Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

4. 7. 2019

Hovory Plus – Eva Kesslová (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:49

S orchestrem BERG původně hrála, housle studovala na konzervatoři. Na přelomu tisíciletí pověsila nástroj na hřebík, stala se ředitelkou orchestru. Téhož, ve kterém začínala jako houslistka. Jediného, který se v Česku specializuje na interpretaci soudobé hudby, a mívá přitom na koncertech plno. Jak na to? Evy Kesslové se zeptá Vlastimil Ježek.

Natočeno 2019. Premiéra 5. 7. 2019 (ČRo Plus, 22:05 h.).

{Reportáž ze Svobodné Evropy} (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:47

V horkém létě roku 1968 nebyla o překvapení v československém tisku nouze. Reportáž týdeníku Student z mnichovského sídla Rádia Svobodná Evropa byla ale i tak velmi silná káva. O čem si vůbec čeští novináři v Mnichově s emigranty povídali? Existuje o tom vzácný doklad, několikahodinový záznam tohoto rozhovoru. V pořadu Archiv Plus ho už po zprávách připomene David Hertl.

Natočeno 2019. Premiéra 5. 7. 2019 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 4. 8. 2020 (ČRo Plus, 11:10 h.) v cyklu Archiv Plus; 6. 7. 2023 (ČRo Plus, 17:33 h.).

Lit.: Hertl, David: Novinářská senzace roku 1968: pražští novináři ve Svobodné Evropě. In web ČRo Plus, 5. červenec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Léto roku 1968 přineslo v Československu nebývalý závan svobody do sdělovacích prostředků. Otevřeně se psalo zejména o chybách uplynulých dvaceti let. I tak ale zůstávaly jistoty, o kterých se nepochybovalo: vítězný únor byl vítězný a přátelství se Sovětským svazem na věčné časy.

Jedním z dogmat, která neměla být vystavena pochybnostem, bylo konstatování, že mezi největší nepřátele socialistického Československa patří ideologické diverzní centrály v západní Evropě – a na prvním místě mnichovská rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa. Jenže právě tohle se novináři pokusili v létě roku 1968 zpochybnit.

Několik pražských žurnalistů se sebralo a odjelo do Mnichova, aby si popovídali s redaktory Svobodné Evropy o jejich práci. Jako první dorazili do Mnichova dva novináři z armádního časopisu Obrana lidu, Roman Cílek a Jiří Fabšic. Výsledkem jejich práce byl článek, který vyšel 20. července 1968 s titulkem V Oettingenstrasse se mluví o dialogu a podtitulkem První dva českoslovenští publicisté, kteří prošli branou Svobodné Evropy, hlásí.

Radikální Student

Ve středu 24. července 1968 pak vyšel v časopisu Student rozsáhlý článek s titulkem Hovory v Anglické zahradě. Student v roce 1968 radikálností svých článků výrazně „předjížděl“ i legendární týdeník Reportér a neméně legendární Literární listy. Asi právem byl označován za „progresivní“.

Pět jeho redaktorů (Alexej Kusák, Petr Feldstein, Miloš Beneš, Tomáš Pěkný a fotograf Petr Hodan) si ve studiu Svobodné Evropy povídalo s tehdy už bývalým ředitelem Juliem Firtem, ředitelem Jaroslavem Pecháčkem, jeho slovenským zástupcem Samuelem Bellušem a redaktory Jaroslavem Dreslerem, Jiřím Kovtunem a Antonínem Kratochvilem.

V časopisu Student vyšel jen zlomek rozhovoru, který vedli; je štěstím, že podstatná část debaty se dochovala ve zvukovém záznamu, který si Svobodná Evropa pořídila a dnes je uložen v Národním muzeu a archivu Českého rozhlasu.

Negativní reakce

Pražští novináři se předvedli jako profesionálové a ptali se na vše. Nevynechali ani takzvanou „balonovou akci Svobodné Evropy“ (rozšiřování tištěných letáků z Bavorska prostřednictvím balonů, z nichž jeden způsobil v Československu havárii letadla) nebo údajné vysílání tajných šifer pro západní špiony v Československu v první polovině padesátých let v pořadu Vzkazy domovu.

