Tomás González. Četba na pokračování z románu kolumbijského spisovatele, v němž se vypráví tragický, osudový příběh třicátníka J. a jeho ženy Elen, kteří se pokoušejí začít nový život na statku na pobřeží Karibského moře, ale jejich původní záměry se obracejí v opak. Z vlastního překladu připravila Blanka Stárková. Režie Petr Mančal.
Účinkuje Petr Kubes.
Natočeno 2019. Premiéra 1. dílu 6. 5. 2019 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h).
Přestože suché počasí vystřídaly deštivé dny, zemědělci už počítají se slabší úrodou. Třetina území republiky je zasažena extrémním suchem. Jaké typy české a moravské krajiny odolávají suchu lépe než jiné? Bylo by lepší mít více menších hospodářství než méně rozsáhlých zemědělských podniků? Je nevýhodou, když jsou u nás velké plochy osety řepkou? Zeptáme se Zdeňka Žaluda z portálu Intersucho, který shromažďuje informace o suchu a jeho dopadech. Moderuje Michael Rozsypal.
Natočeno 2019. Premiéra 6. 5. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.; 25 min.).
Lit.: Rozsypal, Michael – Erhart, Michael: Miliardové investice, méně řepky a žádné dotace na plochu. Klimatolog radí, jak bojovat se suchem. In web ČRo Plus, 6. květen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Extrémní sucho postihuje až třetinu území Česka. Přestože suché počasí vystřídaly deštivé dny, zemědělci už počítají se slabší úrodou.
„Za posledních pět let na určitých místech Česka chybí 400-500 ml vody. To je jako by třeba na jižní Moravě jeden rok vůbec nepršelo. Deficit je obrovský a je zaděláno na velké problémy,“ upozorňuje Zdeněk Žalud z projektu Intersucho.
Žalud vysvětluje, že klíčovým obdobím je zima – ta poslední sice byla srážkově nadprůměrná, ale zároveň i velmi teplá. V nižších polohách se proto nevytvořila sněhová pokrývka, takže nižší vrstvy zůstaly suché.
„Deště, které teď přišly, výrazně pomohly nasytit povrchovou vrstvu. Ale vegetace, která je velmi žíznivá, tuto vodu nepustila do nižších vrstev, kde ten deficit stále trvá,“ doplňuje.
Předpověď na květen říká, že nebudou vysoké teploty. Je to vynikající zpráva. Platí, že studený máj – v stodole ráj. Zdeněk Žalud
Podle Žaluda nejde ani tak o celkový úhrn srážek – těch sice bylo v posledních pěti letech méně, to je prý ale přirozený výkyv. „Zásadní je, že máme konstantně zvýšenou teplotu. Zvyšuje se výpar a vodu, kterou zemědělec potřebuje v půdě, tak nachází ve formě vodní páry v atmosféře,“ upozorňuje.
Část viny za nedostatek vody prý nesou i lesníci a zemědělci, základní příčinou je ale klimatická změna a hlavním úkolem adaptovat se na ni. Možných opatření existuje celá řada, musí se ovšem provádět systémově.
„Každé opatření má své ‚ale‘. Vodu v půdě zadrží organická hmota – kde ji chcete vzít při současném stavu živočišné výroby? Nebo zadržování vody v krajině. Přehrady mají obrovský význam, ale až nám ta voda odteče z polí do přehrady, tak to už je pro krajinu pozdě,“ přibližuje.
Změnit se podle Žaluda musí i hospodaření s půdou, která je v Česku z více než poloviny ohrožena erozí, a investovat do nových zemědělských technologií. „Existují takové, které umožní kvalitní krajinu i výnosy v suchých podmínkách,“ dodává s tím, že to ale stojí peníze.
Pokud by se do naší krajiny investovalo 20-30 miliard korun ročně, mohla by se za 10-20 let vznamně vylepšit. Zdeněk Žalud
Žalud kritizuje nadměrné pěstování řepky. Ta spotřebuje velké množství vody a živin, zároveň po sobě ale zanechává hodně organických zbytků a je protierozní. Problém je v tom, že roste zhruba na 17 % zemědělské půdy, správně by to mělo být méně než 10 %.
Změnit by se měla dotační politika ministerstev zemědělství a životního prostředí: „Ostře nesouhlasím s dotacemi na plochu. Mám hektar, dostanu peníze. Ne, k tomu hektaru se musím nějak chovat a pak teprve dostanu peníze.“
„Budeme si muset říci, jestli chceme produkční krajinu a levné potraviny, anebo trošku dražší potraviny a krajinu, která plní i jiné funkce – půdoochrannou, vodoochrannou a biodiverzitní,“ uzavírá klimatolog z brněnské Mendelovy univerzity.
Bylo by lepší mít více menších hospodářství než méně rozsáhlých zemědělských podniků? Prospěl by návrat k listnatým lesům? Poslechněte si celé Interview Plus Michaela Rozsypala.
Připravila a moderuje Barbora Tachecí.
Hovoří Tomáš Kraus.
Natočeno 2019. Premiéra 3. 5. 2019 (ČRo Plus, 10:34 h.)
Lit.: Tachecí, Barbora – Chvátalová, Kateřina: Tomáš Kraus: Každý Žid si může dnes v obci vybrat, zda bude ortodoxní, reformní nebo sekulární. Pro všechny je místo. In web ČRo Plus, 3. květen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tomáš Kraus působí už třicet let jako tajemník Federace židovských obcí v ČR, předtím se pohyboval v oblasti reklamy a vytvářel audiovizuální upoutávky. Oba jeho rodiče přežili koncentrační tábor v Osvětimi. „Vždy jsem se pohyboval kolem muziky, filmu a kultury. Ale člověk má několik identit a jsem také samozřejmě Žid a hrdě se k tomu hlásím,“ říká o změně svého povolání.
„Táta to odmítl a věděl velmi dobře proč. Měl zkušenosti už před válkou a o politice jako zkušený redaktor toho věděl hodně a velmi zblízka,“ dodává. (more…)
Jan Pirk, kardiochirurg. „Když je někdo univerzitní profesor a nedomluví se, ať třeba zametá chodníky, ale ať nežije na žádné podpoře,“ říkal na téma přijímání migrantů. O politiku se dřív hodně zajímal a zjistil, že tam nepatří. Muž, který se na sále ani u nejjednodušší operace nikdy nenudí. Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2019. Premiéra 6. 5. 2019 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: Chvátalová, Kateřina – Tachecí, Barbora: Jan Pirk: Být politicky aktivní je nutné. Pokud tu chceme žít, měli bychom přiložit ruku k dílu. In web ČRo Plus, 6. květen 2019 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Kardiochirurg Jan Pirk je spojen s Kardiocentrem IKEM, jehož byl dlouholetým předsedou. Na celkový odchod z lékařské praxe se připravuje. Nečeká, až ho konec kariéry překvapí. Podotýká, že je nutné se poučit u kolegů, kteří takovým předělem už prošli, a všímat si, jak se chovali.
„Našel jsem si už dalšího koníčka, kromě běhání a sportu, což je sbírání autoveteránů. Na svých učitelích, kteří nám předali kliniku, jsem viděl, že až přestanu šéfovat, a pak i operovat, tak nebudu mít co jiného dělat než bloudit bezcílně po klinice,“ míní host Osobnosti Plus.
Jak kardiochirurg říká, on sám se na každou operaci těší a přistupuje k ní s respektem. Pojistil si ale vlastní sebereflexi u profesora Ivana Netuky, který přebral vedení IKEMu po něm.
„Chci, aby mi řekl v případě, že sám nepoznám, že už nemám v chirurgii brilanci. Tak jako jsem to řekl já svým učitelům, kteří byli skvělí chirurgové, ale v určitém věku už to tam nebylo. Upozornil jsem je, protože by si kazili své dobré jméno, a oni to akceptovali. Ivan Netuka zatím mlčí,“ uvádí.
Pirk se nevyhýbá ani politickým tématům a upozorňuje, že i když byl k vidění, jak podporuje politické kandidáty i ideje, zatím se do vlastní kandidatury nevrhá.
„Byl jsem osloven několika subjekty, abych kandidoval do Senátu, ale ještě chci zůstat u operování. Neřeknu kterými, ale prozradím, kdo to nebyl. Nebyla to KSČ, hnutí ANO a Okamura.“ Přesto říká, že být jakkoli politicky činný je nutné.
„Pokud tady chceme žít, v Česku je to moc hezké, tak bychom měli všichni přiložit ruku k dílu. Měli bychom se o to starat. Teď jezdívám každý rok nadační jízdu, kde vybíráme peníze na rehabilitaci onkologicky nemocných dětí. A při tom vidím spoustu malých městeček, vidím, jak se o ně lokální politici starají a jsou to opravdu jejich města. Pamatuji, jak byla před padesáti lety ošklivá. Tak si myslím, že malá politika je pro nás obyčejné lidi mnohem důležitější než ta velká,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím pondělním hostem. Jan Pirk bude mluvit blíže ještě o svém vztahu ke sportu. „Sportováním si možná o rok, o dva prodlužíte život. Ale hlavně si prodloužíte jeho aktivní část, to hezké, co v životě je, než přijde smutné stáří,“ vysvětluje.
Bývalý prezident Václav Klaus se o víkendu v bavorském Freilassingu sešel se zástupci německé pravice, blízké Alternativě pro Německo a rakouským Svobodným. Podporuje exprezident extrémistické strany? A ohrožuje pravicový extrémismus Evropu? Jak moc ohrožují evropskou integraci krajně pravicové a extremistické strany? Připravila Veronika Sedláčková.
Hovoří a historik Matěj Spurný.
Natočeno 2019. Premiéra 6. 5. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h; 25 min.).
Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: Účast Václava Klause na konferenci spojené s AfD mě nepřekvapuje. Chybí konstruktivní a pozitivní zájem o EU, konstatuje místopředseda Svobodných Smetka. In web ČRo Plus, 6. květen 2019 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Bývalý český prezident Václav Klaus byl o víkendu hostem konference prý spojené s antiimigrační a krajně pravicovou Alternativou pro Německo i s prokremelskými kruhy. Akce v bavorském Freilassingu se někdejší český prezident účastnil už podruhé. Ohrožují krajně pravicové a extremistické strany evropskou integraci?
„Rozporoval bych, jestli se vždy jedná o pravicové a extremistické strany. V poslední době se zažilo nálepkování extrémní pravicí pro každého, kdo má kritickou pozici proti evropské integraci,“ uvedl v pořadu Pro a proti místopředseda Strany svobodných občanů Radim Smetka.
Ten připomněl, že Alternativa pro Německo původně byla konstruktivní opozicí. „Jsem přesvědčen, že se ale umazala s některými lidmi a názory, čímž se do určité míry zdiskreditovala. Ale právě to, jak byla na začátku vytěsňována na okraj, přispělo k její radikalizaci.“ (more…)
Natočeno 2019. Premiéra 25. 4. 2019 (ČRo Rádio Wave, 16 min.).
Lit.: Petřík, Jarda: Třídíme, ale nerecyklujeme. „Polovina odpadu končí na skládkách,“ říká Cyril Klepek. In web ČRo Radio Wave, 25. duben 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Spotřeba materiálu na jednoho obyvatele Evropské unie je až 16 tun ročně, ale pouhých 5 procent se vrátí zpět do systému. V souvislosti s budoucím nedostatkem surovin, jako je písek, je takzvaná cirkulární ekonomika možností, jak nezatěžovat krajinu odpady a zároveň nedrancovat přírodu dalším těžením. „Jsme sice dobří ve třídění, ale špatní v recyklaci, téměř polovina českého odpadu končí na skládkách,“ říká Cyril Klepek, zakladatel internetové burzy druhotných surovin.
Na českých skládkách každý rok přibudou více jak 4 miliony tun materiálu, protože se stále ekonomicky vyplatí odpad vyhodit než ho zrecyklovat. „Obce dnes svozovým firmám navíc často platí více za vytříděný odpad než za nevytříděný,“ dodává Klepek, podle kterého není recyklace zbytečná nikdy, ale občas je už ekonomicky nevýhodná. V Česku je zhruba 180 velkých oficiálních skládek, které jsou také často zdrojem požárů. „Nedávno čeští hasiči zveřejnili čísla, podle kterých ročně vyjíždějí k více jak pěti stům hořících skládek. Výsledkem jsou obrovské environmentální dopady nejen na ovzduší, ale také na krajinu a spodní vody, které se hašením skládek kontaminují.“
Podle Klepka v Česku chybí kreativita a inovace v uzavírání materiálových toků, nicméně velké stavební nebo nábytkářské firmy už se cirkulární ekonomice začínají věnovat. Například písek lze dobře nahradit zrecyklovanými stavebními odpady v místech, kde jejich horší kvalita neovlivní konstrukci budov nebo infrastruktury. „Typické jsou zásypy podél silnic, kde by se měl používat recyklát, který dosahuje podobných hodnot jako písek,“ vysvětluje Klepek.
V jakých zemích se těží fosfor? Co všechno jsou takzvané druhotné suroviny a kdy se začne smrákat nad skládkami? Poslechněte si celý rozhovor se zakladatelem projektu Cyrkl, internetové burzy druhotných surovin.
361. díl cyklu Stopy, fakta, tajemství. Pořad připravil Stanislav Motl.
Natočeno 2019. Premiéra 6. 5. 2019 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).
Hostem je nový muž v čele Ředitelství silnic a dálnic Pavol Kováčik. Nový šéf Ředitelství silnic a dálnic má podle ministra dopravy urychlit klíčové stavby. Jak se dá notoricky pomalé tempo výstavby v Česku zrychlit? Jak dlouho to budetrvat? A odstraní modernizace D1 z této přetížené dálnice pravidelné dopravní kolapsy? Moderuje Marie Bastlová.
Natočeno 2019. Premiéra 6. 5. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:05 h.).
Připravila Anežka Charvátová. Režie Ivo Kristián Kubák.
Komentář čte Anežka Charvátová a Ivo Kristián Kubák. Účinkují Dana Marková, Kryštof Krhovják a Michal Lurie.
Natočeno 2019. Premiéra 6. – 9. 5. 2019 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.) Repríza 7. – 13. 5. 2019 (ČRo 3 Vltava, 1.30 hodin).
Obsah: 1. Mario Vargas Llosa: Mapování struktur moci a posedlost psaním. – 2. Julio Cortázar: Fantastická povídka, oko hledící do kaleidoskopu a most ze slov. – 3. Gabriel García Márquez: Osamocený patriarcha v magickém ráji vyprávění. – 4. Carlos Fuentes: Třípatrové Mexiko, revoluce a chórové vyprávění.
Lit.: Charvátová, Anežka: Boom hispanoamerického románu v 60. letech 20. století. In web ČRo 3 Vltava, 6. 5. 2019 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Vargas Llosa, Cortázar, Márquez nebo Fuentes. Portréty a ukázky z díla čtyř výrazných osobností z generace hispanoamerických romanopisců, kteří v 60. letech 20. století vtrhli do literatury s takovou energií, že si vysloužili metaforické označení „boom“.
Veletrh Svět knihy 2019 má jako čestného hosta nejen jednu zemi, ale rovnou celý rozsáhlý region: Latinskou Ameriku. Pozvání do Prahy přijala řada významných současných spisovatelů z Argentiny, Chile, Mexika, Brazílie, Kolumbie či Peru v čele s nositelem Nobelovy ceny za literaturu (2010) Mariem Vargasem Llosou (nar. 1936). Ten je posledním žijícím mohykánem a zároveň benjamínkem generace hispanoamerických romanopisců, kteří v 60. letech 20. století vtrhli do literatury s takovou energií, že si vysloužili metaforické označení „boom“. Všichni autoři, o nichž se nejčastěji mluví jako o protagonistech boomu, byli skvělí fabulátoři s bohatou imaginací, neotřelou slovní zásobou a zajímavými formálními novinkami, týkajícími se převážně časové struktury románu a práce s vypravěčskými hledisky. V seriálu přinášíme portréty a ukázky z díla čtyř výrazných osobností tohoto boomu.
Mario Vargas Llosa (nar. 1936): Mapování struktur moci a posedlost psaním
Průřez životem a dílem nejmladšího a možná i nejambicióznějšího a nejdisciplinovanějšího autora boomu, jehož ambicí bylo vytvořit „totální román“. V pořadu zazní ukázky z románů Tetička Julie a zneuznaný génius (přel. Libuše Prokopová, 1984), Vypravěč (přel. A. Charvátová, 2002), z česky dosud nevydané novely Mláďata a z románu Rozhovor u Katedrály, který chystá Argo na rok 2020.
Julio Cortázar (1914–1984): Fantastická povídka, oko hledící do kaleidoskopu a most ze slov
Argentinec Julio Cortázar hledal ve svém díle mosty, přechody do jiného světa, střed mandaly; jeho vypravěč chtěl být sklíčkem kaleidoskopu i okem, které se do něho dívá, odmítal používat zprofanované „černé čubky slov“ a vymýšlel vlastní jazyk. Ukázky jsou z povídky Zabraný dům (přel. K. Uhlíř), ze sbírky Příběhy o kronopech a fámech (přel. Lada Hazaiová) a z románu Nebe, peklo, ráj (přel. V. Medek).
Gabriel García Márquez (1927–2014): Osamocený patriarcha v magickém ráji vyprávění
Mistrovský vypravěč García Márquez žongluje s časovými rovinami uzavřenými v kruhu a vypráví o základních věcech lidského života, jako je láska, samota, paměť a smrt stylem nazvaným „magický realismus“. Každodenní banality líčí, jako by byly zázračné, a naopak zázraky jako běžnou součást všedního života. Ukázky přibližují autorovo hledání stylu v povídkách ze souboru Oči modrého psa (přel. Lada Hazaiová) a hlavně vrcholná díla Sto roků samoty (přel. Vladimír Medek), Kronika ohlášené smrti (přel. Eduard Hodoušek) a Láska za časů cholery (přel. Blanka Stárková).
Carlos Fuentes (1928–2012): Třípatrové Mexiko, revoluce a chórové vyprávění
Mexičan Carlos Fuentes vytvořil mimo jiné „chórový román“, v němž dal hlas těm, kdo nemají právo mluvit, kdo nikdy nejsou slyšet. Hlavními tématy jeho tvorby, v níž nově zachází s vypravěčskými hledisky, jsou dopady mexické revoluce z počátku 20. století, smrt vnímaná v předkolumbovských kulturách jako součást života, odlišnosti mexické a americké mentality. Přinášíme ukázky z románů Smrt Artemia Cruze (přel. Hana Posseltová) a Starý gringo (přel. Vladimír Medek) a z poslední Fuentesovy novely Vlad (přel. Anežka Charvátová), představující jakousi jeho literární závěť.
Diskusní pořad, dnes na téma Letní sezona dovolených. Host Jan Papež, místopředseda Asociace cestovních kanceláří pro vnější vztahy. Moderuje Tereza Stýblová.
Natočeno 2019. Premiéra 6. 5. 2019 (ČRo 2 Praha, 16:04 h).
Powered by WordPress