Architektura 60. a 70. let. Michaela Vrchotová se svými hosty debatuje o současném umění, o jeho aktuální situaci, trendech a dlouhodobějších tendencích.
Natočeno 2019. Premiéra 16. 4. 2019 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h). Repríza 16. 4. 2019 (ČRo 3 Vltava, 23.00 hodin).
Hnutí Starostové a nezávislí má po víkendových doplňovacích volbách paradoxně nejsilnější klub v Senátu, ale v Poslanecké sněmovně má ten nejméně početný. Navíc průzkumy naznačují, že v příští sněmovně by Starostové nemuseli být vůbec. Nový předseda STANu Vít Rakušan přesto věří, že hnutí by mělo být součástí příští vlády. Jak toho chce dosáhnout? Zeptáme se přímo Víta Rakušana. Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2019. Premiéra 16. 4. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Rudolf Krautschneider, český mořeplavec, spisovatel i dřevodrubec. Ten muž je legenda. Proplul všemi oceány světa, a podařilo se mu například obeplout Antarktidu. Na všechny ty cesty si stavěl své vlastní lodě. Teď staví desátou. Na moři pobyl někdy i čtyři roky. Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2019. Premiéra 16. 4. 2019 (ČRo Plus, 10:34 h.). Repríza 31. 12. 2019 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: Tachecí, Barbora – Chvátalová, Kateřina: Rudolf Krautschneider: Na oceánu mi nešlo o život tak často jako na českých a polských silnicích. In web ČRo Plus, 16. duben 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mořeplavec a spisovatel Rudolf Krautschneider strávil na moři v kuse nejdéle čtyři roky. Má za sebou ale i další desítky dobrodružných výprav. Sám i společně s přáteli postavil devět velkých lodí, teď staví desátou.
„Nemyslím si, že by místa, na která dělám výpravy, byla tak nebezpečná. Jet autem z České Třebové do Prahy je obrovské riziko, zatímco plout přes oceán, to není nic. To může každý,“ říká dobrodruh a dodává: „Na oceánu mi rozhodně nešlo o život tak často jako na českých a polských silnicích.“
Rudolf Krautschneider je publicista, vydavatel a ilustrátor, námořník a dobrodruh narozený ve Vídni. Za svůj život postavil několik lodí, plavil se po všech mořích a na plachetnici obeplul Antarktidu. Napsal desítku knih a natočil několik dokumentárních filmů. Je členem ČANY – České asociace námořního jachtingu. Sám o sobě říká, že je tak trochu Rakušanem, trochu Němcem i Čechem, ale „přesvědčením” je Polákem.
Mořeplavec několikrát naznačil, že své finance věnuje do materiálu na stavbu lodí. Movité věci považuje za zbytečné a jako hlavní v životě vidí zážitky a prožitky.
„Jako většina lidí obdivuji i já přírodu. Jen s tím rozdílem, že já ji obdivuji opravdu. Pracuji v lese, zatímco ostatní milovníci přírody chodí do lesa, jen když rostou houby. Jinak mohu celý rok klidně nechat pilu u stromu a nikdo ji neukradne,“ vysvětluje.
