„Šíma, sám básník mezi malíři, ilustroval jen vždy jen básníky mezi spisovateli, i když se ne vždycky vyjadřovali veršem,“ napsal autor rozsáhlé a ceněné publikace o malíři Josefu Šímovi František Šmejkal. Tato sentence by mohla být mottem výstavy ve Valdštejnské jízdárně v Praze nazvané Josef Šíma – Cesta k Vysoké hře. Výstava mapuje malířův vývoj až do setkání s francouzskými básníky Rogerem Gilbertem-Lecomtem a René Daumalem, se kterými Šíma založil skupinu Le Grand Jeu – Vysoká hra. A naznačuje, jak toto setkání jeho tvorbu ovlivnilo a poznamenalo do budoucna. Malíř se totiž na spolupráci s básníky Velké hry celý život odvolával a byl přesvědčen, že právě oni chápali jeho obrazy jako nikdo jiný.
Josef Šíma a Vysoká hra v Brně a v Praze
Výstava představuje Šímovu počáteční tvorbu v Brně, malířovy začátky v Paříži a končí kapitolou věnovanou proměně malířova díla po setkání s básníky Velké hry. Pražská výstava je vyvrcholením spolupráce Národní galerie v Praze a Moravské galerie v Brně, konkrétně kurátorů Anny Pravdové a Petra Ingerleho, a nakladatelství Malvern, které vydalo třísvazkovou publikaci o skupině Vysoká hra a Josefu Šímovi. Její poslední svazek vyšel k příležitosti loňské výstavy o Šímově cestě k Vysoké hře v Brně, která byla letos „přenesena“ do Prahy a rozšířena o několik dalších zápůjček z českých i francouzských sbírek.
Skupina Vysoká hra vydávala svůj časopis, jehož úvodní číslo v Praze recenzoval Jiří Voskovec. Další číslo revue Vysoké hry uveřejnilo básně Jaroslava Seiferta a Vítězslava Nezvala. Josef Šíma byl významným iniciátorem spolupráce české a francouzské meziválečné avantgardy.
Podivuhodná malířova imaginace
V jednom ze svých pozdních textů se Josef Šíma pokouší definovat imaginaci: „Imaginace by po pravdě řečeno byla spíš podivuhodná prostorová paměť, přesahující paměť jedince, a malíř by pak ‚znovuvytvořil neviditelné, které spatřil‘. Vycházeje z paměťových zlomků, musí pak danými prostředky – objem, barvy, linie… znovuvytvořit nikdy nespatřenou skutečnost.“
František Šmejkal ve své šímovské publikaci k umělcově úvaze poznamenává: „Šímova definice imaginace nepochybně vychází z jeho tvůrčí praxe, ale v jejím podtextu zřetelně prosvítají jména dvou básníků, kteří měli na její formulaci nesporný vliv: Gerarda de Nervala, jehož snová Aurelie patřila k Šímovým nejoblíbenějším knihám, a Rogera Gilbert-Lecomta, který už v katalogu První výstavy Le Grand Jeu mluvil „o věčném okamžiku nepamětného vidění toho, co bylo kdysi dávno prožito“.
Cesta k retrospektivě
Název výstavy Josef Šíma: Cesta k Vysoké hře není náhodný. Členové skupiny jednu dobu uvažovali, že by se skupina mohla jmenovat Cesta, rozhodli se ale pro název Vysoká hra. Uspořádáním této výstavy v Brně a v Praze uzavřeli její tvůrci jednu významnou etapu svého šímovského angažmá. Ale ještě mají před sebou jeden velký úkol: uspořádat retrospektivní výstavu díla Josefa Šímy.