Složitě museli pracovníci Svobodné Evropy vysvětlovat, proč jejich stanice sídlí v Mnichově, který měl v českých dějinách tak neblahé jméno. Citlivého místa se pak pražští novináři dotkli ve chvíli, kdy se svých mnichovských kolegů ptali na možný návrat do Československa.

Rozsáhlý materiál uveřejněný ve Studentu vyvolal bouřlivé – a vesměs negativní – ohlasy. Téměř okamžitě reagovalo Rudé právo článkem Trapné rozhovory v Anglické zahradě. Negativních reakcí bylo tolik, že se redakce Studenta rozhodla nezveřejnit pokračování připraveného materiálu o Svobodné Evropě a vrátit se k tématu později.

Na to už nedošlo: do měsíce nebyl žádný časopis Student, tanky drtily těch pár svobod, které přineslo pražské jaro – a ze Svobodné Evropy se opět stával nepřítel číslo jedna. Ukázky z unikátního záznamu rozhovoru pražských novinářů s pracovníky Rádia Svobodná Evropa si můžete poslechnout v pořadu Archiv Plus.

{Prázdniny a dovolené} (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:39

Archiv Plus nás vezme na retro výlet o několik desítek let zpátky. Připomeneme si co to byly rekreace ROH, nebo jak vypadal konec školního roku na politické škole. Vypravíme se na spartakiádu, nebo třeba o Karlovarský filmový festival. To vše bylo neodmyslitelnou součástí začátků prázdnin v dobách socialismu 60., 70. a 80. let. A o tom všem informovalo také rozhlasové vysílání, které samozřejmě zařadilo i typický letní hudební repertoár. Prázdninový Archiv Plus pro vás připravila Veronika Kindlová.

Natočeno 2019. Premiéra 5. 7. 2019 (ČRo Plus, 17:05 h) v cyklu Archiv Plus.

Káva o čtvrté – Zvěř našich lesů (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:24

Diskusní pořad, dnes na téma zvěř našich lesů. Host ing. Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty.  Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2019. Premiéra 8. 7. 2019 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Blízká setkání – Ladislav Zibura (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:23

Host cestovatel Ladislav Zibura. Moderuje Tereza Kostková. Cyril a Metoděj by jistě měli radost z mladého cestovatele Ladislava Zibury. Proč byla jeho první poutí právě cesta do Santiaga de Compostela? Dostane se někdy do Mekky? A jezdí se ještě stopem? Pořad není vysílán živě.

Natočeno 2019. Premiéra 5. 7. 2019 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Interview Plus – Pavel Rychetský (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:19

Jsme na hraně ústavní krize? Jak zaručit nezávislost státních zástupců? Je ohrožena nezávislost justice? Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský bude hostem v Interview Plus. Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2019. Premiéra 4. 7. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Luptáková, Věra – Rozsypal, Michael: Rychetský: Výkon prezidentské funkce má, zdá se, jistý mentální vliv na osobu, která na stolec zasedne. In web ČRo Plus, 4. červenec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Chová se prezident protiústavně, když nekoná a nechce jmenovat nového ministra kultury? Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v Interview Plus připouští, že v tomto případě strojem na podpisy Zeman opravdu je, ale není to tak jednoduché.

Miloš Zeman se v roce 1998 dostal do podobného sporu s tehdejší hlavou státu Václavem Havlem. Tehdy sám tvrdil, že prezident jmenuje na návrh ministerského předsedy členy vlády. „Z toho jednoznačně vyplývá, že se nemůžeme ptát, kdo se komu líbí a kdo nelíbí,“ řekl tehdy Zeman.

„Nechci příliš spekulovat, ale zdá se, že výkon prezidentské funkce má jistý mentální vliv na osobu, která do toho stolce zasedne,“ komentuje Rychetský slova současné hlavy státu. (more…)

Pro a proti – Zájmy České republiky v unijních institucích (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:19

Dokázala Česká republika prosadit svoje zájmy při obsazování špičkových postů unijních institucí? A vyplatilo se nám nyní spojenectví s Maďarskem a Polskem? Debatovat o tom bude Veronika Sedláčková.

Hovoří člen sněmovního výboru pro evropské záležitosti Jaroslav Bžoch z hnutí ANO a analytik think-thanku Evropské hodnoty Jakub Janda.

Natočeno 2019. Premiéra 4. 7. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h).

Lit.: Sedláčková, Veronika – Erhart, Michael: Vláda stále nevybrala eurokomisaře ani preferované portfolio, ostatní státy mají náskok, tvrdí Janda z Evropských hodnot. In web ČRo Plus, 4. červenec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V Evropské unii pokračuje obsazování prestižních postů a už nyní je jasné, že nové členské země na ty nejvyšší nedosáhnou. Česku, Polsku a Maďarsku se sice podařilo zablokovat kandidaturu Franse Timmermanse do vedení Evropské komise, otázkou ale je, zda na to země střední a východní Evropy nedoplatí.

„Je to velký politický debakl, a to nejen pro Českou republiku, ale obecně pro střední Evropu nebo skandinávské země,“ říká výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda, který vidí problém v tom, že se nám nepodařilo ovlivnit výběr šéfa unijní diplomacie, jímž se má stát španělský ministr zahraničí Josep Borrell. (more…)

Host Radiožurnálu – Michal Caban (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:14

Hostem je Michal Caban. Přímo z filmového festivalu v Karlových Varech moderuje Jan Pokorný.

Natočeno 2019. Premiéra 4. 7. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Proč Babiš nejde do střetu se Zemanem (2019)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 9:44

. Komentář.

Natočeno 2019. Premiéra 3. 7. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Pehe, Jiří: Jiří Pehe: Proč Babiš nejde do střetu se Zemanem. In web ČRo Plus, 3. červenec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nelze si nevšimnout, že premiér Andrej Babiš, který dominuje stranické scéně a se svými oponenty chodí do otevřených, zatím obvykle vítězných střetů, se ve vztahu k prezidentovi Zemanovi chová jako jeho podřízený.

V posledních dnech tak kupříkladu odmítá i jen možnost podání kompetenční žaloby na hlavu státu za to, že svým už déle než měsíc trvajícím odmítáním odvolat ministra kultury Antonína Staňka zjevně porušuje ústavu.

(more…)

Mozaika – Jenny B. Osuldsenová a Studio Snøhetta (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:36

Připravila Alena Rokosová.

Hovoří Jenny B. Osuldsenová.

Natočeno 2019. Premiéra 3. 7. 2019 (ČRo 3 Vltava, 8 min.).

Lit.: Rokosová, Alena: Tým rozhoduje, říká architektka studia Snøhetta, ve kterém pracuje stejný počet žen i mužů. In web ČRo 3 Vltava, 3. červenec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Renomované norské architektonické studio Snøhetta se etablovalo projektem jedné z největších knihoven na světě – Alexandrijské knihovny v Egyptě. Za ni i za slavnou Operu v Oslu získalo mimo jiné cenu World Architecture Award.

Mezi jejich další projekt patří například muzeum umění v Lillehammeru nebo úpravy newyorského Time Square. Studio, které pracuje po celém světě a sdružuje architekty ze tří desítek zemí, a které spoluzakládal český architekt Martin Roubík, je pojmenováno po norské hoře Snøhetta, na kterou se dokonce jednou ročně architekti a designéři vydávají. „Někteří z nich na takové výpravě nikdy předtím nebyli, ani třeba neviděli sníh,“ říká přední architektka studia Jenny B. Osuldsenová, která přijela do Prahy na pozvání školy architektury ARCHIP a Centra městské architektury a plánování CAMP.

(more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress