Do Hovorů dnes přišla sopranistka Markéta Fassati, rozená Mátlová. Vyrůstala s pěti více méně hudebními sestrami a její otec je uznávaný hudební pedagog a sbormistr. Sama říká, že zpívá, co se jí líbí a dokonce to i předvede. Moderoval Vlastimil Ježek.
Natočeno 2019. Premiéra 12. 4. 2019 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Z ústní slovesnosti Indiánů Jižní Ameriky v překladu Oldřicha Kašpara vybrala a uvádí Yveta Pavlíková. Režie Dagmar Joklová.
Účinkují Jaroslava Adamová a Josef Langmiler.
Natočeno 1986. Obnovená premiéra 12. 4. 2019 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.
Petr Pýcha o svých scénářích pro rozhlas i film. Českého lva za scénář k filmu Všechno bude režiséra Olma Omerzu dostal před necelým měsícem Petr Pýcha. Kromě pedagogické činnosti na gymnáziu v Semilech se intenzivně věnuje tvorbě rozhlasových her, hned ta první, Republiku za koně a fotbal, získala několik cen na přehlídkách nezávislého amatérského divadla. Úzce spolupracuje s Českým rozhlasem, několikrát uspěl na festivalu Prix Bohemia Radio a v současné době se v kinech promítá film Úhoři mají nabito, taktéž podle jeho scénáře. S Olmem Omerzu pracuje na dalším filmu s pracovním jménem Admin a v pátek bude také hostem Hany Slívové v ArtCafé.
Natočeno 2019. Premiéra 12. 4. 2019 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.; 36 min.).
Lit.: Slívová, Hana: Mám rád umazaný a odřený jazyk ulice, říká scenárista Petr Pýcha. In web ČRo 3 Vltava, 20. duben 2019 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Měla to být hra pro Český rozhlas, ale nakonec se z ní stal scénář k filmu Všechno bude. Jeho autor, Petr Pýcha, si za text v březnu odnesl prvního Českého lva. V ArtCafé mluvil nejen o spolupráci s režisérem Olmem Omerzu a o psaní rozhlasových her, ale také o dlouholetém kamarádovi Jaroslavu Rudišovi nebo o tom, jak učí na gymnáziu v Semilech.
Petr Pýcha vystudoval češtinu a základy společenských věd. Učí na osmiletém gymnáziu a odmala píše nejrůznější texty včetně divadelních a rozhlasových her. A beze sporu je velkým fanouškem českého jazyka. Takového, jakým mluvili Jan Amos Komenský nebo Vladislav Vančura, ale i jazyka, který je běžně slyšet na ulici. „Rád ho čtu i poslouchám, líbí se mi, když je umazaný, odřený. Když je to jazyk hospody a ulice,“ konstatuje v reakci na otázku, jaký je jeho názor na skutečnost, že Český rozhlas jeho hru, z níž se později stal scénář k filmu Všechno bude, odmítl kvůli vysokému výskytu vulgárních výrazů.
Změny plánu ale Petr Pýcha nelituje. Jinak by se totiž pravděpodobně nesetkal s režisérem Olmem Omerzu a nevznikla by šesti Českými lvy oceněná road movie Všechno bude. V momentě, kdy se odmítnutého textu ujalo Filmové centrum České televize, viděl Pýcha zcela náhodou Omerzův debut Příliš mladá noc.
„Ten film mě nadchnul,“ vypráví. „Je citlivý, civilní, má smysl pro náladu, znejisťuje diváka. Film táhnou dva kluci, je jim deset, jedenáct a jsou skvělí, autentičtí. Říkal jsem si, pro pána krále, kdyby takhle byli vedení Heduš a Mára, postavy z mé rozhlasové hry, to by se mi líbilo. A Olmo ten můj scénář nakonec vzal.“ Autoři si sedli po pracovní i lidské stránce a nové přátelství vykrystalizovalo v další spolupráci: z jejich dílny vzejde i celovečerní snímek pojmenovaný Admin a také krátký film Poslední den patriarchátu.
Ve filmu Všechno bude Pýcha osobitě zpracovává klukovství, svobody, nezralosti a úniku a tato témata se objevují i v jeho dalších rozhlasových hrách. K nim patří mimo jiné Benzina Dehtov, podle níž natočil Vladimír Michálek kritikou i diváky nepříliš dobře přijatý film Úhoři mají nabito, hra Strange Love nebo Léto v Laponsku. Poslední dva jmenované kusy Pýcha napsal se svým celoživotním kamarádem, spisovatelem Jaroslavem Rudišem.
Nápad na hru s ezoterickou tematikou Léto v Laponsku (vyznamenanou Cenou Alfréda Radoka a Cenou Českého rozhlasu Vltava) se zrodil u Pýchů na Silvestra. „Byl u nás i Jarda. Šel na záchod a tam našel časopis s inzeráty na pseudoduchovno, pozvánky na takové ty kurzy mentálního ohýbání lžiček,“ usmívá se Pýcha. Začali jsme si o tom povídat, domýšlet si to, rozvíjet děj a zasazovat do něj postavy,“ vzpomíná.
Dvojice Pýcha–Rudiš dala společně dohromady prozatím čtyři rozhlasové hry. První literární pokusy tandemu ale spadají už do období středoškolských studií v Lomnici nad Popelkou. „Psali jsme poezii. Říkali jsme jí trapná, a to jsme ještě netušili, že trapná poezie Egona Bondyho nebo Ivo Vodseďálka opravdu existuje. Nás ale spíš inspirovala poetika Divadla Sklep, a tak jsme se prostě nebáli být trapní.“ Básničkami si mladí autoři chtěli získat přízeň dívek na brigádě v lomnické čokoládovně. Což se ale bohužel nezdařilo, vzpomíná Pýcha. Podobnou poetiku autorské dvojice utvářely kromě Divadla Sklep například i hudba kapel The Cure či The Smiths, a podle Pýchy jsou tyto společné kořeny základem úspěšného psaní ve dvojici. „S Jardou o sobě říkáme, že jsme nejstarší kamarádi. Formovali jsme si společný pohled na svět, a když jsme spolu začali psát, projevilo se to.“
Lásku k rozhlasovým hrám zkouší Petr Pýcha předat i svým studentům v rámci literárního semináře na semilském gymnáziu. Pouští jim ukázky, společně se věnují základům filmové poetiky a srovnávají ji s tou filmovou. Z reakcí studentů má jejich učitel radost. „Často říkají, že když hry poslouchají se zavřenýma očima, působí na ně stejně jako film,“ říká s tím, že na přetřes v jeho hodinách přichází i jiná témata: politika, literatura, filozofie. Anebo seriál České televize Most!.
Most! se líbil mně i studentům.
„Líbil se mně i studentům. Často se mě ptali, co jednotlivým dílům říkám. Myslím si, že seriál byl mnohem lepší než jakákoliv hodina prevence rasismu a xenofobie. Byl přirozený, nemoralizovalo se v něm,“ uzavírá Petr Pýcha.
Jak vnímá Petr Pýcha kritiku filmu Úhoři mají nabito, který vznikl podle jeho scénáře? Co má rád na formátu rozhlasové hry, do jaké míry může zasahovat do jejího obsazení a jaké autory rád sleduje? Poslechněte si celé ArtCafé. Hudbu k němu vybíral Pavel Zelinka.
Felix Borecký. Text českého autora z rukopisu souboru Makabrózní povídky vybrala a pro rozhlas připravila Klára Fleyberková. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Aleš Procházka.
Natočeno 2019. Premiéra 12. 4. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.).
Lit.: Fleyberková, Klára: Felix Borecký: Makabrózní povídky. In web ČRo 3 Vltava, 12. duben 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prastaré téma smrti v kulisách současné doby. Texty českého autora z dosud nevydaného rukopisu vybrala a připravila Klára Fleyberková, účinkuje Aleš Procházka. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Než vstoupil do literatury Edgar Allan Poe, aby založil dva nejvlivnější žánry moderní povídky, detektivku a thriller, patřila mezi nejpopulárnější typ krátkého prozaického útvaru povídka hrůzy neboli makabróza. Poe byl pak tím, kdo ji povýšil „z úrovně laciného lechtání nervů do sféry vysokého, elegantního a esteticky vzrušivého umění“, píše v doslovu k Poeovým Vraždám v ulici Morgue Josef Škvorecký a blíže popisuje literárně-historické souvislosti.
Ať je Poeův význam pro dějiny literatury jakkoli neoddiskutovatelný, je zřejmé, že makabrózní žánr tu existoval již před ním, ba jeho rozšířenost byla před vznikem moderní literatury dokonce větší. Přitažlivost makabrózností souvisí totiž především s vrozenou touhou lidí zabývat se smrtí, bavit se o ní a poslouchat příběhy, které se tématu smrti dotýkají.
Makabrózní povídky Felixe Boreckého právě z této přirozené zvědavosti vycházejí a vkládají smrt do kulis současné doby. Autor smrt netematizuje jen jako cosi znepokojivého a strašného, jako cosi, co chce „lechtat nervy“, ale poukazuje rovněž na tendenci ji cíleně vytěsňovat, tendenci, jež je v naší současnosti možná silnější než kdy dřív. To pak často vede k tomu, že – podle mechanismu „vyhodíme dveřmi, vrátí se oknem“ – vyhřezne s o to větší naléhavostí v o to nečekanějších souvislostech. Neboť smrt je, ať chceme, nebo ne, konstantou lidského bytí ve světě.
Makabrózní povídky Felixe Boreckého připravuje k vydání nakladatelství Paper Jam.
Diskusní pořad, dnes na téma mimosoudní řešení sporů s pojišťovnami. Host doc. JUDr. Alena Macková, ombudsmanka České asociace pojišťoven. Moderuje Tereza Stýblová.
Natočeno 2019. Premiéra 12. 4. 2019 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
I děti vnímají zpravodajství a je podle nich negativní. Markéta Zezulková působí na Fakultě sociálních věd UK a věnuje se mediální výchově a dětské mediální gramotnosti. Jaké jsou zkušenosti a názory zdejších školáků? Jaká by měla být náplň multikulturní výchovy? A kdo má dětem vysvětlit, že nemají věřit všemu, co vidí a slyší? Ptá se moderátorka Lucie Výborná.
Natočeno 2019. Premiéra 12. 4. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h).
Mirek Kaufman, malíř, autor výstavy Pozorovací pole v pražské Galerii Petr Novotný. Moderuje Renata Klusáková. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.
Natočeno 2019. Premiéra 12. 4. 2019 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.).
Host Sabina Slonková. Moderuje Tereza Kostková. Investigativní novinářka Sabina Slonková. Žena, kterou v životě jen tak něco nevystraší. Jaké to je když ví, že se měla stát obětí vraždy? Bojí se o sebe a svojí rodinu? A proč si vybrala toto povolání?
Natočeno 2019. Premiéra 12. 4. 2019 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Host: Jaroslav Zvěřina, odborník na letectví. Celý život pracoval v letectví a letadla se stala jeho koníčkem. Vyprávět bude o historii českého leteckého průmyslu od jeho výhradně vojenského zaměření až po převažující civilní orientaci. Dozvíte se také, jaké sovětské stroje se montovaly v socialistickém Československu a popíšeme výrazný technický úspěch, kterým byla naše cvičná letadla, nebo unikátní letový simulátor. Moderuje David Šťáhlavský.
Natočeno 2019. Premiéra 10. 4. 2019 (ČRo Plus, 22:05 h.). K poslechu zde.
Hostem je předseda KSČM Vojtěch Filip. Andrej Babiš chystá výměny ve vládě, jistý je už odchod ministra dopravy Dana Ťoka. Co na to říkají komunisté, kteří Babišovu vládu drží u moci? S jakými ministry jsou spokojeni a se kterými ne? Moderuje Marie Bastlová.
Natočeno 2019. Premiéra 10. 4. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:05 h.; 21 min.).
Lit.: Bastlová, Marie – Havel, Prokop: Nešlo o lobbing, ale interpelaci, říká Filip v souvislosti s chráněnou dílnou podnikatele Horáčka. In web ČRo 1 Radiožurnál, 10. duben 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rozhovor s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem o tom, s jakými ministry jsou nebo nejsou komunisté spokojeni a také o tom, proč se obrátil na finanční úřad v souvislosti s chráněnou dílnou podnikatele Horáčka.
Předseda KSČM Vojtěch Filip se obrátil na Finanční úřad Ústeckého kraje ohledně chráněné dílny ústeckého podnikatele Tomáše Horáčka. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu argumentuje, že šlo o objektivní zjištění pravdy.
„Je to interpelace, není to lobování, byla to otázka, jestli to prošlo správním řízením a jestli tam nedošlo k šikanóznímu jednání,“ říká Vojtěch Filip v rozhovoru s moderátorkou Marií Bastlovou. (more…)
Powered by WordPress