Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

14. 2. 2019

„… rád tam půjdu, mají-li pro svůj jazyk písmena“ (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:21

14. února 869 zemřel v Římě Konstantin (sv. Cyril), byzantský teolog, filozof, filolog a diplomat. O jeho životě i jeho kulturním a duchovním dědictví hovoří byzantolog Vladimír Vavřínek a paleoslovenisté Václav Čermák a František Čajka ze Slovanského ústavu AV ČR. S citacemi z nejstarších literárních památek připravila Eva Ocisková.

Ukázky čte Josef Somr.

Natočeno 2019. Premiéra 16. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 10:00 h) v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava k 1150. výročí úmrtí Konstantina. Repríza 5. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 8:00 h.) k 1155. výročí úmrtí Konstantina; 5. 7. 2025 (ČRo 3 Vltava, 9:30 – 10:30 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Noční Mikrofórum – Karel Vágner (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:14

Host hudebník Karel Vágner. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Jan Cimický.

Natočeno 2019. Premiéra 15. 2. 2019 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).

Hovory Plus – Jakub Sluka (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:13

Hostem Hovorů dnes je Jakub Sluka. Na jedné straně filmař, na straně druhé znalec a neúnavný propagátor českého výtvarného umění. Na to, jaká je cesta režiséra videoklipů, reklamních spotů a dokumentárních snímků k obrazům významných malířů, se bude ptát Vlastimil Ježek.

Natočeno 2019. Premiéra 15. 2. 2019 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Noční stráž (1991)

Filed under: Povídky — Premek @ 17:11

Marko Uvodic. Povídka chorvatského autora. Z vlastního překladu připravil Dušan Karpatský. Režie Jan Tůma.

Účinkují Rudolf Kvíz a Jaroslav Satoranský.

Natočeno 1991. Obnovená premiéra 15. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Zaostřeno na třídění kuchyňského oleje (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:08

Kuchyňský olej zanáší kanalizace a ničí životní prostředí. Dá se přitom třídit a posléze druhotně využít. Tzv. tuktejnerů je ale zatím nedostatek a o tom, jak s použitým kuchyňským olejem správně nakládat, lidé často vůbec nevědí. Situaci by měla změnit nová vyhláška, která začne platit od ledna 2020. Autor pořadu Tereza Šťastná.

Natočeno 2019. Premiéra 15. 2. 2019 (ČRo Plus, 14:33 h.).

Portréty – Fidel Castro (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:04

Před šedesáti lety, počátkem roku 1959, se na Kubě chopili moci povstalci vedení Fidelem Castrem. Ten se nedlouho poté stal předsedou kubánské revoluční vlády. O Castrově cestě na vrchol moci a také o tom, jak to doopravdy bylo s jeho sympatiemi ke komunismu, bude už za chvíli v pořadu Portréty mluvit iberoamerikanista Josef Opatrný. Připravil David Hertl.

Natočeno 2019. Premiéra 14. 2. 2019 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 20. 7. 2020 (ČRo Plus, 11:10 h.); 11. 1. 2021 (ČRo Plus, 11:10 h.); 13. 8. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.: Hertl, David: Předeženeme Spojené státy i Sovětský svaz, sliboval Fidel Castro. In web ČRo Plus, 14. únor 2019  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  „Jste neklidní, protože si myslíte, že jsme komunisté. Říkám jasně, my komunisté nejsme!“ To řekl v dubnu 1959 během návštěvy USA Fidel Castro. Pro něj i pro Kubu byl rok 1959 rokem mnoha změn.

V lednu 1959 vpochodovaly jednotky vousatých partyzánů do kubánských měst a likvidovaly pozůstatky diktatury Fulgencia Batisty. Ten za sebou zanechal zemi protikladů: bohaté lidi z měst a chudý venkov. „Kuba měla v té době vyšší HDP na hlavu než Španělsko. Z hlediska konzumu to byla jakási Západní Evropa ve Střední Americe,“ říká iberoamerikanista Josef Opatrný.

Rubem prosperity byly velké sociální nerovnosti, vysoká nezaměstnanost na venkově a závislost na USA. Příkré sociální rozdíly a enormní závislost na USA chtěl vystudovaný právník Fidel Castro řešit revolucí. Po mnoha peripetiích dostal v lednu 1959 příležitost.

Skromný a prostý Fidel

Třiatřicetiletý Castro Kubáncům učaroval. V polovině února 1959 byl jmenován premiérem (Kuba v té době měla i prezidenta, nikoli nevýznamného právníka Manuela Urrutiu). Castro vše pojal jako příležitost k divadelnímu představení, jeho nástupní projev byl plný skromnosti:

„Nezáleží mi na funkci a poctách. Zůstávám nadále týmž občanem, jakým jsem byl dříve. V ničem se neodlišuji od kteréhokoli jiného občana. Jsem stejný, jak kterýkoli jiný, skromný a prostý Kubánec.“

Už po pár měsících ale Castro nepřímo donutil prezidenta Urrutiu k útěku do exilu a přestože do jeho křesla dosedla nová hlava státu, Fidel upevnil postavení neomezeného vládce nad Kubou.

Dohnat a předehnat…

Tématem pro historiky je otázka, nakolik Castro inklinoval ke komunismu. V dubnu 1959 při návštěvě USA pronesl citovaná slova, že se komunistou být necítí. Po celý rok 1959 přistupoval ke vztahům se státy sovětského bloku zdrženlivě a veřejně komunismus odsuzoval. Jak ale napsal Castrův životopisec Robert Quirk, „už před koncem roku 1959 začínal Castro přicházet na chuť myšlence, že mapa cesty do kubánského ráje je ukryta mezi deskami Marxova Kapitálu.“

Podle znalců latinskoamerického prostředí byl Castro do náruče ideologie Sovětů tak trochu dohnán poté, co v roce 1960 USA vyhlásily hospodářské embargo proti Kubě. Castrův režim se vydal doleva: po pozemkové reformě znárodnil majetek zahraničních i domácích podnikatelů a zrušil politické strany, slibované volby se uskutečnily až po mnoha letech.

Kubánci dostali bezplatné zdravotnictví a školství, ovšem za cenu krachu státní ekonomiky. Fidela ale zápal neopouštěl: právě v roce 1959 pronesl svůj na dlouhou dobu nejdelší projev, trval sedm hodin. Mnoha Castrovým prohlášením z roku 1959 se dnes můžeme pousmát: „Během několika let přesáhne životní úroveň Kubánců životní úroveň USA a Sovětského svazu. Dosáhneme životní úrovně, jaká neexistuje v žádné jiné zemi,“ sliboval v únoru 1959.

Veškerou moc nad rozhodováním o všech aspektech života na Kubě si Castro udržel do roku 2006, kdy předal nástupnictví bratrovi Raúlovi; zemřel o deset let později, v listopadu 2016. Jaký byl jeho rok 1959, připomíná v pořadu Portréty iberoamerikanista Josef Opatrný.

Pocta Miroslavu Zikmundovi (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:03

Pocta ke stým narozeninám Miroslava Zikmunda. Přímý přenos ze zámku v Dobříši.

Natočeno 2019. Premiéra 14. 2. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 19:06 h).

Dvacet minut Radiožurnálu – Mikuláš Ferjenčík (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 16:59

Hostem je poslanec Mikuláš Ferjenčík z Pirátské strany. Novela, která rozšiřuje elektronickou evidenci tržeb, prošla ve sněmovně prvním čtením. Přináší evidence podle dosavadních zkušeností vyšší daňový výnos? A pokud ano, může fungovat i v případě drobných živnostníků? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2019. Premiéra 14. 2. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h).

Lit.: Pancíř, Tomáš – prh: EET ze zákona, říká pirát Ferjenčík. In web IRozhlas, 14. 2. 2019 (článek + video + nahrávka k poslechu). – Cit.: Novela, která rozšiřuje elektronickou evidenci tržeb, prošla ve sněmovně prvním čtením. Opozice neuspěla s návrhem na její zamítnutí, ani s tím, aby novelu detailně projednalo dalších dvanáct sněmovních výborů. Proč opozici EET vadí? I na to odpovídal ve Dvaceti minutách Radiožurnálu místopředseda Pirátů Mikuláš Ferjenčík.

„Ve chvíli, kdy opozice má pádné argumenty, proč se má návrh zamítnout, tak si je má vláda poslechnout a pak nechat hlasovat,“ říká místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Mikuláš Ferjenčík z České pirátské strany.

Rozhovor s poslancem za Českou pirátskou stranu Mikulášem Ferjenčíkem o byrokracii a elektronické evidenci tržeb

Piráti především říkají, že třetí a čtvrtá vlna EET je nesmyslná – zlepšení kontrolních možností státu je zcela minimální. Naopak, u první a druhé vlny lze vést dohady o tom, zda byrokracie stojí za možnost kontroly.

„U hospod nebo obchodu, když přijde kontrolor, a vidí, že někdo nevydal účtenku, tak je to poměrně jednoduché,“ vysvětluje Ferjenčík.

V případě řemeslníků, instalatérů, malířů pokojů, ale i advokátů a notářů transakce probíhají jeden na jednoho, není tam žádný třetí člověk.

„Nevidím tam možnost ze strany státu to kontrolovat. „Přínos bude naprosto minimální, zatímco byrokracie značná,“ říká místopředseda rozpočtového výboru s tím, že na tom vydělají především výrobci EET systémů.

Vláda se má podle něj soustředit na příčiny, proč podnikatelé nepřiznávají tržby. „Mám za to, že hlavní příčina je obrovský nárůst byrokracie při dosahování různých limitů při podnikání,“ vysvětluje s tím, že dnes je například obtížné přejít z garážového provozu do podnikání.

Zaostřeno na běžkaře (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 16:56

Běžecké lyžování je tady jedním z nejpopulárnějších sportů. Na hory vyráží tisícovky nadšenců, na reprezentační úrovni se ale mluví spíš o velké krizi. Proč? Připravil David Nyč.

Natočeno 2019. Premiéra 14. 2. 2019 (ČRo Plus, 14:33 h.). K poslechu zde.

 

Interview Plus – Václav Bělohradský (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 16:43

Filozof Václav Bělohradský je hostem v Interview Plus. Může být nejsilnější politická síla v zemi hnutí ANO skutečně pro všechny, jak tvrdí její předseda a premiér Andrej Babiš? Proč se vytrácí a stírají rozdíly mezi pravicí a levicí? Jak se proměňuje politika a role stran? A jaké poučení z dění kolem brexitu si může Evropa vzít? Ptát se bude Michael Rozsypal.

Natočeno 2019. Premiéra 14. 2. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Rozsypal, Michael – Luptáková, Věra: Václav Bělohradský: Je hnutí ANO pro všechny? To mi nedává moc smysl, ani gramaticky. In web ČRo Plus, 14. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Asi těžko si někdo nevšimnul, že se politika představovaná nejrůznějšími politickými stranami nebo hnutími mění. Rozdělení stran na pravicové, nebo levicové, je podle filozofa Václava Bělohradského, který je hostem Interview Plus, už mrtvé.

Je ale vůbec možné, aby lídr tvrdil, že nabízí cestu pro všechny? Hnutí ANO to totiž, ústy svého šéfa Andreje Babiše, často používá.

„Když se nad tou větou zamyslíte, tak ona už z hlediska gramatiky nedává moc smysl,“ myslí si filozof Václav Bělohradský. „Kdo by byl jejich nepřítel? V politice totiž máte vždy pozici vs. opozici. Když jsou ale pro všechny, tak kde mají opozici? Nikoho?“

Filozof tvrdí, že podobná hesla jsou základem celé politiky a používají se v nejrůznějších variantách odnepaměti. „Je to jen jazyk politiky, ale ANO je něco jiného. Je to postdemokratický fenomén, který třeba v Itálii vládne naplno.“ Jde o Hnutí pěti hvězd, které se podle Bělohradského najednou vynořilo a je sice víc levicové a míň racionální, ale ANO se mu prý v mnohém docela podobá. (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress