Rozhlasové vzpomínání českého architekta a urbanisty, spoluzakladatele České komory architektů a zakladatele ateliéru Huť architektury. Připravila Lenka Kopecká. Hudební spolupráce Jiří Litoš, technická spolupráce Petr Janečka.
Natočeno 2018. Premiéra 25. 2. – 1. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.). Repríza 26. 2. – 2. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 0:00 h.); 12. – 16. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).
Lit.: Kopecká, Lenka: Osudy Martina Rajniše. In web ČRo 3 Vltava, 25. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Režisér Roman Vávra nazval ve svém dokumentárním filmu architekta Martina Rajniše „enfant terrible“ české architektury – trefná charakteristika, která nemusí mít nutně negativní konotaci.
Pan profesor pro některé své vrstevníky z oboru může působit jako velké vzdorovité dítě, které si prosazuje své názory, má specifický slovník a své vidění světa jasně komentuje. Pokud o něm jenom čtete, vidíte ho na fotografiích a sem tam zaslechnete nelichotivou poznámku na jeho adresu, nemůžete si na jeho osobnost a charakter udělat jednolitý názor. S tím mužem se musíte setkat, hovořit, polemizovat, poslouchat jeho názory, virtuálně cestovat po světě a pak… možná… přijde nikoliv kouzelník, ale „člověčina“. Vidím muže, kterému letos bude 75 let, a přitom má v sobě pořád duši kluka toužícího po poznání, dálkách a dobrodružstvích a mezi řečí si neodpustí neslušné slovo. Jen to téma žena a city, je pro něho rébusem. Sám o sobě tvrdí, že to s „ženskýma moc neumí“.
Odhalit osudy, bolesti, sílu osobnosti profesora Martina Rajniše v několika hodinách na jeho chalupě na Maxově v Jizerských horách nebyl rozhodně ztracený čas. Naopak, poznala jsem muže, který tíhne k zenu, velmi pečlivě přemýšlí o tom, co řekne, aniž by se dostával do pózy a afektu. Přitom je tam emoce. Je to muž, který si kromě rebelství nese v sobě pokoru, lásku k přírodě a zvířatům, vztah k tolik abstraktní svobodě, kterou stále hledá a prosazuje. Je pro něho stejně tak důležitá jako krev v žilách. Jeho paměť na sladké dětství je protkána vzpomínkami na rodiče, tetu Milenu, kyprou pradlenu, moře, lodě, daleké cesty…
Martin Rajniš 16. května 1944, Praha
- český architekt a urbanista, spoluzakladatel České komory architektů, architektonických kanceláří a zakladatel ateliéru Huť architektury Martin Rajniš.
- V letech 1962-69 vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze a pokračoval postgraduálním studiem na AVU (prof. Cubr).
- Po škole nastoupil do Liberce – (arch. Miroslav Masák a Karel Hubáček) při ateliéru SIAL, kde setrval do roku 1979.
- Od roku 1981 do roku 1985 spolupracoval jako samostatný architekt s architektonickým studiem Shape – jejich nejznámější prací byl Pavilon dopravy na Světové výstavě 1986 ve Vancouveru.
- Roku 1986 založil D. A. Studio.
- V letech 1992-1995 byl členem České komory architektů.
- V roce 1996 přenechal Martin Rajniš svým společníkům (transformovala se v dnešní kancelář D3A) a začal cestovat.
- K architektuře se vrátil po roce 2001. V roce 2003 s Patrikem Hoffmanem založil kancelář H.R.A.
- V roce 2005 s Davidem Kubíkem založil novou kancelář e-MRAK.
- Od roku 2012 vede ateliér Huť architektury Martin Rajniš.
A hlavně ve všech dílech nesmí chybět jeho milovaná architektura. Je pro něj magií, prožitkem, láskou, prací a vazbou k místu, kde tvoří naše životy. Neodpustí si kritiku na adresu současné české i světové architektury.
Prozrazovat atmosféru natáčení v tomto případě není nutné. Ale jedno musím zmínit. Pan profesor je výborný kuchař a pohoštění na dřevěném starém stole bylo odměnou za dlouhé rozpravy nad jeho životními epizodami. Až si poslechnete pět dílů Osudů, které jsem koncipovala do jednotlivých tematických okruhů, uslyšíte, jaký je ten „enfant terrible“, který má svou představu třeba i o smrti a svobodě.