Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Lékařka, lektorka zdravého životního stylu a, jak sama sebe charakterizuje, „vyšumělá baletka“ Marie Skalská je známou propagátorkou zdravého životního stylu, jehož základem je pohyb. „Neexistuje buňka lidského těla, které by pohyb neudělal dobře,“ shrnuje svoji životní i profesní filozofii.

Stačí jen kliknout

Výmluvám lidí, že nemají čas cvičit, se směje. „Člověk dříve musel v zájmu udržení života vykonávat mnohem více pohybové aktivity. Dnes pokud jste jen trochu elektronicky zdatní, vám stačí vlastně dojít jenom na záchod. Na všechno ostatní stačí dvakrát kliknout,“ uvažuje. „Kdo nemá čas cvičit, bude si muset najít čas stonat.“

Sport by neměl být stres

Zdravý pohyb je nejen prevencí chorob těla, ale i duše. Skalská přitom zdůrazňuje „přirozený pohyb“, tedy žádné stresující sportování až do „vyplivnutí duše“. „Deset hodin sedět v kanceláři a pak se za hodinu zničit v posilovně může být méně prospěšné, než si dopřát dvacetiminutovou procházku.“

Jak zatočit s takzvaným emočním jedením? A co stojí za úspěchem nezdolné fyzické i psychické kondice Jaromíra Jágra? Poslechněte celý rozhovor ze záznamu.

Veřejnosprávní kontrole v Národní galerii Praha (NG) podle ministra kultury Staňka předcházely čtyři úkony. „Všechny přinesly indicie na porušování předpisů,“ popisuje. Tak ministerstvo vyslalo do galerie kontrolu, která ještě neskončila, přestože ředitele už ministr odvolal.

„Na základě podnětů jednoho ze zaměstnanců, který tam pracoval, jsme přišli na smlouvu, ve které si ředitel Fajt sjednal odměnu ve výš 1,2 milionu korun,“ dodává. Staněk tvrdí, že podezřelou smlouvu, kterou podepsal vlastně sám se sebou, nechal prověřit odborným právním poradcem Brunem.

„Ten mi dal rozklad s tím, že musím jednat neprodleně a podat trestní oznámení… a vzhledem k tomu, že ředitel Fajtl do protokolu uvedl, že hodlá stejnou autorskou smlouvu podepsat i pro letošní rok, bylo mi doporučeno jednat neprodleně, i co se týče jeho odvolání. To aby nedošlo k dalšímu protiprávnímu jednání,“ říká ministr. Právě proto se prý rozhodl jednat ihned.

Prezident vs. Fajt

Vzápětí se vyrojily spekulace, podle kterých se Staněk „chtěl zalíbit“ prezidentu Miloši Zemanovi, který má s Fajtem dlouhodobé neshody. Odvolaného ředitele odmítá jmenovat profesorem a tak se s ním soudí. „S prezidentem jsem o personálních otázkách v rezortu kultury vůbec nemluvil,“ brání se spekulacím.

V souvislosti s aktuální rekonstrukcí vlády se dokonce začalo hovořit i o variantě, podle které se Staněk chtěl prezidentovi zavděčit, aby nebyl mezi ministry, kteří teď kabinet opouštějí.

„To zcela odmítám. Mé setrvání ve vládě je v kompetenci premiéra, potažmo prezidenta. Prezident je v personálních otázkách stejně suverénní, jako jsem v resortu kultury suverénní já. Bude-li prezident přesvědčen, že mám být odvolán, tak budu. Bez ohledu na to, co dělám, nebo nedělám.“ Zřejmě ale myslel osobu premiéra, ne prezidenta.

Základem pro odvolání ředitele Národní galerie Praha je tak podle Staňka smlouva, která byla uzavřena nestandardně a „bez konzultace se mnou, jako s přímým nadřízeným. Podobné smlouvy s jinými příspěvkovými organizacemi jsou běžné, ale jsou vždy předjednány… Já o této smlouvě nevěděl, a pokud odvolaný ředitel NG tvrdí, že ji s někým na ministerstvu konzultoval, musí taky říct s kým… Já to zjišťoval a nic podobného podle kolegů neproběhlo.“

Zajímavé je i financování smlouvy na 1,2 milionu korun a datum podpisu (konec loňského roku).

Fajt není manažer

„Fajt tvrdí, že to bylo na základě usnesení vlády, kdy jsme se rozhodli řadou kulturně společenských akcí příspěvkových organizací nejen v gesci kultury podpořit osmičková výročí. Vláda ale uvolnila prostředky na dva projekty v mé sekci a zbývajících šest bylo ošetřeno smlouvou, ale až na konci roku 2018. Tehdy zůstaly peníze, které by se jinak vracely do státního rozpočtu… a tak se profinancovaly projekty, které s oslavami mohly souviset,“ oponuje Staněk.

Ministr si prý za Fajtovým odvolání jednoznačně stojí, základem je dle jeho názoru protiprávní jednání odvolaného ředitele a nijak to nesouvisí s podle Staňka špatným financováním Národní galerie nebo s nevraživostí vůči prezidentovi republiky.

Vedením NG teď pověřil krizového manažera Ivana Morávka, který dříve působil jako ekonomický náměstek Národní knihovny, taky ale jako generální ředitel firmy Penam Slovakia z holdingu Agrofert nebo jako ředitel odboru transformace Ředitelství silnic a dálnic.

Krizový manažer

„Největší problém galerie je ekonomika. Morávek dosud dva roky působil v Národní knihovně jako ekonomický ředitel a měl velmi dobré výsledky… Má za sebou řadu manažerských pozic.“ Třeba z firmy Penam, která je součástí holdingu Agrofert? „To bylo před 12 lety a Morávek tehdy netušil, že by to mohlo být téma dne,“ odpověděl Staněk.

Odvolaný ředitel ale v nejrůznějších rozhovorech tvrdí, že vždy hospodařil s vyrovnanými rozpočty. „To opravdu teď tvrdí, pak ale nevím, proč se mi na stole pravidelně a v průběhu celého roku objevují požadavky na navýšení jejich 300milionového rozpočtu… Jen loni jsme galerii dofinancovávali částkou 15 milionů,“ dodává ministr kultury Antonín Staněk.

Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Michael Rozsypal.

„Kdybych věděl, jak mínění politiků změnit, tak bych nestávkoval,“ přiznává 17letý student Petr Doubravský.

Nemá prý ani jinou možnost a cítí to takto: „Když oni odmítají dělat to, co by měli a co se od nich očekává, tak já nebudu dělat, co se očekává ode mne. Pokud nebudou změny klimatu a další společenské problémy řešit, já nebudu občas v pátek chodit do školy.“

Uhlí je pořád jedničkou

Mezi hlavní problémy Česka patří podle organizátorů studentského protestu prolomení limitů těžby, emisní výjimky pro uhelné elektrárny nebo neudržitelné nakládání se zemědělskou půdou. Stát prý víc investuje do fosilního průmyslu místo toho, aby preferoval „čisté“ energie.

„Česko podceňuje obnovitelné zdroje energie a naopak stále podporuje uhlí. Ministr životního prostředí Richard Brabec sice říká, že je potřeba emise skleníkových plynů snižovat, ale kroky vlády jsou nedostatečné.“ Vláda třeba prolomila limity na Bílině už v roce 2015, ČEZ ale pro letošní rok oznámil zvýšení produkce uhlí o 8 %. „To všechno jsou věci, které ukazují na to, že ČR nejenže nedělá dost, ale vlastně nedělá nic,“ myslí si Doubravský.

Politici prý iniciativu Fridays for Future zaznamenali. „Průběžně se scházíme a diskutujeme nad tím, co nás trápí. Ale zpráva, kterou jim dáváme, je jasná. Jak ji uchopí, je na nich. Asi by neměli poslouchat 17leté děti, ale o snižování emisí se bavit s odborníky, vědci a dalšími kompetentními lidmi.“

Doubravský odkazuje na Němce, kde podrobná odborná diskuse o konci uhlí probíhala dlouho a se všemi. Od odborníků v oboru až po průmyslníky, neziskové organizace nebo i odbory. Nic podobného se ale u nás neděje.

Nechci změnu klimatu zažít na vlastní kůži

Akce Fridays for Future, které se 15. března účastnily stovky tisíc středoškoláků z víc než 90 zemí světa, vznikla na základě protestu tehdy 15leté švédské studentky Grety Thunberg. Na protest proti nečinnosti švédských politiků protestovala před parlamentem. Nejdřív sama, později se k ní přidali lidé celého světa.

Taky mezinárodní panel při OSN vydal zprávu, podle které má svět posledních 12 let na radikální snížení vypouštěných emisí uhlíku. Pak hrozí ekologický kolaps planety Země. „Raději budu za klima stávkovat, než bych to musel sám zažít.“

Co se může stát? „Pokračující výkyvy počasí, u nás sucho, jinde tornáda. Taky bude dál pokračovat migrace lidí, protože je čím dál větší část planety neobyvatelná. Obávám se, že jednoho dne už nebudeme mít kam migrovat, protože Země bude neobyvatelná celá,“ odpovídá student Petr Doubravský.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory. Ptala se Jana Klusáková.

„V době ekonomického růstu není zodpovědné navrhovat deficitní rozpočty a zadlužovat budoucí generace. Rozpuštění fondu je typický marketingový tah, aby čísla k březnu vypadala lépe,“ kritizuje poslanec Vojtěch Munzar (ODS).

Státní rozpočet není jen účetní záležitost, aby byl vyrovnaný. Pro nás je podstatné, aby vláda dělala opravdovou fiskální politiku, která do budoucna pomůže hospodářství. A ta absentuje. Vojtěch Munzar

Vláda si prý loni zákonem uvolnila ruce k tomu, aby peníze z privatizačního účtu mohla využít na cokoli. Munzar připouští, že minulé vlády prostředky z fondu vyrovnávaly schodky důchodového systému, ale dělo se tak na konci roku, aby bylo na důchody.

„Vláda řeší pouze přítomnost. Naplánovala si velké výdaje a teď se snaží z rezervního fondu vyškrábnout prostředky,“ upozorňuje Munzar s tím, že kabinet se soustředí na zvyšování příjmů, ale neřeší rostoucí výdaje na provoz nebo mzdy stále přibývajících státních zaměstnanců.

Letošní rozpočet se 40miliardovým schodkem navíc počítá s růstem HDP ve výši 3,1 %, aktuální predikce je ale 2,4 %.

„Vlády Andreje Babiše a předtím Bohuslava Sobotky měly mimořádné štěstí, že vládly v době ekonomického růstu. Ale vůbec se nepřipravily na doby, kdy ten růst bude nižší, nebo nebude vůbec,“ zdůrazňuje Munzar.

Rozpočet je jeden

„Vláda spravuje rozpočet odpovědně, svědčí o tom výsledky za léta 2016, 2017 a 2018. Předpokládám, že se dodrží i plánovaný schodek na rok 2019,“ reaguje poslanec Milan Feranec (ANO). Pomalejší růst prý vláda zohlední v rozpočtu na příští rok.

Každá vláda v rozpočtu realizuje své priority. Prioritami této vlády je navyšování důchodů a výdajů na školství, vědu, výzkum a investice. Podle mě je to naprosto v pořádku. Milan Feranec

V případě rozpuštění privatizačního fondu jde podle Ferance jen o naplnění loni schváleného zákona. „Březnový stav rozpočtu je jen průběžné číslo. V červnu, kdy právnické osoby platí daně, může dojít ke snížení schodku. Předpokládám, že deficit nebude vyšší než plánovaných 40 miliard korun,“ dodává.

Nebylo by ale lepší ponechat si rezervy pro mimořádné příležitosti?

„Státní rozpočet je jen jeden. V minulosti byly na privatizačním účtu stovky miliard korun, které se různě rozpouštěly, a to nejen na důchodové pojištění,“ upozorňuje Feranec. Důchodový účet je prý pouze virtuální a případné schodky se standardně vyrovnávají ze státního rozpočtu.

„Je to jako kdybyste doma měla odložené peníze, ale došly vám jiné a vy jste si šla půjčit do banky za úrok, protože přeci nebudete sahat do té vedlejší hromádky. To je celé,“ obhajuje krok vlády místopředseda sněmovního rozpočtového výboru.

S tím ale Munzar nesouhlasí: „Pokud si v domácnosti naplánujete vyšší výdaje než příjmy a myslíte si, že to nevadí, protože máte rezervu, a pak vám nezbude nic, tak to je takový bohémský přístup k rozpočtu.“