Člověk je smrtelný. Tedy riskuji jen to, že zemřu dříve. Rudolf Krautschneider
Krautschneider, který má početnou rodinu, se na cestách ocitá často v úplném osamocení. „V těžkých místech, v polárních krajích nejsou žádní lidé, kteří by je zničili. Proto si vybírám destinace, které jsou ještě v původním stavu, nejsou tam lidé, nepotřebujete tam peníze a pas.“
K obavám o své zdraví a život na místech, kde není jak přivolat ve chvíli nouze pomoc, říká: „Člověk je smrtelný. Tedy riskuji jen to, že zemřu dříve. Šíleně bych se bál jen toho, kdybych byl nesmrtelný. Umřít o něco dříve je sice mrzuté, ale není to žádná tragédie, protože lidí je stejně moc.“
„Největší riziko a nebezpečí je, když potkáte člověka. Konkrétně třeba guerillové války v Brazílii nebo válka o Falklandy. To byla obrovská rizika. Na oceánu vám nehrozí vůbec nic. Samozřejmě, když proplouváte bouří, která má sílu hurikánu, musíte si věřit. Ale já se plavím jen na lodích, které si sám stavím, takže jim věřím. Když bouře trvá už týden a vy se plavíte napůl pod vodou, tak vás napadne, že to může být naposled. Kdo má ale příležitost zemřít v tak krásném životním prostředí…?“ uzavírá pětasedmdesátiletý cestovatel.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem. Rudolf Krautschneider se vrátí do dob, kdy opouštěl základní školu, a vysvětlí, jaký vztah má ke školství, jaký ke vzdělání i proč se rozhodl místo dalšího studia stát cestovatelem a dobrodruhem.
Je úplný zákaz mobilních telefonů ve školách nutný pro to, aby se žáci soustředili na vyučování? Nebo je to neopodstatněný zásah do soukromí školáků? A měl by to řešit speciální zákon? Debatovat o tom budou školní pedagožka Kateřina Martincová a dětský psycholog Robert Čapek. Moderuje Karolína Koubová.
Natočeno 2019. Premiéra 16. 4. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Lit.: Koubová, Karolína – Erhart, Michael: Zakazováním telefonů se školy chovají jako bachaři. Mobil je prostředkem sebeobrany, míní psycholog. In web ČRo Plus, 16. duben 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je úplný zákaz mobilních telefonů ve školách nutný pro to, aby se žáci soustředili na vyučování? Nebo je to neopodstatněný zásah do jejich soukromí, jak tvrdí Česká školní inspekce?
„Nám se ten zákaz osvědčil. Nechci říct, že by to na všech školách mělo být stejně, ale my jsme s tím spokojeni, žáci si nestěžují a rodiče souhlasí,“ říká speciální pedagožka Kateřina Martincová z pardubické ZŠ Bratranců Veverkových.
Díky zákazu spolu prý školáci o přestávkách více komunikují, v hodinách je klid a žákům i učitelům to přineslo pocit bezpečí a soukromí. „Nemusíme řešit jemné nuance, jestli když žák natáčí spolužáka, tak jestli ten s tím souhlasí, anebo ne,“ upozorňuje.
„Není to tak, že bychom dětem nevěřili. Ale lidé jsou různí. Některé děti by se řídily tím, co se ve škole naučily, ale jiné ne. A ty by podle mého názoru narušovaly osobní prostor spolužáků o přestávce. Nehledě na to, že potom je možné natáčet i učitele, a to jistě chápete nemusí být každému příjemné. Třeba když dojde k nějakému zesměšňování,“ doplňuje.
Zákaz je i prostředkem k tomu, jak žáky naučit zodpovědnosti. Prostě mobily nepoužíváme, pokud to není přímo ve výuce. Hranice je daná a srozumitelná. Kateřina Martincová
„Některé děti by do telefonu koukaly celou přestávku. Mnoho žáků se s telefonem v ruce připravuje do školy, jí nebo usíná s nějakým pořadem na YouTube. Času na to, aby si mohli něco prohlížet na internetu, mají mnoho a škola by mohla být prostředím, kde si mohou prožít zase jiné zážitky,“ uvádí Martincová.
„Žádný důvod pro zákaz jsem neslyšel,“ reaguje dětský psycholog Robert Čapek. „Ten zákaz je tak hloupý, že člověk ani neví, ze které strany se do něho opřít. Školy dávají najevo, že se žákem jednají partnersky – a pak na jakýkoli malý problém reagují represí,“ podotýká.
Namísto toho, aby školy žáky učily dodržovat pravidla a zodpovědnost, tak se chovají jako bachaři ve vězení, kde mobilní telefony plošně zakáží a dál se s tím nemažou. Robert Čapek
Podle Čapka je žákům naopak třeba vysvětlovat, proč nesmí natáčet ostatní a umisťovat na web bez jejich souhlasu. „V tom velkém klimatu jsou pravidla, která žáci stejně dodržují. Oni vědí, že si nemají nadávat a ubližovat. A do toho se přiřadí pravidla pro bezpečné používání mobilního telefonu,“ zdůrazňuje s tím, že když někdo pravidla nedodržuje, je třeba mu domluvit.
„Pokud chcete změnit nějaké problémové chování žáka, ať je to práce s mobilem, nadávky nebo cokoli, tak on sám se musí chtít změnit. Represe ještě nikdy nic nevyřešila a nikoho nic nenaučila,“ dodává Čapek.
Poukazuje i na to, že pro žáky může být mobil také prostředkem k sebeobraně: „Podle mých zkušeností se učitelé někdy bojí toho, že by se ukázalo, jak učí. Zesměšňování žáků, sarkasmus, špatná výuka, řvaní při hodině… Mobil v rukou žáka, který je samozřejmě poučený o pravidlech jeho užívání na síti, by tyto učitele možná zklidnil,“ uzavírá.
Martin Janeček z nakladatelství Karolinum. Moderuje Petr Šrámek. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.
Natočeno 2019. Premiéra 16. 4. 2019 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h).
Lit.: Šrámek, Petr: Martin Janeček z nakladatelství Karolinum. Moderuje Petr Šrámek. In web ČRo 3 Vltava, 16. duben 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Karolinum bylo původně nakladatelstvím akademickým a univerzitním. Dnes se ale profiluje rovněž jako nakladatelský dům, který se zaměřuje na překlady českých knih ať už beletristických, nebo uměnovědných a filozofických. Jedním z těch, kteří dávají Karolinu tvář, je Martin Janeček – zástupce ředitele a redaktor odpovědný za jinojazyčné řady.
Jaký úspěch mají edice Modern Czech Classics nebo Edice Václava Havla? A jakou koncepci a vizi má nakladatelství, které pracuje „pod jednou střechou“? I na to se bude ptal Petr Šrámek.
Těžko pochopitelné násilí gaunerů a primitivních papalášů. Arpád Soltézs je autorem knihy Svině, ale současně je šéfem investigativního centra Jána Kuciaka. Vážně jeho román neobsahuje ani jednu pravdivou větu? Jak přesně rozumět poměrům na Slovensku po vraždě mladého novináře a jeho partnerky? Zeptá se moderátorka Lucie Výborná.
Natočeno 2019. Premiéra 16. 4. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h).
Lit.: Výborná, Lucie – Švarcová, Alžběta: Ján Kuciak byl skutečně dobrý novinář. Právě to ho zřejmě zabilo, říká Arpád Soltész. In web ČRo 1 Radiožurnál, 16. duben 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vyšetřovatelé vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové už zřejmě znají vraha. A pravděpodobně i objednavatele. „Policie to má velmi dobře zdokumentované, má hodně přímých důkazů – hlavně elektronické stopy,“ vysvětluje v rozhovoru s Lucií Výbornou Arpád Soltézs, novinář a také šéf investigativního centra Jána Kuciaka.
Stopy, které vyšetřovatelé našli, momentálně vedou až k Mariánu Kočnerovi, kontroverznímu slovenskému podnikateli. „Dokud mu to nedokáže soud, jako o objednavateli vraždy o něm mluvit nemůžeme,“ zdůrazňuje Arpád Soltész. „Je ale obviněný. A to je malý zázrak.“ (more…)
. Komentář.
Natočeno 2019. Premiéra 15. 4. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Dlužit v Česku třeba od dvou let? Díky, že můžem! In web ČRo Plus, 15. duben 2019 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Několik měsíců po narození mé starší dcery na mě zazvonila pošťačka a předala mi překvapivý dopis.
Adresován byl několikaměsíčnímu dítěti a stálo v něm, že kojenci nabíhá dluh za nezaplacené popelnice. Po krátkém telefonátu s úředníkem z města mi bylo oznámeno, že mám trvalé bydliště stále v Brně, a že mám povinnost platit za dceru poplatky za odpad, ale že dluh se připisuje na ni.
Poplatková povinnost byla jednoduše přímo na dítěti – bez ohledu na to, jestli mu byly třeba tři měsíce, jako mojí René. Vůbec nic jsem nechápala, ale jakmile se muž rozhovořil o exekucích, které na dceru můžou úderem její plnoletosti dopadnout, poslala jsem peníze raději obratem.
V roce 2015 byl zákon změněn a v roce 2017 dokonce Ústavní soud konstatoval, že byla tato praxe neústavní. Přesto exekuce z ní stále trvají. (more…)
. Komentář.
Natočeno 2019. Premiéra 15. 4. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Šabata, Petr: Petr Šabata: Extremistu Mariana Kotlebu vyhazují dveřmi, vrátí se oknem. In web ČRo Plus, 15. duben 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ať už slovenský Nejvyšší soud na konci měsíce rozpustí stranu neofašisty Mariana Kotleby, nebo ji nechá dál provokovat, bude to důležitá zpráva před volbami do Evropského parlamentu.
V nich se čeká velký nástup stran podobných té Kotlebově. Jak by se měl demokratický režim bránit atakům ze strany agresivních extremistů, neofašistů a jiných otevřených nepřátel, kteří přitom využívají svobod zaručených v demokracii všem?
Má smysl zakazovat politické strany porušující zákon, nebo na ně nasazovat zpravodajské služby, jako se o to pokusili v Berlíně v případě Alternativy pro Německo? To jsou dvě klíčové otázky, které dnes znějí napříč Evropou.
Začněme na Slovensku: Kotlebova Lidová strana Naše Slovensko není ledajaká extremistická strana. Má 14 poslanců v parlamentu, podle preferencí je teď druhou nejsilnější stranou v zemi, její předseda dostal v prezidentských volbách 220 tisíc hlasů a jednou nohou je přítomna v bratislavských politických salónech. (more…)
Host zpěvák Richard Krajčo. Moderuje Tereza Kostková. Richard Krajčo si splnil svůj sen. Kapela, filmy, rodina. Co změnilo zásadně jeho život? Co chystá na poli filmovém a kam se vydá se skupinou Kryštof? Jak se natáčelo s Karlem Gottem? A jak se pozná, že tvoří srdcem?
Natočeno 2019. Premiéra 16. 4. 2019 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Připravil Ĺubomír Smatana.
Natočeno 2019. Premiéra 15. – 19. 4. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:45 h.).
Obsah: 1. Nevidomý kouč: Jak se seznámit s děvčaty? (3:45) – 2.
Lit.: Smatana, Ĺubomír: SERIÁL. Nový Seriál Radiožurnálu: Nevidomý kouč všeuměl. In web ČRo 1 Radiožurnál, 15. duben 2019 (anotace + nahrávky k poslechu). – Cit.: O Marku Moflárovi jeho kamarádi říkají, že svůj hendikep prostě neřeší. Nevidí důvod, proč by ho měl před něčím zastavit.
Ĺubomír Smatana vás seznámí s mladým mužem, který sice nevidí, ale dělá tolik věcí a takovým stylem, že ho řada známých a přátel podezírá, že vidí jako rys. Marek Moflár je fyzioterapeut, podnikatel, triatlonový závodník a také pracuje jako trenér a mentální kouč. Především ale dává rady do života jiným nevidomých a slabozrakým a v podstatě je učí, aby prozřeli. Poslouchejte každý všední den Radiožurnál po 8.45.
Powered by WordPress