rádio Wave, 14:20 h.; 5 min.) v cyklu Prolomit vlny.

Lit.: Bystřičan, Ivo: Vražda německého politika je špičkou ledovce. Ultrapravicové sítě prorůstají celou státní správou. In web ČRo Rádio Wave, 1. červenec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Počátkem června byl v německé obci Istha zastřelen regionální politik Walter Lübcke z vládní strany CDU. Takováto ideologicky motivovaná vražda politika se v Německu odehrála poprvé od 70. let. Jedná se o událost, která je alarmující i mimo německé hranice. Vyšetřování odkrývá, jak se terorismus a pravicový extremismus propracovaly do samotného srdce státu. Ten tak není schopen chránit politiky prosazující vládní agendu před radikály. Nemusí to být jen německý příběh.

Jednalo se v podstatě o popravu. Waltera Lübckeho zastřelil před jeho domem z metrové vzdálenosti útočník Stephan Ernst. Nejednalo se o žádný náhodný útok, ale pečlivě naplánovaný čin. Lübcke patřil k politikům, kteří v uplynulých letech prosazovali solidaritu s uprchlíky. Ernst, který se k vraždě doznal, to ostentativně zmínil jako svůj motiv k atentátu. Nebyl to ani osamocený čin jednotlivce. Ernst měl dlouholeté intenzivní vazby na neonacistickou scénu.

Radikální neonacisté nejsou v Německu žádnou marginálií. Tamní úřady hovoří o 24 000 organizovaných a vysoce nebezpečných osobách hlásících se ke krajně pravicové scéně. Už před rokem se v německém tisku objevila odhalení hovořící o tom, že své sympatizanty a členy mají extremisté i v jednotlivých patrech policie a armády. Lübckeho drastická smrt a v poválečném období bezprecedentní prolomení politických svobod je výsledkem toho, jak bezpečnostní aparát podcenil rozbujelost a akceschopnost ultrapravicové scény.

Lübcke byl jedním z tisíců takzvaně prouprchlických politiků a političek neustále bombardovaných výhrůžkami násilím a smrtí. Policie nebyla v takovém objemu schopna na jednotlivé výhružky reagovat, natož je monitorovat. Stupňovaným násilím vedoucím až k vraždě neonacistická scéna do jisté míry reagovala na část společenské poptávky představované masami lidí, kteří uprchlíky vnímají jako ohrožení a politiky jako ty, kteří jej vnášejí do země. To, že extremistická řešení nachází podporu i uvnitř policie, tajné služby a armády, však znamená ohrožení funkce státu jako takového. (more…)

Mozaika – Jak žít na skoro zničené planetě? (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:24

Připravila Alena Rokosová.

Natočeno 2019. Premiéra 28. 6. 2019 (ČRo 3 Vltava, 4 min.).

Lit.: Rokosová, Alena: Jak žít na skoro zničené planetě? Řešením mohou být netradiční symbiózy. In web ČRo 3 Vltava, 28. červen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak ze skoro zničené planety vytvořit svět, ve kterém budou tvorové nejen přežívat, ale přirozeně koexistovat? Touto otázkou současnosti se zabývá nová výstava The Trouble is Staying v pražské MeetFactory. Název výstavy je slovní hříčkou odkazující ke knize americké bioložky Donny Haraway Staying with the Trouble. Sedm zahraničních umělců vychází z její myšlenky překonat konvenční narativy naděje nebo zoufalství spojené s klimatickými změnami na naší planetě.

„Donna Haraway mluví o tom, že žijeme v neutěšených podmínkách na poměrně dost poničené planetě. Hledá strategie, díky kterým bychom na této planetě mohli žít dál. Namísto toho, abychom podléhali zoufalství, měli bychom podle ní vytvářet takzvaná nezvyklá příbuzenství, spolupráce nebo kombinace, a to nejen mezi lidmi na různým místech Země, ale mezi všemi tvory a živočišnými druhy napříč všemi formami života. Jak říká, je třeba vstupovat do teplých hromad kompostu, ve kterém vznikají nové formy energie a života,“ říká brazilská kurátorka žijící v Londýně Inês Geraldes Cardoso.

Například chilská umělkyně Patricie Dominguez se zaměřuje na archetyp koně jako odvěkého průvodce a pomocníka člověka a na vývoj jeho vztahu k člověku. „Koně se staly symbolem koloniální moci v Kolumbii a ji zajímá, zda je možné tento vztah narovnat a rozvíjet ho, aniž by byl zatížen právě aspekty moci nebo potlačování. Vydala se do malého města v Kolumbii a objevila to, co nazývá druhou kolonizací. V době španělské conquisty přijížděli Španělé na koních, což na tamní domorodé obyvatele, kteří dosud neviděli člověka na horském hřbetě, působilo skoro božsky. Spojení koně a člověka posilovalo tlak vyvíjený na místní lidi. Současná druhá kolonizace je podle Patricie prováděná obchodem s narkotiky, protože na koních teď jezdí drogoví magnáti, kteří v regionu vytvářejí polovojenské družiny,“ vysvětluje kurátorka. (more…)

ArtCafé – Šrámkova Sobotka (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:23

První červencové ArtCafé vysíláme živě ze Šrámkovy Sobotky, festivalu českého jazyka, řeči a literatury. Ředitelka festivalu, Eva Marková, prozradí, co vše se skrývá za letošním festivalovým tématem literatura a divadlo v dialogu. V programu najedete i letos přednášky, koncerty, výstavy, představení, projekce a samozřejmě dílny, o nichž si budou hovořit lektoři Tereza Verecká a Stanislav Suda. Novou programovou linii scénických čtení představí dramaturgyně programu Barbora Kunstová. Naživo také zahraje kapela něco něco ve složení Tomáš Tkáč a Alžběta Trusinová. Pořadem vás provede Jitka Kostelníková.

Natočeno 2019. Premiéra 1. 7. 2019 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).

Lit.: Kostelníková, Jitka: Na scénu! Na Šrámkově Sobotce koketují s divadlem. In web ČRo 3 Vltava, 1. červenec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Od 29. června do 6. července probíhá festival českého jazyka, řeči a literatury, Šrámkova Sobotka. Tématem 63. ročníku festivalu je dialog mezi textem a divadlem.

Téma festivalu vzniká ve společné diskuzi desetičlenného výboru. “Důležité je, aby téma propojovalo jednotlivé programové linie,” upřesňuje ředitelka festivalu Eva Marková a dodává, že silným impulzem byla pro přípravný výbor snaha dostat do letošního ročníku více hravosti. I proto zvolili akcent na divadlo. 

V Sobotce letos vsází na hravost

Programové schéma festivalu  je velice pestré. V Sobotce můžete navštívit přednášky, výstavy, filmové projekce, představení, koncerty, recitace a přihlásit se také do dílen. V mnohém se organizátoři drží vyzkušených formátů, ale nově obohacují programovu strukturu o scénická čtení. 

Příští ročník by měl být věnován folkloru a lidovosti. Vidíme v tom i odkaz ke slavnostem, které stály u vzniku festivalu. Eva Marková

Na festivalu jsou i dílny pro děti – je jich přihlášeno celkem 50. Organizátoři to viděli jako určitou nutnost, protože rodiče dětí se účastní tvůrčích dílen a aby mohli na festivalu být, bylo třeba dětem nabídnout kvalitní program.

Mezi účastníky se již tradičně objevují studenti a také místní. Kouzlo Šrámkovy Sobotky je tedy i v tom, že vytváří prostor pro setkání odborné a neodborné veřejnosti, místních i přespolních. Všechny spojuje chuť se věnovat literatuře a jazyku – to vše v příjemném prostředí Českého ráje. Celkově festival v Sobotce navštíví několik stovek lidí, 200 z nich je ubytovaných, další se objeví na večerních divadelních představeních a jiných akcích festivalu. 

Letošní novinka: scénické čtení

Dramaturgyně programové linie scénických čtení, Barbora Kunstovná, oslovila ke spolupráci 4 pražské alternativní soubory: D21, OldStar, Divadlo X10 a A Studio Rubín. Režisér Tomáš Staněk například uvedl text Jaroslava Rudiše Český ráj na fotbalovém stadionu. Další čtení se odehrají na zámku Humprecht a v Městském parku.

Festival uvede jako scénické čtení i nově přeložený text Gerhildy Steinbuch. “Je to pohádkový úlet do pohádkových sfér, ve kterých si postavy ujedou na podobách kolonialismu,” uvedla režisérka Ewa Zembok o textu a dodává, že Steinbuch pracuje s více žánry a text působí spíše jako pásmo sociologicky filozofických teorií.

Dobře namíchaný koktejl tradičního a experimentálního 

Klasickou programovou linií jsou tvůrčí dílny. Letos organizátoři otevřeli 6 hlavních dílen a to kritické psaní, fyzické básnictví, překlad z němčiny a angličtiny, umění rozhovoru, autorská tvorba a autorské psaní pro divadlo. V ArtCafé představili s humorem své dílny  Tereza Verecká a Stanislav Suda. Oba dva se shodně zaměřují na autorskou tvorbu. Dramatička Tereza Verecká experimentuje se svými frekventanty u stolu a snaží se přijít na to, co znamená dramatický text a co podporuje dramatičnost textu. Stanislav Suda zase ve své dílně ponechává prostor experimentu a bádání. S účastníky ohledává takové situace, ve kterých dojdou nápady a koncepty. 

Poslechněte si celý záznam živého vysílání ze Sobotky – a to včetně hudebního doprovodu. Hudbu tentokrát pro ArtCafé připravil Tomáš Tkáč, který společně s Alžbětou Trusinovou, se kterou tvoří hudební duo s názvem něco něco, v ArtCafé na závěr zahrál naživo. Dále v pořadu zazněly ukázky z dalších projektů obou umělců: Neřvi mi do ucha Alžběty Trusinové a PRIS Tomáše Tkáče.

Šrámkova Sobotka
63. ročník: 29. 6.-6. 7. 2019
Na scénu! Text a divadlo v dialogu

Mozaika – Muzeum knihařství v Rožďalovicích (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:18
Prohlídka muzea knihařství v Rožďalovicích je jako návštěva v rodině knihařů za první republiky. Reportáž připravila Kristýna Dolejšová.

Natočeno 2019. Premiéra 27. 6. 2019 (ČRo 3 Vltava, 6 min.).

Lit.: Dolejšová, Kristýna: Prohlídka muzea knihařství v Rožďalovicích je jako návštěva v rodině knihařů za první republiky. In web ČRo 3 Vltava, 27. červen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Při prohlídce obytného domu a navazující knihařské dílny, ve kterých po většinu svého života ve středočeských Rožďalovicích žil a pracoval známý umělecký knihař Jenda Rajman, si budete spíš než v muzeu připadat jako na návštěvě v rodině knihařů v době první republiky. Právě tak to chtěli Rajmanovi potomci, kteří nemovitosti, ve kterých jejich rodina žila od začátku 20. století, před několika lety zrekonstruovali a otevřeli veřejnosti.

V památkově chráněných prostorách tak návštěvníci uvidí například dochované původní vybavení některých místností, ale také různé nástroje a stroje, se kterými Jenda Rajman pracoval.

V Muzeu klasického knihařství ve středočeských Rožďalovicích mě vítá vnuk uměleckého knihaře Jendy Rajmana Pavel Hančar. „Muzeum jsme vytvořili jako památník na mého dědečka, na jeho umění, přátele a vůbec na jeho život,“ vysvětluje. „Narodil se v roce 1892 tady v Rožďalovicích. Vyučil se u svého tatínka a na tovaryšský pobyt odešel do Prahy k Ludvíku Bradáčovi, o kterém se říká, že byl zakladatel české knižní vazby. V té době se knižní vazbou začali zabývat výtvarníci, a proto se u Bradáče seznámil a spřátelil s Maxem Švabinským, Františkem Koblihou, Vratislavem Hugo Brunnerem a dalšími. Když se mu posléze povedlo etablovat se jako evropský významný knihař, někteří z nich ho v Rožďalovicích navstěvovali. Z těchto návštěv se nám dochovala Kniha hostů,“ vysvětluje Pavel Hančar. (more…)

Buďme realisté, chtějme nemožné! (2019)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 15:14

. Komentář.

Natočeno 2019. Premiéra 28. 6. 2019 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Buďme realisté, chtějme nemožné! In web ČRo Plus, 28. červen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čtvrt milionu lidí protestuje a ti, jichž se protest týká, se tváří, že se nic neděje.

V parlamentu nemá opozice na víc než na to, aby šéfovi vlády od plic řekla, co si o něm myslí.

Společnost je rozdělená na dva tábory, které se ani nepokoušejí se spolu domluvit. Do karet to hraje populistům a cynickým manipulátorům, jejichž vliv roste. Jako by se svět, navzdory digitálnímu věku s jeho údajně tak blahodárnými možnostmi pro lidstvo, řítil do své neblahé minulosti.

Přesto není situace, která se v různých obměnách globálně šíří jako mor, tak bezvýchodná, jak se zdá. Alespoň ne na našem kontinentě. Ten totiž alternativu má. Jeho záchranný člun se jmenuje Evropa.

Ta sjednocená Evropa, o které snili vizionáři od Francouze Victora Huga po japonsko-rakouského zakladatele Panevropského hnutí Coudenhove-Kalergiho. Evropa, o které mluvil Václav Havel před deseti lety v evropském parlamentu jako o „vlasti našich vlastí“. (more…)

Houpačky – Klimatická krize a rodičovství (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:12

Jak se v době klimatického kolapsu žije matkám Marii a Michaele a jak bojují s obavami o své děti.

Hovoří Martina Poliaková, Michaela Trtíková Vojtková a Marie Lukáčová.

Natočeno 2019. Premiéra 26. 6. 2019 (ČRo Rádio Wave, 21 min.).

Lit.: Poliaková, Martina: Bez tlaku na politiky je jedno, že nedám dítěti do pití brčko. Jak rodiče vnímají klimatickou krizi? In web ČRo Rádio Wave, 26. červen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Klimatická krize je celosvětový problém, který bohužel nejvíce dopadá na ty nejmladší. Mnoho rodičů znepokojuje současný stav životního prostředí natolik, že mají obavy o budoucnost svých dětí a o podobu světa, ve kterém budou jednou žít. Některé páry dokonce přemýšlí, jestli děti z tohoto důvodu vůbec mít.

Proto jsme se v Houpačkách s mladými matkami Marií a Michaelou bavily právě o tom, jestli mají strach z negativních dopadů klimatické krize na životy svých dětí, a hlavně o tom, jak s tímto strachem bojují a snaží se změnit věci k lepšímu.

Stačí dětem vysvětlovat, že musí šetřit vodou a proč se mají vyhýbat jednorázovým plastům? Od praktických otázek, jak přežít s malým dítětem červnová tropická vedra nebo snížit uhlíkovou stopu při nakupování, se s Marií a Michaelou dostáváme i k tomu, že samotné uskromnění se v individuální spotřebě nebo třídění odpadu nestačí k tomu, aby se svých obav zbavily. „My třeba nemáme auto, a když nestíhám, jezdím často po Praze taxíkem. A můj ideální scénář je ten, že se přijme nařízení a taxi budou na ekologický pohon, budou napájené nejlépe z alternativních zdrojů. To jsou kroky, které může udělat někdo jiný než jednotlivec, a společnost by je měla přijmout,“ vysvětluje Marie svou vizi toho, kam by se věci měly posouvat. (more…)

Zaostřeno na domácí dovolené (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:01

Češi cestují čím dál víc. A to nejen do zahraničí, ale také po své vlasti. Řada hotelů, penzionů i kempů hlásí na léto vyprodáno. Co stojí za tím, že Češi objevují kouzlo domácí dovolené? A jaké atrakce lákají nejvíc návštěvníků? I na to se zeptám svého hosta.

Natočeno 2019. Premiéra 1. 7. 2019 (ČRo Plus, 14:33 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress