Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

25. 2. 2019

Žluté vesty a žluté hvězdy (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 12:18

Natočeno 2019. Premiéra 19. 12. 2018 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Žluté vesty a žluté hvězdy. In web ČRo Plus, 19. prosinec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Nikoli Budapešť nebo Varšava, ale Paříž je metropolí evropského antisemitismu, i když se to tak podle francouzského tisku nezdá.

Připomenout si to Evropané mohli během posledních dní, mimo jiné v souvislosti s hnutím žlutých vest.

Když francouzský premiér Edouard Philippe nedávno informoval veřejnost, že za prvních devět měsíců vzrostl počet antisemitských útoků v zemi o 69 procent, ještě nevěděl, co všechno se stačí stát do konce roku.

Útoky proti francouzským Židům rostou dlouhodobě, situaci zvýrazňuje fakt, že tamní půlmilionová židovská komunita je s náskokem nejpočetnější v Evropě. Jde o často „jen“ o slovní útoky, plivance nebo urážky i z úst veřejně známých lidí v médiích.

Francouzští Židé ale také čelí fyzickým útokům, poslední případ je hlášen z pondělka, kdy dva mladíci zlomili nos dvacetileté ženě, okradli jí a přidali protižidovské urážky. (more…)

Proč se Žluté vesty zlobí na Židy (2019)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 12:15

Natočeno 2019. Premiéra 21. 2. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Proč se Žluté vesty zlobí na Židy. In web ČRo Plus, 21. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Cítil jsem naprostou nenávist. Tak popsal své dojmy filosof Alain Finkielkraut setkání se skupinou hlásící se k hnutí Žlutých vest.

Tento člen Francouzské akademie, pocházející z židovské rodiny původem z Polska, se stal předmětem antisemitských urážek. Možná teprve po tomto incidentu se v evropském tisku začalo více psát o tom, že uvnitř hnutí Žlutých vest je silný protižidovský proud.

Přitom rostoucí antisemitismus je ve Francii problémem delší dobu. Židé jsou napadáni na ulici, jejich domy nebo náhrobky jsou hanobeny a Francií otřáslo několik rasově motivovaných vražd Židů. O teroristických útocích na Židy ani nemluvě. Mnohé tyto činy většinou páchali příslušníci dvou nelegálních a na okraji působících skupin – radikálních islamistů a pravicových extremistů. (more…)

Host Lucie Výborné – Marta Nováková (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:05

Dokumentární trilogie Čechoslováci v gulagu dostala hlavní cenu Trilobit. Marta Nováková tu připomíná hrozné osudy našich občanů, kteří osobně poznali krutost sovětského režimu v první půli 20. století. Kolik to vlastně bylo lidí? Co dnes zbylo na místech, kam byli tito nevinní vězňové zavlečeni? Zeptá se moderátorka Lucie Výborná.

Natočeno 2019. Premiéra 25. 2. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Osudy – Martin Rajniš 1/5 (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:02

Rozhlasové vzpomínání českého architekta a urbanisty, spoluzakladatele České komory architektů a zakladatele ateliéru Huť architektury. Připravila Lenka Kopecká. Hudební spolupráce Jiří Litoš, technická spolupráce Petr Janečka.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 2. – 1. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.). Repríza 26. 2. – 2. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 0:00 h.); 12. – 16. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).

Lit.: Kopecká, Lenka: Osudy Martina Rajniše. In web ČRo 3 Vltava, 25. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Režisér Roman Vávra nazval ve svém dokumentárním filmu architekta Martina Rajniše „enfant terrible“ české architektury – trefná charakteristika, která nemusí mít nutně negativní konotaci.

Pan profesor pro některé své vrstevníky z oboru může působit jako velké vzdorovité dítě, které si prosazuje své názory, má specifický slovník a své vidění světa jasně komentuje. Pokud o něm jenom čtete, vidíte ho na fotografiích a sem tam zaslechnete nelichotivou poznámku na jeho adresu, nemůžete si na jeho osobnost a charakter udělat jednolitý názor. S tím mužem se musíte setkat, hovořit, polemizovat, poslouchat jeho názory, virtuálně cestovat po světě a pak… možná… přijde nikoliv kouzelník, ale „člověčina“. Vidím muže, kterému letos bude 75 let, a přitom má v sobě pořád duši kluka toužícího po poznání, dálkách a dobrodružstvích a mezi řečí si neodpustí neslušné slovo. Jen to téma žena a city, je pro něho rébusem. Sám o sobě tvrdí, že to s „ženskýma moc neumí“.

Odhalit osudy, bolesti, sílu osobnosti profesora Martina Rajniše v několika hodinách na jeho chalupě na Maxově v Jizerských horách nebyl rozhodně ztracený čas. Naopak, poznala jsem muže, který tíhne k zenu, velmi pečlivě přemýšlí o tom, co řekne, aniž by se dostával do pózy a afektu. Přitom je tam emoce. Je to muž, který si kromě rebelství nese v sobě pokoru, lásku k přírodě a zvířatům, vztah k tolik abstraktní svobodě, kterou stále hledá a prosazuje. Je pro něho stejně tak důležitá jako krev v žilách. Jeho paměť na sladké dětství je protkána vzpomínkami na rodiče, tetu Milenu, kyprou pradlenu, moře, lodě, daleké cesty…

Martin Rajniš 16. května 1944, Praha

  • český architekt a urbanista, spoluzakladatel České komory architektů, architektonických kanceláří a zakladatel ateliéru Huť architektury Martin Rajniš.
  • V letech 1962-69 vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze a pokračoval postgraduálním studiem na AVU (prof. Cubr).
  • Po škole nastoupil do Liberce – (arch. Miroslav Masák a Karel Hubáček) při ateliéru SIAL, kde setrval do roku 1979.
  • Od roku 1981 do roku 1985 spolupracoval jako samostatný architekt s architektonickým studiem Shape – jejich nejznámější prací byl Pavilon dopravy na Světové výstavě 1986 ve Vancouveru.
  • Roku 1986 založil D. A. Studio.
  • V letech 1992-1995 byl členem České komory architektů.
  • V roce 1996 přenechal Martin Rajniš svým společníkům (transformovala se v dnešní kancelář D3A) a začal cestovat.
  • K architektuře se vrátil po roce 2001. V roce 2003 s Patrikem Hoffmanem založil kancelář H.R.A.
  • V roce 2005 s Davidem Kubíkem založil novou kancelář e-MRAK.
  • Od roku 2012 vede ateliér Huť architektury Martin Rajniš.

A hlavně ve všech dílech nesmí chybět jeho milovaná architektura. Je pro něj magií, prožitkem, láskou, prací a vazbou k místu, kde tvoří naše životy. Neodpustí si kritiku na adresu současné české i světové architektury.

Prozrazovat atmosféru natáčení v tomto případě není nutné. Ale jedno musím zmínit. Pan profesor je výborný kuchař a pohoštění na dřevěném starém stole bylo odměnou za dlouhé rozpravy nad jeho životními epizodami. Až si poslechnete pět dílů Osudů, které jsem koncipovala do jednotlivých tematických okruhů, uslyšíte, jaký je ten „enfant terrible“, který má svou představu třeba i o smrti a svobodě.

Pro a proti – Zálohované PET lahve (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:55

Prospělo by životnímu prostředí, pokud bychom platili zálohy na PET lahve, jak nyní zvažuje ministerstvo životního prostředí? A má cenu bourat současný úspěšný systém třídění a zpracování plastů? Tomáš Pavlíček se zeptá Vojtěcha Voseckého z Institutu cirkulární ekonomiky a zástupce Asociace krajů v komisi ministerstva životního prostředí pro přípravu strategického rámce oběhového hospodářství.

Natočeno 2019. Premiéra 25. 2. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Lit.: Pavlíček, Tomáš – Čihák, Ondřej: Už deset let víme, že zálohový systém na PET lahve není efektivní a je dražší, tvrdí expert. In web ČRo Plus, 25. únor 2019  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Češi sice patří ke špičce v třídění odpadů, ale k evropské metě 90 % vytříděných plastových obalů mají ještě daleko. Pomohlo by zavedení zálohového systému na PET lahve?

„Pokud vám vadí volně pohozené odpadky v přírodě, ve městech a zejména PET lahve a plechovky, kterých je nezanedbatelné množství, tak je zálohování tou pravou cestou,“ uvedl v pořadu Pro a proti Vojtěch Vosecký z Institutu cirkulární ekonomiky.

Ten dodal, že ze zkoumání institutu a Vysoké školy chemicko-technologické vyšlo, že zálohový systém by byl o třetinu lepší než ten stávající, protože se tak vytřídí a recykluje o poznání větší množství zálohovaných obalů. (more…)

Pochodeň č. 2 (Jan Zajíc) (1999)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:51

Připravila Jana Zemková. Unikátní svědectví o životě Jana Zajíce. Dramaturgie a režie Jan Sulovský.

Hovoří otec Jana Zajíce Jaroslav Zajíc. Verše Jana Zajíce přednesl Jaroslav Krejčí.

Nastudoval Olomouc v roce 1999. Repríza 23. 2. 2019 (ČRo Olomouc, 13:05 h.).

Pozn.: 25. února před 50 lety se na Václavském náměstí v Praze upálil, inspirován činem Jana Palacha, na protest proti okupaci naší země student šumperské železniční průmyslovky Jan Zajíc. Unikátní svědectví o jeho životě natočila roku 1999 s jeho otcem Jaroslavem redaktorka Jana Zemková. (anotace)

Blízká setkání – Alexej Pyško (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:44

Host herec Alexej Pyško. Moderuje Tereza Kostková. Je nepřehlédnutelný nejen výškou a nejen v seriálu Rapl. Je také ředitel, a to nejen divadla, ale i v představení. Je opravdovým ředitelem i v životě? A co si o něm myslí herec Michal Dlouhý? Hlas Bruce Willise se s námi setká už v pondělí.. Pořad není vysílán živě.

Natočeno 2019. Premiéra 25. 2. 2019 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.; 28 min.).

Lit.: Taud, Rostislav – Kostková, Tereza: „On nezná humor.“ Do rozhovoru Alexeje Pyška s Terezou Kostkovou vstoupil Michal Dlouhý. In web ČRo 2 Praha, 25. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hlas Bruce Willise nebo jeden z TV Raplů. Jaký je ale Alexej Pyško doopravdy? Dozvíte se v rozhovoru, během kterého Tereza Kostková zavolala i jeho kolegovi Michalovi Dlouhému.

„Lexa Pyško umí všechny světový jazyky, protože on všude byl, všechno viděl a všechno ví,“ vtipkoval v pořadu na adresu známého herce a dabéra jeho kolega Michal Dlouhý. „My mu hlavně závidíme, že se na jevišti nikdy neodbourá. Ale my, co se na něj musíme dívat, řveme smíchy. On totiž nezná humor.“

Co má Michal Dlouhý na Pyško ne nejradši? A jak Alexej Pyško na jeho slova reagoval? Poslechněte si Blízká setkání Terezy Kostkové ze záznamu.

Vizitka – Václav Cílek (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:42

Václav Cílek, geolog, spisovatel. Moderuje Renata Klusáková. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.

Natočeno 2019. Premiéra 25. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.). Repríza 25. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.).

Lit.: Klusáková, Renata: Václav Cílek: Ztratíme-li svou kontinuitu, nestaneme se světoobčany, ale globálním póvlem. In web ČRo 3 Vltava, 25. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Realita má kvantový charakter. Je rychlá i pomalá zároveň. Je v ní ticho, krása a jemnost, které zůstanou. Tahle doba vychýlila rovnováhu ve prospěch zpráv, které jsou pravda dopoledne a odpoledne už ne. S geologem Václavem Cílkem jsme nevedli rozhovor o chaosu světa, ale o tom, co přispívá k jeho uspořádání.

„Pomalé, klidné věci se méně účastní pěny dní, ale vytrvávají delší dobu. Z první republiky si pamatujeme jen pár jmen politiků, ale o to víc malířů, literátů a hudebníků.“

Kultura je věc pomalého zrání.

Kontinuitu vnímá Václav Cílek jako vědomí, kdo a čím jsme: „Mít něco naposlouchané z hudby minulého a předminulého století, stejně jako si přečíst něco od Němcové nebo Čapka…Člověk bez vlastní kultury není úplný a živí se jen hláškami z druhořadých filmů.“

Jsme v evolučním stádiu, které míří k propojení světa. Řítíme se k němu slepě poslušní nutkání evoluce, ale není to navždy. Jednou dojde k nasycení a teprve pak budeme schopni uvažovat, v čem to bylo dobé a v čem zlé.

Když se začnou vyskytovat tendence k útlaku kultury, objeví se lidé, kteří ji budou zachraňovat. Kulturní bohatství se může stát majetkem menšího počtu lidí, ale o to zarputileji jej budou bránit.

Hudba a druhohorní hmyz

„Mám pocit, že jsem hodně dostal od přírody, lidí i společnosti a je pár věcí, které bych chtěl udělat, abych vrátil to, co jsem získal,“ říká Václav Cílek a v souvislosti se svým loňským odchodem do důchodu konstatuje, že práce mu doopravdy strašně přibylo. Zredigoval knihu svého otce Václava G. Cílka – Netvořice na přelomu války a míru. „Vzpomínky v sobě nosil celý život a sepsal je jako zážitky obyčejného kluka z Netvořic. Je to nekrvavé svědectví o válce.“

Ve Vizitce vysílané v den tzv. Vítězného února, kdy se v roce 1948 v Československu chopili moci komunisté, jsme se dostali i na téma neonormalizace. Podle Václava Cílka vyrůstá z pocitu lidí, že přituhuje.

„Člověk začne volit jiné strategie. Je velmi opatrný na to, co řekne, a raději se vyhýbá problematickým věcem. Schází nám rovnováha normálního zpravodajství, místo něj máme bud lakování na růžovo nebo na černo.“

Poslouchali jsme ukázku  z CD Souhvězdí Santini  se skladbami  bubeníka Pavla Fajta nahranými v prostorách Santiniho kostelů, dále hudbu slovenského kytaristy Andreje Šebana a  koláž z terénních nahrávek a elektroniky skupiny Kora et le Mechanix. „Neumím si představit život bez hudby, je to něco prastarého.“ A jako správný geolog ve Vizitce vysvětlil, že rytmus a hudbu přivedl na svět vlastně už druhohorní hmyz.

Hovory Plus – Jiří Sozanský (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:46

Hostem Hovorů je výtvarník Jiří Sozanský. Je autorem instalací ve starém Mostě, který ustoupil těžbě uhlí, v Malé pevnosti Terezín, nebo ve vyhořelém Veletržním paláci. V 90. letech pak tvořil ve věznici ve Valdicích, nebo v obleženém Sarajevu. Muže vyhraněných názorů a postojů se ptá Vlastimil Ježek.

Natočeno 2019. Premiéra 22. 2. 2019 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Jiří Ruml aneb Příběh reportéra (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:34

V těchto dnech uplynulo už patnáct let od smrti legendárního rozhlasového novináře a obnovitele Lidových novin Jiřího Rumla. Příběh o tom, jak se přesvědčený komunistický žurnalista stane disidentem, uslyšíte v dnešním vydání pořadu Archivu Plus. Připravil ho Jiří Zeman.

Natočeno 2019. Premiéra 22. 2. 2019 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 11. 7. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Zeman, Jiří:  Jiří Ruml aneb Příběh reportéra. In web ČRo Plus, 22. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  V těchto dnech je tomu patnáct let od smrti rozhlasového novináře a obnovitele Lidových novin Jiřího Rumla. Pokud bych měl charakterizovat jeho profesní činnost, použil bych slovo reportér.

Mladý novinář se po únorovém převratu přesunul z rodné Plzně do Prahy. V hlavním městě jako přesvědčený komunista pracoval ve zpravodajství Československého rozhlasu.

(more…)
« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress