Ivo Bystřičan. Jak veřejnou diskusi ovlivňuje jazyk, kterým média hovoří o občanských protestech? Komentář.
Natočeno 2019. Premiéra 15. 7. 2019 (ČRo Rádio Wave, 11:20 h.; 5 min).
Lit.: Bystřičan, Ivo: Slovo aktivista dělá z občana nepohodlný živel. Média by měla přestat používat škodlivé nálepky. In web ČRo Radio Wave, 15. červenec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když nedávno ve Chvaleticích v rámci Klimakempu probíhala blokáda elektrárny, dorazila tam i paní Olga z Pardubic, která protest podpořila sousedským gestem. Blokádníkům přivezla pekáč domácích buchet. Zařadila se tak mezi ty, které média označují téměř bezvýhradně jako protestující „ekology a aktivisty“. Na jejím činu jde vidět, jak je toto označování mylné a škodlivé. Vyčleňuje totiž klasické občanské jednání kamsi do sféry radikálna a domněle protispolečenských proudů.
Proti těm je veřejnost vysazená. V internetových diskusích spousta debatujících posílá demonstranty z Chvaletic tu zpátky na stromy, tu zase do škol a do práce, něco v životě dokázat a pak teprve mluvit, doporučuje jim odpojit se od zásuvek a třít liščí ohony, uklidit si svůj squat nebo holobyt a vůbec sedět doma a nemontovat se do seriózních záležitostí. Samotné označení aktivismus sice není ve své podstatě negativní, ale právě tak se v českém veřejném diskursu používá. Z aktivního občanství se dělá aktivismus a z něj zase nepřijatelný nátlak, který je v zájmu zachování řádu nutné odkázat do patřičných mezí.
Na takovou situaci bylo zaděláno dlouho. Snad už od doby, co samotná změna režimu proběhla bez většího nasazení a přičinění obyvatel. Už rok poté se terčem posměchu i urážek stávali ekologičtí aktivisté, kteří protestovali u ekologicky katastrofálních Novomlýnských nádrží a tím si vysloužili dnes už tradiční nálepku ekoteroristé. Aktivní občanství a aktivismus jako by nepatřily ani do nového režimu. Jednou jsme nabyli svobodu vlastnit majetek a podnikat, tak proč si někdo dovoluje ještě něco chtít. (more…)